Sklonidba komparativa i superlativa
Brojevi
485. Pridjevi u komparativu i u superlativu imaju samo odredeni oblik, pa se sklanjaju kao pridjevi odredenoga oblika s osnovom na nepčanik:
1. Muški rod - jednina N: (nqj)stáhj-i
G: (naj)stárij-éga I (naj)slarij-ěg
D. (naj)stárij-ěmu I (naj)stárij-ěm
A: (za živo) (naj)stárij-ěga I (naj)siůrij-ěg
(za neživo) (naj)stárij-i L: (naj)stárij-ěmu I (naj)stárij-ěm I: (nqj)stärij-im
2. Ženski rod - jednina
N: (naj)stárij-ä G. (naj)stárij-ě D: {naj)stárij-qj A: (naj)stárij-u V: (naj)stůrij-á L: (naj)stárij-ój 1: (naj)stärij-ôm
3. Srcdnji rod - jednina N: (naj)stůrij-ě
G: (naj)stárij-ěga I (naj)stárij-ěg D: {nqj)starij-ěmu I (naj)stárij-ěm A: (naj)stárij-ě V: {nqj)stárij-ě
L: (naj)stárij-Smu I (naj)stárij-ěm l: (naj)stárij-im
Muški rod - množina
(naj)stárij-i {naj)stárij-ih
(naj)stárij-íma I {naj)stärij-im (naj)stáríj-i
(naj)starij-'ima I (nuj)starij-ím (naj)stärij-lma I (naj)stärij-im
Ženski rod - množina
(naj)starij-ě (naj)stárij-ih
(naj)stárij-ima I (naj)stärij-im
(naj)stárij-ě
(naj)síárij-é
(naj)stárij-ima f (naj)stärij-im (nqj)stärij-lma I (nqj)stärij-lm
Srednji rod - množina
(nqi)s(ärij-ä (naj)stärij-ih
{nqj)stärij-ima I (naj)stárij-ím
(naj)stärij-ä
(nqi)stärij-ä
(nqj)stärij-lma I (naj)stärij-ím (naj)stärij-ima I (naj)siárij-ím
Glavni brojevi
486. Glavni broj jest broj kojim se izriče količina onoga što se kazuje imemcom.
487. Glavni su brojevi: jedan, dvá, tri, čétiri, pět, šést, sedam, bsam. devět, deset, jedanaěst, dvánaesí, trinaest, čeúnaěst, pétnaěst, šésnaěst, sedämnist, osäm-naěst, devětnaěst, dvádeset, dvádeset jédan, dvádeset dva, dvádeset tri, dvádeset čétiri, dvádeset pět itd., trídeset, trídeset jedan, trideset dva, tri-deset tri, trídeset čétiri, trídeset pět itd., četrděset, četrděsět jédan, četrděsět dvá, četrděsět tri, četrděsět čétiri, četrděsět pět itd., peděsět, peděsět jédan, peděsět dvá, peděsět tri, peděsět čétiri, peděsět pět itd., šezděsět, šezděsět jědan, šezděsět dvá, šezděsět tri, šezděsět čétiri, šezděsět pět itd., sedamdě-sět, sedamděsět jědan, sedamděsět dvá, sedamděsět tri, sedamděsět čétiri, sedamděsěl pět, osamděsět, osamděsět jědan, osamděsěl dvá, osamděsět tri, osamděsět čétiri, osamděsět pět itd., deveděsět, deveděsět jědan, deveděsět dvá, deveděsět tri, deveděsět čétiri, deveděsět pět itd., stô, dvjéstô, tristo, čě-tiristo, pětsto, šěststo, sědamsfo, bsamstô, děvetstd, tisitěu (hiljadu), milijun, milijärdu, búijun (itd.).
(Slog se -aěst izgovara [aist]: jedanaěst [iedánaist], dvánaěst [dvánajst] itd.; dvádeset dvá - [dvádesed:vá], dvádeset tri - [dvádesctrri], dvádeset čétiri
- [dvádeseč:ětiri], trídeset dvá - [trídesed:vá], trídeset tri - ftrídcsetri], trideset čětiri - [trídesečxtiri], četrděsět dvá - [četfděsěd:vá], četrděsět tri
- [četrděsětxi], četrděsět čětiri - [četfděsěc:ětiri], peděsět dvá - [peděsěd: vá], peděsět tri - [peděsět:ri], peděsět čětiri - [peděsěč.ětiri], šezděsět dvá
- [šezděsěd:va], šezděsět tri - [šezdčsětiri], šezděsět čětiri - [šezděsěč: ětiri], sedamděsět dvá - [sedamděsědrva], sedamděsět tri - [sedamděsět: ri], sedamděsět čětiri - [sedamděsěč:ětiri], osamděsět dvá - [osamděsěd: vá], osamděsět tri - [osamděsětri], osamděsět čětiri - [osamděsěčětiri], deveděsět dvá - [deveděsěd:va], deveděsět tri - [deveděsět:ri], deveděsět čětiri - [deveděsěčxtiri] i šěststo - [šěs:to].)
i 488. Broj jědan ima svojstva pridjeva jer ima kategoriju roda: jědan-(0) -jědn-a -jědn-o. Zato se u sintagmatskim odnosima slaže s pridjevima i glagolskim pridjevima u rodu, broju i padežu: Jedan je zdrav. Jedan je došao, Jedan je ranjen. Tako se ponaša bez obzira na to je li sam ili dio kojega drugog broja: Dvádeset jedan krenut ěe sntra; Na sastanku je bio sto jedan élan našega dritštva; Da bismo imali kvórum, na sjednici bi trebao biti najmanje sto pedeset jedan zastupnik.
*89- Broj dvá dolazi uz muški i srednji rod, i to uz njihov genitiv jednine: dva grada, dva sela. U sintagmatskin1 idnosima slaže s množinom srednjega roda: Ta su dva grada w ■•" ti, Spomenutá se dva sela uzajamno
ió potrebno.
141