Tradiční oděv Romů 1. 9.11.2009 Název školy • •Příchod do Evropy – oděv s orientálním vlivem: -turbany, ovinuté kusy látky, šperky v uších • •Od 16. století vliv evropské módy • •Od 20. století velký vliv komerčního oděvu •- Ženy nosí kalhoty, oblíbené pestré lesklé oděvy • •Obecné charakteristické rysy romského oděvu: -získávání obnošených šatů a jejich úprava -pestrost barev i vzorů • •NELZE POUŽÍVAT TERMÍN TRADIČNÍ KROJ • - • • 5.Kronikári a výtvarníci predchádzajúcich storočí nám zanechali istý materiál, na základě ktorého možeme aspoň sporadicky sledovať sposoby obliekania. -Niektorým pripomínala rímsku tógu, Kusy látky boli často roztrhané a ich nositelia boli najubohejšími ľuďmi, akých Francuzko vobec videlo. - iba tí ktorí sa vydali za kniežatá, grófov a vobec urozeného povodu, boli oblečený lepšie, mnohý v krojoch rumunskej a uhorskej šlachty 21 cap05 \\Server\shared\Složky zaměstnanců\Schuster Michal\DĚJINY\FOTO\DĚJINY ROMŮ DO 1989 fota-přednáška ZKRÁCENÉ\01 Fota do 1939 - prednaska\20 Munster Kosmografia výřez 1550.jpg 35.I2 tabule slezská_08.tif Foto 02 6.Scan zena z deckom omotaná v kuse látky 09b.jpg Faktory ovlivňující specifika romského oděvu • •způsob života (kočovný, usedlý, město, vesnice) •sociální zázemí •segregace, integrace nebo asimilace •příslušnost k subetnické skupině Romů • • 9. Vymenovat skupiny, remeselnici, hudobníci, vestice, lovári, -Kočovné skupiny nedostatočná udržba oděvov, rýchle opotrebenie, dediny lepsie vztahy s obyvatelstvom lepsia uroven zivota, Prisposobovali sa sposobu odievania vo svojom okolí. -izolované vetšinou skupiny žijuce v mestách, a kočovným sposobom života -Tradicie urcovali sposob odievania ženy dlhé sukne hlavne u kocovných olaských skupín, muž ma klobuk, vjdovská palica, žena šátek na hlave vydstá žena, cez ramena šátek -Ženy dlhé vlasy, muži dlhé vlasy, sperky -Nahladajnejsie boli lesklé nelomené látky, naviac s velkými podla možností kvetinovými vzormi. -Vlašské ženy sa oblikali pestrejsie jako ženy usadlých Romov. Klasifikace romského oděvu •OBVYKLE SE NEDÁ UPLATŇOVAT KLASIFIKACE PRO LIDOVÝ ODĚV • •Sváteční x pracovní – Romové měli často pouze jeden oděv • •Letní x zimní – v zimě více vrstev, obuv • •Mužský x ženský – některé části společné (vesta, kabát), ukazatelem rodinné hierarchie sukně (kalhoty) a šátek (klobouk) • •Dětský oděv prakticky neexistoval Oděv Romů na českém území •čeští Romové, Sinti – přejímání z městského prostředí • •moravští Romové – přejímání místních krojových součástek a prvků • •slovenští Romové – tradiční střihy, kombinace s místními prvky • •olašští Romové – nejkonzervativnější, především ženský oděv • • • • • 11. Přesto se vyvinul charakteristický celek jejich oděvu U tradičně usedlých ze skupiny Romů slovenských, českých 64 usedla rodinaBamberger 68 06.tif 09c.TIF 4. Nazev foto. • 08.TIF 09 FIL6273.JPG http://www.colormarket.cz/upload/13398-101158.jpg B skenovat0049.jpg A C D Oděv ženský •Sukně -dvouzástěrový (= přední a zadní sukně) -jednozástěrový typ (vepředu sešité na zavazování, pouzdrový, kolový střih) -zdobeno volány, všitými klíny, z různých druhů a typů látek, textilními aplikacemi, flitry - -usedlí – minimální délka pod kolena, libovolný střih = rokľa -kočovní – široká, po kotníky = cocha • několik vrstev na sobě • 11.Obvykle nad kotníky, •Vnitřní kapsa = posoť, žeba -kočovné Romky -všitá nebo na zavázání -na vše potřebné, tj. karty, cigarety, peníze, byliny, hrníček, ale i slepice • skenovat0049.jpg Scan0131.tif •Halenka = vizitka, gad -střih podélné i příčné pončo, raglán (Balkán) -dlouhý rukáv, široký, nabíraný do manžety -zapínání ke krku -výrazné barvy a vzory - •Vesta -Balkán dlouhé, zdobené korálky a textilní aplikací FIL15612.JPG •Šátek -s třásněmi i bez třásní, Balkán – zdobení penízky -obvykle rostlinný vzor -na přehození větší rozměr, kašmír, vlna = dikhlo -na hlavu menší rozměr, kašmír, umělé vlákno = khosno • - - - skenovat0016.jpg XXII.1.6. Fbn 230.tif skenovat0009.jpg •Zástěra = leketa -přes sukni -u vdaných žen à vaření, těhotenství -střih rovný i zakulacený -obvykle do pasu -ozdobné prvky, volány, • kapsy 01b.jpg •Plachta = zajda, lepeda -pruh látky uvazovaný na hrudi -nošení malých dětí, topiva, nákupu, zboží na prodej -jako ochrana proti počasí skenovat0001.jpg 09 Mužský oděv •Více vliv majority => méně tradičních součástí • •Košile = gad -různé střihy -Balkán vliv lidového oděvu -červená, zlatá barva • •Vesta -do pasu nebo dlouhá (Balkán, zdobená textilní aplikací) -vajdovská s odznaky moci: • předávaná generačně • • 10a.JPG •Kalhoty = cholov -Do vysokých bot, u koňských handlířů často rajtky -Zdobení textilní aplikací -barva modrá, černá, hnědá, zelená, červená - •Klobouk = kalapa, staďi -symbol muže -dodnes u nás nejstarší generace, v Rumunsku velmi obvyklé i u chlapců - •Šátek -kolem krku -v pasu a na hlavě – romantizující vlivy - skenovat0025.jpg skenovat0026.jpg Obuv •V letních měsících bosí •Pevné kožené boty (= čižmy) •Provizorní obuv • = bočkora, cerula -obal z hadry nebo • pytloviny, vnitřek • vycpaný slámou • • skenovat0002.jpg Příprava hadry na bočkoru, Spiš 1958 18.Pre vačšinu Romov bola zima obdobím najvačšej nudze a hladu. Na ze položili dostatečně velký kus hadry, podle možností vrecovinu, na to dali vrstvu slamy tak, aby sa dostala predovšetkým pod Pod podošvu, ktrorou ju hneď pristupili, handru ovinuli okolo nohy a nakoniec zašili. Kde chodili od dediny k dedine aby sa chránili před zimou, muži nosili so sebou hrst slamy, a kde im iž ruky a nohy omrzali na dlhších cestách, hodili na zem slamu zapalili a takto sa zahriali. Ženy mali lepší sposob. Ešte doma vložili žeravé uhlie do hlineneho hrnca, ktrorý potom niesli před sebou. Je zaujímavé, že tento sposob ohrievania je v niektorých oblastiach Indie bežný aj dnes. Úprava vlasů •Ženy -Dlouhé vlasy zapletené do jednoho nebo dvou copů -Krátké vlasy symbolem smutku nebo nevěry -Vpletené stužky nebo provázky s mincemi, dnes výrazné spony -Květina ve vlasech = luluďi - •Muži -dlouhé nebo polodlouhé vlasy -vousy – symbol muže 02a.TIF 19. XXII.1.14. květ vlasy.jpg XXII.1.14.ozdoba vlasy.jpg Foto 18 21. Šperky, ozdoby •Kočovní Romové – zlato, dědičné kusy -Náušnice (= čeňa): kruhové, závěsné, mincové -Řetězy a řetízky (= lanca): mincové, náboženské motivy, tzv. ramena -Prsteny (= angrušťa): mincové, velké kameny • •Usedlí Romové – minimum šperků, bižuterie •- korálky (= mirikle): ručně navlékaná bižuterie • • 20. A často je i dodnes odsuzována i u mladých dívek. 05.jpg 26.Konvice služila při obradoch vo vnutri skupiny, Konvicu holbu, číši lebo pohár používali hlavne kočujúce romske skupiny, ktroé sa riadili vlastnými , na majorite nezávislými normami života, používali ho při v suvislosti s ukončením trestu prasťipen ,teda dočasného vylúčenia člena komunity. romové verili že keby by s týmto vyníkom neprerušili spoločné stolovanie podla zásad rituálnej čistoty jedla nečisté syli by mohli zautočit i na ostatnýchopetovné prijatie do skupiny byvalo potvrdené obradom slavnosti při ktorom muži na znamení očistenia provinilca pili s nim zjedneho pohára. •Symboly moci – vajda -stříbrné ozdoby a mince na vestě nebo kabátu -řetězy na krk, hodinkové řetízky -knoflíky (= kočaka) na vestě nebo kabátu, obvykle funkce pouze estetická, zdobené filigrány, rostlinné i zvířecí motivy -hůl -tzv. pokál – obřadní konvice nebo pohár • 12.jpg FIL6273.JPG 10e.JPG 13.jpg FIL6274.JPG 11.tif Oděv dětský •Staré kusy různé velikosti a vzhledu: -košile - •V letních měsících nahé •Obuv jen minimálně • •Od 2. poloviny 20. století postupné srovnávání s majoritou, křestní oděvy - - • • 27. Protože u dětí oděv neplnil funkci estetickou, ale především ochrannou. V letních měsících pak tynejmenší děti po venku běhaly nahé i bosé. Indie skenovat0010.jpg 36. Vsedný indický odev ženy ze skupiny Bandžáru Chitaurgarh, Radžastán, Finsko 07a.JPG a06.JPG Foto 35 Foto 36 Odívání romů subetníckých skupin je ovlyvneno už spomínanými faktormi, ktroé určuju charakteriský styl. Vplyv prostredia v ktorom žiju viditelné je padatelný na týchto fotografiach. Sinti d04.JPG 01.tif Foto 37 Foto 38 Rumunsko scan0001.jpg Foto 40 CRW_6995.TIF CRW_6984.TIF Španělsko Rusko Literatura • Augustini, S., ab Hortis: Cigáni v Uhorsku 1775. Zigeuner in Ungarn 1775. Bratislava: Štúdio -dd-, 1995, s. 30-31. •Davidová, E.: Romano drom – Cesty Romů 1945-1990. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1995, s. 88-93. •Dečeva, M.: Me bala šukar, mo diklo lolo. Oblekloto na Ciganite/Roma v Bulgarii. Gypsy/Roma Dress in Bulgaria. Sofia: 2004. •Horváthová, E.: Cigáni na Slovensku. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied,1964, s. 249-260. •Horváthová, J.: Devleskere čhave. Svedectvom starých pohľadníc. Poprad: Region Poprad, 2006, str. 52-69. •Ficowski, J.: Cyganie w Polsce. Dzieje i obyczaje. Varšava: Interpress, 1989, s. 54-59. •Romové – O Roma. Tradice a současnost. Angoder the akának. Brno: Moravské zemské muzeum, SVAN, Muzeum romské kultury, 1999, str. 44-46. •Stojka, P., Pivoň R.: Náš život. Amáro trajo. Bratislava: Slavomír Drozd studio, 2003, str. 92-101. •Danielová, H. (ed.): Sbírky Muzea romské kultury. Textil. Šperk. Přírůstky 1991-2006. Brno: Muzeum romské kultury, 2007. •