3. Na základě přihlášení se k fandomu „Asi nejrelevantnějším znamením příslušnosti textů k žánrům, které jsou označovány jako fantastika, science fiction, fantasy, fantastický horor, pro tento přístup je skutečnost, že tyto texty jsou jako žánrové přijímány v rámci subkultury, jež si na fantastiku svým způsobem vymiňuje monopol. Subkultury, jež o existenci těchto žánrů opírá svou vlastní existenci. Subkultury, jež z těchto žánrů odvozuje svou výjimečnost.” - Autoři fantastiky k fandomu se nehlásící (Kurt Vonnegut Jr., Margaret Atwood, Cormac McCarthy) - Autoři nepřijímaní fandomem: - příliš nároční a literární (Ray Bradbury, Kurt Vonnegut Jr., James Graham Ballard) - „vetřelci odjinud” (Margaret Atwood, Vladimír Páral) Změna – prvek změny – Něco je jinak (Ondřej Neff) Ivan Adamovič: „Science fiction je literaturou změny. Jde o změnu celé společnosti, o zásah do každodenní reality. SF se tematicky zabývá důsledky této změny, ať už globální (všechny příběhy posazené do budoucnosti) nebo lokální či individuální, s uvážením jejich možného dopadu (vynálezy a experimenty, neobyčejné možnosti člověka). Popis této změny, tohoto stavu, v němž „něco je jinak“, je pak využíván za různými účely – prognostickými (snaha odhadnout příští vývoj civilizace), satirickými (reflexe současné společnosti), psychologickými (lidský charakter vystavený neobvyklé situaci) a podobně. Na rozdíl od fantastické literatury v užším pojetí jsou události popisované SF literaturou v zásadě uskutečnitelné a racionálně vysvětlitelné. Fantastická literatura v užším slova smyslu je příběhem, kde je přítomen prvek nadpřirozena (magie, spiritismu apod.). Patří sem i jakýkoliv horror, v němž má hrůza nadpřirozený původ. V širším slova smyslu zahrnuje i veškerá SF díla a označuje veškerou literaturu, jejíž děj vybočuje z rámce nám známé reality.“ Zdaleka nejvíce prostoru věnováno science fiction Výčet podob změny bez pokusu o zobecnění Charakter změny zůstává vágní, mění se podmínky a pravidla Co za literaturu nevybočuje z rámce nám známé reality? A čí je ona "nám známá" realita? Je takové zobecnění možné a funkční? Poznáme to? 34 Jak si pomoci ze začarovaného kruhu? Ludwig Wittgenstein Rodinné podobnosti Věci, o kterých si myslíme, že je propojuje jeden zásadní společný rys, mohou být ve skutečnosti propojeny sérií překrývajících se podobností, mezi nimiž neexistuje jediný rys společný pro všechny. Má smysl pokoušet se o definici fantastiky v širším slova smyslu? Daimon Knight: „science fiction je to, nač ukážeme, když řekneme science fiction“ ≠ Science fiction je to, co je jako science fiction publikováno. Paul Kincaid: On the Origins of Genre Definice a výchozí bod SF jako Mobiova smyčka: definice ovlivňuje Vnímání historického výchozího bodu, který má zpětně vliv na definici. Vzorec science fiction, stejně jako každého jiného literárního odvětví, Není a ani nemůže být stálý v čase, nýbrž se neustále mění a vyvíjí → Jakákoli definice, krom toho, že může v nejlepším případě postihnout pouze určitou skupinu textů, nevyhnutelně zastarává a nestačí živelně se vyvíjejícímu proudu literatury. Rodinné podobnosti umožňují rozpoznávat science fiction v její nestrnulé, dynamické podobě, která může vyrážet do mnoha různých směrů a z několika různých původů, a přesto jako něco, co lze oprávněně zařadit pod jednu hlavičku – science fiction Intuitivní model Rodinné podobnosti ve fantastické literatuře jako celku Dobrodružství Mytologie Budoucnost Výprava Nadpřirozené bytosti věda ohrožení science fantasy Science fiction new weird steampunk biopunk hard SF fantaskní povídka příběh s tajemstvím …s detektivními prvky …s fantaskními prvky …s prvky fantasy horor duchařský příběh …s hororovými prvky volná fantastika …s utopickými prvky antiutopie space opera technothriller slipstream spekulativní literatura hrdinská fantasy vysoká fantasy To všechno může být fantastika Kde ale při hledání společných rysů začít? Kdekoliv Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita J. R. R. Tolkien – Pán prstenů Isaac Asimov - Nadace 38 1. krok intuitivní 2. Krok – analýza architextových vzorců (architext – ideální text, zobecnění rysů konkrétních textů, žánr – Gérard Genette) Centrum a okraje Fantastická jsou taková beletristická či dramatická díla, v nichž fantastický prvek – propojen sítí rodových podobností s alespoň jedním dalším dílem pokládaným za fantastické – zaujímá význačnou roli ve struktuře fikčního světa, neobjevuje se pouze ojediněle nesa zcela specifickou funkci. Neostré (fuzzy) množiny Všechna užití fantastického prvku Všechna užití fantastického prvku v beletrii Zásadní role a počet FP 39 Není to nepřípustné házení umělecké a triviální literatury do jednoho pytle ??? X Barbar Conan úniková triviální literatura popkultura kýč alegorie varování umělecká hodnota 40 Science fiction komorní drama Příběh o odhodlání a samotě Science fiction prvky (?): Krom mezinárodní vesmírné stanice ještě čínská stanice Tchien-kung, upravené oběžné dráhy Je to už ⁄ ještě science fiction? Alfonso Cuarón – Gravitace 41 Personifikovaná Smrt jako vypravěč Markus Zusak – Zlodějka knih 42 Vyšlo 1935, česky 1936 Popis útoku na Československo nacistickým Německem roku 1938 Selhání podpory spojenců, obětování Československa pro zachování míru v Evropě, počátek nejkrvavější války v dějinách světa Zkreslené představy o situaci ve Střední Evropě S. Fowler Wright – Bomby nad Prahou 43 Co kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul? A co kdyby se probudil roku 2011? Jak by se asi tvářil a našel by v našem světě spojence, kteří by ho podpořili? Fantastický prvek nezbytný – pro fungování satiry Timur Vermes – Už je tady zas 44 Zfilmováno 1967 Fantastická změna podkladem k etickým otázkám, aktualizace, naléhavost Já, spravedlnost – Miroslav Hanuš 1946 Lze vůbec dosáhnout spravedlnosti? Spravedlnost a pomsta? 45 * 1949 Kjóto, Japonsko Rodiče učitelé literatury, od dětství silné ovlivnění západní kulturou (Kurt Vonnegut) – „nejaponský“ styl, V Japonsku kritizován pro nihilismus a surrealismus Norské dřevo (1987, č.2002) Na jih od hranic, na západ od slunce (1992, č. 2004) Kafka na pobřeží (2002, č.2006) Afterdark (2004, č.2007) Konec světa & Hard-boiled Wonderland (1985, č. 2008) Sputnik, má láska (1999, č.2009) 1Q84 (2009, č.2012, 2013) Haruki Murakami postmoderna Vztahy a erotika Otevřenost výrazu Kafkovská témata Osamělost Dobrovolné vyloučení se ze společnosti Svět jako kulisa 46 Obranná pozice Ann Swinfenová: In Defence of Fantasy: „[…] možná jeden z nejobtížnějších aspektů vážné kritické studie o fantasy vyplývá z postoje většiny současných kritiků – postoje, který naznačuje, že takzvaně ‚realistický‘ způsob psaní je poněkud hlubší, více morálně závazný, více provázaný se ‚skutečnými‘ lidskými starostmi, než režim psaní, který využívá úžasné [marvellous].“ Fantastické nemůže být seriózní ani kvalitní Farah Mendlesohn, Edward James: Short History of Fantasy: „Dokonce i když fantasy získává stále větší oblibu, kritici se snaží oddělit ‚dobré věci‘ a tvrdit, že nejsou ‚fantasy‘.“ David Mitchell: Atlas mraků Susanne Clarková Jonathan Strange & pan Norrell Kritická recepce fantastiky 47 Diane Waggoner: „Někteří čtenáři nejsou schopni poskytnout víru fantazii (fantasy), a to buď proto, že je představa nadpřirozeného stvoření znechucuje, nebo proto, že si spojují fantazii s dětinskostí.“ Ursula K. Le Guin: Why are Americans Afraid of Dragons Leonard Mlodinov: Vědomí podvědomí Nutkavá kategorizace - pomáhá třídit informace - Mozek za ni odměňuje - Už jen zařazení objektu do určité kategorie může ovlivnit jeho hodnocení My x Oni Potřeba identifikace se skupinou a vymezení se proti ostatním Podvědomá snaha přeměnit tajuplný příběh na pochopitelnější a běžnější Zkreslení vzpomínek – mysl se řídí podvědomými vnitřními scénáři, které mají za úkol vyplnit mezery v paměti tak, aby informace byly konzistentní s naší představou o světě. O „podřadnosti“ fantastiky 48 Kontraintuitivní reprezentace Viktor Borisovič Šklovskij – ruský formalizmus Úmyslné podtržení cizosti a nezvyklosti jevů a věcí, které se tak otevírají novým, neautomatizovaným úhlům pohledu Bertold Brecht – Verfremdungseffekt (alienation, estrangement effect, zcizení) Aktivace diváka prostřednictvím stylistické inovace → znemožnění automatického ztotožnění umění se skutečností → hlubší reflexe uměleckého díla (Zadržitelný vzestup Artura Uie – veršující gangsterř) Stylistické ozvláštnění – na rovině diskurzu X Ozvláštnění ve fantastice – primárně na rovině příběhu Brian Attebery: Ve Šklovského teorii je to forma, co obnovuje kamenovitost kamene. Komplexnost, složitost – jedním slovem básnickost – poselství zabraňuje naší zvykové reakci a otevírá oči k realitě objektu. Ale v SF je toto odcizení více koncepční a méně verbální. Je to nová myšlenka, která nás šokuje do vnímání spíše než nový jazyk básnického textu. Ozvláštnění 49 2006 Netvoři a kritikové a jiné eseje (Praha: Argo) Klíčové funkce fantasy Fantazie – „Čím pronikavější a bystřejší rozum, tím dokonalejší fantazii vytvoří.“ Poznání skutečnosti bez otrocké závislosti na ní Obnova – Měli bychom opět pohlédnout do zelené barvy a nechat se vyburcovat (ne však oslepit) modrou a žlutou a červenou. Měli bychom potkat kentaura i draka a pak možná znenadání, tak jako dávní pastýři, spatřit ovce, psy, koně – a vlky. Znovunabytí jasného pohledu Únik – Svět tam venku není o nic méně skutečný jen proto, že jej vězeň nevidí. Útěk dezertéra x únik vězně - rozšíření a prohloubení reflexe skutečnosti Útěcha – eukatastrofa – naděje, útěcha šťastného konce J. R. R. Tolkien – O pohádkách 50 J.R.R. TolkienJ.R.R. Tolkien S.C. LewisS.C. Lewis Kdo byste očekával, že bude nejvíce zaujatý a nepřátelský k myšlence úniku? Kdo byste očekával, že bude nejvíce zaujatý a nepřátelský k myšlence úniku? Co je na úniku špatného Únik kam Rozvoj fantazie Rozšíření obzorů Co je na úniku špatného Únik kam Rozvoj fantazie Rozšíření obzorů ?? ŽalářníciŽalářníci 52 Cognition (poznávání) X Estrangement (zcizení) Zcizení – Bertold Brecht: „Zobrazení, které nás odcizuje, nám sice dovoluje rozpoznat subjekt, ale zároveň nám jej zahaluje neznámostí.“ Poznání – hledání racionálního porozumění pravidel fikčního světa Cognitive – non cognitive, estranged – naturalistic Fantastika x mainstream Cognitive, estranged x cognitive, naturalistic Science fiction x fantasy cognitive, estranged x non cognitive, estrangened „Science fiction je tedy žánrem, jehož postačující, ale bezpodmínečné podmínky jsou přítomnost a interakce odcizení a kognice (poznání), a jehož hlavní formální prostředek je imaginativní stavba, která je alternativou k autorovu empirickému světu.“ X John Clute - naprostá většina SF usiluje o pravý opak odcizení; při popisu nových, neznámých věcí a stavů se snaží najít metodu, jak je čtenáři přiblížit. Jinými slovy se pokouší ukazovat neuvěřitelné jako hodnověrné a důvěrně známé. Darko Suvin – Poznávání a odcizení 53 Signifiant x signifié Ferdinand de Saussure – strukturalizmus Co x Jak Co a jak Ursula K. Le Guin: From Elfland to Poughkeepsie (1973) „A velikost duše se ukazuje v promluvě. Alespoň v knihách. V životě očekáváme pochybení. V naturalistické beletrii také očekáváme pochybení a smějeme se příliš hrdinským hrdinům. Ale ve fantasy, která namísto nápodoby zažívaného zmatku a složitosti existence se snaží naznačit řád a čistotu (jasnost, ostrost) základní existence – ve fantasy nemusíme dělat kompromisy. Každé pronesené slovo má smysl, i když význam může být stěží patrný.“ Jasnější, čistší jazyk – není potřeba kopírovat chaos skutečnosti X Skutečnost SF – Robert Scholes: „hodně SF je psáno řemeslným jazykem, obstojným, ale neoplývajícím elegancí.“ Označující nebo označované? 54 Lance Olsen: „Jazyk fantastického textu bere obrazné doslovně. Odmítá přijmout sebe sama jako poezii [...]. Místo chápání slova jako metafory, postuluje slovo jako rovnici. V tomto přístupu připodobnění mizí z fantastického jazyka.“ Fantastická literatura a mainstream jako dva odlišné kódy, dvě odlišná čtení textu Její svět vybuch Samuel R. Delany: Science Fiction and „Literature“ Frederik Pohl, Cyril M. Kornbluth: Obchodníci s vesmírem: „Rozetřel jsem si po obličeji mýdlový krém na odstranění vousů a oplachoval jsem jej tenkým pramínkem vody ze sladkovodního kohoutku.” Amy Sterling Casilová: Políbit hvězdu Napětí mezi doslovností a metaforičností Jedna z velkých výhod fantastiky Metafora ve fantastice 55 Brian Attebery: „I když jsou kontrastními módy, mimésis a fantasy nejsou protiklady. Mohou koexistovat a také koexistují v jediném díle, čistě mimetická ani čistě fantastická literární díla neexistují.“ Prezentace fantastických prvků v rámci známého Přirozené fikční světy - možnost implikovaného rozšíření fikčního světa Dokreslování míst nedourčenosti na základě zkušenosti aktuálního světa Realističnost ve fantastické literatuře 56 Fantastické světy – nelze se spoléhat na zkušenost ALE závislost na mimésis – předchází nutnosti podrobně popisovat každý detail Řídkost fantastických světů (Attebery) Tolkien: „dosáhnout ‚vnitřní konzistence reality‘ je tím obtížnější, čím nepodobnější jsou představy a přeskupení prvotního materiálu skutečnému uspořádání Prvotního světa.“ 57 Lenost? Zvyk? Tvorba mega-textu? (Broederick) Gary K. Wolfe – ikony (prototypické prvky) Síť vzájemných vztahů mezi texty fantastické literatury umožňující dokreslovat mezery ve fikčních světech podle určitých vzorů – víceméně společná podoba vesmírných lodí (není-li výslovně nahrazena jinou představou), zasazení fantasy textů do feudální středověké společnosti a podobně. Vypůjčování konkrétních motivů v rámci fantastických textů nemusí být vždy znakem derivativní literatury, ale autorskou strategií napomáhající úspěšné rekonstrukci fikčního světa čtenářem. Attebery: Stories about Stories - podstatné a pro kvalitu textu určující není přejímání témat, jejich sdílení fantastickou komunitou, ale to, jak jsou transformována a jaké nové významy a výklady nabízejí. Proč jsou populární sdílené SF světy 58 Ann Swinfenová: „Spisovatel fantasy nemůže začít tak, jako realistický spisovatel, s daným prostředím, s daným dědictvím myšlenek a přesvědčení, daným uspořádáním světa. To vše musí nejprve postavit, ale poté, co si udělá vlastní pravidla, musí je dodržovat. Musí vyvolat sekundární víru nebo ztratí zájem i důvěru svého čtenáře.“ Potlačení nevíry nutné i u mimetických narativů – existence hrdiny, události… X Vyvolání sekundární (literární) víry v existenci nadpřirozených světů a bytostí… Tolkien, Diane Waggoner Potlačení nevíry x sekundární víra 59 1) Fantasy je nejméně závislá na fyzických skutečnostech aktuálního světa ze všech literárních forem. (x science fiction, vědecká věrohodnost) 2) Fantasy dílo selhávající při tvorbě věrohodného fikčního světa selhává úplně – nehledě na literární kvality textu a na umělecký záměr autora. 3) I parodická a komická fantasy musí nutně být nutně prezentována jako pravdivá v rámci fikčního světa. 4) Všechny nadpřirozené, fantastické prvky – zejména postavy – v textu musejí být věrohodné a mít zřetelnou motivaci (duch ve fantasy x v hororu) Ann Swinfenn: „To, co může na první pohled vypadat jako paradox, ve skutečnosti leží v srdci fantasy: pro vytvoření nápaditého a smyšleného světa je nutné věrně dodržovat pravidla logiky a vnitřní konzistence, která, přestože se mohou lišit od těch, jež působí v našem vlastním světě, musí platit stejně jako jejich paralelní fungování v normálním světě.“ Diana Waggoner: Fantasy 60