Životní příběh a etnologie – 30. 3. 2016


Historie oral history a biografické metody



Biografická metoda

-         Polsko – písemné soutěže kontinuálně od 30. let 20. století

-         Německo – „dělnické biografie“ ve 20.–30. letech 20. století

-         60. léta – změna paradigmatu, „nová éra“ biografického výzkumu – rozrůznění přístupů a
teoretických východisek, témat



Oral history

-         Allan Nevins – 1948 – Columbia University

-         1967 – založení Oral History Association v USA (vedena Louisem Starrem)

-         1968 – 2. vědecké kolokvium OHA – stanovení pravidel, obecných cílů

-         1973 – The Oral History Collection of Columbia University (Elisabeth Mason, Louis Starr)

-         první etapa rozvoje do pol. 70. let 20. století – článek R. Greleho (1975) – nutno
rozpracovávat teoretické a metodologické otázky

-         1975 – William Moss: The Future of Oral History (Oral History Review 1975: 3: 5–15)

-         1996 – International Oral History Association



Institucionální zázemí

-         organizace:

o   OHA v USA – http://www.oralhistory.org/

o   OHS ve Velké Británii – http://www.ohs.org.uk/

o   IOHA – http://www.iohanet.org/

o   v ČR – COHA – http://www.oralhistory.cz

-         časopisy:

o   The Oral History Review (od 1973) –
http://www.oralhistory.org/publications/oral-history-review/

o   BIOS. Zeitschrift für Biographieforschung, Oral History und Lebensverlaufsanalysen (od 1989) –
http://www.budrich-journals.de/index.php/bios

o   Words and Silence (od 2007) – http://www.iohanet.org/index.php/en/journal



Oral history v jednotlivých zemích

-         Velká Británie – Paul Thompson, Robert Perks, Oral History Association (OHS) – 1973

-         Německo – historici – Alexander von Plato, Lutz Niethammer, Dorothee Wierling; etnologové
– Rolf Wilhelm Brednich, Alfred Lehmann a řada dalších; jeden z prvních projektů – projekt LUSIR

-         Francie – sociolog Daniel Bertaux, rozvoj až v 80. letech 20. století



Článek od Ronalda Greleho: The movement without aim (1975) – kritická reflexe první fáze vývoje
orální historie.



Povinná literatura z hodiny:


VANĚK, Miroslav (2006): Globalizace a digitální revoluce aneb Čtvrtá vývojová fáze orální historie.
Ohlédnutí za 14. mezinárodní konferencí orální historie v Sydney. Soudobé dějiny 13: 269–279.



Seznam literatury – oral history:

BREDNICH, Rolf Wilhelm (2002): Oral History. In: Enzyklopädie des Märchens. Bd. 10. Berlin: de
Gruyter: 312–321.

MÜCKE, Pavel (2007): Dědictví Annales aneb Specifika francouzské orální historie. In: PROFANTOVÁ,
Zuzana (ed.): Malé dějiny veľkých událostí. III. Naratívna každodennost v kontexte
sociálno-historickej retrospektívy. Bratislava, Ústav etnologie Slovenskej akademie vied: 107–117.

VANĚK, Miroslav (2004): Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha: Ústav pro soudobé dějiny
AV ČR.

VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana (2007): Naslouchat hlasům paměti. Praha: ÚSD AV
ČR.

VANĚK, Miroslav (2007): Australské ohlédnutí. O 14. Mezinárodní konferenci orální historie. In:
Profantová, Zuzana (ed.): Naratívna každodennosť v kontexte sociálno-historickej retrospektívy.
Bratislava: Ústav etnológie SAV: 193–203.

VANĚK, Miroslav (2006): Globalizace a digitální revoluce aneb Čtvrtá vývojová fáze orální historie.
Ohlédnutí za 14. mezinárodní konferencí orální historie v Sydney. Soudobé dějiny 13: 269–279.

VANĚK, Miroslav (2008): O orální historii s jejími zakladateli a protagonisty. Praha: Ústav pro
soudobé dějiny AV ČR.



Příručky a čítanky oral history v angličtině/němčině – výběr:


•         GRELE, Ronald J. (1975): Envelopes of Sound: The Art of Oral History. Chicago: Precedent
Publishing.

•         THOMPSON, Paul (1978): The Voice of the Past. Oral History. Oxford: Oxford University
Press.

•         PERKS, Robert (1992): Oral History. Talking about the Past. London.

•         PERKS, Robert – THOMPSON, Alistair (ed.) (1998): The Oral History Reader. London:
Routledge.

•         RITCHIE, Donald A. (^22003): Doing Oral History. A Practical Guide. Oxford: Oxford
University Press.

•         YOW, Valerie Raleigh (^22005): Recording oral history. A guide for the humanities and
social sciences. Walnut Creek: AltaMira Press.

•         Ritchie, Donald A. (ed.) (2011): The Oxford handbook of oral history. Oxford: Oxford
University Press.

•         NIETHAMMER, Lutz (Hrsg.) (1985): Lebenserfahrung und kollektives Gedächtnis. Die Praxis
der „Oral History“. Frankfurt am Main: Suhrkamp.

•         WIERLING, Dorothee (2003): Oral History. In: Aufriß der Historischen Wissenschaften. Bd.
7: Neue Themen und Methoden der Geschichtswissenschaft. Stuttgart: Reclam: 81–151.

•         OBERTREIS, Julia (Hrsg.) (2012): Oral History. Basistexte. Stuttgart: Steiner Verlag.