První doklady křesťanství ve střední Evropě Jan Havelka Počátky křesťanství u středoevropských Germánů • O existenci křesťanství máme mlhavé představy a nelze jej vyloučit. • Královna Fritigila na konci 4. stol. přijala křesťanství. • Předměty ve tvaru ryby jsou nalézány v bohatých ženských kostrových hrobech z 5. a 6. století. • Byl nalezen stříbrný prsten s christogramem z kostrového hrobu ženy z druhé poloviny 5. století z Vyškova. • Křesťanství se muselo šířit od nejvyšších vrstev společnosti. • Pokřesťanštění germánských kmenů nutně nemuselo znamenat přijetí katolictví! Křeťanství u Germánů a Ariánství • V písemných pramenech je mnoho dokladů o křesťanství (od 2. stol.), z archeologických ovšem jen minimálně • Gótové přijali Ariánství a šířili křesťanství mezi další kmeny • 311 první Gótský biskup Wulfil • Ariánství je směr křesťanství pojmenovaný podle alexandrijského kněze Aria, bylo odmítnuto Nikájským koncilem • Šíří se především mezi Germány, spolu s nimi proniká na území římské Říše (ta je Ortodoxní) • Vandalové rozšířili Ariánství až do své říše v severní Africe Kultovní předměty • Jako kultovní předměty bývají označovány cedníčky a kování ve tvaru ryby • Objevují se zásadně v ženských kostrových hrobech s bohatou výbavou (Světec, Měcholupy, Klučov) • Nelze prokázat souvislost s kultem, ale dá se předpokládat Kultovní objekty • Stavba lichoběžníkového charakteru z Tuchoměřic • Datována zřejmě do 6. století • 19,5 × 10–14,5 m) s obdélníkovitou apsidou, původně s dřevěnou trámovou konstrukcí, která spočívala na volně kladených opukových kamenech, orientovaná k východu. • Podle všeho sloužila k náboženským účelům, mohlo by se možná jednat o ariánský kostel, ale nelze to potvrdit Pokřesťanštění Langobardů v 6. století • Máme zprávy o prosazování křesťanství u Langobardů. • Langobardský král Wachon (510 – 539/540) udržoval dobré vztahy s Byzantským císařem Justiniánem i s Franskou říší • Roku 568 odchází Langobardi do Itálie, kde Alboin přijímají křesťanství z rukou papeže. Slonovinová pyxida ze Žuráně • V Žuráni byly nalezeny tři mohylové náspy s několika vykradenými hroby. • Hrob II s mohutnou bílou mohylou je datován do první poloviny 6. století. Je v něm pohřbena asi 40letá žena v brokátu s kusy postroje tažných koní. • V hrobu byly úlomky slonovinové pyxidy zdobené výjevy ze starokřesťanské ikonografie. • Slované si ve 2. pol. 6. stol. z mohyly zřejmě udělali kultovní místo a mohyly vykradli (za předpokladu, že to neudělali Langobardi před odchodem). O přítomnosti Slovanů svědčí nálezy keramiky. Pyxida z Čierných Klačian • Jde s největší pravděpodobností o byzantský dar, který se na území Velké Moravy dostal při Cyrilometodějské misii. • Byl zrekonstruován plášť, na kterém je rolnický a pastýřský výjev • Slonovina byla vysoce ceněným materiálem, pyxidy sloužily jako schránky na kadidlo a relikvie. • Kolník výjev interpretoval jako založení Říma, M. Vančo s ním nesouhlasí a považuje jej za výjev biblický. • Dvě možná maxima výroby podle T. Kolníka jsou 147 nebo konec 1/3 4. stol. • M. Vančo ji datuje do 1. pol.6.stol. s původem v egyptskokoptské dílně. Zdroje • Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha • Kolník, T. 2001: Kontakty raného křesťanstva s územiami strednej Európy vo svetle archeologických a historických prameňov. Studia Archaeologia Slovaca Medievalia 3-4, 2000-2001, 51-90. • Kolník,T. 2013: Misia solúnskych bratov a pyxida z Čiernych Kľačian. Literárny týždenník 26, č. 9-10, s. 14-15. • Pardyová, M. 2012: Pozdně antické slonovinové pyxidy ze Žuráně a Velkých Klačian. In Kordiovský, E. - Synek, F. (eds.): Národní kulturní památka Slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech. Hodonín, 102-107, 163-164. • Poulík, J. 1995: Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas. Slovenská archeológia 43, 27-109. • Salač, V. 2008: Archeologie pravěkých Čech/8. Praha