Skupina Prestovice - Friedenhhain
Mgr. Eva Juhaňáková
Osnova
O Úvod
O Skupina Přešťovice — Friedenhhain O Přešťovice pohřebiště O Přešťovice sídliště O Friedenhain
O Další lokalit);:
• Zliv
• Zbudov
• Sedlec
• Praha —Zličín
• Lokality v Německu
UVOD
O Původně se myslelo, že jižní Čechy byly v době římské a v době stěhování národů neosídlené. To se změnilo až po objevení lokality Přešťovic B. Dubským.
O Domorodé germánské obyvatelstvo zde přežívalo snad až do poloviny 5. století, ale již v této době postupně splývalo s novým lidem, jakže západu, takž Pod u nají.
O Rozdílně probíhal vývoj v Čechách, kde se vytvořila tzv. vinařická skupina s centrem ve střední a severozápaní části země, a na území skupiny Přešťovice-Friedenhain, jejíž obyvatelé osídlili jižní a západní území, a vývoj na Moravě.
Skupina Přešťovice - Friedenhhain
O Skupina památek hmotné kultury vznikla již na sklonku doby římské v jižních a západních Čechách.
O Patří do labsko-germánského kulturního okruhu.
O Typická keramika a způsob pohřebního ritu bez milodarů daly jméno Přešťovice specifické kulturní skupině památek, která má svůj protějšek v nálezech na bavorské lokalitě Friedenhain.
O Charakteristické pro skupinu Přešťovice-Friedenhain jsou ručně tvarované keramické nádoby, provedené v jemném materiálu.
O Typické jsou mísovité tvary se šikmým kanelováním a s oválně facetovanou (vykrajovanou) výzdobou.
O Pro pohřební ritus jsou typické velmi chudě vybavené hroby bez milodarů.
O Obdobné nádoby jako v Čechách známe právě z Bavorska.
O Dá se předpokládat, že v průběhu první poloviny 5. století se obyvatelstvo přesouvá z jižních a i západních Čech do východního Bavorska.
O Do bavorského předpolí dunajského mohli Germáni z našeho území přes Folmavu proniknout buď údolím říčky Schwarzach nebo chamsko-furthskou kotlinou.
O Tato skupina tedy patří do stupně D1, tedy do přechodného období mezi koncem doby římské a počátkem stěhování národů.
Chronologie
O Chronologie skupin); Přešťovice-Friedenhain představuje značný problém vzhledem k poměrně chudé výbavě hrobů, v nichž se keramika tohoto okruhu vyskytuje.
O Naprostá neznalost kovové industrie je dosti svazující pro jednoznačné časové vymezení v rámci pozdní doby římské až časné fáze doby stěhování národů.
O Představa zánikových horizontů sídelních areálů, tak jak ji definoval naposledy Jaroslav Tejral, v sobě zahrnuje prvek určité nestability v uvedeném regionu, související často s nepokoji a válečnými operacemi.
Chronologie
O Z hlediska chronologie keramiky přešťovického okruhu je důležitý její výskyt v plairýrovacích a sídlištních vrstvách nad nejmladší stavební fází kastelu v Rezně-Niedermunsteru. Nálezy zde spadají do období po polovině 5. století
Etnicita
O Až do nedávná převládala představa spojující labskogermánské osídlení skupiny Přešťovice-Friedenhain s předpokládanou etnogenezí Bavorů.
O Celá řada sídlištních pozůstatků po českých Germánech. Právě tito lidé bývají často spojováni s oněmi „muži z Čech", kteří sloužili jako foederáti v římském pohraničním vojsku.
O Jednou z nejnovějších možností, kterou pro skupinu Přešťovice-Friedenhain navrhl naposled)/ Jochen Haberstroh, je identifikace s Juthungy/ Semnon)/.
O V poslední době se kritice stávajících představ o skupině tzv. Přešťovice-
Friedenhain věnuje Hubert Fehr zejména ve spojení s předpokládanou etnogenezí Bavorů. Jako slabin); této teoriepředkládá Hubert Fehr následující tvrzení:
O 1. Tato teorie vychází z jedné z možných etymologií jména Bavorů jakožto „Männer aus Böhmen"
O 2. Problematika archeologického dokladu migrujícího „Traditionskern"
O 3. Výpověď archeologických pramenů jakožto nositelů etnicity, zejména je-li kulturní skupina definována na základě keramického typu a skutečné podstaty kultury.
O 4. Problém samotné existence této kulturní skupin);,
O 5. Problém jihočeských Přešťovic jakožto poměrně izolovaného naleziště těžko představitelných jako zdrojová oblast pro migraci
O 6. Časová propast mezi nositeli těchto prvků a první zmínkou o Bavorech.
O 7. Otázka opuštění hranice pravidelnou římskou posádkou v první polovině 5. století a tedy možností služby germánských válečníků jakožto federátů v římských službách.
Přešťovice 1 (pohřebiště z doby římské a stěhování národů). Typická hlinená popelnice.
Podobnost s Vinařickou skupinou
O Podle b. Svobody je skupina Přešťovice-Fricdenhain časově shodná vinařickou skupinou, což je dokumentováno na některých shodných keramických tvarech.
O Na přelomu pozdní doby římské a v počátcích doby stěhování národů sledovat smíšenou kulturu původního staršího obyvatelstva s nově příchozím lidem ze středního Německa - Durynkové.
O Nálezy ze západního okraje Prahy naznačují, že tato keramika byla minimálně částečně současná s vinařickou skupinou
Pohřebiště Přešťovice
O Žárové pohřebiště.
O Objevil hov roce 1934 B.Dubskj;.
O Prozkoumal celkem 450 hrobů s 522 pohřby.
O Na severní a východní straně pohřebiště se rýsují nepravidelné řad); hrobů.
O Hrob); by\y původně na povrchu označeny dřevěném sloupkem, násypem nebo kamenem.
O U jednoho hrobu by\ nalezen kámen asi 30 cm vysoký mohl být tímto označením.
O Převažují hroby popelnicové, jen 10 hrobů by\o jámových.
O V hrobě se zpravidla nacházela jen jedna urna.
O Šest hrobů patří k tzv. společnj/m hrobům.
O Pro pohřebiště jsou příznačné velmi chudě vybavené hroty.
O Nálezy by\y získány díky proplavením popelnic.
O Pohřbívalo se zde ve 4. a v první polovině 5. století.
O Bývá připisováno předkům Bajuvarů.
%
•
• • •
f \
i
• • •
• • •
. • • .   . •
• • •
• • • •
• • • •
O ! 2 3 < 5m
. • ■ * r* * 1 .....
• j   • • •
• • • •   • •
■ •
•   •      • • • ••. • • • .
• • • . »
přešrcvke 1. Plán pohřebiště z doby římské a stěhování ncirodu.
• • •
•     • • ••
x l • • • •      Sť* •
v*      •••        • • •••
Sídliště Prestovice
O Výzkum); na sídlišti prováděl B. Dubský a Böhm.
O Prozkoumali mnoho kůlových a zásobnicových jam a minimálně dvě chaty
O Velké množství střepů germánské a římské keramiky.
O Osada byla založena již na samém počátku doby římské, tj. na sklonku 1. století př. n. I. a trvala až do 5. století n. I.
Friedenhain
O Několik desítek prozkoumaných hrobů. O Pohřbívalo se zde v 5. století.
O V okolí této lokality byla zjištěna řada dalších lokalit této kulturní skupiny.
Zliv
O Sídliště bylo zkoumáno Jihočeským muzeem v letech 1980 — 1988.
O By\y prozkoumán); 4 zahloubené chaty ze stupně D1.
O Na sídlišti ve Zlivi se naši); oválně fasetované misek tzv. přešťovického okruhu, představující specifikum jižních a jihozápadních Čech.
Zbudov
O Toto sídliště bylo objeveno v roce 1972.
O v letech 1972-1975 zde probíhal záchranný výzkum.
O v1974 byl objeven sídlištní objekt, který prokazuje, že toto sídliště bylo osídleno v přechodném období mezi koncem doby římské a počátkem doby stěhování národů.
O Dokazuje to keramický materiál. A byly zde právě nalezena keramika skupiny Přešťovice — Friedenhain.
Sedlec
O Zde probíhal systematický výzkum v letech 1980 — 1987. O Nález misky s oválným facetováním.
Praha -Zličín
O Nedávno byly zjištěn); na rozsáhlém kostrovém pohřebišti v Praze-Zličíně prvky příznačné pro keramiku skupiny Přešťovice- Friedenhain , tedy šikmé kanelování a oválné fasetování.
O V hrobech 17 a 61.
O Lze uvažovat o datování v rámci stupně D2—D3, tedy zhruba o druhé třetině 5. století.
Obr. I Výběr nálezů z lokalit: 1-5 Sedlec, okr. Čcskc liudějovicc, 8-9 Zliv., okr. Čtskč liudějovicc (podle liricháěck - JSraun -Kos na r 1330, Abb, 3; Zaire 13007, Abb. 12-13). -Fig. I Selection of the Finds from the sites: 1-5 Sedlec, okr. České li udě jovicc, 6-9 Zliv, okr. Čcskc Budějovice (after liricháěck - liraun - Košnar 1330, Abb. 3; Zavřel 2007, Abb. 12-13).
O Sídlištní nálezy ze Sedlce, Zlivi a Zbudova ukazují, že skladba
archeologických nálezů je výsledkem interakcia právě labskogermánských prvků na sklonku doby římské a na samém počátku doby stěhování národů.
O V západ nich Čechách přibal)/v poslední době nálezy „přešťovické provenience".
O Jde především o nálezy Milana Řezáče, Milana Metličky a Pavla Břicháčka, jejichž zpracování se připravuje.
O Nálezy z Plzně-Radob)/čic, a dalších lokalit jižně od Plzně. S keramikou tohoto charakteru se ovšem v
O Na lokalitách Praha-Dolní Liboc i a ii by\ získán materiál, který jednoznačně odpovídá nálezům skupin)/ Přešťovice-Friedenhain .
O Nález mís)/ přešťovického typu z hrobu v Litovicích .
Obr. 3 Keramičke nálezy typu rřcšrovicc-riicdciihain v centrálních Čechách. 1 - Praha-Dolili Liboc II, 2 - Praha-Dolní Liboc I (obojí podle Kuchařík, cl dl. 2008 obr. 2: 1, 5); 3 — Tratia-Zličíii (fo'.o Martin UrbáiĽk); 4 - Li.oviec
Další lokality v Německu
O v Bavorsku je kromě eporrymní lokality Friedenhain významný nález ve Straubingu-Azlburgu, jenž je možno na základě přítomnosti hřebene s trojúhelníkovitou rukojetí datovat do první poloviny 5. století.
O Nálezy keramiky této skupiny známe i z provinciálního pohřebiště v Neuburgu nad Dunajem nebo kastelu Abusina-Eining.
O Nedaleko Chámu — v Altenburgu — bylo odkryto nejvýchodnější germánské bavorské sídliště skupiny Přešťovice-Friedenhain.
O B. Schmidt datuje tento tvar v prostředí středoněmeckém do období let 400—560, s obdobím největšího rozšíření mezi léty 480—525.
Použitá literartura
O   Droberjar, £ 2005: Věk barbarů: české země a stěhování národu z pohledu archeologie. Praha.
O   Droberjar, £ 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
O   Jiřík,). 2014: Svébové mezi Arahariem a Hunimundem K výpovědním možnostem archeologických pramenů pozdní dob)/ římské a časné fáze dob)/ stěhování národů na jihu a západě Cech. Dostupné z: http://www. cupress. cuni. cz/ink2_ stat/dload.Jsp?prezMat=60063
O   Michálek,/1999: Sídliště ze starší až mladší dob)/ římské u Přešťovic, okr. Strakonice (Nepublikovaná dokumentace k výzkumům B. Dubského aj. Bôhmavletech 1932—1934).
O Zavřel, P. 2008:Současnj> stav výzkumu sídlišť dob)/ římské a dob)/ stěhování národů v jižních Cechách. In: E. Droberjar — B. Komoróczy — D. Vachůtová (edd.), Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů. Brno, 111-127.
O   Pernička R. M1965: Moravská pohřebiště Aoby římské. Dostupné z:
https://digilib.phil.muni. cz/bitstream/han dle/11222. digilib/109389/E_ArchaeologicaClassica_ 10-1965-1_ 13.pdf?sequence=1