Film a autorské právo
Ivan David
Právní ochrana filmu v současnosti - obecně
Právní regulaci filmu nalézáme na všech stupních právní pyramidy:
- mezinárodní úmluvy
 např. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
- ústavní normy
 zejména ústava České republiky
- zákonné normy
 například autorský zákon nebo mediální zákon
- podzákonné normy
 například vyhláška stanovující výběr tzv. náhradních autor. odměn
 Film je i aktuálně regulován právem soukromým i právem veřejným:
a) soukromé právo:
 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon,
 Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: ochrana osobnosti, licenční smlouvy,
nekalá soutěž…
b) veřejné právo:
 zák. č. 496/2012 Sb., o audiovizi,
 zák. č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
 zák. č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání,
 zák. č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy…
Autorskoprávní ochrana – obecné zásady
 Co je chráněno autorským právem dle českého autorského zákona (zák. č.
121/2000 Sb., dále jen „AutZ“):
a) autorská díla (§ 2 odst. 1 AutZ):
 umělecký nebo vědecký výtvor,
 jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, a
 vyjádřený v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě, vč. elektronické – bez
ohledu na rozsah, účel nebo význam.
Například: slovesná díla, hudební díla, dramatická díla, fotografická díla,
audiovizuální díla, výtvarná díla….
b) tzv. kvazidíla (§ 2 odst. 2 AutZ):
 autorův vlastní (tj. původní) duševní výtvor (= nikoli plagiát/otrocká kopie).
Týká se pouze:
 fotografií;
 počítačových programů; a
 databází
 Rozsah ochrany autorského díla a kvazidíla je shodný!
 Ochrana je však u kvaziděl v praxi obtížněji dosažitelná.
Dílem (ani kvazidílem) nejsou zejména:
 tzv. holý námět („námět díla sám o sobě“),
 Viz tzv. slabé x silné prvky díla.
 údaj sám o sobě,
 myšlenka,
 objev,
 metoda, princip, postup…
Tyto prvky nepožívají nikdy autorskoprávní ochrany. Tuto absolutní
ochranu nelze „vydržet“.
Není však vyloučena relativní ochrana cestou práva proti nekalé
soutěži dle občanského zákoníku.
 Je chráněno pouze celé a hotové dílo?
Autorské právo se vztahuje i na jednotlivé vývojové fáze a části - včetně
názvu a jmen postav -, mají-li samy o sobě charakter děl nebo kvaziděl (§
2 odst. 3 AutZ)
 Která autorská díla nepožívají vůbec ochrany? (§ 3 AutZ)
 Tzv. úřední díla, např.:
• právní předpisy,
• obecní kroniky,
• jiná díla, u nichž je dán veřejný zájem na vyloučení z ochrany.
 Tzv. výtvory tradiční lidové kultury, u nichž není obecně znám autor,
např.:
• lidové pohádky a písničky, původní folklórní kroje…
 Kdo je autorem díla?
Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. (§ 5 odst. 1 AutZ)
 Kdy vzniká autorskoprávní ochrana díla?
Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli
objektivně vnímatelné podobě. (§ 9 odst. 1 AutZ)
Autorské dílo není zapotřebí nikde registrovat ani označovat ani vkládat
do úschovy! = zásada bezformálnosti (čl. 5 odst. 2 Bernské úmluvy)
Ale zákonná domněnka autorství:
Autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem
uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany
vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak (…). (§ 6
AutZ)
Ochrana díla X ochrana věci, na které je dílo zachyceno:
Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo
autorské k dílu. (§ 9 odst. 2 AutZ)
Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž
prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva
dílo užít (…). (§ 9 odst. 3 AutZ)
= autorskoprávní ochrana je stejná u všech autorských děl (a kvaziděl),
bez ohledu na to, na jaké věci jsou zachyceny (papír, webová stránka,
mobilní telefon, celuloidový pás, DVD…)!
= hmotná věc požívá svébytné – a časově neomezené! – ochrany dle
občanského zákoníku.
 Práva autora: Práva osobnostní a majetková
a) Práva osobnostní – zejména:
 Právo rozhodnout o zveřejnění díla;
 Právo osobovat si autorství + rozhodnout o uvedení autorství na díle;
 Právo na nedotknutelnost díla + na autorský dohled.
Práva osobnostní jsou nepřevoditelná + zanikají autorovou smrtí.
b) Práva majetková - zejména:
 Právo dílo užít:
 Rozmnožováním; rozšiřováním; pronájmem; půjčováním;
vystavováním; sdělováním díla veřejnosti (včetně internetu);
 Jakkoliv jinak.
Práva majetková trvají za autorova života + 70 let po smrti. Dědí se. Po
uplynutí se dílo stává dílem volným. Oprávnění k užití díla lze udělovat
licenční smlouvou.
Autorská licenční smlouva - obecně:
 Od 1. 1. 2014 úprava licenčních smluv (nejen autorských) sjednocena
v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
 Základní možnosti:
• Ústní X písemná.
• Výhradní X nevýhradní.
• Jednorázová X s možností řetězení (pod)licencí / postoupení
licence.
• Bezúplatná X úplatná – odměna paušální, podílová nebo smíšená.
• Zavazující X opravňující.
 Rozsah licence:
• Způsoby užití (rozmnožování, rozšiřování, vystavování…).
• Rozsah časový, územní, množstevní apod.
Zvláštní případy některých děl:
Zaměstnanecké dílo (§ 58 AutZ)
- Dílo vzniklá ke splnění povinností autora vyplývajících z jeho pracovního nebo
obdobného poměru (např. režisér TV pořadů zaměstnaný televizí).
- Majetková práva autora – zaměstnance vykonává neomezeně ze zákona
zaměstnavatel.
- Zpět na autora práva přecházejí pouze v případě, že zaměstnavatel zemře (FO)
nebo zanikne (PO) bez právního nástupce.
- Nevykonává-li zaměstnavatel práva dostatečně, má autor právo na licenci (za
obvyklých podmínek).
- Autor má právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se jeho mzda dostane
do zjevného nepoměru k zisku z využití díla.
Dílo vytvořené na objednávku (§ 61 AutZ)
- Není-li sjednáno jinak, má objednatel právo užít dílo k účelu vyplývajícímu ze
smlouvy. (Např. fotografie objednaná u fotografa na volné noze.)
- Autor může takové dílo sám využívat i dále licencovat, není-li to v rozporu s
oprávněnými zájmy objednatele.
Školní dílo (§35 odst. 3 +§ 60 AutZ)
- Dílo vytvořené žákem/studentem ke splnění jeho školních/studijních povinností
vyplývajících z jeho práv. vztahu ke škole/školskémuXvzdělávacímu zařízení.
- Škola může užít dílo k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě - nikoli za účelem dosažení
přímého/nepřímého hospodářského/obchodního prospěchu.
- Škola má za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy s autorem =
odmítá-li, je možno se domáhat uzavření licence u soudu.
- Autor může své dílo sám užívat i dále licencovat = možnost žádat po něm, aby z
dosaženého výdělku přiměřeně přispěl na úhradu nákladů na vytvoření díla.
 Práva související s právem autorským (obecně)
o právo výkonného umělce k jeho výkonu:
• umělec (= vždy FO, která osobně vytvořila výkon!) disponuje i osobnostními
právy!
• majetková práva trvají 50 let od vytvoření / zveřejnění (u hudby 70 let);
o právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu:
• majetková práva 50 let od pořízení / zveřejnění (u hudby 70 let);
o právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu:
• majetková práva trvají 50 let od pořízení / zveřejnění;
o právo rozhlasového/televizního vysílatele k jeho vysílání:
• majetková práva trvají 50 let od prvního vysílání;
o právo nakladatele na odměnu za rozmnoženinu díla pro osobní
potřebu:
• majetková práva trvají 50 let od vydání díla
Autorskoprávní ochrana filmu
 Co je to „film“?
 Žádný zákon aktuálně neobsahuje definici slova „film“.
 Termín je v praxi užíván k označení:
• Hmotného nosiče (celuloidový pás, disk DVD apod.) = hmotný statek, resp.
„záznam“ – obecná ochrana hmotných věcí dle občanského zákoníku;
• Audiovizuálního díla (AVD) – nehmotný statek = autorské dílo dle AutZ; u nás
výslovně chráněno zákonem od roku 1926.
◦ - zpravidla obsahuje i audiovizuálně užitá díla + výkony výkonných umělců
◦ - může obsahovat i další chráněné předměty (všeob. os. práva, zvuk. zázn.…)
• Zvukově obrazový záznam (ZOZ) – nehmot. statek = zvláštní režim dle AutZ; u nás
výslovně chráněno zákonem od roku 2000.
 Každý z těchto statků je samostatně právně chráněn!
V ukázce bylo mimo jiné možné vidět:
 audiovizuální dílo (autor: Miloš Forman).
 zvukově obrazový záznam (majitel práv: produkční společnost).
 audiovizuálně užitá díla:
- předloha: divadelní hra „Amadeus“ (autor: Peter Shaffer);
- scénář (autor: Peter Shaffer)
- kostýmy (autor: Theodor Pištěk),
- masky (autor: Fabrizio Caracciolo a další),
- filmová architektura (autor: Josef Svoboda a další),
- hudba (autor: W. A. Mozart a další).
 audiovizuálně užité výkony:
- herecké výkony (Tum Hulce, F. Murray Abraham, Jeffry Jones a další),
- hudební výkony (pianista Miloslav Halík – mimo záběr).
 další audiovizuálně užité prvky:
- zvukový záznam hry na piano (majitel práv: produkční společnost).
 Audiovizuální dílo (§ 62 AutZ)
• Autorské dílo (nikoli kvazidílo = musí být jedinečné)
• vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných,
či nezpracovaných,
• které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů,
vyvolávajících dojem pohybu,
• vnímatelné zrakem (+ sluchem: jen v případě zvukových AVD!).
Zvláštní počítání doby ochrany AVD (§ 27 odst. 5 AutZ):
Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti
poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů
a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.
 Zvukově obrazový záznam (§ 79 odst. 1 AutZ)
• Záznam audiovizuálního díla, nebo
• záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů
vyvolávajících dojem pohybu, vnímatelných zrakem (+ sluchem: jen v
případě zvukového ZOZ!).
• Ochrana ZOZ trvá 50 let od vytvoření / 50 let od zveřejnění.
 Dílo audiovizuálně užité (§ 64 AutZ)
• Není zákonem přímo definováno. Jde o samostatná (na vlastním AVD
nezávislá) umělecká/vědecká díla, která jsou zařazena do AVD.
 Další audiovizuálně užité (samostatné) prvky
• Výkony výkonných umělců (herců, tanečníků, hudebníků apod.);
• Další zvukové / zvukově obrazové záznamy, televizní vysílání apod.
 Komu náleží jednotlivá práva?
 Audiovizuální dílo
Autorem je výlučně (hlavní) režisér! (§ 63 odst. 1 AutZ) = nevyvratitelná
domněnka.
Co kameraman + střihač + mistr zvuku?
 Audiovizuálně užitá díla + umělecké výkony + další prvky
- Zásada objektivní pravdivosti autorství + analogicky u výk. umělců.
- Jednotliví majitelé práv (televizní vysílatelé, hudební producenti…).
 Zvukově obrazový záznam AVD
- Majitelem je ze zákona výrobce (producent).
= všechna tato práva (s výjimkou děl hudebních) v praxi vykonává
producent!
 Právní úprava filmové produkce (§ 62 – § 64 AutZ)
- Pokud autor filmu (režisér) / autor díla audiovizuálně užitého / výkonný umělec udělí
producentovi písemnou smlouvou svolení ke zfilmování díla/výkonu, má se za to,
že:
• udělil producentovi výhradní a neomezenou licenci k užití díla/výkonu (v rámci
filmu) ve znění původním/dabovaném/otitulkovaném + souhlas s pořízením
fotosek + právo k převodu těchto oprávnění,
• dohodl se s producentem na odměně ve výši obvyklé.
- Autoři a výkonní umělci nemůžou odstoupit od smlouvy pro změnu svého
přesvědčení. + Má se za to, že ve vztahu ke svému dílu/výkonu svolili ke zveřejnění,
úpravám, zpracování (včetně překladu), spojení s jiným dílem, k zařazení do díla
souborného i k uvádění na veřejnost pod producentovým jménem. + Má se za to,
že bylo uděleno svolení k dokončení díla v případě předčasného ukončení právního
vztahu k producentovi / důvodných obav producenta, že nebude dokončeno
řádně a včas.
- Není-li sjednáno jinak, lze AV užité dílo/výkon znovu zfilmovat až za 10 let.
 Některé související chráněné statky
 Tzv. fotosky
- Slovy zákona: fotografie vytvořené v souvislosti s pořízením prvotního
záznamu AVD.
- Zcela samostatné autorské dílo – nezávislé na AVD; není dílem AV užitým!
- Práva vykonává fotograf, který se účastní natáčení – zpravidla na
základě smlouvy o dílo.
 Filmové plakáty
- Podobný případ: Práva k vlastnímu výtvarnému dílu vykonává výtvarník.
 Filmové (pod)titulky / dabing v cizím jazyce
- I zde samostatná práva překladatele + u dabingu též výkonných umělců
(herců a režiséra).
Výjimky a omezení z právní ochrany filmu
 Společná pravidla pro všechny výjimky a omezení:
 Tzv. tříkrokový test (§ 29 odst. 1 AutZ):
Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit:
- pouze ve zvláštních případech uvedených v zákoně,
- pouze tehdy, pokud není v rozporu s běžným způsobem užití díla, a
- nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
 Všechny výjimky se týkají pouze zveřejněných děl (§ 29 odst. 2 AutZ)
- Až na několik případů (např. školní dílo nebo nepodstatné vedlejší užití).
 Volné užití (§ 30 AutZ)
- jde o užití děl, která sama ještě nejsou volná (tj. dosud trvají majetková práva),
- pod těmito podmínkami:
• užití se děje výlučně pro osobní potřebu fyzické osoby, (vč. osob blízkých)
• účelem užití není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo
obchodního prospěchu. = viz preambule směrnice o právu na pronájem a
půjčování (1992): o takový prospěch se nejedná, pokud výše vybrané úplaty
nepřesahuje částku nezbytnou na pokrytí provozních nákladů daného zařízení.
- Volně užívat lze za těchto podmínek dílo všemi způsoby (rozmnožování, rozšiřování,
půjčování apod.) = nebude vůbec pokládáno za užití dle AutZ.
- Lze pořídit i více rozmnoženin, jsou-li splněny zákonné podmínky.
- Za volné užití se však nepovažuje pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho
provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (ani pro osobní potřebu). – Typicky tzv.
kinoripy.
 Stahování filmů z internetu pro osobní potřebu = volné užití?
- sdílení filmů na internetu (sharing) = děje-li se pro individuálně neurčený počet
recipientů (tj. pro veřejnost), nejde nikdy o volné užití. – Je jedno, jestli se sdílí
prostřednictvím P2P sítí (např. skrze tzv. torrenty), skrze veřejné datové úložiště
(ulozto.cz, youtube.com apod.).
- stahování filmů z internetu (downloading) = může být volným užitím, ale:
• nesmí být v rozporu s tříkrokovým testem (viz zejména nepřiměřené dotčení
oprávněných zájmů autora) = problematické, stahuje-li se ve velkém rozsahu,
dlouhodobě apod.;
• musí být legálně sdílena kopie, která se stahuje? – různá soudní stanoviska:
 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 234/2009: zdroj může být i
nelegální.
 Rozsudek Soudního dvora EU ACI Adam BV (2014): zdroj musí být vždy
legální!
 Nejdůležitější zákonné (bezesmluvní) licence
 Citace (§ 31 AutZ)
- Citace můžeme dělit na citace autorské X neautorské.
- Autorský zákon zná tyto druhy autorských citací:
o Tzv. malá citace: užití výňatků z díla v odůvodněné míře ve vlastním díle;
o Tzv. velká citace: užití výňatků z díla nebo drobných celých děl pro účely kritiky /
recenze / odborné-vědecké tvorby – je-li v souladu s poctivými zvyklostmi +
rozsah odpovídá sledovanému účelu;
o Výuková / výzkumná citace: možno užít i celé dílo, ale v případě výuky vždy
musí sloužit pro ilustrační účel + rozsah citace nesmí přesáhnout tento sledovaný
účel + nesmí být sledován přímý/nepřímý hospodářský/obchodní prospěch.
- Je-li to možné, vždy nutno uvést: jméno autora, název + pramen. (Stačí až v
závěrečných titulcích.)
- Nutno respektovat osobnostní práva autora (nedotknutelnost díla apod.).
 Užití díla umístěného na veřejném prostranství (§ 33 AutZ)
- Do práva autorského nezasahuje, kde kresbou, malbou nebo grafikou,
fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je
trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na
jiném veřejném prostranství + je-li to možné, nutno uvést jméno autora,
název a pramen.
 Knihovní licence (§ 37 Autz)
- Mimo jiné umožňuje, aby knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola,
vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení bezúplatně
prezenčně půjčovalo rozmnoženiny děl vydané na zvukově obrazových
záznamech – pod podmínkou zamezení možnosti pořizování
rozmnoženin.
 Nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c AutZ)
- Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti
se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.
Děkuji za pozornost.