STUDNĚ A VODNÍ ZDROJE DOBY ŘÍMSKÉ
A DSN
Anna Nováčková
OBSAH
 Přehrady
 Vodovody
 Kanalizace
 Studně
 Konkrétní nálezy
 Použitá literatura
PŘEHRADY
 sloužily k odklonu řek, aby se předešlo
záplavám
 pomáhaly v obdobích sucha a celkově měly
dopomoci k celoroční zásobě vody
 Existují dva typy přehrad, které se vzájemně liší
svou konstrukcí: jedná se o přehrady tížné a
přehrady klenbové
 Tížné přehrady
 odolávají tlaku zadržené vody masivností své stavby
 mají širokou základnu,svahové strany a přepadové
kanály na koncích hráze
 přehrady: Alcantarilla, Proserpina,Cornalvo (Španělsko)
 Klenbové přehrady
 mají obloukový půdorys s konvexní stranou proti proudu
 přehrada z Darasu (Sýrie)
Alcantarilla
Proserpina
Cornalvo
VODOVODY
 skládá se ze tří částí: zdroje, vodního vedení a
koncového zásobníku
 zdrojem mohou být prameny, vodní toky nebo
jezera, ale pokud nebyl k dispozici žádný
povrchový zdroj, bylo třeba hledat spodní vodu
pomocí metody tzv. hydrologie
 V antice se z pravidla vodovodní potrubí pokládala
pod zem, ale když nebylo možné umístit ho pod
zem, stavěly se vodovodní mosty, tunely a arkády
 vodovodní kanály byly obecně vyzděné kameny či
cihlami
Pont du Gard nad řekou Gardon
Vodovod Aqua Claudia
(Cech, 2013)
průřez římským vodovodním kanálem
(Cech, 2013)
 castellum divisorium
 rozvodná nádrž na okraji města
 k pokrytí spotřeby vody maximálně na dva dny
castella v Nîmes
(Cech, 2013)
KANALIZACE
 Odpadní voda z lázně, kuchyně a latríny se ve
venkovských domech a v těch městských
domech, které nebyly napojené na síť veřejné
kanalizace, odváděla domácí stružkou do
vsakující jímky
 sítě podzemních nebo otevřených odpadních
kanálů převážně ústily buď do řeky, nebo do
blízkých močálů, případně do moře
STUDNY
 obecně se většinou jednalo o hlubší jámy
čtvercového nebo obdélníkového půdorysu
 hloubka by měla být dostatečná, aby dosáhla
na hranici spodní vody
 pokud studna dosahuje hloubky do 2 m,
označujeme jí jako studniční jámu, pokud je
hloubka větší, jedná se o studniční šachtu
 Dělení studní (dle J. Tribuly):
 bedněná
 roubená
 kadlubová
 vyplétaná
 zděná
 bez vnitřní konstrukce
1. Srubová
2. Bedněná
3. Kadlubová
4. Vyplétaná
5. Vyzděná z nasucho
kladených kamenu
(Tribula, 1966)
Sudová studna
(Maixnerová, 2015)
vahadlo
kladka
HOSTIVICE - PALOUKY
 v roce 2002 byla objevena skupina soudobých
studní s dřevěnou konstrukcí
 Nález 4 studní (1 nejistá)
 Samotné datování studní bylo velice obtížné,
ale předpokládá se, že studny mohly pocházet
z období mladšího stěhování národů
Hostivice-Palouky, studna 1
Hostivice-Palouky
(Maixnerová, 2015)
DRÁŽKOVICE
 nalezena studna se zachovalou výdřevou, jejíž
konstrukce byla popsána jako srubová
 datovaná byla podle keramiky z výplně, která
byla určena do období 2. – 4. století n. l. což
později potvrdila i dendrochronologie
Drážkovice
(Maixnerová, 2015)
MUŠOV
 Nedokopaná 8,5 metru hluboká studna
s půdorysem 2,6 x 2,6 metru, mohla mít
původně až 16 metrů, ale bohužel to není
možné s jistotou prokázat
 byla nejspíše součástí zástavby římského
tábora
STUDNA Z KANIE
 výzkum v polské vesnici Kanie v roce 2013
odhalil pozůstatky studny z doby římské
 Od ostatních nalezených studní ji odlišují prvky,
typické spíše pro obytné budovy
 zachovalá
Studna z Kanie
POUŽITÁ LITERATURA
 Cech, B. 2013: Technika v antice. 1. vyd. Praha: Grada
 Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v
Čechách a na Moravě. Praha
 Maixnerová, M. 2015: Studny na sídlištích doby římské a doby
stěhování národů. Brno. Rukopis bakalářské diplomové práce,
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, ÚAM.
 Pleinerová, I. 2005: Studny z doby stěhování národů v HostiviciPaloukách
(okr. Praha-západ). Památky archeologické XCVI, 105-126
 Tribula, J. 1966: Raně středověké slovanské studny. Sborník prací
filosofické fakulty brněnské university E 11, 59-78.
 Wereda, R. 2013: Odkrycie studni z okresu wpływów rzymskich.
Příspěvek na internetových stránkách Muzea na Walizkach.
zdroj:http://muzeumnawalizkach.archeolog.pl/?p=2040