84 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 85 Četba venkovanů I když stále v domácnosti vlastněný, v roce 1888 již vzbuzoval tisk z roku 1726 pozornost. Tuto reflexi lze chápat jako dokument zlomu v četbě, který se moravským venkovem šířil v průběhu druhé poloviny 19. století. Beseda představovala přirozenou součást společenského chování ve světnici. Plynule doplňovala a navazovala na jiná dění poskytující k ní příležitost – jako např. zde zobrazenou konzumaci jídla ze společné mísy. Scéna z jizby moravského venkovského domu z 50. let 19. století. Classes of readers: Owners of books Besed, Catalog der nationalen Hausindustrie und der Volkstrachten in Maehren Stálostv čase Stálostv čase 86 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 87 „ „Po poledni Koncepce kalendáře pro celé století kalkulovala s dlouhým používáním knih. Vedle astrologických informací ohledně vlivu planet na jednotlivá léta a důsledků takových skutečností tyto knihy odrážely neměnné potřeby venkovského obyvatelstva. Obsahovaly zemědělské rady, způsoby léčby lidských i zvířecích chorob, ale také např. proroctví, mezi nimiž dominovala Sibylina. Kniha se stávala symbolem odkazujícím k pozitivní reprezentaci v ekonomické, sociální i náboženské rovině. Ještě v roce 1917 takovou interpretaci dokládá v případě ženy z Březůvek (okr. Zlín) tento snímek, a to s ohledem na výjimečnost fotografování a její (polo)sváteční oděv. Karikatura vyškovského střeleckého terče reflektuje dobové vnímání dovednosti číst jako hodnoty a brýlí jako symbolu čtení. Opis na vyškovském střeleckém terči z roku 1818 zachycuje monolog Hanáka: „Brýle dávají mi dosti světla, avšak nečtu přes ně.“ Což dokládá jeho držení knihy vzhůru nohama a v ní nápis „Hanačku číst nehumíš.“. Knihopisem Stálostv čase Stálostv čase 88 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 89 V majetku rodiny Šafránkových ze Střelic se nacházel tento špalíček obsahující 33 kramářských tisků, který podle šesti datovaných pochází rámcově z let 1758–1876. Špalíček vznikl na základě sestavení tisků z Litomyšle, Brna, Prahy, Jihlavy, Jindřichova Hradce, Olomouce a z uherské Skalice. Podle zápisu na jeho stránkách jej v roce 1873 aktivně četli, zpívali a také doplňovali Tereza a Josef Šafránkovi. Stěžejní dílo Martina z Kochemu se dočkalo v průběhu několika staletí mnoha vydání. Toto z roku 1903 bylo jen v rámci produkce tiskárny z uherské Skalice již osmé v řadě. Mnoha vydání se dočkala vedle jiných prací Martina z Kochemu také jeho sbírka modliteb Sstepna zahrada, která se stala předlohou řady rukopisných modlitebních sbírek. Olomoucké vydání z roku 1823. Z Kochemova díla čerpala také tato rukopisná modlitební kniha z Boskovicka. Pochází z roku 1776, sekundárně doplněné letopočty 1822 a 1846 poukazují na minimální časový rámec jejího aktivního používání. Stálostv čase Stálostv čase 90 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 91 Krista 33 Příběh Jenovéfy obviněné z cizoložství, který se odehrával v 8. století, se prostřednictvím zpracování látky Martinem z Kochemu a jeho překladu stal v českých zemích známým a oblíbeným. Vedle tzv. knížek lidového čtení jej venkovským čtenářům 19. století podávaly také kramářské písně, výjevy příběhu se staly oblíbenými motivy podmaleb na skle. Pohřeb Jenovéfy na podmalbě z první poloviny 19. století (jižní a střední Morava) a tisk kramářské písně o svaté Jenovéfě z uherské Skalice z roku 1876. Francouzský rytířský epos Tristan a Isolda ze 12. století českému venkovskému čtenáři zpřístupňoval prostřednictvím své adaptace Václav Rodomil Kramerius (1792–1861). Vydání z roku 1848. Tento tisk využíval oblibu zavedeného titulu ve venkovském prostředí, i když původní ideu symbolizace Kristova těla již ztratil. Tato Dylka Pana a Spasitele nasseho Gežjše Krysta vytištěná v Litomyšli z roku 1848 nalezla své kupce na Vyškovsku. 33 Stálostv čase Stálostv čase