003 Počátek úpadku Římské republiky Aleš Mučka Republika už nemá dostatek sil nVálka s Kimbry (113 – 101 př. n. l.) nSpojenecká válka (91 – 88 př. n. l.) nPrvní válka s Mithridatem (89 – 84 př. n. l.) nSullova 1. občanská válka (88 – 87 př. n. l.) nDruhá válka s Mithridatem (83 – 81 př. n. l.) nSertoriova válka (80 – 72 př. n. l.) nSullova 2. občanská válka (83 – 82 př. n. l.) nTřetí válka s Mithridatem (74 – 63 př. n. l.) nSpartakovo povstání (73 – 71 př. n. l.) Válka s Kimbry (113 – 101 př. n. l.) fc37ed31261fa77ba62fbb04525d16ff Barbaři ze severu nJednalo se o kmenový svaz Ambronů, Kimbrů, Teutonů a Tigurinů nZhruba 300 000 – 500 000 lidí, včetně žen, dětí a starců se vydalo na konci 2. století př. n. l. z Jutského poloostrova směrem na jih, kde hledali půdu pro osídlení nV roce 113 př. n. l. dorazili do Norica (dnešní Rakousko), což byla pohraniční oblast silně závislá na Římské republice Konzul Carbo chce svůj triumf nŘím poslal do Norica armádu (asi 30 000 mužů) – velel jí konzul Gnaeus Papirius Carbo nBarbarští králové Boiorix a Teutobod požadovali jen půdu pro svůj lid nJednání dopadla úspěšně, ale konzul chtěl získat slávu na bitevním poli nDošlo k bitvě u Noreie, kterou přežilo jen 6 000 legionářů, díky prudké bouři – Carbo spáchal sebevraždu Kimbrové v Galii nPo svém vítězství pokračovali barbaři do tzv. Zaalpské Galie, kde roku 107 př. n. l. zničili další římskou armádu v bitvě u Burdigaly nV té době potlačovali Římané povstání Galů v Tolose, a proto se Kimbrům postavili do cesty u Aurasia nDíky sporům mezi římským veliteli zde utrpěli Římané 6. října 105 př. n. l. katastrofální porážku – přes 80 000 padlých Gaius Marius a jeho reforma armády nŘímané povolali z Afriky Gaia Maria, který zde válčil s králem Jugurthou nMarius ale potřeboval novou armádu, a proto provedl reorganizaci – zavedl kohortu a orly nDo legií mohli vstoupit i nemajetní bezzemci, kteří dostávali žold a státem placenou výzbroj a výstroj, a jako veteráni dostávali půdu nRovněž byla omezena logistika – každý voják si nesl svůj proviant (muli Mariani) n Profesionální armáda – konec republiky nPlacení žoldnéři byli loajální především ke svému veliteli, který jim vyplácel žold a sliboval půdu po skončení služby nArmáda už nebyla bezmezně věrná senátu a své vlasti nAmbiciózní mladí vojenští velitelé si kupovali věrnost svých legií a používali je k prosazování svých politických cílů Marius je muž na svém místě nGaius Marius byl několikrát po sobě zvolen konzulem, což bylo protiústavní nSe svou novou armádou porazil nejdříve roku 102 př. n. l. Ambrony a Teutony v bitvě u Aquae Sextiae nRoku 101 př. n. l. rozdrtil také Kimbry v bitvě u Vercellae, čímž ukončil válku nRoku 100 př. n. l. byl znovu zvolen konzulem Vliv Války s Kimbry na Římskou republiku nBoje s barbary odhalily vnitřní politickou a vojenskou slabost republiky nVytvoření profesionální žoldnéřské armády umožnilo vojenským velitelům prosazovat silou jejich politické a mocenské cíle nOpakovaný konzulát Gaia Maria rovněž odhalil potřebu silného vůdce (císaře) nRepublikánské zřízení Říma začalo být neudržitelné Spojenecká válka (91 – 88 př. n. l.) 1000922_389823757783813_449899164_n Obyvatelé Apeninského poloostrova chtějí římské občanství nKmeny na Apeninské poloostrově sice bojovaly v Římské armádě, ale nebyli všichni plnoprávnými občany Říma nO zlepšení jejich politického postavení se zasazoval i tribun lidu Marcus Livius Drusus, který byl roku 91 př. n. l. zavražděn, pravděpodobně pro svou politiku nNespokojení obyvatelé Apeninského poloostrova potom povstali proti Římanům Spojenci dosáhli svého nPo třech letech krvavých bojů jsou bývalí římští spojenci poraženi nSulla při svém tažení proti Samnitům naprosto zpustošil celé jejich území a vytvořil si ze svých legií veteránů svou soukromou armádu nByly vydány dva zákony (Lex Julia a Lex Plautia Papiria), které umožnily všem mužům ze spojeneckých kmenů dostat římské občanství, pokud o něj požádali Sullovy občanské války (88 – 87 př. n. l. a 83 – 82 př. n. l.) pretoriani Lucius Cornelius Sulla n*138/134 př. n. l. - +78 př. n. l. nBrutální vojevůdce a politik nZástupce konzervativních politických proudů, starobylých rodů a římské nobility (tj. optimát) b705c22f6aae1d2cc89d9947a099f30f Gaius Marius n*asi 157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l. nHrdina prostého římského lidu nÚspěšný vojevůdce a sedminásobný konzul nZástupce lidových mas (tj. populárů) marius_mus_munchen1 Kdo bude velet trestné výpravě? nPontský král Mithridatés VI. využil zaneprázdnění Římanů během Spojenecké války a napadl na přelomu let 89/88 př. n. l. jejich provincii Asii, kde nechal povraždit 80 000 Římanů a jejich spojenců nŘímská armáda se téhož roku chystala na trestnou výpravu a senát jmenoval vrchním velitelem Sullu nShromáždění plebejů ale jmenovalo Maria Válka pro jinou válku nTento politický spor přerostl rychle v pouliční násilí a Sulla musel uprchnout z Říma ke své armádě z doby Spojenecké války utábořené u města Nola nNechal ukamenovat dva vojenské tribuny vyslané Mariem a vytáhl se svými šesti legiemi na Řím (jako první doložený Říman) nMarius mohl město bránit jen s armádou gladiátorů, a proto uprchl do Afriky n Sulla spěchá na východ nPo obsazení Říma byli zvoleni dva noví konzulové – Gnaeus Octavianus (podporovatel Sully a optimátů) a Lucius Cornelius Cinna (přívrženec Gaia Maria a populárů) nSulla se potom vypravil se svými legiemi na tažení proti Mithridatovi nJeho nepřítomnosti využil Marius a Cinna, obsadili se svými vojáky město a rozpoutali teror – Marius po několika týdnech zemřel Sulla se vrací a nic neodpouští nV roce 83 př. n. l. se Sulla a jeho věrní vrátili na Apeninský poloostrov a táhli na Řím nPopulárové ale shromáždili silnou armádu a chtěli Sullu zastavit nK optimátům se připojili mimo jiné také Marcus Licinius Crassus a Gnaeus Pompeius nDne 1. listopadu 82 př. n. l. vstoupil Sulla se svou armádou do Říma a o rok později byl zlomen poslední odpor populárů Sulla jako neomezený diktátor nPo svém vítězství se Sulla stal neomezeným diktátorem v celé Římské republice a zahájil vládu teroru pomocí proskribcí nJeho političtí oponenti byli zbaveni majetku i života, zatímco jeho příznivci rychle zbohatli a začali budovat své politické kariéry nRoku 80 př. n. l. Sulla náhle rezignoval na všechny své úřady, a obnovil demokracii nZemřel v ústranní v roce 78 př. n. l. n n Hodnocení Sully a jeho občanských válek nSulla byl brutální vojenský tyran, který dokázal, jak Mariovy reformy přetvořily Římskou armádu v účinný mocenský nástroj jednotlivých velitelů nRovněž dokázal, že Řím potřeboval do čela své exekutivy silnou a schopnou osobnost nŘímští politici se ale nepoučili z jeho teroru a udržovali stále stejný kurz politiky, která v krátké době vedla k vytvoření císařství Války s Mithridatem Commanding-from-the-front Mithridatovi jedna válka nestačila n1. válka s Mithridatem (89/88 – 85/84 př. n. l.) n2. válka s Mithridatem (83 – 81 př. n. l.) n3. válka s Mithridatem (74/73 – 63 př. n. l.) První válka s Mithridatem (89/88 – 85/84 př. n. l.) yLMoOGR Mithridatés VI. Pontský zvaný též Veliký n*135/132 př. n. l. - +63 př. n. l. nVládl v letech 120 – 63 př. n. l. nPanovník Pontského království se snažil rozšířit své území na úkor svých sousedů včetně římské provincie Asie Mithradates_VI_of_Pontos Tigranés II. Veliký n*140 - +55 př. n. l. nVládl v letech 95 – 55 př. n. l. nJako arménský král vojensky podporoval svého tchána Mithridatése VI. při jeho dobyvačných výpravách n coin_tigranes_armenia Pontská armáda postupuje jako nůž máslem nRoku 88 př. n. l. obsadili pontští vojáci po vítězné bitvě u řeky Amnias Bithýnii nV témže roce porazili armádu římského správce provincie Asie Maniuse Aquiliuse nPak postupovali bez vážného odporu na Balkánský poloostrov, kde je místní obyvatelé vítali jako osvoboditele z římské nadvlády Sulla zasahuje nRoku 87 př. n. l. se na Balkánském poloostrově vylodil Sulla se svými legiemi a bez odporu došel až k Athénám, kde obklíčil Pontskou armádu, která ale utekla po moři nSulla následně Pontské velitele porazil v tzv. druhé bitvě u Chairóneie (86 př. n. l.) a v bitvě u Orchomenusu (85 př. n. l.) nPoté na přelomu let 85 a 84 př. n. l. rychle uzavřel mírovou smlouvu a vrátil se do Říma Jeden místodržitel touží po slávě nRoku 83 př. n. l. se místodržitel v provincii Asie rozhodl získat vojenskou slávu soukromým tažením proti Pontskému králi nRoku 82 př. n. l. byli jeho legie poraženy v bitvě u Halysu nŘímané se potom stáhli a obnovili předchozí příměří Třetí válka s Mithridatem (74 – 63 př. n. l.) 20150707_185356118722 Dědický spor nNikomedes IV., král Bithýnie, jako bezdětný odkázal svou říši Římské republice nPříležitosti se ale potřetí a naposledy chopil pontský král Mithridatés VI. a obsadil toto království nSpoléhal především na zaneprázdněnost Římské armády válkou na Pyrenejském poloostrově (Sertoriova válka) Lucullus postupuje jen kupředu! nKdyž začala Pontská armáda opět ohrožovat provincii Asii, chopil se velení římských legií roku 73 př. n. l. Lucius Licinius Lucullus nDo konce roku 69 př. n. l. se mu podařilo nejen dobýt celé Pontské království ale i Tigranocertu, sídelní město arménského krále Tigranése II. Velikého – Mithridatova zetě a věrného spojence Mithridatés se nevzdává nRoku 67 př. n. l. pokládali Římané válku za vyhranou, a proto stáhli většinu svých legií do Mezopotámie nMithridatés VI. okamžitě sestavil novou armádu a ještě tentýž rok porazil dvě římské legie v bitvě u Zely nNa bojiště byl proto vyslán Gnaeus Pompeius, který roku 66 př. n. l. zvítězil v bitvě u řeky Lycus, po které král spáchal sebevraždu Hodnocení válek s Mithridatem desert9 Války, které rozložily Řím zevnitř nPontský král Mithridatés VI. se pokusil využít oslabení Římské republiky a rozšířit svá území nSpory o vrchní velení v těchto válkách umožnily několika ambiciózním velitelům použít k prosazení svých politických záměrů sílu nebo uplácení nVšechny tři konflikty nepřipravily Římskou republiku o území, ale nenapravitelně poškodily její vnitřní stabilitu Spartakovo povstání (73 – 71 př. n. l.) 72054b2436a79595a735b417942c1891 Spartakus nebyl první povstalec nPrvní válka s otroky (135 – 132 př. n. l.) nDruhá válka s otroky (104 – 100 př. n. l.) nTřetí válka s otroky (Spartakovo povstání) (73 – 71 př. n. l.) Dvě zapomenutá povstání otroků nPrvní válka s otroky – 70 000 až 200 000 otroků pod vedením Eunuse a Cleona se zmocnilo na více jak 2 roky ostrova Sicíle, než byli poraženi a pobiti Římskou armádou nDruhá válka s otroky – další povstání otroků a cizinců na Sicílii vedené Salviusem a Athenionem, které bylo po čtyřech letech opět úspěšně potlačeno Na Spartakovo povstání se nezapomíná 5ba58b2d2cd310a51ef459a6cabb02b2 Kdo to byl Spartakus? n*po roce 120 př. n. l. - +71 př. n. l.? nSloužil v Římské armádě nNení jisté, zda pocházel z Thrákie nRoku 73 př. n. l. se ocitl v gladiátorské škole Ludu u Capui question-mark-face Pryč z arény! nRoku 73 př. n. l. se v Ludu vzbouřilo 70 – 200 gladiátorů, pobilo své pány a uteklo na horu Vesuv, kde je oblehlo vojsko praetora Gaia Claudia Glabera (1 500 – 4 000 mužů) nOtroci si spletli provazy z vinné révy a během nočního přepadu pobili skoro všechny Římany nPo několika dalších vítězstvích nad Římskou armádou se odpojila skupina vedená Crixem Tohle už je válka! nVyděšený římský senát poslal proti otrokům oba své konzuly – Lucius Gellius Publicola a Gnaeus Cornelius Lentulus Coldianus nGelliovým legiím se podařilo zničit Crixovu skupinu otroků poblíž hory Garganus nAle v dalším střetnutí se Spartakem byli oba konzulové drtivě poraženi nPoté z dodnes neznámých důvodů už otroci nepokračovali na sever do Galie ale na jih Účel světí prostředky nVelení tažení proti Spartakovi se poté ujal Marcus Licinius Crassus nDostal osm legií, které podrobil brutálnímu výcviku včetně decimace nPo dohodě s piráty z Kilíkie odešli otroci do Kalábrie, kde byli obklíčeni Římskou armádou nZ obklíčení sice unikli, ale nakonec byli roku 71 př. n. l. poraženi v bitvě u řeky Silarus Dopad povstání na Řím nSpartakus se pokoušel odvést všechny osvobozené otroky z území Římské republiky, ale nakonec neuspěl (6 000 ukřižovaných) nJeho tělo nebylo nikdy Římany nalezeno nSvým povstáním otroků jen umožnil mocenský vzestup několika významných mužů (Caesar, Crassus, Pompeius aj.), čímž jen urychlil pozvolný přerod republiky na císařství Top-10-Most-Ridiculous-Taxes-in-the-World-Tax-Freedom-from-Slavery Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy