Podvodní archeologie
Zatopená místa kulturně historického významu
jako součást kulturního dědictví
Dějiny bádání v ČR
Největší počet archeologických lokalit ve vodě
byl objeven až v souvislosti s plošnou regulací
řek a se stavbou vodních nádrží.
V minulosti existuje několik ojedinělých
archeologických podvodních výzkumů v ČR
(detekce pilířů Juditina mostu v Praze,
záchranný archeologický výzkum na Borku u
Brandýsu nad Labem během bagrování vodní
nádrže, apod.).
Archeologické sladkovodní výzkumy jdou v
Evropě ruku v ruce současně s výzkumy
podmořskými.
Stavba přehrady Orlík (2. 2. 1958), autor: Leoš Nebor, ČTK
Dějiny bádání v Evropě
Nejdelší tradici mají přímořské státy
(Chorvatsko, Itálie, Řecko, Francie, Německo,
Polsko, …)
Silnou tradici má Slovinsko (již od konce 19.
století)
V současné době se přidává Rakousko a ČR
Něco málo k terminologii
Lit: Rossi, I. R. 2012: underwater/submarine, maritime and nautical archaeology: discussing
some terminological issue, Zadar.
•Underwater Archaeology – všeobecný název pro podmořskou archeologii i pro archeologii
sladkovodních ploch
• Nautical Archaeology/Maritime Archaeology – spíše podmořská archeologie; časté zaměření
na přímořské přístavy/vraky
• Limnische Archäologie – používané zejména v západních zemích (myšleno jako výhradně
archeologie sladkovodních ploch; málo akceptováno)
• Podvodní archeologie – nejvhodnější termín u nás, užívaný i záchrannými složkami ČR
Sladkovodní podvodní archeologie
Je intenzivně řešena a jde ruku v ruce s
archeologií podmořskou.
Každý výzkum je velice specifický dle podvodních
podmínek dané lokality (charakter dna,
viditelnost, vodní proudy, hloubka, …). Na
základě těchto podmínek je třeba připravit také
způsob provedení výzkumu.
Obecně vzato se přijímá, že ve vodě bez proudu
či v mírném proudu lze využít dokumentační síť,
ve větším proudu se práce provádí na lanech, v
silném proudu pak na lanech pomocí slaňovací
techniky.
Datové podklady
Je jich poměrně velké množství.
Mapové podklady (II. vojenské mapování,
stabilní katastr, vodácké a vodohospodářské
mapy, atp.)
Geofyzikální měření:
Sonarová data (SSS = side scan sonar; MBS =
multibeam sonar)
Sub bottom profiler (SBP)
Magentometr
Georadar
SSS měření (podle: Povodí Dolní Labe, s. p. o.)
SSS měření (podle: Policie ČR –
Ředitelství služby pořádkové policie)
vpravo: MBS měření
dole: SBP měření
Formální podklady (nejméně 30 dní před zahájení akce)
Oznámení o zahájení archeologické akce/Vyplnění a oznámení badatelského záměru (ARÚ).
Povinnost kontaktovat Národní památkový ústav (resp. jeho územní odborné pracoviště)
pokud se jedná o KP či NKP.
Povinnost kontaktovat povodí, do kterého daná lokalita spadá
Povinnost kontaktovat Státní plavební správu je naprosto nezbytné, pokud je lokalita v
plavební trase!!! (pobočky: Praha, Děčín a Přerov). V tomto případě musí být na akci
přítomno doprovodné plavidlo označené potápěčskou alfa vlajkou o předepsaných
minimálních rozměrech (100 x 70 cm). Důrazně doporučuji taktéž radiovysílačku napojenou
na plavební kanál.
Povinnost ohlásit akci záchranným složkám, pokud tak neučiní povodí či Státní plavební
správa. Někdy je nutné vypracovat před akcí technickou zprávu pro povodí a Státní plavební
správu.
Podvodní archeologie v ČR
v roce 2015
Od roku 2015 působí v ČR sekce pro podvodní archeologii
pod záštitou ÚAM Masarykovy univerzity.
Jedním z cílů sekce je terénní činnost jako je systematická
rekognoskace a dokumentace archeologických
podvodních lokalit a jejich následná památková ochrana.
Dalším z cílů je rekonstrukce historických událostí na
základě zjištěných terénních situací. Hlavním tématem je
provázání změn vodního režimu s běžným životem
společnosti v širokém kontextu.
Kostel sv. Štěpána v Těchnicích (dnes v 55 metrech VN Orlík)
foto: archiv ČT, archiv Kapr Divers.
První výzkumy v roce 2015
řeka Labe, „Tři kříže“ (okr. Litoměřice)
Během regulace řeky Labe ve 30. – 50. létech 20.
stol. bylo objeveno asi 90 luxusních bronzových
předmětů. Interpretace není dodnes objasněná,
ale nejčastěji se uvažuje o nákladu potopené
lodě, jelikož se předměty nacházely ve středu
koryta.
Nahoře, vpravo: Členové Pod. Arch. při práci na výzkumu, foto: B. Machová
Cílem výzkumu bylo testování metodiky podvodní
archeologie v proudu a případné vyzvednutí dalších
nálezů.
Nahoře: Digitální plán zkoumaného místa řeky Labe,
autor: B. Machová
Vpravo: Side scan obraz hloubek zkoumaného místa řeky
Labe, autor: Povodí Dolní Labe, s. p. o.
První výzkumy v roce 2015
Hradiště Kozárovice – Vystrkov (VN Orlík; okr. Příbram)
Hradiště bylo objeveno v roce 1881. Jedná se s největší pravděpodobností o přemyslovské
centrum, vybudované ve strategicky a komunikačně výhodné poloze. Spadá do období 10. –
11. století. Zkoumaná plocha, akropole hradiště, je nyní zatopená a nachází se až v 17 metrech.
Nakládání vybavení potřebné pro podvodní archeologii před výzkumem,
foto: B. Machová (archív Pod. Arch.)
Množství nalezených keramických střepů z hradiště,
pracovní foto: B. Machová (archív: Pod. Arch.)
Digitální plán zkoumaného místa hradiště Kozárovice – Vystrkov,
autor: B. Machová
Přeložení aktuálního mapového podkladu a II. voj. mapování v GIS,
autor: B. Machová
První výzkumy v roce 2015
řeka Dyje, Pohansko (okr. Břeclav)
Čas od času nacházeli místní obyvatelé v řece
Dyji, kousek nad soutokem s Moravou,
keramické střepy a dlouhé kosti. Protože místo
leželo nedaleko velkomoravského hradiska
(http://pohansko.muni.cz/), bylo nutné jej
prozkoumat.
Zkoumaná část řeky Dyje na podzim roku 2015, foto: D. Berka (archív Pod. Arch.)
Ohořelé zvířecí kosti vyzvednuté z řeky Dyje
terénní foto: B. Machová (archív Pod. Arch.)
V rámci výzkumu se podařilo objevit geologické vrstvy vykreslující
dynamiku proudu meandrující řeky. Na místě byly objeveny
ohořelé zvířecí kosti a drobné železné fragmenty. Díky silnému
proudu lze předpokládat snos nálezů daleko po proudu řeky.
Podvodní archeologie v roce 2016 a dále…
Fotogrammetrie jezírka hradu Točník,
autor: P. Pátek (archív Pod. Arch.)
Opracované kamenné bloky Kláštera v Davli,
autor: S. Voříšek (archív Pod. Arch.)
Letecká fotografie klášterního areálu na
Ostrově v Davli, foto: M. Gojda
Hlavním cílem nicméně zůstává
edukační činnost a šíření osvěty.
Pouze informovanost široké
veřejnosti může pomoci k
ochraně těchto významných
kulturně historických památek.
V roce 2016 provedl tým podvodní archeologie
prospekční výzkum jezírka v bezprostřední blízkosti
hradu Točník a jeho fotogrammetrii.
V dalších měsících se plánují další výzkumy (zázemí
benediktinského kláštera na Ostrově v Davli, hradiště
Kramolína v Dalešické přehradě a jiné).
Spolek pro podvodní archeologii, ČR