Dekonstrukce v dějinách umění Mgr. Dominika Grygarová grygarova@phil.muni.cz dominika.grygarova@nudz.cz Cíle kurzu •Jacques Derrida (1934–2004) a dekonstrukce: způsob kritické reflexe textů vycházející z Derridovy anti-epistemologie; myšlení pro jinakost uvnitř tradičního myšlení •Zmapovat uměleckohistorickou literaturu užívající dekonstrukci •Tři vrstvy analýzy: •1.) OBSAH TEXTU •2.) AUTOROVA DEKONSTRUKCE: vysledovat mechanismus a vliv dekonstruktivního myšlení na autora, důslednost, odchylky •3.) NAŠE DEKOSNTRUKCE: dekonstruktivní reflexe textu (stojíme nad autorem): nahlížet texty dekonstruktivně - jít pod obsah a autorovu argumentaci a sledovat diskurzivní strategie autora apod. Požadavky k zápočtu aktivní účast na seminářích: referát 30 min seminární práce 10-15 normostran Seminární práce: 1.) interpretace zadaného textu (v angličtině/ francouzštině) 2.) vlastní úvaha nad možnostmi aplikace dekonstruktivního myšlení Termín odevzdání elektronicky: 30. 6. (možnost přepracování v zářijovém termínu: do 10. 9.) Dekonstrukce v dějinách umění – ochutnávka témat •Uvažování o identitě uměleckého díla •Jiné ambice oboru, jiné způsoby psaní •→ vyvěrá z problematizace logické struktury, tradice západního (metafyzického) myšlení •→ kritický a epistemologický projekt založený na: •Kritice metafyziky přítomnosti •Vnímání temporality (odložení přítomnosti) •Jazykové podstatě skutečnosti (viz DNA) a diferenci mezi znaky • •Dekonstrukce: srovnání klasického čtení textu (metafyzika přítomnosti) vs. čtení textu skrze derridovskou epistemologii •Ne-identita uměleckého díla, bytostná nehomogenita •Nerozhodnutelnost – indécibilité •Konstruktivní povaha běžných postupů dějin umění •Anti-explanační přístup: je cvičením v ukazování děr v našich dosavadních teoriích, nesnaží se vyhledávat chyby dosavadních teorií, ale stopovat rozhodnutí •Orientace na text i recepci •Nechává zaznít různé debaty z různých perspektiv • •Text i čtenář/ dílo i divák: nikoli zvůle čtenáře či diváka •Smrt autora (zpětná konstrukce) •Způsob uspořádání velkého množství dat •Psaní „okolo“ obrazu: hledat co nejvíce perspektiv a relevantních souvislostí a klást si i znepokojivé a rušivé otázky •Exteriorita jako součást díla; bytostné propojení teorie s dílem – performativní aspekt uměleckohistorické teorie Dekonstrukce jako kritická praxe •Literární věda; Paul de Man, Jonathan Culler •Dějiny a teorie umění: navázání na strukturalismus, sémiotiku (jazykový obrat v dějinách umění) •Donald Preziosi, Norman Bryson, Michael Ann Holly, William J. Thomas Mitchell, Rosalind Krauss, Craig Owens atd. • Úvod do myšlení J. Derridy I: Problém počátku a kritika metafyziky přítomnosti •Dekonstruktivní čtení Edmunda Husserla a jeho pojetí časovosti •Husserlova fenomenologie a západní metafyzická tradice: privilegium přítomnosti a samodanosti, bodový (punktuální) charakter teď •Derrida: dotáhne důsledky zprostředkovanosti impresionálního teď retencí (teď se ukazuje se zpožděním, v reflexi) •Husserl: časový objekt má časový horizont: retence (primární vzpomínka) – teď (prvotní imprese) – protence •→ kontinuita: doznívání a předjímání •Derrida: nejasnost hranice mezi teď a retencí •Husserl: časový objekt je ustaven pojímajícím aktem – tedy až objekt uplyne, identifikujeme jeho počátek •Derrida: teď je tedy zprostředkováno retencí (ne-teď) → odsunutá, zprostředkovaná přítomnost •„přítomnost vnímaného přítomného se jako taková může zjevovat pouze potud, pokud kontinuálně splývá s ne-přítomností a ne-vněmem, tj. s retencí a protencí“ Shrnutí dekonstruktivní strategie na příkladu Husserlova pojetí časovosti •vyhledávání problematických, seberozporných bodů, slepých míst •Strategie textu, zakrývání slepých míst •Způsob zacházení s opozicemi – zásadní kontaminace, ne-identita •Metafyzika přítomnosti: univerzální forma zkušenosti je přítomnost, esence, ego, bytí Literatura Jacques DERRIDA, De la grammatologie, Paris: Les éditions de minuit, 1967 Jacques DERRIDA, L´Écriture et la différence, Paris: Édition de Seuil, 1967. Jacques DERRIDA, La voix et le phénomène, Paris: Presses universitaires de France, 1967. Jacques DERRIDA, Texty k dekonstrukci. Práce z let 1967–72, Bratislava: Archa, 1993. Zdeněk KOŽMÍN, Smysl dekonstrukce. Derridovské průřezy, Brno: Masarykova univerzita, 1998 Miroslav PETŘÍČEK: Úvod do současné filosofie, Praha: Hermann & synové, 1992. Peter BRUNETTE / David WILLS (ed.): Deconstruction and the Visual Arts. Art, Media, Architecture, Cambridge / New York / Oakleigh: Cambridge University Press, 1994. Donald PREZIOSI, Rethinking Art History. Meditations on a Coy Science, London / New Haven: Yale University Press, 1989. Norman BRYSON, „Art in Context“, in: Ralph COHEN (ed.), Studies in Historical Change, Charlotesville : University of Carolina Press, 1989. Keith MOXEY, The Practice of Theory. Poststructuralism, Cultural Politics, and Art History, Ithica / London: Cornell University Press, 1994. Stephen W. MELVILLE, Philosophy Beside Itself. On Deconstruction and Modernism, Minneapolis: University od Minnesota Press, 1986. Craig OWENS, Beyond Recognition. Representation, Power, and Culture, Berkley and Los Angeles, California: University of California Press, 1992.