E neolit střední Evropy a konečný neolit Evropy (4500-2200 BC) Jan Kolář Konečný neolit a eneolit - celkový kontext Neolitizace Die Neolithisierung Europas J. Müller, Die Jungsteinzeit. In: S. V. Schnurbein (Hrsg.), Atlas der Vorgeschichte : Europa von den ersten Menschen bis Christi Geburt2. korrigierte Auflage (Theiss: Stuttgart 2014) 58-105. Konečný neolit a eneolit - celkový kontext O O Ö Chalcolithic Terminological Tradition Neolithic Terminological Tradition Originally Neolithic in the terminological tradition, however switched in recent mayor publications to 3 Chatcollthtc Heyd, V., 2012. Growth and Expansion: social, economic, and ideological structures in the European Chalcolithic, in: Allen, M.J., Gardiner, J., Sheridan, A. (Eds.), Is There a British Chalcolithic? People, Place and Polity in the Later 3rd Millennium. Oxbow Books, Oxford, pp. 98-114. Konečný neolit a eneolit - celkový kontext Andrew Sherrat 1981 R iding (herding) Intensified fishing Expansion to secondary environments improved sea and river transport Population growth Continuous deforestation and increasing pasture Stage I 14th millennium B C ) Stage II (3rd millenium BC New social structures wider networks, more centralisation of exchange, nter-regional roles New land use systems plough ayncultuie, transhumance. pastoralism New social structures maledominated. emphasis on property transmission Konečný neolit a eneolit - celkový kontext Metalurgie mědi J. Müller, Die Jungsteinzeit. In: S. V. Schnurbein (Hrsg.), Atlas der Vorgeschichte : Europa von den ersten Menschen bis Christi Geburt2. korrigierte Auflage (Theiss: Stuttgart 2014) 58-105. Der Abbau von Jadeit und Kupfer o Jadeitabbau Jadeitbeile Westeuropäische Einflusszone Warschau O Kupferabbau Kupferne Schwergeräte Südosteuropaische Einflusszone 1] \ n o Schwarzes va Meer (~*\ Ai Bunar Saloniki Müller 2014 Formy sídlišť Konečný neolit a eneolit- celkový kontext um 5800 V. Chr. ^™ Dörfer - Einzelhöfe um 4800 v.Chr Dörfer mit Häuserreihen und rechteckiger Planung Dörfer und Befestigungen Einzelhöfe, kleine Weiler I Einzelhöfe, Weiler, Dörfer mit Kreisgrabenanlagen Agglomerierte Dörfer b um 5300 v.Chr. Dörfer Einzelhöfe Agglomerierte Dörfer um 4300 v. Chr. Europäisches Nordmeer Dörfer mit Häuserreihen Agglomerierte Dörfer ■ Strukturierte Tellsiedlungen C Ol tu tu Ol CD C o > 03 Q. O OJ QJ QJO I "i ä ^ T3 00 1/1 m rc -—. *= S < O ob tJ x on C 3 '- 1/1 3 1/1 -E 1 < tu QO - < +J tu '53 t M tU .E M tu -c o 00 c 3 r-j 1 -M ■Si ^ Q - tu jü i£ a 'ti -; u Konečný neolit a eneolit - celkový kontext Formy sídlišť Entwicklung Neolithischer Siedlungsstrukturen Westliches Mitteleuropa Südöstliches Mitteleuropa Westliches östliches Karpate n be c ke n Karpatenbecken Westbalkan Ost bal kam Ägäis Arbün-Biekhe i" - lu-: ^ 4000 V. t h 0. Organisierte Dörfer EgcjYfil 5 íj*^ A ;- buh. üntErTadlberg NäfdLiíigírt- ■7 ö Baldingen ■ ™ ü Einzeih öfe, Weiler und Kreisgröben (jjjooovrčhrľ) Sa r tav ka LangweiLer i ív Einzeihöfe und Gerfiiujen &\ x> &rííŕfffeníŕetí([frTgen A.tdcrf Ť^civ.Chľ.^. Bruchenbrücken Q SchwanreLd JSa riszajeriö TáOPO V.CrJlT) ^35do v. Chrľ) 2 I1 v: rti r ^□CTJ tasdoarele Herpály Befestigte organisierte Ovíarcvo í? CHcliSte Oôrfermit r xt]f:) Zentralbau KnosoG LP Par^a Dir r Hagula Viafiči p~ V f Obre M/3 Piitar Gruppen Siedlungen Einzelhofe und Gruppensiedl ung en Karariovo 11 Orzati MaguLa (sŠÔÔ^ľľFÍ) SeskLo Divostiü Rakitava Lepertski Vir 4**i h e a Nikomédia c tu c tu c tu tu c tu T3 C o > rc Q. O (4000 v. Chrľ) Je ^ o cD ^ T3 00 on rc -—. t: 3 < o —; r\l ob *-• <" i_ ro X QD c 3 "tu LO -Q .. 1- on 3 on < tu £ < +J tu M tU .E M tu -c on q 00 y C 1 -M Q - tu jü <3 -; u Konečný neolit a eneolit- celkový kontext 92 Sowohl Tassen in Wagenform aus Szigels-zerttmärton und Budakaläsz [Ungarn, um 3200 v.Chr.) als auch ein 2,5km länger Bohlenweg aus dem Gssen-becKer Moor cNied^i Ollsen, um 2650 v.Chr.) &ele-gen technische Neuerungen im Transportwesen. 29O 2SO 24O 23O 40 ppm COj-Anomalie ppm - /1.000.000 _I_L _L 8OOO 60OO 4OOO v. Chr. 2000 • tatsächliche C02-Werte J. Müller, Die Jungsteinzeit. In: S. V. Schnurbein (Hrsg.), Atlas der Vorgeschichte : Europa von den ersten Menschen bis Christi Geburt2. korrigierte Auflage (Theiss: Stuttgart 2014) 58-105. Konečný neolit a eneolit - celkový kontext Holocene thermal optimum — .......> Neoglaciation O'Brien 1995 Renssen etal 2009 Increasing regionalism in climate Magny (2007) Mid-Holocene lake-level changes ► I Moir (2010) water table rise & I M Baillie (1999) narrow tree ring & ice core sulphates ^0 J* EH I II (a) Elm I decline (b) Plantago Gap Second Pine Decline Plantago Rise Second Elm Decline EN MN LN-1 LN-2 FN Tell Hiatus Early Bronze Age ■4 Pollen events 5UUÜ -L 4000 L 3000 4000 3500 3000 Years BC 2500 2000 Whitehouse, N. et al. 2014. Neolithic agriculture on the European western frontier: the boom and bust of early farming in Ireland. Journal of Archaeological Science 51, 181-205. doi:10.1016/j.jas.2013.08.009 0.006 f 0.004 OJ Q 0.002- 0.000 Combined regions P-value<0.0001 ** Samples N =7,944, bins N =3,785, sites N =2,472 Probability distribution >95% confidence interval upj)er limit <;95% confidence interval lower limit 200 year rolling mean Exponential GLM 7000 6000 5000 4000 3000 [calBC] 8.000 7,000 6,000 Cal. BP (years) 5.000 4,000 Shennan, S. et al.. 2013. Regional population collapse followed initial agriculture booms in mid-Holocene Europe. Nature Communications 4. doi:10.1038/ncomms3486 Weninger, B., Harper, T., 2015. The Geographic Corridor for Rapid Climate Change in Southeast Europe and Ukraine. Archäologie in Eurasien 31, 475-505. Konečný neolit a eneolit - celkový kontext Remedelb. GA +Stalingrad quarry, CA-EBA Yamnaya. CA-EBA ^ Afanasievo. EBA Battle Axe and 9 Corded Ware, CA-EBA • Nordic MN B a Bell Beaker. CA-' EBA A Okunevo, EBA A Unetice.EBA • Maros, MBA ♦ Sintashta, EBA ■ Nordic LN ■ Vatya, MBA A Nordic LN-EBA 4 Androncvo. BA * Middle BA + Karasuk.LBA Mezhovskaya. LEA A LateBA □ Nordic Late BA Afontova Gora, LBA-IA Veliká G ruda. LBA-IA O Iron Age Iron Age Afontova Gora Nordic Late BA Mezhovskaya Karasuk Late BA Andnonovo Vatya Middle BA Sintasrita Nordic LN-EBA Nordic LN Maros Unetice Okunevo Bell Beaker Stalingrad Q. Nordic MN B BAG, CWC Yamnaya Afanasievo Ftemedello 1.000 km Afanasievo Third millennium bc Tocharian 3400 bc 2600 bc 1300 bc 1000 bc 200 bc 600 AD Allentoft, M.E. et al. 2015. Population genomics of Bronze Age Eurasia. Nature 522, 167-172. doi:10.1038/naturel4507 Konečný neolit a eneolit - celkový kontext • Různá rychlost neolitizace - odlišné regiony, následný populační pokles • Změny v sídelních strukturách • Metalurgie • Jadeit vs. měď • Vozy, pluhy, megality, emise C02, společenská kompetice Konečný neolit, eneolit, chalkolit, doba měděná, Copper Age, Kupferzeit, Spät- und Endneolithikum Evropa 4500-3200 BC Střední Evropa ► Lengyel/Epilengyel (4800-4000 BC) -> Baaíberg (4000-3600 BC) Tiszapolgár -> Bodrogkeresztúr (4400-3600 BC) • Balaton-Lasinja Gatersleben (4400-4000 BC)-> Baaíberg (4000-3600 BC) • Jordanovská (4300-3600 BC) -> badenský komplex (3600-3000 BC) -> kultura Mondsee (3600-3200 BC) S a SZ Evropa ► KNP/TRB (4400 - 2800 BC) • Michelsberg (4400 - 3500 BC) Z a JZ Evropa ► mladý neolit • Chassey (JV Francie) Cortaillod (Švýcarsko) • Lagozza (S Itálie) • kultura Serra d'Alto (J Itálie) Balkán ► pozdní neolit II/konečný neolit (pozdní eneolit) kultura Vinca C,D (Vinca Pločnik), Cucuteni - Tripolje (SV Rum., Ukrajina) Gumelnica, Cerna Voda I (J Rum.) • Varna (Dobrudža) KaranovoVI, Krivodol, Kodžadermen (Bulharsko) Thesálie ► • fáze Rachmani J Řecko ► konečný neolit - Franchthi ostrovy ► konečný neolit • keramický neolit (Kypr) • jeskyně Grotta (Kyklady) Phaistos, Platyvola, Trapéza, Masaga (Kréta) Západní Evropa (4500-3200 BC) • S Francie - Cerny (4600-4200 BC) • JV Francie - Chassey • Švýcarsko - Cortaillod (4500-3500 BC) • S Itálie - Lagozza • Německo -> Michelsberg (4400-3500 BC) -> Gatersleben (4400-4000 BC) ^Baalberg (4000-3600 BC) • SZ Evropa - KNP/TRB (4400-2800 BC) kultura Cerny (4600-4200 BC) • Rozšíření: Pařížská pánev • Nejdůležitější lokality: Passy • Sídliště: také vyšší polohy na terasách, lichoběžníkovité půdorysy domů ve směru V - Z (LBK?). Opevnění sídlišť - palisády a příkopy • Hospodářství: specializace na pěstování pšenice, • Půda snad obdělávána pluhem taženým koňmi nebo voly • často parohová industrie • Šl: makrolitická industrie silné mezolitické tradice • neznali kov • Pohřební ritus: megalitické stavby, ve skrčené poloze takřka bez hrobových přídavků Ij.-C. aOLVIN kultura Chassey (= stredomorská tradice) Součást kulturního okruhu Chassey-Cortaillod - Lagozza Rozšíření: Francie, část Švýcarska, západní část S Itálie Nejdůležitější lokality: Chassey-le-Camp (dep. Saône-et-Loire), La Madeleine (dep. Heráult), Soumont-Saint-Quentine, jeskyně Roucadour (dep. Lot), Clairvaux a Chalain Sídliště: otevřená, také osady ve vyšších polohách, opevnění, i osídlení jeskyní Keramika: jednoduché formy se zaobleným dnem, ouška ve tvaru Panovy flétny, výzdoba rytim-mrizky, šachovnice, motiv vlcích zubu, trojúhelníky vyplněné vpichy nebo šrafovaním ŠI: pazourkové sekerky, hroty šípů ve tvaru rhomboidu Pohřební ritus: v S a Z Francii se objevují dolmeny, také kamenné skříňkové hrobky, také neúplné kostry v jeskyních Clairvaux a Chalain kultura Cortaillod (4500 - Rošíření: Z a střední Švýcarsko (V Švýcarsko - kultura Pfyn) Nejdůležitější lokality: Egolzwil 2, Egolzwil 4, Burgäschisee, Däniken, Twann (am BieTersee) Sídliště: nákolní i na pevném terénu, ohrazena palisádou Hospodářství: rybolov a lov (kachny, bobr, jelen, srnec, divočák, zubr), také zemědělství (pšenice), chov domácích zvířat - druhotnou úlohu (asi 10 %, skot, prase, ovce a kozy, pes), textilnictví (tkaniny z konopí) Pohřební ritus: ojedinělé kostrové hroby, Däniken - hroby v kamenných skříňkách, v jednom hrobě také pohár pozdně rôssenské kultury 58 - Cortaillod, 59 - Chassey - Lagozza kultura Corta • Keramika: černý leštěný povrch, dobře vypálená, vakovité a baňaté nádoby, jednoduchá plastická výzdoba, v ml. fázi -většívariabilita a více profilovaná, výzdoba povrchu nádob březovou kůrou • bohatá zvířecí plastika • bohaté nálezy dřevěných nádob a nářadí: šálky, poháry, lžíce, palice, klíny, motyky, oštěpy, luky a šípy • KPI: harpuny, rukojeti seker, závěsky • hojné využití jeleního paroží-hlavně k upevnění kamen, sekyrek • Šl: trojúhelníkovité hroty šípů (plošně retuš, s konkávni bází), nože kultura Cortaillod kultura Lagozza (komplexu Cortaillod-Chassey-Lagozza) • Rozšíření: severní Itálie, hlavně Ligurie, Emilie a Lombardie Lokality: Isolino de Varese, Ripoli, jeskyně Arene Candide, epon. Lagozza Keramika: většinou nezdobená, černý leštěný povrch, na hrubých užitkových nádobách se často objevují výčnělky Sídliště: na březích jezer a řek (jezero Lagozza) Architektura: nákolní stavby, vzácně jeskyně 18 v ■ . ^ - ' <- • > i £ (, Neolit severní Itálie J Francie Špan, Portug Bretagne Pařížská pánev SV Francie časný Fiorano Ca rdi um Cardium Cardium Roucardien La Hoguette Bocca quadrata Rubané + Limburg střední Bocca quadrata Al meria megality-typ Carn Blicquy, Villneuve-Saint-Germain Lagozza Chassey Chassey Cerny Rössen pozdní Lagozza Los Miliares Chassey-megality Chassey Michelsberg Chalkolil Seine-Oise-Marne Remedello KZP KZP KZP KZP KZP Jahre vor Chr. (14C, cal. B.C. Süddeutschland Mitteldeutschland Norddeutschland Geobotanik 2000 Bronzezeit -2200— 2500 Endneolithikum -2800- 3000 Spätneolithikum Frühe Bronzezeit Frühe Bronzezeit Glockenbecher Schnurkeramik _Goldberg III I Horgen-Cham-Wartberg Glockenbecher Schnurkeramik T Kugelamphoren- Bern- burg Walternienburg Schönfeld Tiefstich- QJ c CL W -b o Z E 3 o OJ _£ 53 ■B TS t— Q Dolchzeit und Stacheldrahtkeramik Glockenbecher 2000 2500 Einzelgrabkultur Jüngere Trichter-becher-kultur 3000 Sub-boreal 5000 Mittelneolithikum -5000— 5500 Alt-(Früh-) neolithikum -5500— Rössen Großgartach Stich band Hinkelstein Stichbandkeramik Rössen Linien-bandkeramik La Hoguette Jüngere Flomborn .. I Alteste Linien-bandkeramik Ellerbek (keramisch)- Atlantikům Erteb0ile-Kultur 5000 (akeramisch?)' 5500 Gaterslebener Kultur (4400-4000 BC) vyvinula se z pozdního rossenského horizontu, koexistence s kulturou jordanovskou Rozšíření: střední Německo, vytváří zde podloží pro baalberský stupeň KNP Keramika: většinou nezdobená, patrný pozdně lengyelský ráz, také zřetelné kořeny rossenské kult. (ker. tvary) nejstarší nález mědi ve stř. Německu! Pohřební ritus: ve skrčené poloze na boku, vzácněji také žárové pohřby Zschernitz (ZNT-08) - Grab 1: Gaterslebener Becher, Schuhleistenkeil (!), 40 Klingen Michelsberger Kultur (4400 • Rozšíření: oblast Porýní, Belgie, pařížská pánev, ojedinělé nálezy ve stř. Německu a v Čechách • Nejdůležitější lokality: okolí Untergrombach (Baden-Wúrtemberg) • Hospodářství: produkce silicitů v mnohem větším měřítku než dříve, hlubinná těžba (šachty a chodby) -např. Rijkholt-St. Geertruid*, přístup k dolům byl pod dozorem několika komunit; silná vazba na chov dobytka, omezený sortiment kulturních plodin (bez olejnatých a textilních plodin) • Jadeititové sekery - předměty elity, Monte Viso (12/rok celkem) • nedal. Maastrichtu, 1881 objev., od 20. let 20. stol. zkoumáno, pravěká těžba na 12 ha, stopy štípání na 25 ha; 3970-2650 cal BC Michelsberger Kultur (4400 - 3500 BC) • Pohřební ritus: ojedinělé hroby jednotlivců nebo více lidí v jamách na sídlištích, zřejmě se nejedná o regulérní pohřby • Architektura: půdorysy domů jen vzácně, 23 velkých staveb bylo zjištěno na lok. Mairy (v povodí řeky Maas (Meuse) ve Francii, celý areál byl obehnán palisádou a příkopem • Sídliště: na temenech kopců a Heiibronn-Kiingenberg.schiossberg" v nížinách byly zjištěny sídlištní centra (10-100 ha) obehnaná palisádou a/nebo příkopem s plochým dnem, příkop bývá na několika místech přerušen Michelsberger Kultur (4400 hradiska Erdwerk- příkop + palisáda/hradba ■ Hradiska - nejčastější zdroje informací ■ % -100 ha ■ Několik příkopů, lidské ostatky ■ Interpretace: symbolická (st.) -> opevňovací fce (ml.) obytná kultovní/rituální - spolehlivě nedolož, centra obchodu ohrady pro dobytek refugia výraz koncentrace moci - doklad náčelnictví? 3500 BC) - Michelsberger Kultur (4400 - 3500 BC) Keramika: většinou nezdobená, se zaoblenými až zahrocenými dny, typické jsou tulipánovité poháry broušené silicitové sekerky-dálkový obchod s jezerními oblastmi v jižním Německu iiis ti.:,-.-s ^■-V laici 45 Mkhekberuf Kullur Michelsberger Kultur 4,11 - kónické poháry 5 - vakovité poháry 9 - lahve Tiiíel 46: MÍĽlidsl?erger Kuiíui Baalbergská kultura (4000 - 3600 BC) • Součástí TRB • Rozšíření: střední Německo, později rozšíření jižním směrem, i Baden - Wúrtemberg • Nejdůležitější lokality: Dôlauer Heide (u Halle), Wansleben f r i i . v v xv •'Vlil f Sídliště: nizmna, někdy ohrazena, i výšinná • Pohřební ritus: kostrový, ve skrčené poloze na boku, jámové nebo kamenné skříňkové hroby, také hromadné hroby jen částí koster a lebek na sídlištích Talel 62: Bsalberger Kultur 86 o a .- t»3 o ■ CVJ —i Q IT) ■3 - l Ar. Aisleben, St. 2 3680-3500 91. Stemmern, Grab 14 3710-3630 68. Kothen. Grab 6 3640-3520 66. Kothen. Grab 2 3700 -3630 50. Großwirschieben 3640-3510 90 Stemmern. Grab 13 3695-3840 82. Plötzkau 3630-3510 12 Weißen fels-Eselsweg 27 3520-3350 92. Stemmern. Grab 22 3470-3370 25. Cörmigk. Grab 40 3510-3340 16 70. Kroppenstedt 3370-3100 Langendorf, Sachsen-An halt Verzierter Trichterbecher Baalberger Kultur Nákolní osady Nákolní osady neolitické Evropy ■V Francie, S Itálie, Baden-Württemberg, Bavorsko, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko ■ Bodensee, Federsee, Ženevské jez. atd. • Cca 900 známých lokalit (5000-1000 cal BC) • Nejdůležitější prameny poznání pravěku v Evropě!!! • 2011 - 111 lokalit prohlášeno jako celek světovým kulturním dědictvím UNESCO http://www.archaeologie-online.de/magazin/nachrichten/pfahlbauten-sind-weltkulturerbe-16840/ US DEN ANFÄNGEN DER KULTUR. Errichten von Pfahlbauten. í stavby - dějiny bádání K > £ ô" ^ C: c »2. 2 2.5" ff • E S 2 m 3 I a c 3 a í (B 3 o- ti 3 2: 7 s N 2. ff I vc c ? t m u c* F* I O CD m u CO m o m > m z CO m m w_oca_os ^/JUNGNEOLITHIKUM / ENDNEOLITHIKUM / BRONZEZEIT / < c b " 4000 — 3000 _ 2000 1 I 1 1 1 1 1 — 1000 ■s ? r1 S (D ICO -k I ~J I MBO! w u fO u 05 0) n ■ o u 0) « u O U o x 0: <>O0 <> 11 a o 3 3 » 2. CD 0> I 0 m o,. -ŕ- II U u Oj o pr illi o ai ríf-' mi •A Íl li fa* Ii S 1 8 CD 0 Q. 3 u 3 1 W O 3* CD 0 a 3 I CO 0 1 3" vrtí..... IL. 75 § i N — O I a (D I možná rekonstrukce života Sídliště - teritoria v okruhu 3-5 km -důležitá kooperace, príbuzenské vztahy apod. Člověk a jeho životní prostředí v neolitu v nákolních osadách Zranitelnost neolitických komunit ze strany životního prostředí Klimatické výkyvy - kolem 3600 BC nárůst významu lovené zvěře (?) Unikátní paleoarchivy - jezerní sedimenty (pyly), nákolní osady samotné (artefakty a stavby z organických materiálů) Kostnické jezero (lake Constanze) Sonnenaktivität BerylliunV-Gehalt im Eiskern GISP2 warm < >katl 10 11 12 13 14 IS 16 17 Seespiegeltiefstande/Ufersiedlungeri Dendrodaten "C-Daten Jwch zcM oove Passfunde "C-Daten Sthnidejöih LAtschew. Kreuz, A. et al. 2014. The Late Neolithic Michelsberg culture ditches? A supraregional comparison of agricultural and envi Praehistorische Zeitschrift 89. doi:10.1515/pz-2014-0006 just ramparts and ronmental data. BCcal 2100-2200-2300- ■ -2500-2600-2700-2600-2B0O-3000-3100-3200-3300- ■ -3500-3600- .■::- 3800-3900-iOOO- ■: ::- :. - - iiOO- ■ ::- - - Í800-iBOO-B00O-5100-E200-5300- ■ ■: - 5500-5800- ■ .■::- archaeological cultures Lake Constance/ Hegau Early Bronze Age fell Es;ker Corded Ware Horgen gap Pfyn Hornstaad Rössen Stichbaridkierarriili Großgartach Hinsels tei n Linear Po-ttsry Culture BP cal Be: náľdnních OSé( i Neolitické land-use v okolí Kostnického jezera - Modelace neolitické vegetace a populační dynamiky - 261 neolitických lokalit s 383 sídelními fázemi - Velmi hustá síť laminovaných pylových profilů s více než 200 14C daty 5i00 Vvní nákolní o;ady Lechterbeck, J., K. Edinborough, T. Kerig, R. Fyfe, N. Roberts, and S. Shennan. "Is Neolithic Land Use Correlated with Demography? An Evaluation of Pollen-Derived Land Cover and Radiocarbon-Inferred Demographic Change from Central Europe." The Holocene, August 1, 2014. doi:10.1177/0959683614540952. Neolitické land-use v okolí Kostnického jezera coniferous woodland deciduous woodland wet dec. woodland/ fen carr arable secondary pasture/ wet mea-woodland meadow dows heath radiocarbon density 5600 6000 6400 6800 7200 7600 8000 8400 7 8 9 10 30 40 „,,„,,,,,,,,,„,,„,,, n ■ ■ ■ ■ i ■ ■ ■ ■ i ■ ■ ■ ■ i ■ ■ ■ ■ i 10 14 5 10 15 % 1111111111111111 ľ 20 6 10 14 4 m 11 |i 111111 m 111111 m 11 6 8 0 1 2 0 0.005 0.01 Lechterbeck, J., K. Edinborough, T. Kerig, R. Fyfe, N. Roberts, and S. Shennan. "Is Neolithic Land Use Correlated with Demography? An Evaluation of Pollen-Derived Land Cover and Radiocarbon-Inferred Demographic Change from Central Europe." The Holocene, August 1, 2014. doi:10.1177/0959683614540952. Neolitické land-use v okolí Kostnického jezera Mezolit - Lískové ořechy jako důležitý zdroj tuků a bílkovin (nálezy celých hromad skořápek v mezolitických kontextech), ratiště, košíkářství, intencionálni „pěstování" lísky??? - snad podpora vypalováním (Holst 2010) Počátek neolitu - Jen malé zásahy do lesních společenstev, spíše zahradničení (Bogaard 2004), možná vliv na šíření buku (ve stejné době jako LBK) - konec neolitu (7000-4300 BP) - Pravděpodobně „slash-and-burn" land-use - podpora růstu lísky (Corylus), krátké fáze orby + dlouhé fáze úhoru, velké plochy tzv. sekundárního lesa (bříza + líska), malá oraná plocha (cca 3%!) - 5500/5300 BP - období opouštění krajiny (pfynská kul.) - reforestace - Kul, se šňůrovou keramikou - přímo u jezera, hustota osídlení dále slábne (viditelné i v 14C) - snížená intenzita land-use, na některých lokalitách dominují v archeobotanických nálezech divoké sbírané rostliny (Lechterbecketai. 2013) - Kul, zvoncovitych pohárů - zejména mimo jezero, velká změna v land-use, opět zvýšení deforestace, pole s krátkými úhory, pastviny (jitrocel - Plantago lanceolata), špalda (d. bronzová) - Lesní zemědělství vs. zemědělství založené na trávnících v době bronzové Balkán 4900 - 3200 dále se vyvíjí kultura Vinca Vinca C (Pločnik) Časný a střední eneolit Bulharska Z Bulharsko Thrákie S a SV Bulharsko Dobrudža SZ Anatdie ? ? monochronn keramika ? ? Ilipinar X-IX ? Časný neolit stdľ9 rriatfa kiitua Čävcter- Krerri kovd kiitua Čävcter-Krerri kovd Karanovo 1 Karanovo II KUtira koprivecká KUtira Ovčarovo Kiitua Konevo IlipinarX-VIII IlipinarVII-VI Střechí neolit Karanovo III = kultura Veselinovo kUtira Sferrovoctene kUtuaHarrerqja Ilipinar Vb Pozdi neolit kUtuaAkropotarrosTopdnica Karanovo IV-kUtira Käoianovec kiitua Hotnica+kiitua Uaqje kUtuaHarnangija Óaaiý eneolit kUtuaQadšica kiitua Dikili Tas-Setino Karanovo V-kiitua Marica kiitua Poljanica kUtuaHarnangija kiitua Ssua Střechí eneolit kiitua Marica kiitua Pdjanica Hamanojja^S^a Pozdi eneolit kiitua Krivodol Karanovo VI kiitua GUTElnica kiitua Kcožadsnren kiitua Varna Časný a střední eneolit na východním Balkáně (4850-4500 BC, = pozdní neolit II v Řecku) Buchvaldek - Lippert - Košnar 2007, mapa 11a Časný eneolit v Bulharsku (4850-4500 BC) Trácie • kultura Karanovo V - Marica (J Trácie) • Nejdůležitější lokality: Karanovo V, Azmak, Marica, Bikovo, Jasatepe JZ Bulharsko - údolí Strumy • kultura Dikili Tas - Slatino • Nejdůležitější lokality: Slatino, Dikili Taš, Sitagroi III Západní Bulharsko kultura Gradešnica Nejdůležitější lokality: většinou nížinná sídl. - Gradešnica, Sadovec, také telly - Kremikovci Časný eneolit v Bulharsku (4850-4500 BC) SV Bulharsko • kultura Poljanica • Nejdůležitější lokality (zejm. telly): Ovčarovo, Poljanica, Targoviště, Hotnica Pobřeží Černého moře a Dobrudža • kultura Hamangia, vzniká kultura Sava • Malé telly, obdélné 1-prostor. domy • Nejdůležitější lokality: Sava, Zonevo, Goljamo Delševo, Durankulak, Suvorovo k. (pohřeb. Cernavoda) The Thinker The Sitting Woman http://my.operaxom/micro27/blog/2011/04/30/the-cucuteni-culture-also-known-as-cucuteni Rumunsko + Ukrajina kultura Pre-cucuteni (5000-4500 BC) Rozšíření: Rumunsko - JV Transylvánie a Moldávie (byv), Moldávie, Ukrajina (nazývána Tripolje A) Sídliště: v různém přírodním prostředí, někdy obehnána příkopem Architektura: stavby obdélníkovitého půdorysu KPI: početná V závěru: nárůst figurální ženské plastiky typická výzdoba malováním, úbytek zvířecích plastik Hospodářství: hlavně chov dobytka a pěstování obilí, také lov podle oblastí, i rybolov a sběr na konci - metalurgie mědi Pohřební ritus: nejsou známa pohřebiště Keramika: tmavý povrch - šedý, černý, i cihlově červený, zdobena spíše vytlačováním než rytím, geometrické ornamenty s bílou inkrustací Proces druhotné kolonizace (stř. Dněstr) Thrákie Dobrudža Dolní Podunají (Rum) Moldavie-Ukrajina ? ? Časný neolit Kara novo 1 Kara novo II Kultura Koněvo Kris Kris Střední neolit Kara novo III kultura Hamangia Dudesti LnK Pozdní neolit Kara novo IV -kultura Kal oj a no kultura Hamangia vec Boian + Vada stra LnK Časný eneolit Kara novo V -kultura Marica kultura Hamangia kultura Sava Gumelnica A Pre-Cucuteni -Tripolje Střední eneolit kultura Marica Hamangia/Sava Gumelnica B Cucuteni - Tripolje Pozdní eneolit Kara novo VI kultura Varna Cernavoda 1 Cucuteni - Tripolje kultura Cucuteni - Tripolje (4500 - 3500 BC) Precucuteni -Tripolje A (5000-4500 BC) Cucuteni A,B - Tripolje B,C (4500-3500 BC) Rozšíření: jako Pre-cucuteni Nejdůležitější lokality: Cucuteni, Izvoare, Tripolje, Frumusica, Talianki, Maidanetskoe Sídliště: domy v řadách nebo do koncentrických kruhů, ve vých. oblasti rozšíření - na sídlištích až několik stovek staveb Architektura: dřevěné stavby obdélníkovitéh< půdorysu omazané mazanicí, vzácně také stavby z kamene KPI: početná, tvarově bohatá Hospodářství: jako v Pre-cucuteni, hlavně chov dobytka a pěstování obilí, také lov podle oblastí, i rybolov a sběr Pohřební ritus: nejsou známa pohřebiště, pouze ojedinělé hroby 92108661193016615891 kultura Cucuteni - Tripolje (4500 - 3500 bc) Talianki - 320 ha Maydanetske - 200 ha - 2300-3000 domů - 12-46 tis. obyv. Odraz organizace společnosti clustrech domů Rozmach megasites v době ij lim atických *-» Dobro vady ' výkyvů - kolonizace lesostep í v A X Talianki Maidanetske mm kultura Cucuteni - Tripolje • Keramika: velmi typická pro tuto kulturu, předpokládá se, že byla vyráběna na primitivním hrnčířském kruhu Typochronologie podle výzdoby: • A) nejstarší fáze: výzdoba rytím a žlábky • B) střední fáze: monochronní • C) mladší fáze: dvě až tři barvy použity k výzdobě (červená, černá a bílá) kultura Cucuteni - Tripolje kultura Cucuteni - Tripolje kultura Cucuteni - Tripolje • figurální plastika - bohatě zdobená • starší fáze - rytí • mladší fáze - malování • dominuje ženská plastika kultura Gumelnita (A) (4900-3500 BC) Gumelnica A = Karanovo V (4900-4500 BC) Komplex Kodžadermen-Gumelnita-Karanovo VI Rozšíření: mezi dunajskou deltou na S, řeckou Thrákií na J, pobřežím Černého moře na V a centrálním Bulharskem na Z Thrákie Dobrudža Dolní Podunají (Ri Moldávie -Ukrajina ? ? Časný neolit Karanovo 1 Karanovo II Kultura Koněvo Kris Kris Střední neolit Karanovo III kultura Hamangia Dudesti LnK Pozdní neolit Karanovo IV -kultura Ka loj a no kultura Hamangia vec Boian + Váda stra LnK Časný eneolit Karanovo V -kultura Marica kultura Hamangia kultura Sava Gumelnica A Pre-Cucuteni - Tripolje Střední eneolit kultura Marica Hamangia/Sava Gumelnica B Cucuteni - Tripolje Pozdní eneolit Karanovo VI kultura Varna Cernavoda 1 Cucuteni - Tripolje kultura Gumelnija Gumelnita Nejdůležitější lokality: epon. lok. Gumelnita, Harsova, Karanovo Sídliště: hlavně telly, někdy opevněny valem KPI: velmi bohatá, nástroje z paroží losa http: J / ;//rogpalmer.caňtäbph*t(»š.com/081231160547/56/ drobné nástroje z mědi také zlaté předměty Pohřební ritus: kostrové hroby, pohřebiště, mrtví ve skrčené poloze na boku, výrazná sociální diferenciace, pohřebiště ve Varně (kultura Varna) - součást komplexu KG K VI kultura Gumelnija • Keramika: široká škála tvarů, výzdoba rytím, plastické lišty, malba, barbotino, malba tuhou kultura Gumelnita hliněná figurální plastika - hodně zvířecích sošek, také antropomorfní plastika s propíchnutýma ušima, hlavně ženská Kultura Cernavodä I (3450-3200 bc) • Rozšíření: Dobrudža, V Muntenie a SV Bulharsko, Moldávie, JZ Ukrajina • Zánik klasických kultur chalkolitu (Varna, Gumelni1;a, Karanovo VI) ?? - zřejmě příliv obyy. z pontické oblasti (severní pobřeží Černého moře) ?? -nástup kultury s jednodušší hmotnou kulturou • Nejdůležitěiší lokality: eponymní lok. Cernavoda na prav. břehu Dunaje v Dobrudži, tell Harsova, Karanovo • Sídliště: náhorní plošiny, horská úbočí, znovu osídlovány telly kultury Gumelnica, ohrazeny příkopem 24305850 kultura Cernavodä I Keramika: nenavazuje na předchozí vývoj, jednoduchá keramika zdobena otiskem šňůry, lastury jako příměsi také palety ze škeblí kamenná „žezla" - hlavy v podobě zvířat, např. hlavy koně omezené využití mědi Telí Här§ova - Celkem cca 11,2 m kulturních vrstev (200x150 m) 5000-4500 BC - kul. Boian - 3 m (importy kult. Hamangia) 4500-4000 BC - kul. Gumelnita - 7 m Poč. 4. tis. BC - kult. Cernavoda -1,5 m http://dx.doi.Org/10.1016/i.crpv.2006.07.001, Postupně ničen Dunajem -dlouhodobý interdisciplinární rumunsko-francouzský projekt http://www.culture.gouv.fr/culture/arcnat/harsova/en/ Chronologie: http://www.culture.gouv.fr/culture/arcnat/harsova/en/f-chrono.htm Tell rsova - obchod Pozdní eneolit Bulharsku a JV Rumunsku (4500-3800 BC) KGK VI ÍKodžadermen - Gumelnita - Karanovo VI) Thrákie = kultura Karanovo VI SV Bulharsko = kultura Kodžadermen J Rumunsko = kultura Gumelnita B Lokality: hlavně telly - Hotnica, Ovčarovo, Poljanica, Karanovo, Radingrad také pohřebiště (pouze v SV Bulharsku) - Goljamo Delčevo, Omurtag, Radingrad KSB (Krivodol - - Bubani-Hum la) Z Bulharsko = kultura Krivodol Lokality: Krivodol, Sadovec-Golemanovo, Jagodinska a Haramijska dupka, Ba n jata (+) kultura Varna (někdy jako součást komplexu KGK VI) - pobřeží Černého moře a Dobrudža - Varna, Durankulak Arch. Atlas prav. Evropy, str. 63 kultura Varna (4400-4100 cal. BC) • někdy jako součást komplexu KGK VI • pobřeží Černého moře • Lokality: Varna, Durankulak Varna • 294 hrobů • Zkoumáno od r. 1972, cca 30% stále neprozkoumáno • Cca 3000 ks měděných a zlatých artefaktů (i zlatem potažených) • 60% zlata v kenotafech • Genderová diferenciace, kenotafy-reflexe jasně rozdělené společnosti, sociální a politické kontroly • Reflexe soupeření rodových skupin, sociální krize?? - Nejbohatší na pohřebišti - cca 1,5 kg zlata (990 artefaktů) - Muž 40-50let - Významná osoba - hlava rodové linie - pohřeb v době silného vnitřního soupeření? - 6 sekeromlatů/seker - mužské symboly - mužský princip zdůrazněn navíc penisovým pouzdrem kultura Varna Durankulak pohřebiště (největší v JZ Evropě) - cca 1200 hrobů Tell - dodnes viditelné ruiny domů, některé i patrové, kamenné základy Durankulak Durankulak Durankulak Balkán Kolem r. 4000 BC • konec tellových archeologických kultur Kodžadermen, Gumelni1;a, Karanovo VI a Varna • Nejasné příčiny a další vývoj až do doby bronzové • Kolaps eneolitických kultur (?) -klimatické příčiny - migrace -společenské změny • Cernavoda I - ojediněné stavby na místech původních tellů Po r. 3500 BC • Cernavoda III - nová konsolidace, Transitional Period Neolithic Chalcolithic T ľľ'lľu Early Bronze Age - Tell Hiatus__ 7000 6000 1 N = 19 N=25 N=53 N=18 M=37 N=10 =10 N=45 N=28 N=533 5000 4000 3000 [calBC] Data: —i—i—i i i .i i—i—i—i_i_i_i_i. - -t-rr I I "ľ Dra ma-Merdzumekja Yunacite ■ "ŕ■ I■■! ■ i1 ľ i ■W "P i T Varna Azmak t—i—i—i—r Drama-Gerena Kre men ik - Karanovo Cavdar -i—i—i—i—t- Tab,9 Ezero 1 Tab.10 Tab. 11 Tab.12 Tab.13 Tab.14 Tab.15 Tab.16 Tab,17 calBC) inrtwora l\sr\\r\ wi°i-7 nliih wir»-» Kvi^kill-h-i Weninger, B., Harper, T., 2015. The Geographic Corridor for Rapid Climate Change in Southea mOVaCe ^KOIO, VUZ, piUn, Vina, mODIIIta, Archäologie in Eurasien 31, 475-505. transport „zbozi") 2 ekonomické módy: 1. centralizované tellové zemědělství, 2. mobilní pastevectví; podle aktuálních environmentálních a sociálních podmínek a dopadů "malé doby ledové" Periods Chrono Thessaly Central i Southern Cyclades Crete Northern Aegean Macedonia i Thrace Balkan Asia Minor Eastern ThrniMi_ LATE HLI Arapi Tsang li-Larissa Nea Makri Kilos Cave Elabeia MattpaintEd ware Saliagos Knossos III Knossos W Ernborio LX-X Agio Galas "Lower Cave" Dispilio Makriyialos I Vassilika HI Farad imi III Makri Sitagroi II Dikili Tash I Sitagroi I Farad imi HI Karanovo IV Karanovo III-Veselinovo Vinca E Forodin II Area W Vinca A 53 OO IlipinarVI-VII Yarirnburg az 2-3 MIDDLE HL Zarko Seskb hill Chaironeia Nea Makri Urfimis ware Knossos V-VII Agio Galas "Lower Cave" I Agios Fetros Servia Karanovo II Staroevo Area Nil Forodin I V ashtemi-Fodgorie IlipinarVIII-LX YarirnbLirg az Hacilar l-V EARLY HL FreseskkJ FroLoseskfci Earty Pottery Franchthi Rainbow ware Knossos VIIHX Agios Fetros Servia V YJoura Karanovo I Cardiom- Irnpresso 6500 IlipinarX HacilarVI-LX FRE-CERAMIC Argissa Franchthi Knossos X Yioura Weninger, B., Harper, T., 2015. The Geographic Corridor for Rapid Climate Change in Southeast Europe and Ukraine. Archäologie in Eurasien 31, 475-505. pozdní neolit v Thesálii a V Středomoří Thesálie Pozdní neolit = kultura Dimini (5300-4500 BC) Pozdní neolit I - Pre-Dimini (5300-4800 B Pozdní neolit II - Dimini (4800-4500 BC) Konečný neolit • fáze F i (4500-3000 BC) Buchvaldek - Lippert - Košnar 2007, mapa 11a J Řecko * pozdní neolit - Franchthi Ostrovy * pozdní/konečný neolit • Kypr - keramický neolit * Kyklady - kultura Kephala * Kréta - Knossos ll-l + další lokality (osada Phaistos) 4.800-4.500 BC keramika pozdního a konečného neolitu styl Dimini a Rachmani - další dělení do fází podle stylu výzdoby Dimini - jedno z centrálních sídlišť té doby, nově založené v oblasti starých tellů - Několik kruhových zdí kolem - nedefenzivní - Akropole - dům typu megaron (i Sesklo; místo setkávání komunity, společný formalizovaný prostor) - Jednotlivé domy (30-40) - ohniště, stopy přípravy jídla i výroby - Cca 200-300 obyvatel http://www. fhw.gr/chronos/01/images/gallery/nl/dimini/climpla.gif Jes. Theopetra - 1,5 m neolitických vrstev - Stopy stejných aktivit jako na otevřených sídlištích - Doklady dálkového obchodu (Balkán - antropomorfní plastika, Au závěsky; Melos - obsidián) - Nejvíce keramiky ze středního a pozdního neolitu http://static.panoramio.com/photos/original/62278651 jpg http://hamilton.arthistory.sbc.edu/ARTH132-Website/Bronze%20Age%20Pictures_files/image007.jpg jeskyně Franchthi konečný neolit (4000-3000 BC) - Obydlena až do cca 3000 BC Neolit Kréty Akeramický neolit (6800-6500 BC) Knossos (= vrstva X) Časný neolit (6500-5850 BC) Knossos (= vrstva IX-VIII) Střední neolit (5850-5350 BC) Knossos (= vrstva Vll-V) Pozdní neolit I (5350-4900 BC) Knossos (= vrstva IV-III) Pozdní neolit II (4900-4550 BC) Knossos (= vrstvy ll-l) Konečný neolit (4550-3200 BC) Phaistos, Platyvola, Trapéza, Masaga Evropa (3500-2200 BC) počátek doby bronzové 3200 BC Balkán 2200 BC zbývající Evropa • Rakousko Mondsee Kultur (3600-3300 BC) • J Německo Horgen-Cham-Wartberg (3500-2900 BC) • Stř. Německo Bernburg + Walternienburg (3400-2900 BC) • SZ Evropa - KNP (4400 - 2800 BC) • SV Evropa - ŠK