Obraz a jazyk
Sémiologie a dekonstrukce v dějinách umění


•
•19.4. Klára Hudáková – Stephen Melville: The Temptation of New Perspectives
•
•3.5.  Matěj Mikloš – Craig Owens: The Allegorical Impulse
•
•17.5. Dita Ranzi – Andrew Benjamin: Anselm Kiefer´s Iconoclastic Controversy; Andrew Benjamin:
Derrida, Architecture and Philosophy
•

Kritický revizionismus v dějiných umění – „New Art History“
Ján BAKOŠ, Štyry trasy metodológie dejín umenia, Bratislava: Veda / Vydavatelstvo Slovenskej
akadémie vied, 2000
Dekonstruktivisticko-sémiologický proud
- Zpochybňování korespondenční teorie pravdy, ideologie, diskurs, kontext uměleckého díla,
problematika vztahů moci, rasa, gender, různost kultur, společenské třídy, epistemologické otázky

•T. J. Clark, Albert Boim, Alan Wallach, Rosalind Krauss, Svetlana Alpers, Griselda Polock, John
Barrell, Meyer Schapiro, John Tagg, Laura Mulvay, Peter Fuller, Michael Camille atd. •Donald
Preziosi, Norman Bryson, Mieke Bal, Donald Kuspit, Victor Burgin, George Didi-Huberman (blíže k
dekonstrukci)

Lingvistika a sémiologie v dějinách umění
Umělecké dílo – znak, jazyk
Analogie obraz/slovo
-Jan Mukařovský
-Debata o aplikovatelnosti sémiotických metod F. de Saussura a Ch. S. Pierce
-Meyer Schapiro, Pierre Francastel, Louis Marin, raný Michael Baxandall
-„hieraticky nadřadit slovo obrazu, vypovídatelné nad viditelné, jazykovou referenci nad výtvarnou
reprezentaci“

•Louis Marin:
-divák prohlíží obraz „jazykově“, lze aplikovat pravidla lingvistiky
-předpoklad sémiologie: jazyk lze považovat za modelový znakový systém, platný i pro vizuální obraz
•
•Michael Baxandall:
-Giotto and the Orators (1971)
-Jazyk = habitus myšlení, „jazykový determinismus“ (Sapir, Whorf) … tedy i umění ovlivněno jazykem
-Patterns of intention (1985) – ústup od jazykového determinismu; jazyková analýza se přesouvá z
um. díla na diskurz dějin umění; popis v sobě vždy již obsahuje vysvětlení; interpretativní
deskripce/inferenční kritika
•

Poststrukturalistické  (dekonstruktivní) dějiny umění (stále úzce spjaty se sémiologií)
•ustupuje od verbální dominance obrazu
•M. Foucault (Toto není fajfka), R. Barthes (Rétorika obrazu, Světlá komora), J. Derrida, Jean
Paris
•Michael Baxandall, Norman Bryson W. J. T. Mitchell, Hubert Damisch, Donald Preziosi, David
Summers, Mieke Bal atd..
•sémiologická metodologie se uplatňuje na kritiku uměleckohistorického diskursu
•není (1) psaní/ myšlení o (2) objektu/ obraze. Je jen (1) psaní-o-obraze/ myšlení-o-obraze.
•
•

Donald Preziosi
Art of Art History: A Critical Anthology (1998)
Rethinking Art History: Meditation on a Coy Science (1989)
-dějiny umění
-kritická teorie
-sémiotika
-dekonstrukce
D:\Data\uzivatel\Dokumenty\MU\Ohlasy dekonstrukce MU\PREZENTACE\Preziosi.jpg

•Archeologie disciplíny: analýza základních pozic a metafor dějin umění
•Zlatý věk dějin umění – anachronismus, zrcadlem pozorovatelů
•DU založeny na metafyzice přítomnosti:
•1.) univerzální fenomén umění, 2.) evoluční vývoj, 3.) význam-obsah uměleckého díla
•
•Metafory dějin umění:
•lidský život – doba – dějiny
•umělec = jeho dílo
•umělecké dílo = mluvní akt
•
•
•

Aparát DU: Panopticon (M. Foucault)
•„Epistemologická scénografie ospravedlňuje, naturalizuje a centralizuje určitý druh diskursivních
zápisů, zatímco marginalizuje jiné.“
•
D:\Data\uzivatel\Dokumenty\MU\Ohlasy dekonstrukce MU\PREZENTACE\Panopticon.jpg
D:\Data\uzivatel\Dokumenty\MU\Ohlasy dekonstrukce MU\PREZENTACE\panopticon (1).jpg