Kterak naučiti ……………………………………… psaní čárky před a v souvětí

Algoritmus

1.       v souvětí podřadném

Ø  spojka a spojuje vedlejší věty stejného druhu, které závisí stejným způsobem na větě řídící a
jsou (třeba jen potenciálně) uvozeny stejnou nebo synonymní podřadicí spojkou,  tj. vyjadřuje
slučovací poměr mezi vedlejšími větami téhož druhu stejným způsobem závislými (pokud se jedná o
řetěz více jak dvou vedlejších vět, spojku a většinou vynecháváme a požijeme ji až před posledním
členem řetězu; chceme- li se přesvědčit, že ony VV k sobě skutečně patří, doplníme si před každou
touž spojku podřadicí a prověříme možností doplnit mezi ony stejné vedlejší věty spojku a beze
změny smyslu)→ čárka se nepíše

       Říkala, že už pro něj nehne ani prstem, odstěhuje se a najde si partnera mezi zaříkávači
hadů.

Říkala, že už pro něj nehne ani prstem, (že) se odstěhuje a (že)si najde partnera mezi zaříkávači
hadů.

Koupili si značku auta, kterou viděli u sousedů a již jim doporučil i majitel autovrakoviště
Pohoda.

2.       v souvětí souřadném

Ø  věty hlavní jsou v poměru slučovacím → čárka se nepíše

·         věty jsou k sobě volně přiřazeny (juxtaponovány) a formálně je možné mezi nimi spojku a
vynechat

Nestaráme se o druhé a nekomentujeme jejich ložnice.

Ani mi nezavolali a ani mi nevzkázali po královně. × Ani mi nezavolali, ani mi nevzkázali po
královně.

Jednak mi to moc nechutná a jednak na to už nemám zuby. × Jednak mi to moc nechutná a jednak na to
už nemám zuby.

·         věty hlavní vyjadřují pouhou alternativu

Nabídneme mu mletý řízek z muflona anebo žena upeče králíka. (Stejně musíme odlednit mrazák.)

Buď zajdeme ráno na ryby anebo vyrazíme do lesa na houby. (Je hřích v tak krásném počasí sedět u
počítače.)

·         věty hlavní vyjadřují prostou následnost dvou dějů

Vyzuli se a poté vstoupili do šatny posilovny.

Jana naklepala řízky a pak je osolila. (Neplést s a tak!)

·         a tak má význam způsobu (=tím způsobem)

Tlumočila cizincům a tak se seznámila se svým budoucím chotěm.

Ø  věty hlavní jsou v jiném poměru → čárka se píše

·         věty jsou v poměru stupňovacím (lze doplnit typické spojovací výrazy tohoto poměru:
dokonce, dokonce, navíc)

Lvi unikli z klece, zranili unaveného ošetřovatele a troufli si i na ředitele cirkusu.

·         věty hlavní jsou v poměru odporovacím (spojku a lze nahradit typickými spojovacími výrazy
tohoto poměru: ale, však, avšak)

Během nachlazení si natírala nos jelením lojem, a stejně ho měla týden jako ředkvičku.

·         věty hlavní jsou v poměru vylučovacím

Buď si uklidíš, anebo odepnu řemen.

·         věty hlavní jsou v poměru vysvětlovacím (druhá VH zpřesňuje propozici věty první,
případně ji dokumentuje příkladem, typickým spojovacím výrazem: a to)

Nakupujeme výrobky bez palmového oleje, a to je naše konkurenční výhoda.

Řada států protestovala proti arogantnímu diktátu Bruselu věci přerozdělování uprchlíků, a to
připomeňme zejména Polsko a Maďarsko.

·         věty hlavní jsou v poměru důsledkovém, typickými spojovacími výrazy jsou: a proto, a tak)

Sousedka se nepohodla s ošetřujícím lékařem, a tak si léčila dnu švédskými kapkami.

Pozor, někdy je druhý člen složeného spojovacího výrazu vzdálen od svého prvního členu, na čárku
tak pisatel často zapomíná.

Vyneslo mu to spoustu peněz, a lidé se tak rychle naučili k němu chodit pro pomoc.