Kterak naučiti………………………………………… doplněk. Ø proč se tak jmenuje? Přidává nějakou doplňující informaci o nějakém jméně, kterou nepotřebujeme proto, abychom vytvořili větu, která není à. Zvolili Petra za předsedu.) O doplňující informační funkci svědčí i to, že rozvitý doplněk bývá od zbytku věty oddělený čárkou/ čárkami. Ø dvojí závislost - na přísudku (většinou, obecně na slovese) a na nějakém podstatném jméně (resp. v platnosti podstatného jména: Po měsíci už jsem viděl nemocného chodit.). Sloveso je buď plnovýznamové, nebo je přísudek vyjádřen spojením spony a jména. Pozor, podstatné jméno může být nahrazeno zájmenem, nebo vůbec nevyjádřeno (Už dlouho jsem ji neviděl tak šťastnou. Stála rozcuchaná na zápraží své maringotky.) Toto podstatné jméno má větněčlenskou platnost podmětu nebo předmětu. Ø významově vyjadřuje vlastnost nějakého jména, kterou má za nějakého děje (Tatínek přecházel rozmrzelý po pokoji.) nebo je to vlastnost dějem získaná (Po dvou letech vysoké školy se cítil jako ředitel vápenky.) Ø formální vztah ke jménu: shoda alespoň v čísle, většinou v rodě (a životnosti), někdy v pádě Ø větněčlenský vztah k podstatnému jménu: chová se jako přívlastek Ø formální vztah ke slovesu: shoda v čísle a jmenném rodě. Ø větněčlenský vztah vztah k přísudku: chová se jako příslovečné určení způsobu, času nebo příčiny (důvodu) , tj. lze ho většinou nahradit příslovcem nebo vedlejší větou příslovečnou se stejným nebo obdobným významem. Ø slovnědruhově bývá vyjádřen: · přídavným jménem ve složeném/ dlouhém/ tvaru: (chová se jako shodný přívlastek) Ro Brunátný hněvem hajný sňal brokovnici z ramene a zalícil na pytláka. · přídavným jménem ve jmenném /krátkém/ tvaru: Z marodky odcházel zcela zdráv. · trpným příčestím: Vysílen chřipkou padl do postele po hlavě. · podstatným jménem (často ve spojení se spojkou jako či předložkou za): Považovali ho za slabocha. Jako popelářka byla úplně neschopná. · přechodníkovou konstrukcí: Seznav bezvýchodnost své situace, vrhl se střemhlav z útesu do mořských vln. Královna přihnuvši si opětovně z konvice s vínem začala se smát prapodivnému nápadníkovi své dcery. · je vyjádřen slovem rád ve vztahu k přísudku vyjádřeném plnovýznamovým slovesem: Maminka ráda kouřila cigarety s velbloudem.