1
SEMINÁŘ „SLOVANÉ VE STŘEDNÍ
EVROPĚ“ 2016
uvádí
JIŘÍ MACHÁČEK
Seminář 1 (23.2.)
Rozdělení témat
Seminář 2 (1.3.)
Významná časně slovanská sídliště I. (Student 1)
 Dostál, B. 1982: K časně slovanskému osídlení Břeclavi – Pohanska. Praha.
 Pleinerová, I. 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách. Praha.
 Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny Praha-Louny. (časně slovanská část
osady)
 Kuna, M. - Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum
sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
 Kuna, M. et al. 2013: Raně středověký areál v Roztokách z pohledu ekofaktů. Památky archeologické 104,
2013, 59-147. (viz www.academia.edu – Martin Kuna).
Hlavní časně slovanská pohřebiště ve střední Evropě I. (Student 2)
 Dostál, B. 1985: Břeclav - Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.
 Macháček, J. 1993: Analýza žárového pohřebiště z Břeclavi- Pohanska. Přehled výzkumů 1991, Brno :
Archeologický ústav AV ČR, , s. 33-39.
 Poulík, J. 1951: Staroslovanské mohylové pohřebiště v Přítlukách na Moravě, AR 3, 97-100.
 Poulík, J. 1956: Nové slovanské výzkumy na Moravě. Vznik a počátky Slovanů I, 239–258.
 Rejholcová , M. 1990: Včasnoslovanské pohrebisko v Čakajovciach, okres Nitra, SlA 38, 357-420.
2
Seminář 3 (8.3.)
Diskusní téma: Přišli Slované do střední Evropy v polovině 6. stol. nebo zde vždy byli?
Kdo jsou časní Slované. A jsou to vůbec Slované?
Autochtonisti, odpůrci migračního konceptu (Bobula):
 Leciejewicz, L.,1989: Słowianie zachodni. Z dziejów tworzenia się średniowiecznej Europy. WrocławWarszawa
ad. (seminář str. 36-44)
 Leciejewicz, L.1998: O modelu kultury wczesnosłowiańskiej. In: Kraje ślowiańskie w wiekach średnich.
Profanum i sacrum. Poznań, 31-37.
 Makiewicz, T. 2005: W sprawie aktualnego stanu badań nad problemem kontynuacji kulturowej pomiędzy
starożytnością a wczesnym średniowieczem w Polsce. Punk widzenia auctochtonisty, Slavia antiqua XLVI,
9-38.
 Piontek J. 2006: Origin of the Slavs as a pretext for discussion, Archaeologia Polona vol. 44, 317-331
 Florin Curta 2008: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě), AR 60, 643–694.
Allochtonisti a zastánci slovanské migrace (Pivková):
 Godłowski, K. 1985: Die Slawen im 5. und 6. Jahrhundert und die Frage ihrer Expansion gegen Westen. In:
Friesinger, H.-Daim, F. (Hrsg.): Die Bayern und ihre Nachbarn II, Wien,137-146.
 Godłowski, K. 1985: Wschodnia koncepcja pierwotnych siedzib Słowian, Z otchłani wieków 51, 143-154.
 Godłowski, K. 2000: W sprawie lokalizacji siedzib Słowian przed ich wielką wędrówka w V-VII w.
(Odpowiedź profesorowi Konradowi Jażdżewskiemu). In: K. Godłowski: Perwotne siedziby Słowian.
Kraków, 270-290. (I 11.454)
 Parczewski, M.1993: Die Anfänge der frühslawischen Kultur in Polen. Wien. (seminář str. 122-131)
 Profantová, N. 2003: Kulturní diskontinuita a možnosti její interpretace jako etnické změny (problém tzv.
slovanské expanze), Archaeologia historica 28, 19- 31
 Felix Biermann 2009: Kommentar zum Aufsatz von Florin Curta: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem
k Čechám a Moravě) – The Making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia),
Archeologické rozhledy, AR 61, 337-349.
 Andrej Pleterski 2013: Slované a Vlaši u bran Itálie v souvislosti s etnogenezí Slovanů, Archeologické
rozhledy LXV, 618–641 (http://iza.zrc-sazu.si/pdf/Pleterski/Pleterski_Arch_rozhledy_65_2013.pdf)
3
Seminář 4 (15.3.)
Diskusní téma: Jsou kostrové hroby s nálezy avarské provenience na jižním Slovensku a
na Moravě slovanské či nikoli? Otázka slavinity tzv. podunajského typu keramiky.
Zastánci slavinity kostrových pohřebišť (Kadlček):
 Eisner, J. 1952: Devínska Nová Ves. Slovanské pohřebiště. Bratislava. (seminář str. 343-348)
 Čilinská, Z. 1992: Slovania a avarský kaganát. Výpoveď staroslovanského pohrebiska v Želovciach.
Bratislava. (seminář str. 13-22)
 Čilinská, Z. 1998: Základné problémy štúdia historického vývoja na južnom Slovensku v 7.–8. storočí,
Studia Archaeologica Slovaca Mediaevalia I, 43–48.
 Klanica, Z. 1972: Předvelkomoravské pohřebiště v Dolních Dunajovicích. Příspěvek k otázce vzájemných
vztahů Slovanů a Avarů v Podunají. Studie AÚ ČSAV I/1. Praha. (stanovisko formuluje na str. 55)
 Kraskovská, L. 1972: Slovansko - avarské pohrebisko pri Záhorskej Bystrici. Bratislava.
 Zábojník, J. 1999: Das awarische Kaganat und die Slawen an seiner nördlichen Peripherie (Probleme der
archäologischen Abgrenzung), SlA XLVII-1, 153-173. (kompromisní stanovisko)
 souhrn problematiky: Odler, M. 2012: Avarské sídliská v strednej Európe: problémová bilancia, Studia
Mediaevalia Pragensia 11, 2012, pp. 17-96 PDF:
https://www.academia.edu/3527980/Avarske_sidliska_v_strednej_Europe_problemova_bilancia_-
_Avar_Settlements_in_Central_Europe_the_Balance_of_the_Problem
 souhrn problematiky: Krekovič, E. 2004: Kto bol prvý? Nacionalizmus v slovenskej a maďarskej
archeológii a historiografii, Študijné zvesti AÚ SAV 36, 51–53.
Odpůrci slavinity kostrových pohřebišť (Trávníček):
 Bálint, C. 1989: Die Archäologie der Steppe. Steppenvölker zwischen Volga und Donau vom 6. bis zum 10.
Jahrhundert. Wien-Köln. (strany 179-183)
 Bóna, I. 1971: Ein Vierteljahrhundert Völkerwanderungszeitforschung in Ungarn (1945-1969), Acta Arch.
Hung. 23, 265-336. (seminář str. 303-307)
 Fiedler, U. 1996: Die Slawen im Bulgarenreich und im Awarenkhaganat. Versuch eines Vergleichs. In:
Bialeková, D. - Zábojník, J. (Hrsg.): Ethnische und kulturelle Verhältnisse an der mittleren Donau vom 6.
bis zum 11. Jahrhundert. Bratislava, 195-214. (seminář str. 208-211)
 Vida, T. 1999: Die awarenzeitliche Keramik I. (6.-7. Jh.). Berlin – Budapest. (str. 20-24, 110)
 Zábojník, J. 2009: Slovensko a avarský kaganát (str. 67-69)
 Zábojník, J. 1999: Das awarische Kaganat und die Slawen an seiner nördlichen Peripherie (Probleme der
archäologischen Abgrenzung), SlA XLVII-1, 153-173. (kompromisní stanovisko)
 souhrn problematiky: Odler, M. 2012: Avarské sídliská v strednej Európe: problémová bilancia, Studia
Mediaevalia Pragensia 11, 2012, pp. 17-96. PDF:
https://www.academia.edu/3527980/Avarske_sidliska_v_strednej_Europe_problemova_bilancia_-
_Avar_Settlements_in_Central_Europe_the_Balance_of_the_Problem
 souhrn problematiky: Krekovič, E. 2004: Kto bol prvý? Nacionalizmus v slovenskej a maďarskej
archeológii a historiografii, Študijné zvesti AÚ SAV 36, 51–53.
4
Seminář 5 (22.3.)
Diskusní téma: Lokalizace Vogastisburgu - nejnovější názory
Vogastisburg je v Poohři (Rubín) (Laucký):
 Bubeník, J. 1988: Slovanské osídlení středního Poohří. Text. Obrazové přílohy. Praha.
 Bubeník, J. 1997: Die Besiedlung des südöstlichen Vorfeldes des Burges Rubín in der Burgwallzeit und
ihre Chronologie (Ausgrabung in den Jahren 1984-1991), PA LXXXVIII.1, 56-106.
 Lutovský, M. - Profantová, N. 1995: Sámova říše. Praha. (seminář str. 71-87)
 Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. (seminář 200-218)
Vogastisburg je v Pomohaní (Banz) (Slámová):
 Losert, H. 1993: Die slawische Besiedlung Nordostbayerns aus archäologischer Sicht, Vorträge 11.
Niederbayerischer Archäologentag, 207-270.
 Schwarz, K. 1975: Der frühmittelalterliche Landesausbau in Nordost-Bayern archäologisch gesehn. In:
Ausgrabungen in Deutschland. Teil 2. Mainz 338-409. (seminář str. 387-389 + obr.)
 Šolle, M. 1984: Staroslovanské hradisko. Praha. (seminář str. 34-35).
Existovala vůbec v 7. stol v Čechách nějaká hradiska?
 Bubeník, J. 1999: Poznámky o nejstarších hradištích raného středověku v Čechách, AR 51, 631-648.
Kriticky:
 Lutovský, M. 2009: Doba hradištní bez hradišť. In: Dresler, P.-Měřínský, S. (eds.), Archeologie doby
hradištní v České a Slovenské republice. Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie
doby hradištní ve dnech 24.-26.4.2006, Brno, 5-9.
5
Seminář 6 (29.3.)
Diskusní téma: Existuje blatnicko-mikulčický horizont jako chronologická fáze? Je
dostatečně definován?
Zastánci blatnicko-mikulčického horizontu (Nováčková)
 Bialeková, D. 1980: Odraz franských vplyvov v kultúre Slovanov. K otázke datovania blatnickomikulčického
horizontu. In: IV. mezinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.-22. septembra 1980
Nitra, 28-35
 Bialeková, D. 1980: Návrh chronológie praveku a včasnej doby dejinnej na Slovensku. Slovanské obdobie,
SlArch XXVIII, 213-228.
 Bialeková, D. 1982: Slovanské pohrebisko v Závadě, SlA. 30, 123-157
 Bialeková, D. 1979: Zur Datierungsfrage archäologischer Quellen aus der ersten Hälfte des 9. Jh. bei der
Slawen nördlich der Donau, Rapports du III Congres In. dArch. Slave, T.1, 93-103
 Dostál, B. 1993: K sídlištní keramice blatnicko-mikulčického horizontu, SPFFBU E38, 59-90
 Profantová, N. 1991: Přínos archeologie k poznáni českych dějin devátého století, Studia Mediaevalia
Pragensia II , 29-60
 Profantová, N. 1997: Blatnicko-mikulčický horizont v Čechách – současný stav a problémy. In: K.
Wachowski (ed.): Śląsk i Czechy a kultura wielkomorawska, Wrocław, 85–94.
 Pieta, K. – Ruttkay, A. 2006: Bojná – mocenské a christianizační centrum Nitranského kniežatstva. In: K.
Pieta – A. Ruttkay – M. Ruttkay (ed.): Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitranskeho kniežatstva.
Nitra, 21 – 69.
 Šalkovský, P. 2004: K problematike železných jazykovitých nákončí opaska blatnicko-mikulčického
horizontu. In: G. Fusek (ed.): Zborník na počesť Dariny Bielakovej. Nitra, 383-387.
 Princová-Justová, J. 1997: Tisiciletá Libice – ustředí slavníkovské domény a pravděpodobné rodiště svatého
Vojtěcha. In: K. Wachowski (ed.): Śląsk i Czechy a kultura wielkomorawska, Wrocław, 103–112.
Zpochybnění blatnicko-mikulčického horizontu (definice a chronologie) (Pelikán)
 Mitchell, J. 1996: Monastic guest quarters and workshops: the example of San Vincenzo al Volturno In:
H.R. Sennhauser (ed.): Wohn- und Wirtschaftsbauten frümittelalterlicher Kloster Zürich 127-155 (dostupné
u J. Macháčka)
 Mitchell, J. 1994: Fashion in Metal: A Set of Sword-belt Mounts and Bridle Furniture from San Vencenzo al
Volturno. In: Buckton, D. - Heslop, T.A. (eds.): Studies in Medieval Art nad Architecture London 127-156
(dostupné u J. Macháčka)
 Wachowski, K. 2001: Die Frage des frühkarolingerzeitlichen Fundhorizonts in Polen vor dem Hintergrund
des westlichen und südlichen Slawengebiets. In: Galuška, L. - Kouřil, P. - Měřínský, Z. (ed.): Velká Morava
mezi Východem a Západem. Brno, 421-427
 Wachowski, K. 1989: Problematyka blatnicka - próba systematyki pojec, Przeglad Archeologiczny 36, 209-
220
 Michálek, J. - Lutovský, M. 2000: Hradec u Nemětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském
kontaktním prostoru. Strakonice – Praha. (hl. str. 223-225)
6
 Ungerman, Š. 2005-2006: Průvlečka s prodlouženým krčkem z dolních Věstonic „Na pískách“. Původ,
funkce a datování jednoho typu kování z raného středověku, Sborník prací filozofické fakulty brněnské
univerzity (SPFFBU) M 10–11, 117–141.
 Ungerman, Š. 2010: Tzv. blatnicko-mikulčický horizont a jeho vliv na chronologii raného středověku. In
Karolínska kultúra a Slovensko. Štúdie. Zborník Slovenského národného múzea – Archeológia,
Supplementum 4. Vyd. 1. Bratislava : Slovenské národné múzeum, 2011 135-151. 2010, Bratislava (k tomu
i diskuse na www: http://praha5.ff.cuni.cz/smp/?q=node/86
 MACHÁČEK, Jiří, Petr DRESLER a Michal RYBNÍČEK. Dendrochronologische Datierung der
frühmittelalterlichen Agglomeration in Pohansko bei Břeclav und der so genannte Blatnica-Mikulčice –
Horizont. In Dulinicz, Marek; Sławomir Moździoch, Sławomir. The Early Slavic settlement in Central
Europe in the light of new dating evidence. Wrocław: Institute of Archaeology and Ethnology of the Polish
Academy of Science, 2013. s. 151-167
 Dresler, Petr - Humlová, Barbora - Macháček, Jiří - Rybníček, Michal - Škojec, Jaroslav - Vrbová-Dvorská,
Jitka: Dendrochronologické datování raně středověké aglomerace na Pohansku u Břeclavi. [In: Zaměřeno na
středověk : Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám / Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010 s. 112-
138.
7
Seminář 7 (5.4.)
Diskusní téma: Je historický odkaz Velké Moravy a cyrilo - metodějské tradice stále aktuální
(základ sebeurčení současných národů; most mezi evropským Západem a Východem apod.) či
již velkomoravská tradice „dohrála svou úlohu“?
Historický odkaz Velké Moravy nehraje v současnosti žádnou úlohu (Vachek)
 Hadler, F. 2001:Historiografický mýtus Velké Moravy v 19. a 20. století, Časopis Matice moravské 120,
155-171. (seminář hl. str. 164-171)
 Kolejka, J. - Šťastný, V.1965: Die cyrillomethodische und großmährische Tradition im tschechischen
politischen Geschehen im 19. und 20. Jahrhundert. In: Magna Moravia. Sborník k 1100. výročí příchodu
byzantské mise na Moravu. Praha. 587-610 (seminář - hl. str. 605-609)
 Preidel, H. 1968: Das Großmährische Reich im Spiegel der Bodenfunde.Gräfelfing bei München. (seminář
hl. str. 116)
 Třeštík, D. 1999: Mysliti dějiny. Praha- Litomyšl. (str. 158-174 Velká Morava)
 Třeštík, D.1999: Místo Velké Moravy v dějinách. Ke stavu a potřebám bádání o Velké Moravě, Český
časopis historický 97, 689-727.
 Třeštík, Dušan: Velká Morava v dějinách Evropy. In: Dějiny Moravy a Matice moravská : problémy a
perspektivy. Sborník příspěvků z vědecké konference konané ve dnech 24.-25. listopadu 1999 v Brně / Brno
: Matice moravská, 2000 s. 63-69.
 Albrecht, S. 2003: Geschichte der Großmährenforschung in der Tschechischen Ländern und in der
Slowakei. Praha. – shrnutí problematiky
Historický odkaz Velké Moravy je stále živý (Prísuda)
 http://www.government.gov.sk/VLADA/USTAVA/sk_vlada_ustava_preambula.shtml - Preambule Ústavy
Slovenské republiky
 http://www.hrad.cz/cgi-bin/toUTF8.en/kpr/svatek/ Zákon 245/2000 Sb. o státních svátcích, o
ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu ze dne 29. června 2000
 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution.1948.html Preambule Ústavy 9. května z roku 1948
 http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=3&CT=449&CT1=0 Návrh zákona o státních
svátcích, tisk Poslanecké sněmovny č. 449/0 z 23.11. 1999 (důvodová zpráva)
 Havlík, L.E. 1993/94: Filozofie historie pojetí národního vědomí na Moravě. In: Moravský historický
sborník. Ročenka Moravského národního kongresu. Brno, 73-165.
 Klanica, Z. 1993/94: Původ a počátky moravského etnosu. In: Moravský historický sborník. Ročenka
Moravského národního kongresu. Brno, 43-71.
 Kučera, M.1985: Veľká Morava a slovenské dejiny. In: Velká Morava a počátky československé státnosti.
Praha-Bratislava,245-271.
 Podborský, V. 1998: Cesta západních Slovanů k evropanství. In: Českoslovenství, středoevropanství,
evropanství. Úvahy, svědectví a fakta k 80. výročí vzniku Československa 1918-1998. Vyd. 1. Brno :
Nakladatelství KONVOJ s.r.o., 54-62.
 Třeštík, D.1985: Bořivoj a Svatopluk - vznik českého státu a Velká Morava. In: Velká Morava a počátky
československé státnosti. Praha-Bratislava, 273-301 (seminář - hl. 273 a 293)
8
 Vaněček, V. 1963: Stát Moravanů, Velkomoravská říše. In: Velká Morava. Tisíciletá tradice státu a kultury.
Praha, 13-38.
 Avenarius, A. 1992: Byzantská kultúra v slovanskom prostredí v VI. - XII. storočí. Bratislava. (hl. od s.140,
a hl.od 197 vliv na jihoslovanskou a východoslovanskou kulturu)
 Albrecht, S. 2003: Geschichte der Großmährenforschung in der Tschechischen Ländern und in der
Slowakei. Praha. – shrnutí problematiky
9
Seminář 8 (12.4.)
Diskusní téma: Kde byl hrob arcibiskupa Metoděje? Nejnovější názory a otázka
smysluplnosti takového hledání.
 Bartoňková, D. - Haderka, K. - Havlík,L. - Hrbek, I. - Ludvíkovský, J. - Masařík, Z. - Vašica, J. Cs., Večerka,
R. 1966-1977: Magnae Moraviae fontes historici. Prameny k dějinám Moravy. I-V. Spisy
University J.E. Purkyně
Hrob sv. Metoděje byl Uherském Hradišti – Sadech (Havlíček)
 Veselý, J.M. nedat.: Hrob a sídlo arcibiskupa Metoděje. Praha.
 Hrubý, V. 1970: Hrob svatého Metoděje v Uherském Hradišti - Sadech?, Sl.A. XVIII-1, 87-96.
 Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště - Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.
 Staňa, Č. 1996: Hledáme hrob sv. Metoděje, Sborník Velehradský, 5-23.
Hrob sv. Metoděje nebyl v Uherském Hradišti – Sadech, ale jinde (v Mikulčicích?) (Koryčanský)
 Klanica, Z. 1994: Tajemství hrobu moravské arcibiskupa Metoděje. Praha
 Třeštík, D. 1999: Mysliti dějiny. Praha- Litomyšl.(str. 153-157- Vynalezení tradice aneb Velehrad)
 Aleš, P. 1995 Kde byl pohřben svatý Metoděj, Hlas prvoslaví LI, 79-85, 105-110.
http://www.pravoslav.gts.cz/c_m/hrob_met.htm (HD JM)
 Špičák, Z. 2000: Úvaha k problematice jižní zdi apsidy apsidy kostela v Uherském Hradišti – Sadech,
SPFFBU M5, 133-162.
 Klanica, Z. 1993: Hlavní hrobka v moravské bazilice, Mediaevalia historica bohemica 3, 97-108.
 Klanica, Z. 1995: Hrob arcibiskupa Metoděje příčinou sporu, Univerzitní noviny II/1, 24-25.
 Měřínský, Z. 2003: Hledání Metodějova hrobu. In: Klápště, J. - Plešková, E. - Žemlička, J. (eds.): Dějiny ve
věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, 151-176.
Kritické ohlasy
 Lutovský, M. 1995: Zborcené harfy tón …, AR XLVII, 152.
 Unger, J. 1998: Otazník nad otazníky. Na okraj prací zabývajících se lokalizací hrobu sv. Metoděje, VVM
L, 85-88.
 Unger, J. 1994: Hrob sv. Metoděje jako politikum, Univerzitní noviny 1/11, 20-22.
10
Seminář 9 (19.4.)
Diskusní téma: Vysoká či nízká chronologie velkomoravské materiální kultury, zvláště
horizontu tzv. veligradského/byzantsko-orientálního šperku? Kdy začíná a kdy končí?
Tradiční chronologie (Student 3):
 Měřínský, Z. 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích. Praha. (hl. 32-36)
 Hrubý, V. 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště Na Valách. Praha.
 Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
 Měřínský, Z. 1988: Kosočtverečné olověné křížky a jejich chronologické postavení v rámci hmotné kultury
střední doby hradištní. In: Rodná země - Sborník k 100. výročí Musejní a vlastivědné společnosti v Brně a k
60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 122-145. (hl. 131-132)
Revize (Student 4):
 Dostál, B., 1991: Zur Datierungsfrage des Grossmährischen Schmucks Sonderdruck Zalai Múzeum 3 81-
87.
 Smetánka, Z. 1994: K problému karolinského vlivu na velkomoravský šperk, Praehistorica..
 Klanica, Z. 1993: Křížky z 8.-9. století v Mikulčicích, Pravěk NŘ 3, 211-225.
 Štefanovičová, T. 2004: K vývoju šperku adriatickej a stredodunajskej oblasti v prvej polovici 9. storočia.
In: G. Fusek (ed.): Zborník na počesť Dariny Bialekovej. Nitra, 389-395.
 Turek, R. 1960: Příběhy českých dějin IX. věku ve světle nálezů Acta Universitatis Carolinae. Philosophica
et Historica 3, 285-298 .
 Ungerman, Š. 2005: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu, AR 57, 707-749.
 Chorvátová, H. 2004: K relatívnej chronológii pohrebiska Staré Město v polohe Na valách. Acta Historica
Neosoliensia 7, 199-236. (https://cuni.academia.edu/HanaChorv%C3%A1tov%C3%A1)
 Hana Chorvátová, Horizonty byzantsko -orientálneho šperku na tzv. veľkomoravských pohrebiskách, in:
Zborník Slovenského národného múzea. Archeológia, Supplementum 2, Bratislava 2007, s. 83–99.
(https://cuni.academia.edu/HanaChorv%C3%A1tov%C3%A1)
11
Seminář 10 (26.4.)
Diskusní téma: Kde se nacházela „ona nevýslovná pevnost Rostislavova“, „staré město
Rostislavovo“ a pozdější „residence Svatoplukova“? Jedná se z hlediska
archeologického, resp. historického bádání o relevantní otázku?
 Bartoňková, D. - Haderka, K. - Havlík,L. - Hrbek, I. - Ludvíkovský, J. - Masařík, Z. - Vašica, J. Cs., Večerka,
R. 1966-1977: Magnae Moraviae fontes historici. Prameny k dějinám Moravy. I-V. Spisy
University J.E. Purkyně
Mikulčice (Bunžová):
 Poulík, J. 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha.
 Třeštík, D. 1973: Trh Moravanů" - ústřední trh Staré Moravy", ČSČH 21, 869-894.
 Poulík, J. 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích. Praha.
 Poulík, J. 1960: Staří Moravané budují svůj stát. Gottwaldov.
 Havlík, L.E. 1990: Velegrad. In: Staroměstská výročí. Brno. 81-97.
 Třeštík, D. 2001: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha.
 Poulík, J. 1967: Vilém Hrubý: Staré Město - Velehrad velkomoravský, Monumenta archaeologica XIV,
Praha 1965 PA LVIII, 624-626 (recenze)
Staré Město (Geršl)
 Hrubý, V. 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha.
 Šolle, M. 1984: Staroslovanské hradisko. Praha. (hl. str. 58-62)
 Galuška, L. 1993: Staré Město, the Great Moravian Centre of the 2nd Half of the 9th. In: Century Actes du
XIIe Congrés ISPP, 4 Bratislava 96-102 .
 Snášil, R. 2001: Grad Morava. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Brno, 355-364.
 Galuška, L. 1998: Die großmährische Siedlungsagglomeration Staré Město - Uherské Hradiště und ihre
Befestigung. In: Frühmittelaterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Bonn, 341-348.
 Galuška, L. 1996: Uherské Hradiště - Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.
12
Seminář 11 (3.5.)
Významná hradiska raně středověkého období v Čechách (Student 5)
Pražský Hrad
 Frolík, J. - Smetánka, Z. 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha – Litomyšl.
Levý Hradec
 Tomková, K. 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I. Praha.
Budeč
 Andrea Bartošková 2014: Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. Praha
Stará Boleslav
 Boháčová, I. ed. 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica
5.Praha.
Sexuální život starých Slovanů (Geršl???)
 Giuseppe Maiello: Sexuální život starých Slovanů (http://www.scribd.com/giuseppe_maiello/d/64624473Sexualni-%C5%BEivot-star%C3%BDch-Slovan%C5%AF
nebo dostupné u J. Macháčka)
 Niederle, Lubor, 1911. Život starých Slovanů, Oddíl Kulturní I, Praha.
 Niederle, Lubor, 1917. Život starých Slovanů, II, I, Praha.
 Andělová, Šárka. 2008. Kapitoly ze života velkomoravských žen v kontextu písemných a archeologických
pramenů. Rkp. magisterské práce ÚAM FF MU. (str. 48-50, 103-111)
Seminář 12 (10.5.)