Témata referátů do semináře k neolitu a eneolitu střední Evropy

                                s doporučenou studijní literaturou


Přírodní prostředí neolitu a eneolitu – pokusy o jeho rekonstrukci


·         Beneš, J. 2008: Environmentální archeologie a kultura s lineární keramikou v Čechách.
In:  Černá, E. – Kuljavceva Hlavová, J. (eds.): Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v
letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže. Most, 33–51.

·         Geislerová, K. – Peška, J. – Rakovský, I. 1992: Životní prostředí člověka v mladší a
pozdní době kamenné na Břeclavsku. In: Kordiovský, E. (ed.): Vývoj životního prostředí v podmínkách
jižní Moravy. XXI. Mikulovské sympozium. Mikulov, 19–42.

·         Milo, P. – Mlatec, R. – Matyasowszky, F. Ž. – Žemla, M. 2004: Rekonštrukcia krajiny a
osídlenia horného Požitavia v neolite a staršom eneolite. In: Janák, V. – Stuchlík, S. (eds.):
Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2002. Opava, 127–151.

·         Pavúk, J. 1990: Adaptácia neolitického osídlenia na prírodné podmienky. Študijné zvesti
Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 26, 63–70.

·         Pokorný, P. – Dreslerová, D. 2007: Vývoj krajiny v holocénu. In: Kuna, M. (ed.):
Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání. Praha, 38–50.

·         Rulf, J. 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu. Památky
archeologické 74/1, 35–95.

·         Rybníček, K. – Rybníčková, E. 2001: Vegetace a přírodní prostředí jako pozadí
archeologických kultur ČR, 28 000 – 1000 B.P. In: Podborský, V. (ed.): 50 let archeologických
výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku. Brno, 301–310 (zvláště s. 303–307).

·         Sádlo, J. – Pokorný, P. – Hájek, P. – Dreslerová, D. – Cílek, V. 2008: Krajina a
revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha, 23–82.


Obživa v neolitu z hlediska archeologických/archeobotanických pramenů


·         Beranová, M. 1987: Zur Frage des Systems der Landwirtschaft im Neolithikum und
Äneolithikum in Mitteleuropa. Archeologické rozhledy 39, 141–198.

·         Beranová, M. – Kubačák, A. 2010: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha.

·         Filip, V. – Pavlů, I. 2002: Zjištění zbytkových mastných kyselin na povrchu neolitických
mlýnů. In: Pavlů, I. (ed.): Bylany. Varia 2. Praha, 11–19.

·         Hajnalová, E. – Hajnalová, M. 2004: Zbierané rastliny jako zdroj potravy v praveku
strednej Európy a ich archeobotanické nálezy na Slovensku. In: Janák, V. – Stuchlík, S. (eds.):
Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2002. Opava, 33–47.

·         Káčerik, A. 2011: Plané rostliny jako součást obživy v neolitu. In: Popelka, M. –
Šmidtová, R. (eds.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2009. Praha, 107–116.

·         Neustupný, E. – Dvořák, Z. 1983: Výživa pravěkých zemědělců: model. Památky archeologické
74/1, 224–257.

·         Pavlů, I. 2001: Obživa v neolitu na základě studia mlýnů. In: Metlička, M. (ed.): Otázky
neolitu a eneolitu našich zemí 2000. Plzeň, 118–122.

·         Rulf, J. 1991: Neolithic agriculture of central Europe – review of the problems. Památky
archeologické 82/2, 376–384.

·         Vencl, S. 1985: Žaludy jako potravina. K poznání významu sběru pro výživu v pravěku.
Archeologické rozhledy 37, 516–565.

·         Vencl, S. 1996: Acorns as food: again. Památky archeologické 87/2, 95–111.


Neolitické obytné stavby coby jedna z podstatných charakteristik domova


Obecné úvahy


·         Končelová, M. 2010: Sociální a symbolický význam neolitických domů. Živá archeologie –
rekonstrukce a experiment v archeologii 11, 32–35.

·         Pavlů, I. 1998: Dům v neolitu a jeho význam pro pravěkou archeologii. Archeologické
rozhledy 50, 778–783.

·         Pavlů, I. 2007: Tvar a idea neolitického domu. Pravěk – nová řada 15 (2005), 13–23.

·         Podborský, V. 2009–2010: Fenomén neolitického domu. Sborník prací filozofické fakulty
brněnské univerzity M 14–15, 17–45.


Příklady z období starého a středního neolitu


·         Kazdová, E. 1996: Dům a stavební komplex kultury s vypíchanou keramikou z Pavlova, okr.
Břeclav. Pravěk – nová řada 6, 75–96.

·         Kazdová, E. – Peška, J. 1998: Půdorysy domů na neolitickém sídlišti v Olomouci-Slavoníně.
Ročenka Ústavu archeologické památkové péče Olomouc 1997, 56–69.

·         Pavlů, I. 1999: Dům kultury s lineární keramikou na Moravě. Sborník prací filozofické
fakulty brněnské univerzity M 4, 21–29.

·         Pavlů, I. 2000: Houses of the Linear Pottery Culture. In: Pavlů, I.: Life on a Neolithic
Site. Bylany – Situational Analysis of Artefacts. Praha, 187–233.

·         Šiška, S. 1998: Architektúra neolitickej osady v Šarišských Michaľanoch. Slovenská
archeológia 46/2, 187–204.


Ohrazená neolitická sídliště – první pravěké fortifikace?


·         Berkovec, T. – Čižmář, Z. 2001: Příkopové areály v prostředí kultury s lineární keramikou
na Moravě (příspěvek k řešení problému rozšíření, interpretace funkce a postavení areálů s příkopy
v sídelní struktuře LnK). In: Metlička, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2000.
Plzeň, 19–45.

·         Čižmář, Z. – Čižmář, M. – Lisá, L. 2004: Současný stav poznání opevnění osady kultury
s moravskou malovanou keramikou v Hlubokých Mašůvkách, okr. Znojmo. In: Lutovský, M. (ed.): Otázky
neolitu a eneolitu 2003. Praha, 219–240.

·         Kazdová, E. 2000: Některé výsledky výzkumu ohrazeného areálu kultury s vypíchanou
keramikou v Pavlově na Břeclavsku. In: Čech, P. – Dobeš, M. (eds.): Sborník Miroslavu Buchvaldkovi.
Most, 117–122.

·         Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E. 1995: Jungsteinzeit im osten
Ősterreichs. St. Pölten–Wien, 18, 21, 50, 88–90.

·         Neugebauer, J.-W. 1995: Archäologie in Niederösterreich. Poysdorf und das Weinviertel.
St. Pölten–Wien, 38, 42, 67, 70, 72.

·         Pavúk, J. 1991: Lengyel-culture fortified settlements in Slovakia. Antiquity 65/247,
348–357.

·         Podborský, V. – Kovárník, J. 2005: Ohrazená/opevněná sídliště („enclosures“). In:
Podborský, V. et al.: Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky /Únanovky. K problematice pravěkých
sociálních struktur. Brno, 134–140.

·         Rebrošová, P. – Kuča, M. – Uhlířová, H. 2015: Velatice. Ohrazené sídliště kultury
s lineární keramikou ve východní části Brněnska. Studia archaeologica Brunensia 20/2, 3–64 (zvláště
11–17).

·         Sedláčková, Z. 2008: Staroneolitické ohrazené osady v Evropě. Magisterská diplomová
práce. Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity. Brno.

·         Vencl, S. 1997: K problému počátků pravěkých fortifikací. Sborník prací filozofické
fakulty brněnské univerzity M 2, 29–39.


Zastoupení neolitických/eneolitických kultur v jeskyních a možné příčiny zájmu o tato místa


Celkové přehledy


·         Matoušek, V. – Dufková, M. 1998: Jeskyně a lidé. Praha, 66–75.

·         Matoušek, V. – Jenč, P. – Peša, V. 2005: Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými
nálezy. Praha.

Morava


·         Koštuřík, P. – Stuchlíková, J. 1982: Neolitické a eneolitické nálezy z jeskyně Turold u
Mikulova, okr. Břeclav. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E 27, 75–90.

·         Ondroušková, S. 2011: Pravěk Moravského krasu (neolit – doba stěhování národů).
Magisterská diplomová práce. Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity, Brno.

·         Stuchlíková, J. – Stuchlík, S. 1982: Osídlení Turoldu na konci eneolitu a v době
bronzové.  Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E 27, 91–102.


Rondely – jaké byly?


·         Čižmář, Z.: 2001: Epilengyelské sídliště v Seloutkách (okr. Prostějov). Příspěvek
k poznání rondelové architektury na střední Moravě. In: Podborský, V. (ed.): 50 let archeologických
výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku. Brno, 225–256.

·         Kuzma, I. 2005: Kruhové priekopové útvary na Slovensku – aktuálny stav. In: Cheben, I. –
Kuzma, I. (eds.): Otázky neolitu a eneolitu našich krajín 2004. Nitra, 185–223.

·         Lenneis, E. – Neugebauer-Maresch, Ch. – Ruttkay, E. 1995: Jungsteinzeit im osten
Ősterreichs. St. Pölten–Wien, 82–87.

·         Neugebauer, J.-W. 1995: Archäologie in Niederösterreich. Poysdorf und das Weinviertel.
St. Pölten–Wien, 55, 58, 60, 63, 66–67.

·         Pavelčík, J. 1998: Rondely na jihovýchodní Moravě. In: Prostředník, J. – Vokolek, V.
(eds.): Otázky neolitu a eneolitu 1997. Turnov–Hradec Králové, 103–112.

·         Pavlů, I. – Metlička, M. 2013: Neolitický sídelní areál ve Vochově. Archeologické
studijní materiály 21, Praha – Plzeň, 128–130, 140–142.

·         Podborský, V. 1988: Těšetice-Kyjovice 4. Rondel osady lidu s moravskou malovanou
keramikou. Brno, 167–174, 238–281.

·         Podborský, V. a kol. 1999: Pravěká sociokultovní architektura. Brno, 7–16, 261–282.

·         Řídký, J. 2011: Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období.
Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 10. Praha–Brno, 11–25, 221–227.


Rondely – k čemu sloužily?


·         Květina, P. – Květinová, S. – Řídký, J. 2009: Význam her v archaických společnostech –
archeologické možnosti studia. Archeologické rozhledy 61, 3–30.

·         Němejcová-Pavúková, V. 1995: Svodín. Zei Kreisgrabenanlagen der Lengyel-Kultur. Studia
archaeologica et mediaevalia 2. Bratislava, 213–216.

·         Oliva, M. 2004: Flint mining, Rondels, Hillforts... Symbolic works or too much free time?
Archeologické rozhledy 56, 499–531 (zvláště 507–518, 522–524).

·         Pavlů, I. 2004: Rondely a jejich postavení ve vývoji neolitické společnosti. In: Hänsel,
B. – Studeníková, E. (eds.): Zwischen Karpaten und Ägäis. Neolithikum und ältere Bronzezeit.
Gedenkschrift für Viera Němejcová-Pavúková. Internationale Archäologie. Studia honoraria 21.
Rahden/Westf., 285–293.

·         Pavlů, I. – Metlička, M. 2013: Neolitický sídelní areál ve Vochově. Archeologické
studijní materiály 21, Praha – Plzeň, 134–139.

·         Pavlů, I. – Rulf, J. – Zápotocká, M. 1995: Bylany rondel. Model of the neolithic site.
In: Fridrich, J. (ed.): Praehistorica archaeologica Bohemica. Památky archeologické – supplementum
3. Praha, 7 – 123 (zvláště 95–98).

·         Podborský, V. – Kovárník, J. 2005: Dílčí kruhová ohrazení – rondely. In: Podborský, V. et
al.: Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky /Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur.
Brno, 141–153.

·         Rulf, J. 1992: Středoevropské neolitické rondely. Dějiny a současnost 14/6, 7–11.

·         Řídký, J. – Šumberová, R. 2008: Středoevropské rondely. Záhada evropského pravěku. Vesmír
87, 762–765.

Antropomorfní neolitické plastiky – jejich nálezový kontext, zachovalost a význam


Celkové přehledy a obecné úvahy


·         Pavlů, I. (ed.) – Zápotocká, M. 2007: Archeologie pravěkých Čech 3. Praha, 81–82.

·         Pavúk, J. 1981: Umenie a život doby kamennej. Bratislava, 59–74.

·         Podborský, V. – Čižmář, Z. 2008: Pokladnice moravského neolitu aneb krása pravěké
plastiky. In: Čižmář, Z. (ed.): Život a smrt v mladší době kamenné. Brno – Znojmo, 154–160.

·         Pokorná, Z. 1983: K interpretaci ženské neolitické plastiky. Sborník prací filozofické
fakulty brněnské univerzity E 28, 103–111.

·         Remišová-Věšínová, K. 2009: K problematice interpretace antropomorfní plastiky neolitu.
Praehistorica 28, 145–177.

·         Rzymanová, B. 2009: Zobrazení mužů na figurální plastice a antropomorfních nádobách v
neolitu a časném eneolitu. Bakalářská diplomová práce. Ústav archeologie a muzeologie Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity. Brno.

·         Vladár, J. 1979: Praveká plastika. Bratislava, 21–50.


Starý neolit


·         Berkovec, T. 2004: Plastika na sídlišti kultury s lineární keramikou ve Vedrovicích (okr.
Znojmo). Ročenka Archeologického centra Olomouc 2003, 46–62.

·         Lička, M. – Hložek, M. 2011: Antropomorfní soška kultury s lineární keramikou z
Chabařovic, okr. Ústí nad Labem. Archeologie ve středních Čechách 15, 35–49.

·         Valentová, J. 1988: Antropomorfní plastika kultury s lineární keramikou z Nebovid, okr.
Kolín. Archeologie ve středních Čechách 2, 13–15.

·         Vostrovská, I. 2007–2008: Antropomorfní plastika kultury s lineární keramikou z Brodku u
Prostějova, (okr. Prostějov). Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity M 12–13, 49–59.


Střední neolit


·         Kuzma, I. 1990: Plastika želiezovské skupiny z Mužle-Čenkova. Slovenská archeológia 38,
429–452.

·         Šiška, S. 2000: Plastika bukovohorskej kultúry zo Šarišských Michalian (severovýchodné
Slovensko). In: Pavlů, I. (ed.): In memoriam Jan Rulf. Památky archeologické – supplementum 13.
Praha, 376–388.

·         Vávra, M. 1993: Neolitická plastika z Černožic. Archeologické rozhledy 45, 212–220.

·         Vokolek, V. 2000: Neolitická plastika z Plotišť nad Labem. In: Pavlů, I. (ed.): In
memoriam Jan Rulf. Památky archeologické – supplementum 13. Praha, 477–479.


Mladý neolit


·         Hložek, M. – Kazdová, E. 2007: Fragmentárnost nálezů lengyelské figurální plastiky ve
světle experimentů. In: Tichý, R. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2006. Archeologické
studie Univerzity Hradec Králové 1. Hradec Králové, 55–60.

·         Janák, V. 1990: Východoevropské elementy v lengyelské antropomorfní plastice na Moravě a
ve Slezsku. In: Nekuda, V. – Unger, J. – Čižmář, M. (eds.): Pravěké a slovanské osídlení Moravy.
Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka. Brno, 26–37.

·         Kazdová, E. – Šabatová, K. 2008: Výjimečná nálezová situace s plastikami střelického typu
z Těšetic-Kyjovic. Pravěk – nová řada 17 (2007), 27–40.

·         Podborský, V. 1983: K metodice a možnostem studia plastiky lidu s moravskou malovanou
keramikou. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E 28, 7–90.

·         Podborský, V. 1985: Těšetice-Kyjovice 2. Figurální plastika lidu s moravskou malovanou
keramikou. Brno.

·         Ruttkay, E. 2004: Anthropomorphe Tonplastik von den Lengyel-Siedlungen in Svodín,
Slowakei. In: Hänsel, B. – Studeníková, E. (eds.): Zwischen Karpaten und Ägäis. Neolithikum und
ältere Bronzezeit. Gedenkschrift für Viera Němejcová-Pavúková. Internationale Archäologie. Studia
honoraria 21. Rahden/Westf., 323–341.

·         Vencl, S. 1983: K interpretaci plastik žen se zvednutýma rukama z Hlubokých Mašůvek.
Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E 28, 95–101.


Zvířecí plastiky v neolitu/eneolitu – jejich nálezový kontext a význam


·         Káčerik, A. 2008: Neolitické zoomorfní plastiky z Libkovic u Mostu a možnosti jejich
relevantní interpretace. In:  Černá, E. – Kuljavceva Hlavová, J. (eds.): Archeologické výzkumy v
severozápadních Čechách v letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže. Most, 15–31.

·         Nevizánsky, G. 2009: Zvieracie plastika badenskej kultúry zo Stránskej. Zborník
Slovenského národného múzea – archeológia 103, 17–36.

·         Pavelčík, J. 1982: Drobné terrakoty z Hlinska u Lipníku (okr. Přerov) I. Památky
archeologické 73/2, 261–292 (zvláště 267–274, 279–283).

·         Podborský, V. 1989: Zvířena ve výtvarném projevu lidu s moravskou malovanou keramikou.
Zborník filozofickej fakulty univerzity Komenského v Bratislavě – Historica 39–40, 13–23.

·         Šebela, L. 2001: Nález zoomorfní plastiky z jeskyně Pekárna, k. ú. Mokrá (okr.
Brno-venkov). In: Čižmář, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 1999. Brno, 191–196.


Zoomorfní nádoby v neolitu/eneolitu – jejich nálezový kontext a význam


·         Mašek, N. 1958: Volutová zoomorfní nádoba z Ervěnic. Archeologické rozhledy 10, 708,
725–726.

·         Pleslová-Štiková, E. 1964: Torzo zoomorfní nádobky ze sídliště kultury nálevkovitých
pohárů v Makotřasích. Památky archeologické 55/2, 294–305.

·         Podborský, V. 1982: Keramické zoomorfní nádoby středoevropského pravěku. Sborník prací
filozofické fakulty brněnské univerzity E 27, 9–64.

·         Vokolek, V. 2002: Neolitická zoomorfní nádoba z Jaroměře. Archeologické rozhledy 54,
314–318.


Mezikulturní vztahy na základě keramických importů: příklady z prostředí kultur s vypíchanou a
moravskou malovanou keramikou


·         Bareš, M. – Lička, M. 1976: K exaktnímu studiu staré keramiky. K otázkám vztahu vypíchané
a lengyelské kultury. Sborník Národního muzea v Praze – řada A (historie) 30/3–4, 137–244.

·         Čižmář, Z. – Kazdová, E. 2004: Ojedinělý import vypíchané keramiky v objektu starší fáze
kultury s moravskou malovanou keramikou v Mašovicích na Znojemsku. In: Janák, V. – Stuchlík, S.
(eds.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2002. Acta archaeologica Opaviensia 1, 21–32.

·         Kazdová, E. 1997: Vztahy mezi lidem s vypíchanou a moravskou malovanou keramikou. Sborník
prací filozofické fakulty brněnské univerzity M 2, 79–88.

·         Kazdová, E. 1999: Poznatky ke vztahům mezi kulturami s vypíchanou a moravskou malovanou
keramikou. In: Kazdová, E. – Peška, J. – Mateiciucová, I.: Olomouc-Slavonín (I). Sídliště kultury
s vypíchanou keramikou. Archaeologiae regionalis fontes 2. Olomouc, 107–112.

·         Kazdová, E. 2001: Importy lengyelské keramiky v prostředí kultury s vypíchanou keramikou.
Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity M 6, 39–51.

·         Kazdová, E. 2004: New observations on problems in the relationship between the Stroked
Pottery and Lengyel cultures. In: Hänsel, B. – Studeníková, E. (eds.): Zwischen Karpaten und Ägäis.
Neolithikum und ältere Bronzezeit. Gedenkschrift für Viera Němejcová-Pavúková. Internationale
Archäologie. Studia honoraria 21. Rahden/Westf., 233–238.

·         Lička, M. – Bareš, M. 1981: Příspěvek k řešení vzájemného vztahu vypíchané a lengyelské
kultury. Výsledky a diskuse. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E 26, 121–140.

·         Vávra, M. 1986: Die Anfänge der Lengyel-Kultur in Böhmen und ihre Interpretation. In:
Chropovský, B. – Friesinger, H. (eds.): Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur.
Nitra–Wien, 297–304.


Štípaná kamenná industrie v prostředí kultury s vypíchanou keramikou a její výpověď


·         Čižmář, Z. – Oliva, M. 2001: K ekonomii surovin štípané industrie lidu s vypíchanou
keramikou na Moravě. In: Čižmář, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 1999. Brno,
97–130.

·         Mateiciucová, I. 1999: Štípaná industrie kultury s vypíchanou keramikou
v Olomouci-Slavoníně a její význam pro rekonstrukci společensko-kulturních přeměn ve středním a
mladém neolitu. In: Kazdová, E. – Peška, J. – Mateiciucová, I.: Olomouc-Slavonín (I). Sídliště
kultury s vypíchanou keramikou. Archaeologiae regionalis fontes 2. Olomouc, 135–168.

·         Oliva, M. 1996: Štípaná industrie kultury s vypíchanou keramikou v Těšeticích-Kyjovicích.
K otázce výběru surovin v neolitu jižní Moravy. Časopis Moravského muzea – vědy společenské 81,
101–109.


Neolitické srpy ve světle experimentální archeologie


·         Beranová, M. – Kubačák, A. 2010: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. Praha, 96–99.

·         Hroníková, L. 2012: Traseologická analýza neolitické štípané industrie z lokalit Bylany,
Miskovice, Mšeno a Tachlovice. Praehistorica 30/1. Praha (zvláště 47–51).

·         Kazdová, E. 1983: Příspěvek k neolitickým sklizňovým nástrojům. Sborník prací filozofické
fakulty brněnské univerzity E 28, 161–169.

·         Kazdová, E. 1984: Pokusy s replikami neolitických srpů. Sborník prací filozofické fakulty
brněnské univerzity E 29, 226–229.

·         Popelka, M. 1999: K problematice štípané industrie v neolitu Čech. Praehistorica 24,
7–122 (zvláště 88–95).

·         Popelka, M. 2013: 15 let poté – pokusy s replikami neolitických srpů. In: Cheben, I. –
Soják, M. (eds.): Otázky neolitu a eneolitu našich krajín. Nitra, 251–261.


Broušená kamenná industrie – její uplatnění a význam


·         Bradley, R. – Edmonds, M. 2005: Interpreting the axe trade: production and exchange in
Neolithic Britain. Cambridge.

·         Květina, P. 2011: Puakulaba a Julie. Kamenné nástroje archaických společností. Živá
archeologie 12, 3–7.

·         Lička, M. 1981: Hromadný nález neolitické broušené industrie (č. 1) ze Mšena, o. Mělník.
Archeologické rozhledy 33, 607–620.

·         Oliva, M. 1985: Úvahy o pracovních a sociálních aspektech pravěké broušené industrie.
Časopis Moravského muzea – vědy společenské 70, 17–36.

·         Salaš, M. 2002: Broušená kamenná industrie z vedrovických pohřebišť. In: Podborský, V. a
kol.: Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno,
191–206.

·         Salaš, M. 1986: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie na Moravě. Časopis
Moravského muzea 71, 19–58.

·         Taçon, P. S. C. 1991: The power of stone: symbolic aspects of stone use and tool
development in western Arnhem Land, Australia. Antiquity 65, 192–207.

·         Vencl, S. 1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech. Památky
archeologické 66/1, 12–73.


Spondylový šperk – jeho nálezový a sociální kontext


·         Hladilová, Š. 2002: Výsledky paleontologického studia ozdob z lokality Vedrovice. In:
Podborský, V. a kol.: Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na
Moravě. Brno, 257–262.

·         Cheben, I. – Illášová, L. – Miklíková, Z. 2001: Schránky mäkkýšov v archeologických
nálezoch neolitu a eneolitu Slovenska. In: Metlička, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich
zemí 2000. Plzeň, 233–237 (zvláště 233–234).

·         Podborský, V. 2002: Spondylový šperk z vedrovických pohřebišť. In: Podborský, V. a kol.:
Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno, 235–262.

·         Vencl, S. 1959: Spondylové šperky v podunajském neolitu. Archeologické rozhledy 11,
699–742.

·         Zápotocká, M. 1984: Armringe aus Marmor und anderen Rohstoffen im jüngeren Neolithikum
Böhmens und Mitteleuropas. Památky archeologické 75/1, 50–130 (zvláště 52–53).


Minerální přírodní barviva a příklady jejich využití


Kultura s lineární keramikou


·         Podborský, V. 2002: Vedrovická pohřebiště ve starším moravském a středoevropském neolitu.
In: Podborský, V. a kol.: Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na
Moravě. Brno, 293–338 (zvláště 308–309).

·         Přichystal, A. – Šmíd, M. 2011: Kamenná industrie z birituálního pohřebiště LnK
v Kralicích na Hané. In: Popelka, M. – Šmidtová, R. (eds): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí
2009. Praha, 323–342 (zvláště 341).


Kultura s vypíchanou keramikou


·         Brestovanský, P. 2011: Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Příšovicích se zvláštním
zřetelem na broušenou industrii. In: Popelka, M. – Šmidtová, R. (eds): Otázky neolitu a eneolitu
našich zemí 2009. Praha, 27–35 (zvláště 33).

·         Kazdová, E. 1989–1990: Hrob H 12 s vypíchanou keramikou a červeným barvivem z
Těšetic-Kyjovic. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E 34–35, 127–141.

·         Kazdová, E. 1992: K pohřebnímu ritu lidu s vypíchanou keramikou na Moravě. Sborník prací
filozofické fakulty brněnské univerzity E 37, 7–24 (zvláště 17, 20).


Kultura s moravskou malovanou keramikou


·         Dražďák, K. 1973–1974: Mineralogická analýza červeného a žlutého barviva neolitické
keramiky (MMK) z Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo. Sborník prací filozofické fakulty brněnské
univerzity E 18–19, 69–79.

·         Havlíček, P. 1993: Zdroj a původ barviv používaných v paleolitu a neolitu na jižní
Moravě. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity E 38, 203–206.

·         Kazdová, E. 2005: Malování nádob. In: Podborský, V. et al. 2005: Pravěk mikroregionu
potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur. Brno, 127–130.


Vztahy mezi lidmi a zvířaty v neolitu/eneolitu na základě osteologických nálezů


·         Petrasch, J. 2004: Von Menschen und Hunden: Befunde aus Kreisgrabenanlagen der
Oberlauterbach Gruppe und der Lengyel-Kultur und deren Interpretationen. In: Hänsel, B. –
Studeníková, E. (eds.): Zwischen Karpaten und Ägäis. Neolithikum und ältere Bronzezeit.
Gedenkschrift für Viera Němejcová-Pavúková. Internationale Archäologie. Studia honoraria 21.
Rahden/Westf., 295–308.

·         Struhár, V. 2001: K výskytu zvieracích depónií v badenskej kultúre. In: Metlička, M.
(ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2000. Plzeň, 191–201.

·         Stuchlík, S. 2004: Pes v neolitu. In: Janák, V. – Stuchlík, S. (eds.): Otázky neolitu a
eneolitu našich zemí 2002. Opava, 213–226.




Doklady bojových střetů u neolitických zemědělců – příspěvek k archeologii agresivity


·         Květina, P. 2009: Válka „těch druhých“. Ozbrojené konflikty v předhistorických
společnostech. Dějiny a současnost 31/9, 24–27.

·         Petrasch, J. 1999: Mord und Krieg in der Bandkeramik. Archäologisches Korrespondenzblatt
29, 505–516.

·         Sosna, D. 2011: Praxe, identita a ideologie. Válečnictví v prehistorii. Dějiny a
současnost 33/3, 38–40.

·         Stolz, D. 2007: Válčení u prvních zemědělců. Živá archeologie – rekonstrukce a experiment
v archeologii 8, 7–10.

·         Vencl, S. 1995: Příčiny agrese a kořeny válek. Dějiny a současnost 17/4, 2–6.


Vztah neolitické společnosti k dětem optikou dobových pohřebišť


·         Čermáková, E. 2003: Problémy dětství v neolitu střední Evropy. Pravěk – nová řada 12
(2002), 7–45.

·         Remišová Věšínová, K. 2013: Pravěké dětství a jeho odraz v hrobových datech. In: Cheben,
I. – Soják, M. (eds.): Otázky neolitu a eneolitu našich krajín. Nitra, 299–316.

·         Vejskalová, L. 2009: Pohřbívání dětí v neolitu a eneolitu na našem území. Praehistorica
28, 237–279.


Neolitické pohřby na sídlištích a jejich interpretace


·         Čižmář, Z. – Geislerová, K. 1997: Pohřby v jámách na sídlišti kultury s lineární
keramikou v Žádovicích, okr. Hodonín. Příspěvek k poznání pohřebního ritu nejstarších zemědělců na
Moravě. Pravěk – nová řada 7, 39–64.

·         Farkaš, Z. 2002: Nálezy ľudských pozostatkov v prostredí kultúry ľudu s lineárnou
keramikou na Slovensku. Archeologické rozhledy 54, 23–43.

·         Kličová, J. 2001: Doklady pohrebného rítu na sídliskách z obdobia neolitu a eneolitu na
Slovensku. In: Metlička, M. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2000. Plzeň, 218–232.

·         Ondruš, V. 1972: Dětské pohřby na neolitickém sídlišti ve Vedrovicích. Acta Musei
Moraviae – Scientiae sociales 57, 27–36.

·         Rulf, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku. Študijné
zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 32, 115–124.

·         Tichý, R. – Štulc, O. (eds.) 2010: Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a
středověkých sídlištích. Živá archeologie – rekonstrukce a experiment v archeologii. Supplementum
3. Hradec Králové (zvláště příspěvky J. Bouzka, J. Turka, P. Jelínka, J. Kovárníka a P. Kalábkové).


Odrazy společenského uspořádání v pohřebním ritu lengyelské kultury


·         Čermáková, E. 2007: Postavení ženy, muže a dítěte ve společnosti tvůrců lengyelské
kultury. In: Kazdová, E. – Podborský, V. (eds.): Studium sociálních a duchovních struktur pravěku.
Brno, 207–255.

·         Demján, P. 2012: Výnimočné hroby lengyelskej kultúry zo Svodína. In: Peška, J. –
Trampota, F. (eds.): Otázky neolitu a eneolitu 2011. Mikulov – Olomouc, 25–38.


Struktura pozdně eneolitické společnosti na základě svědectví pohřebišť


·         Turek, J. 2000:  Being a Beaker Child. The position of children in Late Eneolithic
society. In: Pavlů, I. (ed.): In memoriam Jan Rulf. Památky archeologické – supplementum 13. Praha,
424–438.

·         Turek, J. 2002: „Cherche la femme!“ Archeologie ženského světa a chybějící doklady
ženských pohřbů z období zvoncovitých pohárů v Čechách. In: Neustupný, E. (ed.): Archeologie
nenalézaného. Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla. Plzeň–Praha,
217–240.

·         Turek, J. 2003: Řemeslná symbolika v pohřebním ritu období zvoncovitých pohárů. Suroviny,
výroba a struktura společnosti v závěru eneolitu. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.): Sedmdesát
neustupných let. Sborník k životnímu jubileu prof. Evžena Neustupného. Plzeň, 201–220.


Doklady textilnictví v eneolitických kulturách – jaké jsou a o čem nás informují


·         Čtverák, V. – Rulf, J. 1989: Nálezy horizontu jordanovské kultury z Třebestovic, okr.
Nymburk. Památky archeologické 80/1, 5–29 (zvláště 15).

·         Opravil, E. 1977: K nejstarším nálezům lnu (Linum usitattisimum L.) na území ČSSR
z Hlinska a z Mohelnice. Přehled výzkumů 1975, 14–15.

·         Pavelčík, j. 1983: Drobné terrakoty z Hlinska u Lipníku (okr. Přerov) II. Památky
archeologické 74/2, 295–315.

·         Pavelčík, J. 1991: K otázkám hospodářské a sociální úrovně populací badenské kultury.
Opava, 30–31, 77–80.

·         Pavelčík, J. 2001: Hlinsko. Hradisko lidu badenské kultury. Archeologické památky střední
Moravy, svazek 2. Olomouc, 27–31.

·         Šmíd, M. 1990: Příspěvek k poznání eneolitických mohylových pohřebišť na střední Moravě.
In: Nekuda, V. – Unger, J. – Čižmář, M. (eds.): Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80.
narozeninám Josefa Poulíka. Brno, 67–89 (zvláště 71).

·         Šmíd, M. 1991: Nové nálezy kultury s moravskou malovanou keramikou na Prostějovsku.
Archeologické rozhledy 43, 185–205 (zvláště 202).

·         Krenn-Leeb, A. 2001: Eine trichterbecherzeitliche Grube mit nierenförmigen Webgewichten
von Spielberg bei Melk, Niederösterreich. Preistoria Alpina 37, 287–331.


Zlaté předměty pozdního eneolitu – jejich nálezový kontext, početnost a význam


·         Moucha, V. 1997: Gold der Kupferzeit (Böhmen). In: Lehrberger, G. – Fridrich, J. –
Gebhard, R. – Hrala, J. (eds.): Das prähistorische Gold in Bayern, Böhmen und Mähren: Herkunft –
Technologie – Funde. Band I (Textband). Památky archeologické – supplementum 7. Praha, 141–148
(zvláště 144–148).

·         Peška, J. 2004: Zlaté ozdoby z hrobů kultury se šňůrovou keramikou na Moravě. In: Bátora,
J. – Furmánek, V. – Veliačik, L. (eds.): Einflüsse und Kontakte alteuropäischer Kulturen.
Festschrift für Jozef Vladár zum 70. Geburtstag. Nitra, 93–138.

·         Stuchlík, S. 2011: Zlato v pozdním eneolitu Moravy. In: Popelka, M. – Šmidtová, R. (eds):
Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 2009. Praha, 343–358.