VSW2SHbVACE
Poslední územní expanze Říma a Adoptivní císaři
Aleš Mučka

Adoptivní císaři
►Nerva (96 – 98)
►Traianus (98 – 117)
►Hadrianus (117 – 138)
►Antoninus Pius (138 – 161)
►Marcus Aurelius (161 – 180)
►Lucius Verus (161 – 169)
►Commodus (180 – 192)

Jak do módy přišel plnovous
NervaTrajanDynasty


Nový způsob nástupnictví
►Po zavraždění císaře Domitiana roku 96 byl novým imperátorem zvolen pětašedesátiletý a bezdětný
Marcus Cocceius Nerva
►Během své krátké vlády musel čelit povstání Pretoriánské gardy, které vedl prefekt Casperius
Aelianus
►Nerva jim musel pod nátlakem vydat vrahy svého předchůdce a rozhodl se adoptovat schopného
velitele Marca Ulpia Traiana

Císař Traianus a jeho výboje
LA CONQUISTA DE LA DACIA


Nový silný vládce
►V roce 98 zemřel císař Nerva, ale jeho nástupce se dostavil do Říma až na konci příštího roku
►Nový imperátor se ihned začal připravovat na novou konfrontaci s kmenem Dáků, s nimiž císař
Domitianus uzavřel nevýhodnou mírovou smlouvu
►Na přelomu let 100 a 101 shromáždil Traianus u Dunaje asi 100 000 legionářů

Traianovy Dácké války
(101 – 102 a 105 – 106)
9c47ab685291ab6742663b564daf45b3

První dácká válka
(101 – 102)
►Na jaře roku 101 překročily římské legie Dunaj a během svého postupu vypalovaly vesnice a města
barbarů
►Dácký král Decebalus se tentýž rok s Římany střetl v druhé bitvě u Tapae, ale byl drtivě poražen
►Římská armáda poté pokračovala na hlavní hradiště Dáků Sarmizegetusu, ale v týlu ještě porazila
barbary v bitvě u Adamclisi

Přestávka ve válce
►Roku 102 král Decebalus zahájil jednání o míru a přijal tvrdé podmínky, které mu nadiktoval císař
Traianus
►Musel se vzdát Římany obsazeného území, odzbrojit svou armádu a stát se vazalem Římské říše
►Oba vojevůdci ale tušili, že se jedná pouze o krátkou přestávku v bojích a brzy dojde k dalšímu
konfliktu

Druhá dácká válka
(105 – 106)
►Dácký král Decebalus zorganizoval roku 105 povstání kmenů, které si Římané podrobili v předchozí
válce
►Jako odpověď zahájil císař Traianus další invazi za Dunaj a oblehl vzpurného panovníka v jeho
sídle - Sarmisegetuse
►Po prvním neúspěšném útoku bylo hradiště dobyto a vzpurný král spáchal sebevraždu
►Římané se poté zmocnili jeho pokladu

Hodnocení Dáckých válek císaře Traiana
►Po svém návratu do Říma zahájil vítězný císař díky bohaté kořisti rozsáhlý stavební program
(Trajánův sloup)
►Z oblastí obývaných Dáky se stala nová římská provincie Dacia, což bylo poslední dlouhodobější
rozšíření impéria
►Po skončení tohoto konfliktu se Římané již jen snažili konsolidovat své stávající hranice a jen
krátkodobě zabírali další území

Válka s Parthy
(114 – 117)
7607833

Přípravy na tažení
►V roce 106 zemřel v bohatém království Nabateja panovník Rabbel II. Sótér
►Římané roku 107 bez odporu zabrali tuto zemi schopných arabských obchodníků
►Traianus se zatím zabýval vnitřní správou impéria, a proto až v roce 113 zahájil přípravy na
tažení na východě
►Záminkou pro válku bylo dosazení parthského kandidáta na arménský trůn

Nejdříve do Arménie
►Na začátku roku 114 vtáhl císař s téměř dvaceti legiemi do Arménie
►Parthy dosazený král Parthamasiris se Římanům vzdal a byl sesazen
►Jelikož byl arménský trůn uprázdněn, vytvořil Traianus z Arménie novou římskou provincii
►Římané na přelomu let 114 a 115 přezimovali na nově obsazeném území

Na Parthy!
►V roce 115 vyrazila Římská armáda na město Eddesu a pevnost Nisibis (dnes Nusaybin) a obojí rychle
dobyla
►Parthský král Osroés nemohl zorganizovat žádnou účinnou obranu, protože právě vedl občanskou válku
se vzdorokrálem Vologaisem III. na východě
►Před návratem do Antiochie na zimu Římané ještě obsadili pevnost Dura Európos

Další porážky Parthů
►V roce 116 válka pokračovala a římští vojáci se zmocnili města Babylon a království Adiabene s
metropolí Arbelou
►Po řece Tigris Římané dopluli až k parthské metropoli Ktésifónu, který obsadili, a pokračovali až
k Perskému zálivu
►Na konci roku porazili Římané Parthy v bitvě a dosadili na parthský trůn vlastního vzdorokrále
►

Císař už na válku nestačí
►V roce 117 se zdravotní stav císaře Traiana vážně zhoršil, a proto se rozhodl pro návrat do Říma,
ale během cesty jej ve městě Selinúntu ranila mrtvice a zemřel
►Před svou smrtí stihl ještě vytvořit na nově dobytém území novou provincii Mezopotámii
►Jeho následník, císař Hadrián, ale téměř celé dobyté území vyklidil, protože mu připadalo vojensky
neudržitelné

Hodnocení Traianovy války s Parthy
►Císař Traianus se pokusil říši zbavit dlouhodobého nepřítele na východní hranici
►Při jeho podmaňování ale poněkud přecenil vojenskou sílu své říše a na konci svého života se musel
stáhnout z bojiště
►Římské impérium dosáhlo svého největšího územního rozsahu a po císařově smrti se ostatní vládci už
jen snažili udržet a zabezpečit dobytá území

Povstání ve východních provinciích
(115 – 117)
AW_VIII-5_-_Roman_Jewish_Wars

Když legie nejsou doma!
►Jelikož si válka s Parthy vyžádala zapojení asi dvaceti legií, rozhodli se nespokojení obyvatelé
východních provincií zahájit povstání proti římské nadvládě
►Slabé vojenské posádky v oblastech Egypta, Judeje, ostrova Kypr, Kyrenaiky (východ dnešní Libye) a
Mezopotámie byly snadno poraženy a potom začalo masakrování civilního obyvatelstva (Řeků a Římanů)

Žádný odboj se netoleruje
►Roku 116 potlačil povstání v Mezopotámii budoucí císař Hadrianus
►Povstalce v severní Africe rozdrtila trestná výprava, které velel pretoriánský prefekt Quintus
Marcius Turbo
►K pacifikaci Kypru byla vyslána VII. legie, která rovněž brzy uklidnila situaci
►Povstalce v Judeji porazil generál Lusius Quietus, ale Židé bojovali v každé provincii

Hodnocení povstání
►Silné zapojení Židů ve všech ohniscích odporu jen předznamenalo budoucí Povstání Bar Kochby (132 –
136)
►Celé povstání bylo jen projevem brutálního násilí, které nedosáhlo žádných významných politických
úspěchů
►Římská administrativa si uvědomila, že východní provincie představují potenciální ohniska nových
povstání
►

Vláda císaře Hadriana
(117 – 138)
galleryj000118

Nový císař – nová vojenská doktrína
►Po smrti císaře Traiana se chopil moci jeho adoptivní syn Publius Aelius Hadrianus
►Nový panovník brzy zastavil vojenskou expanzi svého předchůdce a začal pomalu opevňovat stávající
hranice říše
►V Římské armádě začaly být posilovány pomocné sbory (auxilia) a počet odvedenců z Apeninského
poloostrova se začal snižovat
►Do roku 138 došlo ke 2 velkým povstáním

Začíná vexilace
►Do ohrožených oblastí římských hranic nebyly vysílány celé legie, ale pouze samostatné kohorty
►Tímto opatřením bylo docíleno mnohem větší flexibility legií, což bylo praktické u neustále
napadaných hranic impéria
►Zvyšování počtu mužů v pomocných sborech vytvářelo jednotky vybavené pro konkrétní úkoly a
snižovalo vojenské výdaje

Mírové zabezpečení hranic
►Císař Hadrianus se vzdal většiny území dobytého na východě jeho předchůdcem
►Začala výstavba pohraničních opevnění (Limes Romanus)
►Mírovými smlouvami vytvářel z barbarských království vně impéria „nárazníkové“ státy
►I když byla hranice opevněna, neustále docházelo k drobným nájezdům a střetům mezi barbary a
římskými vojáky

Povstání v Britannii
(119 – 121)
history-timber-building-reconstruction

Je třeba vytýčit novou hranici
►V roce 119 povstaly kmeny Brigantů, Britonů a Selgovů obývající sever Británie
►V roce 120 byla „ztracena“ IX. legie, ale o samotném povstání existuje jen málo hodnověrných
pramenů
►Vzbouřence porazil roku 121 generál Quintus Pompeius Falco
►V letech 122 – 128 nechal císař postavit tzv. Hadriánův val proti kmenům ze severu

Hadriánův val
ThewallMap


Hodnocení Povstání v Britannii
►Stavba obranného valu poskytla severní hranici impéria lepší obranné postavení, ale zároveň
zabránila jeho další expanzi
►Císař Hadrianus chtěl také možná postavit rozsáhlý kamenný monument připomínající jeho osobu
►Římské pozice v Británii se tím ale příliš neupevnily, pouze rozdělily tento ostrov na sever a jih
od zdi

Povstání Bar Kochby
(132 – 135/136)
WAR-Ancient-Rome-infantry-auksilarii-font-b-archers-b-font-slingers-signifer-Centurion-font-b-sword
s

Císař chce znesvětit posvátná místa
►Dlouholeté napětí mezi římskou správou a Židy vyvrcholilo v roce 132, kdy se císař Hadrianus
rozhodl vybudovat na území bývalého Jeruzaléma římské město
►Do čela povstalců se postavil Šimon bar Kozeba, který později přijal jako „mesiáš“ přízvisko bar
Kochba (Syn hvězdy)
►V roce 133 dorazil do Judeje generál Sextus Julius Severus s více než 10 legiemi

Nová taktika
►Židovští povstalci se omezovali na drobné výpady proti římským vojákům
►Opevnili každé město a vesnici a také vybudovali pod mnoha domy podzemní úkryty, aby zde přečkali
odvetu Římanů
►Rovněž vybudovali systém chodeb mezi jeskyněmi a ukrývali se zde
►V neznámém údolí ale byla povstalecká armáda napadena a zničena Římany

Poslední pevnost povstalců
►Šimon bar Kochba a další velitelé povstání byli obklíčeni v pevnosti Betar
►Podle židovské tradice bylo toto sídlo dobyto v den výročí zničení obou Jeruzalémských chrámů,
přičemž vůdce rebelů byl zabit zrádcem z vlastní rodiny
►Podle některých historiků Římané ještě další rok dobývali několik posledních osamocených pevností
povstalců

Hodnocení Povstání Bar Kochby
►Tento poslední pokus Židů získat na Římské říši alespoň částečnou autonomii skončil masakrem téměř
600 000 lidí
►Jejich taktika vytvořit rozsáhlý systém opevněných center odporu nakonec zcela selhala, jelikož
Římská armáda byla dostatečně silná na jejich rychlé dobývání
►Zuřící císař Hadrianus následně začal prosazovat přísnou protižidovskou doktrínu

Hodnocení vlády císaře Hadriana
►Svou politikou stabilizace a opevňování hranic impéria nezabránil nájezdům barbarů do pohraničních
oblastí
►Když se rovněž dobrovolně vzdal možnosti další územní expanze, donutil říši spoléhat se pouze na
lidské a materiální zdroje, které se nacházely pouze uvnitř hranic
►O několik století později se tak říše ocitla v krizi, která vedla k jejímu pádu na západě

Antoninus Pius
(138 – 161)
5399258948_a5ffd99e73_b

Císař, který nevedl žádnou válku
►Po smrti císaře Hadriana roku 138 nastoupil na trůn jeho adoptivní syn Titus Arrius Antoninus,
který dostal přízvisko Pius
►Již před nástupem na trůn adoptoval své dva syny - Lucius Ceionius Commodus (známý jako Lucius
Verus) a Marcus Annius Verus (vládl jako Marcus Aurelius)
►Během jeho panování vládl v celé říši mír a prosperita, ale po jeho smrti nastaly války

Antoninův val
►Postaven v letech 142 až 144
►O 160 kilometrů severněji než Hadriánův val
►Méně kvalitní vojenské opevnění
►Byl používán jen do roku 164 a krátce ještě v letech 208 - 211
Hadrians_Wall_map

Hodnocení vlády Antonina Pia
►I když zajistil impériu více než dvacet let míru a prosperity, někteří historikové se domnívají,
že mohl předejít konfliktům následujícím krátce po jeho úmrtí
►Preventivními údery proti germánským kmenům a Parthské říši mohl zabránit válkám, které vedli jeho
adoptivní synové
►I tento císař pokračoval v zajišťování hranic říše a její vnitřní stabilizaci

Hadrian's Wall
Děkuji za pozornost
Prostor pro dotazy