Rezidence v raném novověku Nositel významu/ů (Architektur als Bedeutungsträger) •Sabine Glaser, Il Cataio. Die Ikonographie einer Villa im Veneto, München-Berlin, Deutscher Kunstverlag, 2003 ("Kunstwissenschaftliche Studien", 96 http://www.veneziacinquecento.it/immagini/glaser.jpg •Richard Krautheimer, Introduction to an "Iconography of mediaeval architecture“, Journal of the Warburg and Courtauld Institutes 5, 1942, s. 1–33. •Günther Bandmann, Ikonologie der Architektur, Jahrbuch für Aesthetik und algemeine Kunstwissenschaft 1, 1951, s. 67–109. •Henry A. Millon – Linda Nochlin (eds.), Art and Architecture in the Service of Politics, Cambridge (Mass.) – London 1978. •Klaus von Beyme, Politische Ikonologie des Architektur, in: Hermann Hipp – Ernst Seidl (eds.), Architektur als politische Kultur, Berlin 1996, s. 19–32. • Wolfgang Schenkluhn (ed.), Ikonographie und Ikonologie mittelalterlicher Architektur, Halle a.d. Saale 1999 •Barbara Baert – Ann-Sophie Lehmann – Jenke van den Akkerveken (eds.), New Perspectives in Iconology, Brussel 2011. • • • http://www.academia.cz/img/knihy/obalky1/lrg/pravda-zvitezila.jpg http://www.ceeforum.eu/wp-content/uploads/2012/11/milenaBartlova.jpg Bystrá, Slovensko, pomník Vasila Biľaka, odhalen KSS 21. 2. 2015 Dějiny umění nebo dějiny obrazů? Umělecká díla jako „prameny“ Barthel Beham, Selská slavnost, po 1530, dřevořez • C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2008_ZS\Umění a konfesionalita ve věku (proti)reformace\Obrazy\3aMoxey\16.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2008_ZS\Umění a konfesionalita ve věku (proti)reformace\Obrazy\3aMoxey\16.JPG Keith Moxey The Practice of Persuasion G:\Přednášky\untitled.bmp Umělecké dílo a otázky historika umění: vztah k historické skutečnosti •Jakob Burkhardt: Naším hlavním úkolem je změřit se na historický obsah všech památek“. (1868) •Dagobert Frey: „…odhalovat jeho původní účel, užití, jeho zapojení do všední skutečnosti, nalézat v něm živoucí hodnotu.“ (1946) •Ernst H. Gombrich: „Jakou jedinečnou funkci měly v minulosti ty výrobky, které dnes nazýváme uměním.“ (1972) • Erwin Panofsky (1882-1968) • http://www.socialhistoryofart.com/photos/Mentors-Self-Portrai/Panofsky.jpg G:\Brno\LS2013\Forma a funkce\04 Panofsky\08.JPG Platón vs. Aristoteles G:\Brno\LS2013\Forma a funkce\04 Panofsky\11.JPG G:\Brno\LS2013\Forma a funkce\04 Panofsky\13.JPG This is indeed „rationalism“ G:\Brno\LS2013\Forma a funkce\04 Panofsky\24.JPG G:\Brno\LS2013\Forma a funkce\04 Panofsky\25.JPG E. Panofsky (1943) • http://de.academic.ru/pictures/dewiki/83/Selbstbildnis_mit_Binde_%28Duerer%29.jpg Albrecht Durer: Melancholia Edward H. Corbould, Hetty a Captain Donnithorne v mlékárně paní Mrs. Poyserové, 1861 • • http://cdn.royalcollection.org.uk/cdn/farfuture/r_YNGuxkgD30X8pVz87r_lZLKrUFJtM_O_XUlW6Y8o4/mtime:1 423384268/sites/royalcollection.org.uk/files/collection-online/8/7/261089-1331571303.jpg Edward H. Corbould, Hetty a Captain Donnithorne v mlékarně paní Mrs. Poyserové, 1861 Cornelis de Man, Hráči šachu, po 1760 • • http://www.azerbaijanrugs.com/mp-img/mp-img-bg/The%20Chess%20Players.jpg http://cdn.royalcollection.org.uk/cdn/farfuture/r_YNGuxkgD30X8pVz87r_lZLKrUFJtM_O_XUlW6Y8o4/mtime:1 423384268/sites/royalcollection.org.uk/files/collection-online/8/7/261089-1331571303.jpg Edward James Muybridge Merced River, Yosemite Valley, ca. 1874 • • Popular Landscaping for Inspiring American Landscape Painters 19th Century and american landscape paintings 18th century Muybridge_The_Domes_llc.jpg • • Tapiserie z Bayeaux: Role a smysl obrazu (ilustrace nebo reprezentace?) The Oath scene 1 - Bayeux Tapestry https://cluster6-files.instructure.com/courses/200544/files/2586336/course%20files/16-Romanesque/Ba yeux-Harold-Oath.jpg C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2008_ZS\Umění a konfesionalita ve věku (proti)reformace\Obrazy\3aMoxey\16.JPG Barthel Beham, Selská slavnost, po 1530, dřevořez •Do 15. 3. specifikovat téma – „problém“ vybrané rezidence, ne monografické zpracování •29. 3. dokončit heuristiku a představit anotaci konferenčního příspěvku •19. 4. a 26. 4. prezentace (konference) – odevzdání textů •3. 5. „redakční“ debata nad texty • •Text: 5-10 normostran, základní obrazová dokumentace, popisky, poznámky, podklad pro resumé C:\Users\Jakubecon\Documents\HABILITACE_ROŽMBERKOVÉ\Obr\mirror-front.jpg Bučovice, Náměšť nad Oslavou 60.-80. léta 16. století C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Bučovice\P1160260.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Náměšť n. Osl\P1040471.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Náměšť n. Osl\P1040499.JPG Ivanovice na Hané, zámek, Jan Bukůvky z Bukůvky, 1608-1611 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\DSCN1701.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\DSCN1686.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\01 (4).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\01 (8).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\01 (10).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\01 (14).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\02 (14).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (26).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\DSCN1555.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\DSCN1654.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (29).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (24).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (15).JPG • Arkády v Ivanovicích na Hané – několik možností • a) umělecké dílo – derivace vysokého umění panských zámků (forma/styl) • b) materiál pro prosopografickou studii • c) materiál pro heraldickou či epigrafickou analýzu • • d) východisko pro historicko-antropologickou interpretaci stavební úlohy zámku a jejího významu pro konkrétního objednavatele • = „umělecké dílo“ jako „symptom“ (médium) sociálně-historické či kulturně-historické skutečnosti či jisté mentality (habitu) C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (24).JPG P1030793.JPG HPIM7297 Tomáš Knoz, Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích (1996) C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Rosice\P1030792.JPG Talent (Cesare Ripa, Iconologia) E:\DCIM\104_PANA\P1040434.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Rosice\P1030787.JPG Hojnost (Cesare Ripa, Iconologia) E:\DCIM\104_PANA\P1040435.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Rosice\P1030781.JPG P1030688.JPG P1030714.JPG Joachim Camerarius, Symbolorum et emblematum, 1596. E:\DCIM\104_PANA\P1040436.JPG E:\DCIM\104_PANA\P1040437.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Rosice\P1030712.JPG Rétorika – elokvence architektury •Lex Hermans, The Rules of Rhetoric as Manual for Reading Classicist Architecture, inTheory of Interpretation 12, 2008, Nr. 2 •Lex Hermans,Built-in Eloquence. Rhetorik in Architecture and the Villa Barbaro at Maser, Notizie dia Palazzo Albani. Rivista di storia e toeria delle arti34–35,2005–2006,s.53–74. • maser1 Elokvence („rétorika vily“) C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Palladio a palladianismus\Obr\palladio_Ragulová\villa+tempietto barbaro, maser\IMG_2445.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Palladio a palladianismus\Obr\palladio_Ragulová\villa+tempietto barbaro, maser\IMG_2441.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Palladio a palladianismus\Obr\palladio_Ragulová\villa+tempietto barbaro, maser\Kopie - IMG_2441.JPG •Carsten-Peter Warncke, Rhetorik der Architektur in der frühen Neuzeit, in: Klaus Bußmann – Florian Matzner – Ulrich Schulze (eds.), Johann Conrad Schlaun, 1695–1773. Architektur des Spätbarock in Europa, Stuttgart 1995, s. 612–621. •Friedrich Polleroß, Docent et delectant. Architektur und Rhetorik am Beispiel von Johann Bernhard Fischer von Erlach, Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 49, 1996, s. 165–206. •Christine Smith, Architecture in the Culture of Early Humanism. Ethics, Aesthetics, and Eloquence 1400–1470, Oxford 1992. •Petr Fidler, Über den Quellencharakter der frühneuzeitlichen Architektur, in: Josef Pauser – Martin Scheutz – Thomas Winkelbauer (eds.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie (16.–18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien – München 2004, s. 952–970 Julius Bernhard von Rohr, Einleitung zur Ceremoniel-Wissenchafft der Privat-Personen, 1728, frontispise. C:\Users\Jakubecon\Documents\HABILITACE_ROŽMBERKOVÉ\P1350799 - kopie (2).JPG • Existuje tolik dějin umění, kolik je druhů historiků umění, kteří se ubírají k předmětu svého bádání různými cestami, protože: • •si kladou různé otázky a zaměřují se na odlišné problémy •volí různé způsoby interpretace •mají různá východiska/zázemí/povolání; jinak se o umělecké dílo zajímá akademik a jinak kurátor v muzeu (např.) • Používají se autonomní a heteronomní přístupy v dějinách umění •Autonomní (umělecké dílo) •Znalectví (autor, datace, škola, kvalita •Formální a stylová analýza •Ikonografie a ikonologie •Receptivní estetika (vztah vnímatele, strategie tvůrce) •(Umělecko)historicko-antropologický přístup • • •Heteronomní (umění) •Přírodní vědy •Estetika, umělecká kritika •Sémiotika •Psychologie, psychoanalýza, neurovědy •Historie •Sociologie •Antropologie •Religionistika Tři základní typy historika umění (dle Heinricha Lützelera) •1) Znalecký: atribuce, datace, rozpoznání kvality díla a katalogizace •2) Vysvětlující: spojuje formální analýzu uměl. díla s interpretací, kterou zprostředkovává cestu uměl. díla k divákovi/posluchači/čtenáři. Prostředník – zasazuje dílo do celku – příběhu dějin umění či biografie velkého umělce. Zaměřuje se na obsah – zejm. ve smyslu biografie umělce a stylové epochy. •3) Porozumívající: vychází z předchozího, uvědomuje si, že umění se historicky proměňuje a my už mu plně nerozumíme. Permanentní snaha rekonstruovat dílo v jeho původním kontextu; Otázka „proč“, nikoliv „jak“. Kratochvíle u Netolic, 1583-1590 J:\Články\Opuscula_Kratochvíle\01.jpg • Kratochvíle – vždy trochu jiný objekt: •jako „čistá architektura“ – jako forma •jako příklad stavební typologie •jako druh výzdoby, resp. pozdně renesanční souhra nejrůznějších výtvarných a dekorativních elementů •jako „symptom něčeho jiného“ •V rámci toho tedy stavbu můžeme vnímat jako např. •architekturu 16. století ve smyslu modelového formální řešení určité stavební úlohy (vily, lovecké vily, nupciální architektury, vedlejšího sídla...) •ukázku výzdoby aristokrat. rezidence – typ. příklad „vzorníkové dekorace“ (štuk, fresky) •nástroj společenské reprezentace Viléma z Rožmberka – zázemí pro politická jednání •ukázku Vilémova kulturního přehledu – nápodoba italských či habsburských příkladů •zašifrovaný vzkaz o Vilémovi a jeho rodu a jeho ctnostech •zašifrovaný vzkaz směřovaný k manželce •zašifrovaný vzkaz někomu jinému o jeho manželce… • Různé a přitom stále totéž umělecké dílo očima různých historiků umění •Konstrukce významu díla: •jako formy •jako sdělení – ikonograf.-ikonolog. •jako instrumentu – skrytý význam psychologický či politicko-instrumentální smysl •jako sociální (mnohostranné) funkce (zábavná, didaktická, reprezentační, náboženská, kultovní, dekorativní, ekonomická, devocionální… • …..etc. • Rezidence v raném novověku jako badatelský problém •rezidence jako stavební, architektonický, typologický, ale i symbolicko-patriarchální systém – provázané s dvorskými strukturami • - rezidence jako symbol „vladaře“ • •různé „funkční“ pohledy (hospodářská, správní, rezidenční síť) • •rezidence jako prostor pro dvůr • • Co je rezidence? Středověk – Raný novověk •Klaus Neitmann, Was ist eine Residenz?, in: P. Johanek (ed.), Vorträge und Forschung zur Residenzfrage, Sigmaringen 1990. •Hans Patze – Werner Paravicini (eds.), Fürstliche Residenzen im spätmittelalterlichen Europa, Sigmaringen 1991. • •P. Johanek (ed.), Residenzforschungen. Vorträge und Forschungen zur Residenzenfrage, Sigmarinegn 1990. •Mitteilungen der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen. Mitteilungen der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\Goettingen.JPG Arbeitsstelle Kiel der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen http://resikom.adw-goettingen.gwdg.de/maphb1.php Telč – Zachariáš – Lepší jest skroimný život pod svopu valůstní prkennou střechou vésti, než rozkošný pod jinou čo Jan z Pernštejna – Raději v chalupě svůj chlůeba jísti budu, nežli v malovaných pokojích zicích – •Matthias Müller, Das Schloß als Bild des Fürsten. Herrschaftliche Metaphorik in der Residenzarchitektur des Alten Reichs (1470–1618), Göttingen 2004. •Peter-Michael Hahn, Das Residenzschloss der frühen Neuzeit. Dynastisches Monument und Instrument fürstlicher Herrschaft, in: Werner Paravicini (ed.), Das Gehäuse der Macht. Der Raum der Herrschaft im interkulturellen Vergleich. Antike, Mittelalter, Frühe Neuzeit (Mitteilungen der Residenz-Kommission der Akademie der Wissenschaft zu Göttingen. Sonderheft 7), Kiel 2005. •Peter-Michael Hahn, Fürstliche Wahrnehmung höfischer Zeichensysteme und zeremonieller Handlungen im Ancient Régime, in: Idem – Ulrich Schütte (ed.), Zeichen und Raum. Ausstattung und höfischen Zeremoniell in de deutschen Schlössern der Frühen Neuzeit, München – Berlin 2006. •Thomas DaCosta Kaufmann, Court, Cloister, and City. The Art and Culture of Central Europe 1450–1800. Chicago 1995 •E. Hubala, Die Baukunst der mährischen Renaissance, in: F. Seibt (hg.), Renaissance in Böhmen. München 1985, s. 114–167. •P. Chotěbor, K architektonické podobě českých tvrzí v období renesance a manýrismu, Umění 39, 1991, s. 101nn. • T. Knoz, Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích. Rosice 1996. •T. Knoz, Renesanční zámky na Moravě, in: Idem (ed.), Morava v době renesance a reformace, Brno 2001, s. 46–58. •T. Knoz, K osudům moravských hradů, zámků a tvrzí v pobělohorských konfiskacích, Časopis moravského muzea LXVII, 1992, s. 240–263. •J. Krčálová, Ke knize Evy Šamánkové "Architektura české renesance". Umění X, 1962, s. 74–89. •J. Krčálová, Renesanční architektura v Čechách a na Moravě, in: DČVU II, 1. Praha 1989, s. 6–69. (1989a). •J. Kroupa, Palazzo in fortezza und palazzo in villa in Mähren. Zur kulturgeschichtlichen Bedeutung der Bauaufgabe um 1600, in: L. Konečný – B. Bukovinská – I. Muchka (edd.), Rudolf II, Prague and the World, Prague 1998, s. 64–69. •J. Kroupa, Funkce, forma a mentality v raně novověké profánní architektuře, Památková péče na Moravě 8, 2004, s. 7–22. •J. Kubeš, Vývoj obytné jednotky v sídlech vyšší šlechty z českých zemí (1550–1750), Svorník 6, 2008, s. 79–90. •I. Muchka, Dispozice renesančního a barokního zámku. PP I, 1976, s. 137–142, 152–159, 191,192. •I. Muchka Renesanční architektura. Deset století architektury. Katalog výstavy. Správa Pražského hradu. Praha 2001. •I. P. Muchka, Hlava čtvrtá 1526–1620, in: Petr Kratochvíl (ed.), Velké dějiny Koruny české. Tematická řada. Architektura, Praha 2009. •P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků Praha 1999 •J. Štulc, Hrady a zámky mezi konzervací a rekonstrukcí. (ke specifickým nárokům na péči o památky zpřístupněné veřejnosti) ZPP 60, 2000, s. 21–25. •J. Varhaník, Ad Hrady a zámky mezi konzervací a rekonstrukcí. ZPP 60, 2000, s. 214–216. • Hranice Jan mladší ze Žerotína Jan Jetřich z Kunovic 1581-1584 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Hranice\DSCN3300.JPG •L. Bobková (ed.), Život na šlechtickém sídle v XVI. – XVIII. století. Ústí nad Labem 1992. •V. Bůžek (ed.), Život na dvorech a v rezidenčních městech posledních Rožmberků. Opera historica 3. České Budějovice 1993. •V. Bůžek–P. Král, (edd.), Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku. Opera historica 7. České Budějovice 1999. •Radmila Pavlíčková, Sídla olomouckých biskupů. Mecenáš a stavebník Karel z Liechtensteinu-Castelkorna 1664–1695. Olomouc 2001. •V. Bůžek–P. Král, (edd.), Paměť urozenosti, Praha 2007. •L. Bobková – J. Konvičná (eds.), Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.-17. století, Praha 2006. •Petr Maťa, Svět české aristokracie či zvl. Soumrak venkovských rezidencí. Urbanizace české aristokracie mezi stavovstvím a absolutismem, in: sb. V. Bůžek, Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku, 1999, s. 139nn • • Mobilita- Itineráře Olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Dvory_viz 2009LS\01_Úvod rezidence\P1150354.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Dvory_viz 2009LS\01_Úvod rezidence\P1150353.JPG • C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2009_LS\Umění a kultura na evropských dvorech raného novověku\04_Biskupský dvůr v Olomouci\P1180731.JPG •J. Macek, Hrad a zámek. Studie historicko-sémantická, Český časopis historický 90, 1992, s. 1–16. •Robert Šimůnek, Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty, Český časopis historický 108, 2010, s. 185–219 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2009_LS\Architektura českého středověku\Přednášky\07_Lucemburská architektura\111.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Bučovice\HPIM0778.JPG • • http://im9.cz/sk/iR/importprodukt-orig/1c9/1c978011bafadd9a8ad82cbbfde07bcb--mmf250x250.jpg Ivanovice na Hané, po 1605 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (29).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (24).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Foto\Ivanovice\Ivanovice\04 (15).JPG Plumlov – Karel Eusebius z Liechtensteina, po 1680 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\02_Zámek a rezidence_Přehled a typologie\19b (5).JPG •Karel Eusebius z Liechtenštejna: • Neboť to je jediná a největší příčina vznešené a skvostné budovy: nesmrtelné jméno, sláva a věčná paměť, jak nám to zanechali stavebníci, toto je to, co k tomu všechny pohánělo, staré Římany, a všechny národy, takže vznešené budovy se počítají mezi divy světa. Neboť nic nádhernějšího a vznešenějšího není možné vytvořit a odkázat dalším pokolením nežli vznešené budovy…Všechno se obrací vniveč, mře a zaniká, pouze vznešená budova nikoliv • C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\02_Zámek a rezidence_Přehled a typologie\19b.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\02_Zámek a rezidence_Přehled a typologie\19b (1).JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\02_Zámek a rezidence_Přehled a typologie\19b (3).JPG Baulust C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Dvory_viz 2009LS\01_Úvod rezidence\P1150359.JPG Petra Niehaus (ed.), Marburg 1997 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Dvory_viz 2009LS\01_Úvod rezidence\P1150358.JPG Paulus Decker, Furstlicher Baumeister oder Architectura Civilis, Augsburg 1711 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Dvory_viz 2009LS\01_Úvod rezidence\P1150360.JPG Paulus Decker, Furstlicher Baumeister oder Architectura Civilis, Augsburg 1711 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Dvory_viz 2009LS\01_Úvod rezidence\P1150361.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Městská výtvarná kultura v 16. stol\Obrázky\P1150280.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Městská výtvarná kultura v 16. stol\Obrázky\P1150281.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Městská výtvarná kultura v 16. stol\Obrázky\P1150289.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2012_LS\Městská výtvarná kultura v 16. stol\Obrázky\P1150290.JPG Villa Aldobrandini, Frascat: Aldobrandinius sumptuosis extruxit • • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Frascati-villaaldobrandini01.jpg • • •Peter-Michael Hahn, Das Residenzschloss der frühen Neuzeit. Dynastisches Monument und Instrument fürstlicher Herrschaft, in: Werner Paravicini (ed.), Das Gehäuse der Macht. Der Raum der Herrschaft im interkulturellen Vergleich. Antike, Mittelalter, Frühe Neuzeit (Mitteilungen der Residenz-Kommission der Akademie der Wissenschaft zu Göttingen. Sonderheft 7), Kiel 200 •Rezidence jako odznak vladařství – Merkmale des Fürst-Seins •(Herrscherzeichen) „Magnificence“ šlechtického uměleckého patronátu a její morální podstata •Aristoteles I:\Přednášky\České Budějovice_Rožmberské\aristoteles.jpg •Francesco Petrarca I:\Přednášky\České Budějovice_Rožmberské\Francesco_Petrarca00.jpg Italský humanismus 14.-15. století a jeho oceňovaní uměleckého mecenátu jako formy vyjádření sociálního i mravního statutu vladaře •Aristoteles, Etika Nikomachova – megaloprepeia – magnificentia •Francesco Petrarka De remediis utriusque fortunae, 1366 • zejm. 34. dialog De magnificentia aedium: • “Nechť naše domy navýší naši důstojnost, ale neočekávejme, že tak budou činit domy samotné. Nikoliv dům dodává vážnost a úctu pánovi, ale pán svému domu.“ • architekti a teoretikové: Leona Battista Alberti, Antonio Avrelino zv. Filarete: „Velcí a šlechetní vládcové, ale i republiky, by neměli upouštět od výstavby velkých a krásných budov.“ • humanisté: Giovanni Pontano (O vznešenosti, 1498), Timoteo Maffei • výstavba a bohatá výzdoba architektur je ideální formou pro vyjádření vznešeného statutu a trvalé památky šlechtice. • Renesanční kultura s sebou přinesla nejen pozitivní hodnocení osobního patronátu a budování přepychových staveb, ale obohatila tyto aktivity o morální rozměr ve smyslu utváření šlechtické ctnosti – virtus. • C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\P1010547.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\P1010548.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\P1010555.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\P1010550.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\P1010551.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\P1010558.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2010_LS\Seminář_Moravský arkádový zámek\01_Úvod\P1010559.JPG •Témata • •Rezidence jako stavební úloha raného novověku. •Funkce a zázemí šlechtické rezidence •Struktury dvora •Dekorativní "programy" rezidencí •Objednavatalské pozadí jednotlivých zámků •Forma a funkce zámků mezi originalitou a normou •Exkurzy: moravské renesanční zámky: Rosice, Náměšť nad Oslavou, Telč, Bučovice, Moravská Třebová ad. •Okruhy problémů: • •Objednavatel – sociální a stavovské zázemí a „život“ objektu •Architektura – typologické unikum •Ikonografie výzdoby a její umělecký program •Cíl: •Na konkrétních příkladech se seznámit s problematikou raně novověké rezidence •Exkurze – terén – čeho si všímat •Metoda a praxe – popis, analýza – interpretace – naznačení možných pohledů •Vlastní cíl – modelovat problém Cíl: Problém – „Konference“ •Formulace problému •Heuristika •Konferenční teze – anotace •Konferenční příspěvek – prezentace, publikace •Recenze • Řím, S. Maria Maggiore, Capella Paulini HPIM1784 • Poznań Woźna.jpg File:Zamosc pierzeja polnocna.jpg • •