3152c0e56eaa3a877873e657c36d097d První triumvirát a Caesar Aleš Mučka První triumvirát triumvirate Co to byl 1. triumvirát? nPolitická koalice tří nejmocnějších mužů Římské republiky, která měla dost politických sil k prosazení jakéhokoliv svého požadavku nFungoval mezi roky 60 – 53 př. n. l. a tvořili jej: nMarcus Licinius Crassus nGnaeus Pompeius Magnus nGaius Julius Caesar Marcus Licinius Crassus (*asi 115 – +53 př. n. l.) Crassusbust Mládí a cesta k moci nNarodil se jako nejmladší ze tří bratrů, ale oba jeho sourozenci i otec zemřeli během Sullovy 1. občanské války (88/87 př. n. l.) nPoprvé na sebe upozornil během bitvy u Collinské brány (82 př. n. l.) nNa začátku Sullovy diktatury získal díky proskripcím ohromné jmění nPoté vstoupil do politiky, ale zůstal ve stínu Pompeia Velikého Politická kariéra nPokusil se proslavit během Spartakova povstání (73 – 71 př. n. l.), ale byl zastíněn Pompeiem nRoku 70 př. n. l. se Crassus a Pompeius stali konzuly, ale byli protivníky nUsmířil je až Caesar roku 60 př. n. l. a vytvořili 1. triumvirát nRoku 55 př. n. l. se znovu stal konzulem spolu s Pompeiem Správcem Sýrie nPo skončení konzulátu se stal správcem Sýrie, kam odcestoval na přelomu let 55/54 př. n. l. nPřes zimu 54/53 př. n. l. shromáždil sedm legií a odmítl nabídku pomoci arménského krále Artavazdese II. nNa začátku roku 53 př. n. l. zahájil tažení proti Parthské říši, ale by poražen a zabit v bitvě u Karrh nebo krátce po ní Bitva u Karrh (53 př. n. l.) nŘímská republika nMarcus Licinius Crassus, Gaius Cassius Longinus nSíly: 40 000 – 50 000 mužů nZtráty: 20 000 padlých, 10 000 zajatých nParthská říše n nSúrénas n n nSíly: asi 10 000 kavaleristů nZtráty: minimálně 38 padlých Obrázek1 Obrázek2 5d3f85bda33ff48f81ea34ab3708877a Důsledky Crassovy smrti nPo smrti Marca Licinia Crassa se rozpadl 1. triumvirát a Římskou republiku zachvátila politická nestabilita, která vedla ke vzniku Římského císařství nI když Pompeius nebyl politickým oponentem Gaia Julia Caesara, nakonec proti němu bojoval v občanské válce nParthská říše se stala jedním z nejhorších nepřátel Římanů n Gnaeus Pompeius Magnus (Veliký) (*29. 9. 106 – +28. 9. 48 př. n. l.) Gnaeus Pompeius Magnus - Contemporary Portrait Bust - Roman Principate - Peter Crawford Spojenectví se Sullou nNa začátku bojů mezi optimáty a populáry zemřel Pompeiův otec nV roce 84 př. n. l. se dozvěděl, že Sulla plánoval návrat na Apeninský poloostrov nIhned vytvořil z veteránů tři legie a přidal se na Sullovu stranu nKdyž válka skončila stal se dokonce Sullovým zetěm a začal budovat svou politickou kariéru Počátky vojenské kariéry nJiž v roce 82 př. n. l. dobyl pro optimáty v rychlém a brutálním tažení Sicílii nPoté se vylodil v severní Africe, kde zničil další přívržence Gaia Maria nPoslední jednotky populárů, kterým velel Quintus Sertorius, se nacházely na Pyrenejském poloostrově nPo pěti letech bojů se Pompeiovi podařilo i tohoto velitele porazit Návrat do Říma nRoku 71 př. n. l. se Pompeius vrátil na Apeninský poloostrov, aby „porazil“ Spartakovo povstání (73 – 71 př. n. l.) a poprvé se stal konzulem nRoku 67 př. n. l. se stal velitelem námořních sil a zahájil tažení proti pirátům nRozdělil celé Středomoří do třinácti oddělených zón, ve kterých veleli legáti nPo třech měsících byli piráti zničeni Východní tažení nRoku 66 př. n. l. se Pompeius zapojil do třetí Války s Mithridatem (74 – 63 př. n. l.) nKdyž roku 64 př. n. l. boje skončily, obsadil se svými vojáky během dvou let Sýrii (součást upadající Seleukovské říše), Fénicii, Koilé Sýrii a Judsko nPo třech měsících obléhání padl Jeruzalém nŘímská republika získala rozsáhlé území v Asii – vyšší příjem do státní pokladny Vytvoření triumvirátu nRoku 61 př. n. l. se Pompeius vrátil do Říma, ale narazil zde na odpor některých konzervativních politiků nJeho nové uspořádání východních provincií nebylo uznáno a jeho veteránům nebyla přidělena slíbená půda nProto roku 60 př. n. l. vstoupil do 1. triumvirátu a oženil se s jedinou Caesarovou dcerou Julií Rozpad triumvirátu nRoku 54 př. n. l. zemřela Pompeiova manželka při porodu, o rok později padl Crassus v bitvě u Karrh nPompeius se poté znovu oženil s Cornelií Metellou, dcerou jednoho z největších Caesarových oponentů nV roce 51 př. n. l. Pompeius definitivně politicky odstavil Caesara, který měl rozpustit svou armádu a vrátit se do Říma Prohraná občanská válka nNa začátku roku 49 př. n. l. překročil Caesar Rubikon a Pompeius utekl z Říma na Balkánský poloostrov nZde se oba vojevůdci střetli roku 48 př. n. l. v bitvě u Farsálu, kterou Caesar vyhrál nPompeius poté utekl do Egypta, kde byl na příkaz místního vládce Ptolemaia XIII. zavražděn a jeho hlava předána zděšenému Caesarovi Důsledky Pompeiovy smrti nI když vrchní velitel zemřel, Občanská válka pokračovala až do roku 45 př. n. l. nPo ukončení konfliktu se Caesar stal doživotně římským diktátorem nPompeius rozšířil a reorganizoval římské provincie v Asii a je pravděpodobné, že v případě vítězství nad Caesarem by se právě on stal doživotním diktátorem Gaius Julius Caesar (12./13. 7. 100 – 15. 3. 44 př. n. l.) Stichtagmaerzzwoelf128_v-TeaserAufmacher Začátek politické kariéry nBěhem Sullovy diktatury uprchl z Říma, aby se vyhnul perzekuci nRoku 78 př. n. l. se vrátil a začal budovat politickou kariéru s pomocí Crassa nKdyž se mu podařilo usmířit Crassa a Pompeia, vznikl 1. triumvirát nRoku 59 př. n. l. se stal konzulem a o rok později prokonzulem pro provincie Ilýrie, Předalpskou a Zaalpskou Galii Galská válka (58 – 51/50 př. n. l.) e46b2a5be019ff274058011c836720f0 Caesar potřebuje záminku nRoku 58 př. n. l. měl Caesar ve svých provinciích jen 4 legie, se kterými nesměl bezdůvodně překročit hranice republiky nProkonzul ale potřeboval vést dobyvačnou válku, aby získal vojenskou slávu a zaplatil svoje vysoké dluhy nJako záminka mu posloužila invaze kmene Helvétiů na území římského spojence Haeduů v roce 58 př. n. l. První kmen Galů zničen! nCaesar přivedl do Galie tři legie z jejich zimoviště v Aquileji a nechal naverbovat dvě nové (XI. a XII.) nHelvétiové zatím začali překračovat řeku Arar (dnes Saonu) nCaesar počkal až tři čtvrtiny Galů překročily řeku a zničil jejich zadní voj nPoté zničil zbytek barbarů na jednom pahorku u oppida Bibracte Nic Caesara nezastaví! nJeště v roce 58 př. n. l. porazil Svéby vedené králem Ariovistem u Vosges nPříští rok rozdrtil Belgy u Axony, Nervy na řece Sabis (Sambre) a jedna jeho legie zničila Seduny v jejich oppidu Octodurus nV letech 54 – 53 př. n. l. musel potlačit Ambiorixovo povstání nV roce 52 př. n. l. vypuklo další povstání Galů vedené Vercingetorixem Galové se konečně všichni spojili nNáčelník kmene Arvernů Vercingetorix začal uplatňovat proti Římanů taktiku spálené země – nutil Galy, aby ničili své vesnice a pole s úrodou nTaké se snažil vyhýbat přímým konfrontacím – u oppida Gergovie odrazil římský útok nNa konci roku 52 př. n. l. byl ale obklíčen v oppidu Alesia Obléhání Alesie (září – říjen 52 př. n. l.) nŘímská republika nGaius Julius Caesar n nSíly: okolo 60 000 mužů nZtráty: asi 12 800 padlých nSpojené Galské kmeny nVercingetorix, Commius nSíly: okolo 330 000 mužů nZtráty: asi 45 000 padlých Obrázek1 Obrázek2 blue infantry red cavalry red infantry red cavalry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red uh oh movement blue infantry red cavalry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue cavalry blue cavalry Vercingetorix Commius/ Vercassivellaunus/ Viridomarus/ Epoderix Romans (Caesar) Gauls (Vercingetorix) Gauls (Vercingetorix) 150,000 infantry 23,000 cavalry Romans (Julius Caesar) 40,000 infantry 15,000 cavalry compass blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue cavalry blue cavalry Vercingetorix Commius/ Vercassivellaunus/ Viridomarus/ Epoderix red infantry red infantry red infantry red infantry red uh oh movement red uh oh movement red uh oh movement red infantry red infantry red infantry red infantry Commius/ Viridomarus/ Epoderix Vercassivellaunus blue infantry red uh oh movement red uh oh movement Romans (Caesar) Gauls (Vercingetorix) Gauls (Vercingetorix) 150,000 infantry 23,000 cavalry Romans (Julius Caesar) 40,000 infantry 15,000 cavalry compass Caesar dobývá i neznámé země nV letech 55 př. n. l. a 54 př. n. l. podnikl Caesar se svými legionáři dvě invaze do Británie, odkud se pokaždé stáhnul nV roce 55 př. n. l. a 53 př. n. l. také dvakrát jako první římský velitel překročil řeku Rýn, aby potrestal germánské kmeny, které vpadly na jeho území Občanská válka (10. 1. 49 – 17. 3. 45 př. n. l.) rubicon Caesar se vrací nNa přelomu let 51 a 50 př. n. l. byla potlačena poslední malá povstání v Galii nCaesar se chtěl vrátit na Apeninský poloostrov, ale jeho političtí nepřátelé se ho chtěli zbavit nMěl rozpustit svou armádu a vrátit se do Říma jako prostý občan před soud nDo čela jeho odpůrců se postavil Gnaeus Pompeius Magnus Za Rubikonem už není cesty zpět nDne 10. ledna roku 49 př. n. l. překročil Caesar a jeho XIII. legie říčku Rubikon, za kterou nesměl žádný vojevůdce přejít se svým vojskem – začala Občanská válka nPompeius bez boje vyklidil Řím a stáhl se na Balkánský poloostrov nCaesar se chtěl vyhnout přímému střetu se svým bývalým spojencem, a proto se vydal dobývat Pyrenejský poloostrov Pompeius čeká na Caesare nNejdříve oblehl a dobyl město Massila (dnešní Marseille) a potom u Ilerdy donutil ke kapitulaci 7 Pompeiových legií nJeho velitel Gaius Scribonius Curio se v roce 49 př. n. l. vylodil v přístavu Utica v severní Africe, kde porazil vojsko optimátů nJeště tentýž rok ale padl i s většinou své armády v bitvě u řeky Bagradas Válka se rozhodne na Balkáně nV létě 48 př. n. l. se Caesar vylodil s 15 000 legionáři nedaleko Pompeiova tábora v Dyrrhachiu (dnešní Durrës v Albánii) nBěhem útoku byl Caesar s těžkým ztrátami odražen, a proto se stáhl nPompeius měl dvojnásobnou převahu, ale nechtěl svést rozhodující bitvu nNa nátlak svých politických spojenců se střetl s Caesarem u Farsálu Bitva u Farsálu (9. srpna 48 př. n. l.) nPopulárové nGaius Julius Caesar n nSíly: 22 000 mužů (z toho 1 000 kavaleristů) nZtráty: 200 – 1200 padlých nOptimáti nGnaeus Pompeius Magnus nSíly: asi 45 000 mužů (z toho 7 000 kavaleristů) nZtráty: 6 000 – 15 000 padlých, 24 000 zajatých Obrázek1 Obrázek2 pharsalus 3 Pompeius je odepsaný nPo své porážce chtěl Pompeius utéct do Parthské říše, ale nakonec odplul do Egypta, kde byl zavražděn nObčanská válka ale neskončila nCaesar ovládl východní provincie a přesunul se do Egypta, kde obdržel Pompeiovu hlavu nZa trest sesadil Ptolemaia XIII. a na trůn dosadil Kleopatru VII. Caesar má plné ruce práce nPo vyproštění z obležené Alexandrie porazil Ptolemaiovo vojsko v bitvě u Nilu (někdy též u Kánobu) v roce 47 př. n. l. nJiž v roce 48 př. n. l. povstal Pharnaces II. Pontský proti římskému správci nCaesar roku 47 př. n. l. porazil povstalce během pětidenního tažení v bitvě u Zely (Veni, vidi, vici) Bitva u Ruspiny (4. ledna 46 př. n. l.) nPopulárové nGaius Julius Caesar nSíly: 15 000 – 16 000 mužů nZtráty: asi 6 000 padlých nOptimáti nTitus Labienus nSíly: okolo 30 000 mužů nZtráty: asi 2 000 padlých Obrázek1 Obrázek1 red infantry blue cavalry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry Numidians (Pompeians) (Labenius) compass Romans (Caesar) red cavalry blue cavalry blue uh oh movement blue uh oh movement blue uh oh movement red cavalry Romans (Julius Caesar) 9,000 heavy infantry 150 archers 400 cavalry Numidians (Pompeians) (Titus Labenius) 20,000 light infantry 11,200 cavalry Caesar vyhrává Občanskou válku nV severní Africe byli po nerozhodné bitvě u Ruspiny Pompeiovi přívrženci poraženi v bitvě u Thapsu roku 46 př. n. l. nPoslední jednotky optimátů se stáhly na Pyrenejský poloostrov, kde byly poraženy v bitvě u Mundy 17. 3. 45 př. n. l. nCaesar se nyní vrátil do Říma a jako doživotní diktátor začal reformovat republiku Spiknutí a Caesarova smrt nNěkteří senátoři se ale obávali, že se Caesar snažil nastolit tyranii, a rozhodli se ho zavraždit nDo čela spiknutí se postavil Caesarův adoptivní syn Marcus Junius Brutus a jeho švagr Gaius Cassius Longinus n15. března roku 44 př. n. l. zasadili spiklenci Caesarovi v senátu 23 ran svými dýkami a zabili ho Důsledky Caesarovy smrti nSpiklenci předpokládali, že jako hrdinové zachránili republiku nBrzy ale sami museli uprchnout z Říma nProces přerodu republiky v císařství se již nedal zvrátit a právě Caesarův prasynovec a adoptivní syn Octavianus se stal prvním římským císařem Siege-alesia-vercingetorix-jules-cesar Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy