Veřejnoprávní regulace
filmové výroby, distribuce
a audiovizuálních archiválií
Ivan David
Veřejnopr. reg. výroby, distribuce atd.
Zákonodárství po převratu v roce 1989
 Zák. č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a
rozvoj České kinematografie
o V účinnosti 1. 7. 1992 – 31. 12. 2012.
o V reakci na privatizaci české kinematografie (od r. 1991) zřízen SFČRPRČK jako nový
institucionální základ pro tvorbu zdrojů na podporu vybraných kinematografických projektů.
o O způsobu a výši čerpání podpor rozhoduje Rada Fondu: Má 13 členů s 3letým funkčním
obdobím,kteří jsou voleni Poslaneckou sněmovnou. Funkce není honorována.
o Zákon nestanovuje žádná kritéria pro rozhodnutí o přidělení podpory. Podrobnější úprava
přenechána Statutu Fondu, který je však velmi vágní. Současně proti rozhodnutí Rady
Fondu není možné se odvolat. = velmi neprůhledný systém.
o Pouze 6 dotačních okruhů: tvorba českého kinem. díla, výroba českého kinem. díla,
distribuce hodnotného kinem. díla, propagace české kinematografie, technický rozvoj a
modernizace čes. kinem. + výroba, distribuce, propagace filmů nár. a etnických menšin.
o Stanoveno celkem 13 (později 14) finančních zdrojů, ze kterých může SFČRPRČK
čerpat prostředky pro udělování podpor = většina těchto zdrojů však v praxi spíše fiktivních
(např. „výnosy z veřejných sbírek a loterií organizovaných Fondem“ či „výnosy z cenných papírů
nabytých Fondem od jiných subjektů“) nebo přinášejí pouze minimální nebo velmi nestabilní
finanční přínos (např. „dary a dědictví pro Fond“).
o Nedostatečným se ukazuje být i příplatek k ceně vstupného ve výši 1 koruny, který zůstává
neměnný bez ohledu na postupné několikanásobné zvýšení cen vstupného.
o Naopak důležitý zdroj finančních příjmů z autorských práv k filmům vyrobeným za státního
monopolu ve filmových studiích na Barrandově a v Gottwaldově, která na SFČRPRČK přešla
v roce 1993, se postupem doby stále ztenčuje.
o Klíčovým zdrojem příjmů SFČRPRČK se později stávají zejména jednorázové dotace ze
státního rozpočtu (přidělené v letech 2007 + 2008) + pravidelné měsíční poplatky z televizní
reklamy v ČT na základě tzv. diginovely (2008 – 2011).
o Po celou dobu platnosti zákona nedostatečné příjmy SFČRPRČK „vynahrazovány“ zejména
velkorysými koprodukcemi České televize.
o Několik snah o zásadní novelizaci zákona – nejdůležitější v r. 2005 (posílení nezávislosti
SFČRPRČK, vyšší transparentnost podpor, nové stabilní zdroje financí) = neúspěch.
o Po skončení účinnost diginovely od 1. 1. 2012 až do současnosti jako hlavní zdroj financování
české kinematografie zaveden do vysílacího zákona (nové §§ 32a – 32f) poplatek z vysílání
reklamy ve výši 2% z příjmů vysílání reklamy, který platí všichni soukromí provozovatelé
televizního vysílání. = stabilizace příjmů kinematografického fondu.
o Od 1. 1. 2013 doplněna garance (nový § 32g vys. zákona), že příjmy z poplatku vysílání
reklamy musejí činit dohromady alespoň 150 milionů korun ročně.
 Zák. č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování
audiovizuálních děl
o V účinnosti 11. 11. 1993 – 31. 12. 2012. (Nyní účinné už pouze pasáže o přechodu
autorských práv na Státní fond kinematografie + o zrušení státního monopolu.)
o Původně ve hře i přijetí komplexního zákona o kinematografii (novelizující i zák. č. 241/1992
Sb.): Neprošel připomínkovým řízením, zejména pro odpor ministerstva financí.
o Zák. č. 273/1993 Sb. tak přijat spíše jako zcela nezbytná a provizorní „technická“ norma
uvádějící do souladu realitu porevoluční české kinematografie s právními předpisy.
o Formální zrušení těch ustanovení ve znárodňovacím dekretu, které pojednávají o státním
monopolu a souvisejících opatřeních (§ 1, § 3 ods. 2, § 4): Zbytek dekretu stále účinný.
o Další přínosy zákona:
 definice několika klíčových pojmů – byť ne vždy zcela domyšlené (např. audiovizuální dílo,
české audiovizuální dílo, audiovizuální produkce, výrobce audiovizuálního díla apod.);
 zakotvení základních kompetencí Národního filmového archivu;
 zřízení evidence podnikatelů v audiovizi;
 zavedení nového systému klasifikace AVD z hlediska přístupnosti pro děti a mladistvé;
 regulace reklamy při audiovizuální produkci.
 Zák. č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie
(zákon o audiovizi)
o V účinnosti od 1. 1. 2013 = základní aktuální předpis veřejnoprávní regulace kinematografie.
o Nahradil jak zák. č. 241/1992 Sb., tak zák. č. 273/1993 Sb.
o V některých ohledech méně radikální, než dříve navrhované právní úpravy (např. návrh
novely zák. č. 241/1992 Sb.: vyšší příspěvky do Fondu, větší nezávislost Fondu na MK ČR
apod.) – přesto výrazný krok kupředu.
o Zákon se vztahuje na profesionální filmovou výrobu a distribuci – nikoli na taková
audiovizuální díla, která nejsou určena ke zpřístupňování veřejnosti za úplatu.
o Zákon se dále vztahuje především na kinematografická díla: „audiovizuální dílo určené ke
zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím kinematografických představení; za kinematografické dílo
se nepovažuje audiovizuální dílo mající povahu reklamy“.
Povinnosti výrobců
o Výrobce = osoba, která je držitelem nebo jedním z držitelů oprávnění k výkonu práva užít
audiovizuální dílo, včetně autorských děl a uměleckých výkonů v něm audiovizuálně užitých,
a zároveň jí náleží práva výrobce zvukově obrazového záznamu nebo podíl na nich.
o Klasifikační povinnost: Povinnost z hlediska vhodnosti obsahu pro děti a mladistvé
klasifikovat jím (spolu)vyrobené české kinematografické dílo (ČKD) = 1) kinem. dílo,
které bylo alespoň z 20 % financováno českým výrobcem, nebo 2) kinem. dílo, na jehož
výrobě se jakýmkoliv nákladem podílel český výrobce + současně vyhovuje podmínkám
Evropské úmluvy o filmové koprodukci či podobné mezinárodní smlouvy.
o Při klasifikaci možnost ČKD zařadit do jedné z následujících skupin:
a) přístupné bez omezení,
b) nevhodné pro děti do 12 let,
c) nepřístupné pro děti do 15 let, nebo
d) nepřístupné pro děti a mladistvé do 18 let.
o Zákon nadále nestanovuje žádná přesná kritéria pro provádění klasifikace, pouze její účel =
„omezit přístupnost kinematografických děl, jejichž obsah může ohrozit duševní nebo mravní vývoj
dětí nebo mladistvých“.
o Takto provedenou klasifikaci je výrobce povinen oznámit distributorovi.
o Oznamovací povinnost: Povinnost oznámit každé jím (spolu)vyrobené kinematografické
dílo zveřejněné v ČR Národnímu filmovému archivu, a to nejpozději do 31. ledna roku, který
následuje po roce zveřejnění.
o Nabídková povinnost: Povinnost (spolu)výrobce ČKD písemně nabídnout Národnímu
filmovému archivu:
 2 nepoškozené rozmnoženiny tohoto díla v kvalitě rozmnoženiny určené pro kinematografická
představení (pokud se ČKD promítá ve více technologických variantách = povinnost
nabídnou NFA všechny tyto varianty),
 kopii literárního scénáře, a
 propagační materiály k tomuto dílu.
o Nabídka musí být učiněna nejpozději do 60 dnů od zveřejnění / do 12 měsíců od zveřejnění
v případě DCP.
o Nabídka může být podmíněna zaplacením úhrady ze strany NFA. Pokud však (spolu)výrobce
obdržel dotaci na výrobu od SFK, NFA není povinen nic hradit (týká se jen 1 rozmnoženiny).
o NFA má 6 měsíců na rozmyšlenou, zda takovou nabídku přijme.
o Pokud NFA nabídku využije, nenabývá tím žádnou licenci k užití ČKD a dalších materiálů –
nedohodnou-li se výslovně jinak.
Povinnosti distributorů
o Distributor = osoba, která při svém podnikání a v rozsahu oprávnění od držitelů práv k užití
audiovizuálního díla a jeho záznamu:
1) vyrobí nebo nechá vyrobit jeho rozmnoženiny pro účely jejich rozšiřování, pronájmu
nebo půjčování a takto zhotovené rozmnoženiny dále rozšiřuje, pronajímá nebo půjčuje
v České republice, a současně
2) poskytuje třetím osobám oprávnění k užití audiovizuálního díla na území České
republiky kinematografickým představením, prostřednictvím audiovizuální mediální služby
na vyžádání nebo televizním vysíláním a pro tento účel nabyvateli oprávnění zpravidla
poskytuje též záznam audiovizuálního díla.
o Titulky pro sluchově postižené: Distributor ČKD povinen opatřit všechny jeho
rozmnoženiny veřejně rozšiřované v ČR takovými titulky + označit obaly takových
rozmnoženin nápisem „Titulky pro sluchově postižené“.
o Klasifikační povinnost: Tam, kde neprovádí klasifikaci obsahu z hlediska vhodnosti pro děti
a mladistvé výrobce (tj. nejde o ČKD), má analogickou povinnost distributor. + Navíc
povinnost uvést klasifikaci na obalech a oznámit ji všem osobám, které od něj film odkoupí.
o Oznamovací povinnost: Tam, kde neoznamuje zveřejnění díla v ČR Národnímu filmovému
archivu výrobce filmu (tj. nejde o ČKD), má analogickou povinnost distributor.
Povinnosti dalších osob dle audiovizuálního zákona
o Pořadatel kinematografického představení: osoba, která na své náklady a na svou
odpovědnost pořádá kinematografické představení.
o Pořadatel KP povinen zajistit zveřejnění klasifikace filmu v rámci oznámení o konání KP. Při
vlastním konání KP povinen zajistit vyloučení osob nesplňujících klasifikaci. V souvislosti s
projekcí hlavního filmu nesmí promítat trailery na filmy nepřístupné pro osoby mladší 15 let,
popř. 18 let, ledaže má hlavní film sám tento stupeň klasifikace.
o Pořadatel KP dále povinen jednou za ¼ roku odvádět poplatek z kinematografického
představení a vést s tím související evidenci.
o Osoby prodávající, pronajímající nebo půjčující rozmnoženiny
kinematografického díla: Nijak nedefinovány. Mají jedinou povinnost: Neprodat,
nepronajmout, resp. nepůjčit rozmnoženinu osobě nevyhovující klasifikaci.
Státní fond kinematografie (SFK)
o SFK je od 1. 1. 2013 úplným právním nástupcem předchozího SFČRPRČK.
o SFK patří do působnosti MK ČR, které je jeho nadřízeným správním orgánem. MK ČR
mimo jiné předkládá vládě každý rok rozpočet SFK.
o Orgány SFK:
1) Ředitel.
 Jmenován a odvoláván ministrem kultury.
 Statutární orgán SFK.
 Kompetence: mj. rozhodování o filmových pobídkách + o udělení koprodukčního statutu.
2) Rada.
 9 členů - voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou na návrh ministra kultury. Funkční
období člena Rady je 3 roky; Rada se postupně obměňuje po třetinách.
 Členství v Radě je honorované. Neslučitelné s funkcí v polit. stranách a hnutích.
 Hlavní kompetence Rady: Rozhodování o podpoře jednotlivých projektů.
3) Dozorčí výbor.
 9 členů - jmenováni a odvoláváni ministrem kult. z řad zástupců poplatníků správních
poplatků pro SFK + poplatků z vysílání reklamy (na jejich vlastní návrh).
 Dohlíží na účelné a hospodárné využívání dotací.
o Zvláštní pozice tzv. expertů:
 Externí subjekty = nejde o orgány ani zaměstnance fondu.
 Dvě kategorie expertů: obsahoví + ekonomičtí.
 Tato dvojice losem přidělována ke každé žádosti o dotaci = výsledkem je expertní
analýza od každého z expertů, která je ovšem pro Radu nezávazná.
Finanční zdroje SFK:
o Zákonem předvídáno celkem 16 možných zdrojů; k hlavním patří:
 poplatek z vysílání reklamy (dle vysílacího zákona);
 audiovizuální poplatky: 1 % poplatek z KP + 0,5 % poplatek z AVMS na vyžádání + 1 %
poplatek z převzatého televizního vysílání;
 správní poplatky: za žádost o dotaci + žádost o finanční pobídku;
 příjmy z užití kinematografických děl, k nimž SFK vykonává autorská práva;
 dotace ze státního rozpočtu (pro rok 2016 přidělena dotace 180 milionů Kč);
 dotace ze st. rozp. pro filmové pobídky (pro rok 2016 přidělena dotace 800 milionů Kč);
 sjednané podíly na zisku u podpořených projektů.
Poskytování podpory kinematografie
o Aktuálně stanoveno 10 dotačních okruhů:
 vývoj ČKD;
 výroba ČKD;
 propagace ČKD;
 distribuce kinematografického díla;
 projekt v oblasti technického rozvoje a modernizace kinematografie;
 publikační činnost v oblasti kinematografie a činnost v oblasti filmové vědy;
 zachování a zpřístupňování národního filmového dědictví (např. restaurování);
 vzdělávání a výchova v oblasti kinematografie;
 filmový festival a přehlídka v oblasti kinematografie;
 ochrana práv ke kinematografickým dílům a jejich záznamům.
o Nejméně 4x do roka SFK vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu pro jednotlivé
dotační okruhy.Výzva stanoví termín, v kterém je možné žádosti podávat.
o Podpory SFK poskytovány ve 2 základních formách:
 dotace;
 dotace s podílem na zisku (ve výši sjednané ve smlouvě se žadatelem).
o Rada není při posuzování žádostí o podporu vázána žádanou formou ani výší podpory.
o Rada povinna při rozhodování o udělování podpory přihlédnout k celkem 8 základním
kritériím: např. kvalita projektu, přínos projektu k rozvoji a rozmanitosti české a evropské
kinematografie, kulturní význam projektu pro českou kinematografii, ekonomická realizovatelnost
projektu, tvůrčí a technickou účast mladých a začínajících filmových profesionálů.
o Proti rozhodnutí se nelze odvolat + na udělení dotace není právní nárok.
o Podrobnější pravidla celého grantového systému obsažena ve Statutu SFK, např.:
 Rada vydávání 1x za šest let dlouhodobou koncepci poskytování podpory + 1x za rok
krátkodobou koncepci poskytování podpory.
 Stanovení stropů maximální výše jednotlivých typů dotace: Např. 6 milionů Kč na vývoj, 40
milionů Kč na výrobu, 5 milionů na distribuci…
 Stanovení podrobnějších pravidel jednání Rady při posuzování žádostí o podporu: Např.
každá žádost se boduje ve dvou kategoriích (kvalita a tvůrčí zabezpečení projektu – max. 60
bodů, organizační a finanční zabezpečení projektu a kredit žadatele – max. 40 bodů), a to
na základě anonymních formulářů, které vyplňuje každý člen Rady + v každém dotačním
okruhu se dotuje podle jiných dotačních kritérií, apod.
 Stanoveno obecné pravidlo, že celková výše veřejné podpory na každý projekt (včetně
filmových pobídek atd.) nesmí přesáhnout 50% jeho rozpočtu. –Výjimky!
Poskytování filmových pobídek
o Smyslem podpora výroba AVD v ČR a zvýšení konkurenceschopnosti film. průmyslu ČR.
o V roce 2009 vláda ČR schválila Program podpory filmového průmyslu, na jehož
základě začaly být systematicky udělovány filmové pobídky. K udělování jednotlivých podpor
vydávala závazné stanovisko zvláštní 5členná Programová rada.
o Zákon o audiovizi zakotvil od roku 2013 nová pravidla pro filmové pobídky.
o Filmovou pobídku lze poskytnout pouze AVD, které současně splní tyto podmínky:
 je alespoň částečně realizováno (příprava natáčení / výroba / likvidace výroby) v ČR,
 je dlouhé alespoň 70 minut (celé kinem. /TV dílo) / 40 minut (epizodaTV seriálu),
 splňuje obsahové předpoklady: prošlo tzv. kulturním testem + je v souladu s předpisy ČR +
není pornografické / neschvaluje násilí / otevřeně neuráží lidskou důstojnost,
 (spolu)výrobcem je osoba, která má místo podnikání/místo trvalého pobytu/sídlo v ČR +
je v ČR zaregistrována u příslušného správce daně,
 celková výše uznatelných nákladů (= úhrada dodávek zboží a služeb českým subjektům +
odměn českým hercům a členům štábu) vynaložených v souvislosti s realizací AVD v ČR
dosáhne alespoň 3 miliony Kč / 10 milionů Kč / 15 milionů Kč (dle typu projektu).
o Filmová pobídka se poskytuje až po skončení projektu a má charakter proplacení části
uznatelných nákladů v daném projektu: 20 % zboží a služby, 10% odměny hercům + štábu.
o Filmové pobídky z obsahového hlediska posuzuje speciální Komise pro filmové pobídky,
která má 5 členů. Členy komise jmenuje ministr kultury na návrh profesních organizací v
audiovizi. Funkční období je 3leté a funkce je honorovaná.
o Pokud Komise dojde k závěru, že pobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady (zejména
prošel kulturním testem), SFK takový projekt automaticky zaregistruje. X V opačném
případě se žádost zamítne a vrátí se správní poplatek. –V obou případech se nelze odvolat.
o Žadatel, který uspěje s žádostí o registraci, může podat do 3 měsíců poté žádost o evidenci
svého projektu, má-li zajištěno financování alespoň 75 % jeho realizačních nákladů. Projekty
jsou takto chronologicky evidovány až do okamžiku, kdy dojde k vyčerpání prostředků
vyčleněných v daném období na filmové pobídky.
o Žadatel, který uspěl i s žádostí o evidenci, může do 3 let poté podat žádost o filmovou
pobídku. = Teprve na jejím základě se žadateli vyplatí filmová pobídka.
o Tzv. kulturní test vyplňuje žadatel jako součást žádosti o registraci projektu. Podoba
kulturního testu je součástí přílohy Statutu SFK a lze ji nalézt na stránkách SFK: Smyslem je
prokázat český a/nebo evropský charakter příslušného AVD. = Žadatel musí dosáhnout
alespoň 23 bodů z celkových 46 bodů.
Evropská úmluva o filmové koprodukci (1992)
o Vztahuje se na mezinárodní koprodukce zahrnující nejméně 3 koproducenty mající sídlo ve 3
různých (evropských) státech, které jsou smluvními stranami Úmluvy.
o Pokud se na koprodukci podílejí i koproducenti z dalších zemí, nesmějí přispívat na náklady
koprodukce z více než 30 %, jinak se na tuto koprodukci Úmluva nevztahuje.
o Úmluva se dále vztahuje pouze na tzv. evropská filmová díla – což jsou jakákoliv filmová
díla (hraná, animovaná, dokumentární…), která dosáhnou alespoň 15 bodů z celkových 19
bodů v rámci tzv. evropského bodování dle Dodatku II Úmluvy.
o Výjimečně je možno přiznat charakter evropského filmového díla i při dosažení nižšího
počtu bodů – pokud se v díle přesto projevuje evropská identita.
o Evropské bodování vychází zejména z toho, kolik evropských občanů je angažováno v
tvůrčích profesích při vývoji a výrobě filmu (režisér, scénárista, hud. skladatel, herci…).
o To, že daný film má charakter evropského filmového díla potvrzuje tzv. koprodukční
statut, který v ČR přiděluje SFK (§ 53 zák. o audiovizi). = O přidělení statutu je třeba
požádat alespoň 2 měsíce před zahájením natáčení. SFK kopr. statut nepřizná dílům
pornografickým,schvalujícím násilí a otevřeně urážejícím lidskou důstojnost.
o Filmy s kopr. statutem mohou získat příspěvky ve všech státech koprodukce + u Eurimages.
Zákon o zaměstnanosti
o Podmínky „práce“ dětí (= osoby mladší 15 let + s nedokončenou školní docházkou) na
uměleckých, kulturních, sportovních a reklamních aktivitách – tj. včetně natáčení filmů.
o Taková činnost musí být přiměřená věku dítě, nesmí být pro něj nebezpečná ani bránit
vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, ani poškozovat jeho
zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.
o Dítě může na natáčení účinkovat pouze na základě zvláštního povolení krajské pobočky
Úřadu práce vydaného na základě žádosti zákonného zástupce.
o Producent povinen zajistit soustavný dohled „způsobilou osobou“ po celou dobu účasti
dítěte na natáčení.
o Činnost dítěte obecně časově omezena na:
 2 hodiny denně / 10 hodin celkově – u dětí v předškolním věku;
 7 hodin denně (2 hod. ve vyučovací den) / 12 hodin týdně – v období školního vyučování;
 7 hodin denně / 35 hodin týdně – v době prázdnin.
o Rovněž další časová omezení činnosti dítěte, např. úplný zákaz činnosti mezi 22. hodinou
večerní a 6. hodinou ranní.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání
o Podmínky veřejného vystupování zvířat, včetně vystupování „prostřednictvím hromadných
sdělovacích prostředků“.
o Při natáčení filmu povinnost producenta zajistit přítomnost kompetentní fyzické osoby
(specialisty na daný druh zvířete) + poučit všechny přítomné o zacházení se zvířetem.
o Takové natáčení musí být alespoň 14 dní předem nahlášeno krajské veterinární správě a
příslušné obci.
Živnostenský zákon
o Filmový podnikatel (producent, distributor) povinen získat živnostenské oprávnění dle
tohoto zákona. = Nevyžaduje se žádná speciální odborná způsobilost.
o Oprávnění vzniká dnem ohlášení podnikatele na živnostenském úřadě.
o ŽÚ vydá podnikateli výpis z živnostenského rejstříku pro prokazování oprávnění.
o Dále stanoveny některé další náležitosti podnikání – např. pokud se týče označování
provozovny, kde dochází k podnikatelské činnosti.
o V ČR prakticky všechny činnosti spojené s filmem zahrnuty pod jediný obor živnosti volné:
Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů
a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů.
Veřejnopr. reg.AV archiválií
 Zák. č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
o Definice klíčových pojmů, např.:
 Archiválie: písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace + vybraná k
trvalému uchovávání + vzatá do evidence archiválií.
 Původce: Každý, z jeho činnosti archivní dokument vznikl.
 Národní archivní dědictví:Všechny archiválie evidované v ČR.
o Stanovení základních kritérií pro výběr archiválií – z hlediska doby vzniku, obsahu, původu a
vnějších znaků.
o Cílem vybrat dokumenty trvalé hodnoty - mimo jiné zahrnuje všechny filmové záznamy
vzniklé do roku 1930.
o Obecná pravidla pro nakládání s archiváliemi, např.:
 Vyvézt archiválii z území České republiky lze pouze na základě povolení ministerstva
vnitra, a to pouze za účelem vystavování, konzervování, restaurování, nebo vědeckého
zkoumání.
o Podmínky nahlížení do archiválií:
 pouze na základě žádosti o nahlížení předložené na badatelském listu,
 za dodržení podmínek badatelského řádu + příp. depozitních smluv,
 primárně má být nahlíženo do pořízených kopií,
 obecný zákaz nahlížení do nezveřejněných archiválií mladších 30 let.
o Přesný výčet důvodů, pro které může být nahlížení odepřeno, mimo jiné pokud:
 fyzický stav archiválií nahlížení neumožňuje,
 stav zpracování nahlížení neumožňuje. = ALE možnost požádat žádost o výjimku ze
strany vědeckých badatelů + studentů.
o Pravidla pro pořizování výpisů, opisů a kopií archiválií:
 každý oprávněn požádat archiv o pořízení výpisu/opisu/kopie, popř. digitální repliky,
 archiv může odepřít ze stejných důvodů, ze kterých může odepřít nahlížení,
 archiv oprávněn požadovat pouze úhradu nákladů na svoje služby dle zveřejněného
ceníku (např.: rešerše, vyhledávání archiválií, náklady na kopie),
 samotné nahlížení je bezplatné = ALE výjimka pro AV archiválie ve správě NFA.
 Zákon o audiovizi
o Z archivního hlediska důležité:
 stanovení základních funkcí a poslání Národního filmového archivu (NFA),
 vymezení národního filmového dědictví = veškeré audiovizuální archiválie i práva
duševního vlastnictví, která vlastní stát a spravuje NFA. Zákaz zcizení.
 Povinnost uživatele ZOZ audiovizuálních děl vyrobených státem v období 28. 8. 1945 –
31. 12. 1991, u kterých uplynula práva výrobce ZOZ, užít je buď na podkladě originálních
nosičů NFA nebo s písemným souhlasem NFA.
 Zákon o ochraně osobních údajů
o Obsahuje obecnou úpravou povinností při zpracovávání osobních údajů (= systematické nikoli
nahodilé - nakládání s OÚ) nad rámec výlučné osobní potřeby FO.
o Obsahuje též výklad základních pojmů, např.: osobní údaj = jakákoliv informace týkající se
určené nebo určitelné FO; citlivý OÚ = vypovídající o národ., rasovém, etnickém původu,
politických postojích, náboženství, trest. činnosti, zdrav. stavu, sexuálním životě…
o Speciální pravidla pro oblast archivnictví obsažená v archivním zákoně, včetně zákl. zásady:
K výběru a trvalému uchování archiválie s OÚ není třeba souhlas.
Děkuji za pozornost.