6F9C093B44A34F32818C42D0E3ECEA99 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Cílem návrhu je provést do práva Unie opatření týkající se víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, která přijala Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT)[1] na svých výročních zasedáních v období 2012–2014. ICCAT je regionální organizace pro řízení rybolovu odpovědná za řízení populací tuňáka a tuňákovitých v Atlantském oceánu a přilehlých mořích, jíž je Unie smluvní stranou. Víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného byl vypracován v roce 2006[2] a v platnost vstoupil v roce 2007. ICCAT má pravomoc přijímat rozhodnutí (dále jen „doporučení“) pro ochranu a správu rybolovných oblastí ve své působnosti; tyto akty jsou závazné a v zásadě určené smluvním stranám ICCAT, ale obsahují rovněž povinnosti pro subjekty (například velitele plavidla). Doporučení ICCAT vstupují v platnost šest měsíců po svém přijetí a v případě Evropské unie musí být do práva Unie provedeny v rozsahu, v němž dosud nejsou právními předpisy Unie upraveny. Některá opatření ICCAT pro tuňáka obecného byla provedena prostřednictvím nařízení (EU) č. 544/2014 ze dne 15. května 2014[3], které změnilo nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009[4]. Účelem této změny bylo provést opatření týkající se rybolovných období přijatá komisí ICCAT v roce 2012 a 2013. Aby se zajistilo jednotné a účinné uplatňování všech opatření plánu obnovy přijatých v období 2012–2014 v celé Evropské unii, stávající návrh opatření začlení do nařízení o víceletém plánu obnovy tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Toto nařízení zruší nařízení Rady (ES) č. 302/2009. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Nebylo třeba využít konzultací se zúčastněnými stranami ani posouzení dopadů. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Shrnutí navrhovaných opatření Legislativní iniciativa řeší problém zajištění jednotného a účinného uplatňování nejaktuálnějších opatření víceletého plánu ICCAT pro obnovu tuňáka obecného v celé Evropské unii. Příslušná opatření na zachování zdrojů a řídicí opatření stanovená doporučeními ICCAT nejsou přímo použitelná pro jednotlivá plavidla nebo státní příslušníky Unie. Je proto nezbytné opatření ICCAT pro tuňáka obecného přijatá v letech 2012, 2013 a 2014 provést do práva Unie. Návrh obsahuje technická opatření, jako jsou opatření týkající se přemístění živého tuňáka obecného a jeho umístění do klecí, včetně opatření týkajících se použití stereoskopických kamer pro odhadnutí množství tuňáka obecného a jeho vypuštění, požadavky na hlášení úlovků a provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT. V čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013[5] se zavedla povinnost vykládky, která se u tuňáka obecného použije ode dne 1. ledna 2015. Podle čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení však povinností vykládky nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, jako například závazky vyplývající z doporučení ICCAT. Podle téhož ustanovení je Komise za účelem provedení takových mezinárodních závazků do práva Unie, mimo jiné zejména odchylek od povinnosti vykládky, zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci. Výměty tuňáka obecného proto budou v některých situacích stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/98 ze dne 18. listopadu[6] přípustné; tento návrh se na ně přímo nevztahuje. Právní základ Ustanovení čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie (čl. 3 odst. 1 písm. d) SFEU). Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Zásada proporcionality Návrh zajistí provedení příslušných opatření ICCAT do práva Unie, aniž by šel nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle. Volba nástrojů Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví plán obnovy podle článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013. S ohledem na několik nových skutečností a změn, z důvodu jasnosti, zjednodušení a právní jistoty bude nařízení (ES) č. 302/2009 tímto nařízením zrušeno. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Toto opatření nepředstavuje pro Unii žádné dodatečné výdaje. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 302/2009 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7], v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení (EU) č. 1380/2013[8], je zajistit využívání živých vodních zdrojů zajišťující udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky. (2) Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „úmluva“)[9]. (3) Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“), zřízená na základě uvedené úmluvy, přijala na svém 15. zvláštním zasedání v roce 2006 doporučení 06-05[10] za účelem stanovení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jehož platnost končí v roce 2022 (dále jen „plán obnovy“). Toto doporučení vstoupilo v platnost dne 13. června 2007. (4) Doporučení ICCAT 06-05 bylo provedeno do práva Unie nařízením Rady (ES) č. 1559/2007[11] o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. (5) Na svém 16. zvláštním zasedání v roce 2008 přijala komise ICCAT doporučení 08-05[12] pozměňující doporučení 06-05. Za účelem obnovy populace zavedl plán obnovy stanovený v roce 2006 a pozměněný v roce 2008 postupné snížení úrovně celkových přípustných odlovů od roku 2007 do roku 2011, omezení rybolovu v některých oblastech a obdobích, novou minimální velikost tuňáka obecného, opatření týkající se sportovního a rekreačního rybolovu, opatření související s kapacitou chovu a lovnou kapacitou a posílil program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce. (6) Doporučení ICCAT 08-05 bylo provedeno do práva Unie nařízením Rady (ES) č. 302/2009[13] o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007. (7) Na svém 17. zvláštním zasedání v roce 2010 přijala komise ICCAT doporučení 10-04[14] pozměňující doporučení 08-05. V zájmu obnovy populace doporučení 10-04 stanovilo, že mají být dále snižovány celkové přípustné odlovy a lovná kapacita a posílena kontrolní opatření, zejména opatření týkající se přemístění a umístění do klecí. Doporučení rovněž stanovilo, že je v roce 2012 zapotřebí dalších doporučení Stálého výboru pro výzkum a statistiku (SCRS) ohledně určení míst tření ryb a vytváření bezpečných útočišť. (8) Za účelem provedení revidovaných mezinárodních opatření na zachování zdrojů v doporučení 10-04 do práva Unie bylo nařízení (ES) č. 302/2009 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012[15]. (9) Na svém 18. zvláštním zasedání v roce 2012 přijala komise ICCAT doporučení 12-03[16] pozměňující doporučení 10-04. Aby se posílila účinnost plánu obnovy, zavedl plán technická opatření týkající se přemístění živého tuňáka obecného a jeho umístění do klecí, nové požadavky na hlášení úlovků, provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT a změny rybolovných období. Ohledně hodnocení populace tuňáka obecného kromě toho posílil úlohu SCRS. (10) Na svém 23. řádném zasedání v roce 2013 přijala komise ICCAT doporučení 13-07[17], které mění doporučení 12-03 tím, že zavádí malé změny v rybolovných obdobích, které se loďstva Unie netýkají. Navíc bylo přijato doporučení 13-08[18], které doplňuje plán obnovy. Doporučením se ustavuje společný postup pro používání systémů stereoskopických kamer pro odhad množství tuňáka obecného při umísťování do klecí a zavádí se pružné datum začátku rybolovného období pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku. (11) Za účelem provedení zásadních opatření z doporučení 12-03 a 13-08, jako jsou opatření týkající se rybolovných období, do práva Unie bylo nařízení (ES) č. 302/2009 dále změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014[19]. (12) Na svém 19. zvláštním zasedání v roce 2014 přijala komise ICCAT doporučení 14-04[20] pozměňující doporučení 13-07 a zrušující doporučení 13-08. Současně s racionalizací některých stávajících ustanovení o kontrole byly podrobněji specifikovány postupy pro používání stereoskopických kamer při umísťování do klecí a do plánu obnovy byla zavedena zvláštní opatření pro vypuštění tuňáka a zpracování mrtvých ryb. (13) Doporučení 14-04 je pro Unii závazné. (14) Všechny změny plánu obnovy přijaté komisí ICCAT v letech 2012, 2013 a 2014, které dosud nebyly provedeny, by měly být začleněny do právních předpisů Unie. Jelikož se tato transpozice týká plánu, jehož cíle a opatření byly definovány komisí ICCAT, toto nařízení nezahrnuje veškerý obsah víceletých plánů podle článků 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013[21]. (15) Je nezbytné, aby se do práva Unie provedly budoucí závazné změny plánu obnovy. Na Evropskou komisi (dále jen „Komise“) by v zájmu rychlého zapracování těchto změn do práva Unie měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (16) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o přemístění, umístění do klecí a zaznamenávání a hlášení činností pastí a plavidel, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[22], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. (17) V náležitě odůvodněných případech týkajících se přemístění, umístění do klecí a zaznamenávání a hlášení činností pastí a plavidel, a jestliže si to vyžadují závažné naléhavé důvody, by Komise měla přijmout vhodné prováděcí akty bezodkladně. (18) Z důvodu jasnosti, zjednodušení a právní jistoty by tímto nařízením mělo být zrušeno nařízení (ES) č. 302/2009. (19) Některá ustanovení nařízení (ES) č. 302/2009 jsou zastaralá, zejména protože jsou nyní uvedena v jiných aktech Unie, a měla by být vypuštěna. Další ustanovení by měla být aktualizována, aby odrážela změny právních předpisů, zejména změny vyplývající z přijetí nařízení (EU) č. 1380/2013. (20) Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009[23] stanoví zejména režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování na základě globálního a integrovaného přístupu a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011[24] stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008[25] zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Tyto akty se nyní vztahují na některé záležitosti obsažené v nařízení (ES) č. 302/2009, a zejména na článek 33 o vynucovacích opatřeních a přílohu VIII týkající se přenosu VMS. Proto není nutné tato ustanovení začleňovat do tohoto nařízení. (21) V souladu s čl. 49 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011 se přepočítací koeficienty přijaté výborem SCRS použijí na výpočet ekvivalentu zaokrouhlené hmotnosti zpracovaného tuňáka obecného, a to i pro účely tohoto nařízení. (22) V souladu s článkem 95 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 bylo navíc přijato prováděcí rozhodnutí Komise 2014/156/EU[26]. Toto prováděcí rozhodnutí stanoví mimo jiné cílové standardy a cíle pro kontrolu rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. (23) Bod 2c doporučení ICCAT 06-07[27] zavádí v rámci chovu tuňáka obecného program odběru vzorků pro odhad jeho počtu na základě velikosti. Toto ustanovení bylo provedeno článkem 10 nařízení (ES) č. 302/2009. Není nutné, aby toto nařízení speciálně stanovovalo program odebírání vzorků, neboť potřeby tohoto programu odběru vzorků jsou nyní plně zajištěny prostřednictvím programů stanovených v bodu 83 doporučení 14-04, které má být provedeno tímto nařízením. S cílem zpřesnit počet a hmotnost ryb stanoví tento odstavec používání stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních technik zajišťujících rovnocennou přesnost a vztahuje se na všechna umístění do klecí. (24) V čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se zavedla povinnost vykládky, která se u tuňáka obecného používá ode dne 1. ledna 2015. Podle čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení však povinností vykládky nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, jako například závazky vyplývající z doporučení ICCAT. Podle téhož ustanovení je Komise za účelem provedení takových mezinárodních závazků do práva Unie, mimo jiné zejména odchylek od povinnosti vykládky, zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci. Výměty tuňáka obecného proto budou v některých situacích stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014[28] přípustné. Není tedy třeba, aby se toto nařízení na povinnosti týkající se výmětů vztahovalo, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se řídí Unie při používání plánu obnovy vymezeného v čl. 3 bodu 1. 2. Toto nařízení se vztahuje na populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Článek 2 Cíl Cílem tohoto nařízení v souladu s plánem obnovy vymezeným v čl. 3 odst. 1 je dosáhnout do roku 2022 s pravděpodobností nejméně 60 % biomasy odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu. Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 1) „plánem obnovy“ víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus), který se použije od roku 2007 do roku 2022 a který doporučila Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“); 2) „rybářským plavidlem“ plavidlo s vlastním pohonem používané nebo určené k použití pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přemísťovacích plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí; 3) „plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného; 4) „zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením a/nebo zpracováním; 5) „pomocným plavidlem“ plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, sítě košelkového nevodu nebo pasti do určeného přístavu a/nebo na zpracovatelské plavidlo; 6) „vlečným plavidlem“ plavidlo používané pro vlečné klece; 7) „podpůrným plavidlem“ jiné rybářské plavidlo uvedené v bodě 2; 8) „aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov a pasti skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného; 9) „společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu dalšímu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více dalším plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s klíčem pro rozdělení odlovů; 10) „přemístěním“: i) přemístění živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece; ii) přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece; iii) přemístění klece s tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo; iv) přemístění živého tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství; v) přemístění živého tuňáka obecného z pasti do přepravní klece; 11) „kontrolou přemístění“ další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje; 12) „pastí“ upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem; 13) „umístěním do klecí“ přemístění tuňáka obecného z přepravní klece nebo pasti do chovných klecí; 14) „chovem“ umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení jejich celkové biomasy; 15) „hospodářstvím“ zařízení používané pro chov tuňáka obecného odloveného pastmi a/nebo plavidly lovícími košelkovými nevody; 16) „kapacitou chovu“ kapacita hospodářství (v tunách) držet ryby pro účely jejich výkrmu a chovu; 17) „výlovem“ usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo pastech; 18) „překládkou“ vyložení všech nebo jen některých ryb, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se za překládku nepovažuje; 19) „sportovním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu; 20) „rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci nejsou členy vnitrostátní sportovní organizace ani nejsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu; 21) „stereoskopickou kamerou“ kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje zachycovat trojrozměrné obrazy; 22) „kontrolními kamerami“ stereoskopické kamery a/nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením; 23) „dokumentací úlovků tuňáka obecného“ nebo „elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného“ doklad o úlovcích tuňáka obecného; 24) „odpovědným členským státem“ a „členským státem odpovědným za“ členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se past nebo hospodářství nachází, nebo v případě, že se past nebo hospodářství nachází na volném moři, členský stát, v němž je usazen provozovatel pasti nebo hospodářství; 25) „úkolem II“ úkol II vymezený komisí ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“[29]; 26) „smluvními stranami úmluvy“ smluvní strany úmluvy a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami; 27) „SCRS“ Stálý výbor pro výzkum a statistiku ICCAT; 28) „oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast působnosti opatření ICCAT stanovená v článku 1 úmluvy. Článek 4 Délka plavidel Veškeré délky plavidel uvedené v tomto nařízení se považují za celkovou délku. KAPITOLA II Řídicí opatření Článek 5 Podmínky související s řídicími opatřeními 1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že rybolovné činnosti jeho plavidel provádějících odlov a pastí odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného, která má daný členský stát ve východním Atlantiku a Středozemním moři k dispozici. 2. V rámci plánu obnovy nelze převádět nevyčerpaná práva na výlov na další období. 3. Pronájem rybářských plavidel Unie pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je zakázán. Článek 6 Předkládání plánů řízení rybolovné kapacity, plánů rybolovu a plánů řízení chovu 1. Každoročně do 31. ledna předá každý členský stát Komisi: a) plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a pasti lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři; b) plán řízení rybolovné kapacity, jímž se zajistí, že rybolovná kapacita členského státu odpovídá jeho přidělené kvótě; 2. Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a začlení je do plánu Unie pro řízení rybolovu a kapacity, který má být každoročně do 15. února předán sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT. 3. Každoročně do 15. dubna každý členský stát, který má v úmyslu pozměnit plán ICCAT, pokud jde o platnou chovnou kapacitu, předá plán řízení chovu Komisi, která jej předá sekretariátu ICCAT. Článek 7 Plány rybolovu 1. Roční plán rybolovu předkládaný každým členským státem určí kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení uvedených v článcích 10 a 11 a stanoví zejména: a) plavidla provádějící odlov, jejichž délka přesahuje 24 metrů, uvedená na seznamu plavidel podle čl. 19 odst. 1 písm. a), individuální kvótu přidělenou těmto plavidlům a opatření zavedená k zajištění dodržování jednotlivých kvót a povolení vedlejších úlovků; b) pro plavidla provádějící odlov, jejichž délka nepřesahuje 24 metrů, a pro pasti alespoň kvótu přidělenou organizacím producentů nebo skupinám plavidel, které loví s podobným druhem lovného zařízení. 2. Veškeré následné úpravy ročního plánu rybolovu nebo individuálních kvót přidělených plavidlům provádějícím odlov, jejichž délka přesahuje 24 metrů a jež jsou uvedena na seznamu podle čl. 19 odst. 1 písm. a), předloží příslušný členský stát Komisi nejpozději tři dny před provedením činnosti související s touto úpravou. Komise předá tyto úpravy sekretariátu ICCAT nejpozději 48 hodin před provedením činnosti související s touto úpravou. Článek 8 Plány řízení rybolovné kapacity 1. Roční plán řízení rybolovné kapacity předkládaný každým členským státem musí splňovat podmínky stanovené v tomto článku. 2. Maximální počet pastí zaregistrovaných v členském státě a rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, které mohou tuňáka obecného lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat, se stanoví v souladu se Smlouvou a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013. 3. Maximální počet rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, která jsou zapojena do rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, se omezí na počet rybářských plavidel – a jejich celkovou odpovídající hrubou prostornost – plujících pod vlajkou daného členského státu, která lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala či vykládala tuňáka obecného v období od 1. ledna 2007 do 1. července 2008. V případě plavidel provádějících odlov se toto omezení použije podle druhu lovného zařízení. 4. Pro plavidla, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného v rámci odchylky podle čl. 13 odst. 2, jsou k určení maximálního počtu rybářských plavidel stanoveny dodatečné podmínky v příloze I. 5. Maximální počet pastí, které členský stát pro lov tuňáka ve východním Atlantiku a Středozemním moři používá, je omezen na počet pastí povolených daným členským státem ke dni 1. července 2008. 6. Odchylně od ustanovení uvedených v odstavcích 3 a 5 pro roky 2015, 2016 a 2017 platí, že může-li členský stát prokázat, že jeho rybolovná kapacita zřejmě neumožní využití celé kvóty, může rozhodnout, že do svého ročního plánu rybolovu podle článku 7 zahrne vyšší počet pastí a plavidel. 7. Odchylně od odstavců 3 a 6 pro roky 2015, 2016 a 2017 platí, že každý členský stát omezí počet svých plavidel lovících košelkovými nevody, která nemají oprávnění lovit tuňáka obecného v rámci odchylky podle čl. 13 odst. 2 písm. b), na počet plavidel lovících košelkovými nevody s oprávněním v roce 2013 nebo 2014. 8. Při sestavování plánů řízení rybolovné kapacity vychází výpočet rybolovné kapacity každého členského státu z nejlepší míry úlovků na plavidlo a zařízení, jak ji odhadl výbor SCRS v roce 2009[30] a odsouhlasila komise ICCAT na jednání Výboru pro kontrolu dodržování pravidel ICCAT konajícím se mezi zasedáními v roce 2010[31]. Jakmile SCRS zreviduje uvedenou míru úlovků, členské státy vždy používají nejnovější míru úlovků schválenou komisí ICCAT. Článek 9 Plány řízení chovu 1. Plán řízení chovu předkládaný každým členským státem musí splňovat podmínky stanovené v tomto článku. 2. Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka pro každý členský stát a maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného, které každý členský stát může přidělit, se určí v souladu se Smlouvou a článkem16 nařízení (EU) č. 1380/2013. 3. Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka pro členský stát je omezena na kapacitu chovu a výkrmu tuňáka v hospodářstvích daného členského státu, která byla registrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení či povolena a oznámena komisi ICCAT k 1. červenci 2008. 4. Maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou hospodářství daného členského státu registrovala u ICCAT v letech 2005, 2006, 2007 či 2008. 5. V rámci maximálního množství vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného podle odstavce 4 přidělí každý členský stát svým hospodářstvím maximální roční míru vysazení. KAPITOLA III TECHNICKÁ OPATŘENÍ ODDÍL 1 RYBOLOVNÁ OBDOBÍ Článek 10 Plavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí košelkových nevodů, trawlery pro pelagický rybolov, pasti a sportovní a rekreační rybolov 1. Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími pelagický odlov na dlouhou lovnou šňůru, jejichž délka přesahuje 24 m, ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. ledna do 31. května, s výjimkou oblasti západně od 10 ° z. d. a severně od 42 ° s. š., jakož i výlučné hospodářské oblasti Norska, kde je uvedený rybolov povolen od 1. srpna do 31. ledna. 2. Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 24. června, s výjimkou výlučné hospodářské oblasti Norska, kde je uvedený rybolov povolen od 25. června do 31. října. 3. Lov tuňáka obecného prostřednictvím trawlerů pro pelagický rybolov ve východním Atlantiku se povoluje od 16. června do 14. října. 4. Rekreační a sportovní lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 16. června do 14. října. 5. Lov tuňáka obecného pomocí jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavcích 1 až 4 a článku 11, včetně pastí je povolen během celého roku. Článek 11 Návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru 1. Lov tuňáka obecného návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. července do 31. října. 2. Pokud není ohrožena ochrana oblastí, kde dochází k tření, a celková délka rybolovného období pro uvedené druhy rybolovu nepřesáhne čtyři měsíce, může každý členský stát pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru plující pod jejich vlajkou a provozující činnost ve východním Atlantiku stanovit jiné datum začátku rybolovného období. 3. Každý členský stát ve svém plánu rybolovu podle článku 7 upřesní, zda byla změněna data začátku těchto rybolovů, jakož i souřadnice dotčených oblastí. ODDÍL 2 MINIMÁLNÍ VELIKOST, NÁHODNÉ ÚLOVKY, VEDLEJŠÍ ÚLOVKY Článek 12 Povinnost vykládky Ustanovení tohoto oddílu se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých odchylek v souladu s čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení. Článek 13 Minimální velikost 1. Minimální velikost tuňáka obecného odloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je 30 kg nebo 115 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve. 2. Odchylně od odstavce 1 se minimální velikost tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu: a) lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru; b) lov tuňáka obecného v Jaderském moři za účelem chovu; c) lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr. 3. Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I. 4. Dotčené členské státy vydají plavidlům zvláštní oprávnění k rybolovu na základě odchylky podle odstavce 2. Dotčená plavidla se uvedou na seznamu plavidel provádějících odlov podle čl. 19 odst. 1 písm. a). Za tímto účelem se použijí ustanovení uvedená v článcích 19 a 20. Článek 14 Náhodné úlovky 1. Náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm se povolují pro všechna plavidla a pasti provádějící aktivně odlov tuňáka obecného. 2. Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného v počtu ryb uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř pasti kdykoli po každé rybolovné operaci. 3. Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidla provádějící odlov nebo pasti. 4. Na náhodné úlovky tuňáka obecného se vztahují články 23, 28, 29 a 30. Článek 15 Vedlejší úlovky 1. Každý členský stát přidělí pro účely vedlejších úlovků tuňáka obecného zvláštní kvótu a při předložení plánu rybolovu ji sdělí Komisi. 2. Plavidla Unie, která neloví tuňáka obecného aktivně, zamezí tomu, aby vedlejší úlovky tuňáka obecného překročily kdykoliv po rybolovné operaci 5 % celkového úlovku na palubě vyjádřeného hmotností nebo počtem kusů. Výpočet uvedeného procentního podílu vyjádřeného počtem kusů se použije pouze pro tuňáka a tuňákovité spravované komisí ICCAT. 3. Každý členský stát odečte ze své kvóty všechny mrtvé ryby z vedlejších úlovků podle odstavce 2. Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu se Smlouvou a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013. 4. Byla-li kvóta přidělená členskému státu rybářského plavidla nebo pasti již vyčerpána, musí být odlovu tuňáka obecného zabráněno. Mrtvý tuňák obecný musí být vyložen a podléhá konfiskaci a příslušným následným opatřením. V souladu s článkem 27 podává každý členský stát každoročně o těchto množstvích informace Komisi, která je předá sekretariátu ICCAT. 5. Na vedlejší úlovky se použijí postupy uvedené v článcích 25, 28, 29, 30 a 54. ODDÍL 3 POUŽÍVÁNÍ LETADEL Článek 16 Používání leteckých prostředků Používání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo všech typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje. KAPITOLA IV SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ RYBOLOV Článek 17 Zvláštní kvóta pro rekreační a sportovní rybolov Každý členský stát reguluje rekreační a sportovní rybolov tím, že pro účely těchto druhů rybolovu přiděluje zvláštní kvótu, a při předložení plánu rybolovu ji sdělí Komisi. Článek 18 Rekreační a sportovní rybolov 1. Každý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, reguluje rekreační a sportovní rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního a sportovního rybolovu. 2. U rekreačního a sportovního rybolovu nelze povolit odlov více než jednoho tuňáka obecného na plavidlo a den. 3. Tuňák obecný je při vykládce celý, nebo bez žaber a/nebo vykuchaný. 4. Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního a sportovního rybolovu na trh se zakazuje. 5. Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního a sportovního rybolovu, včetně hmotnosti a délky každého tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise tyto informace předá SCRS. 6. Každý členský stát započítá mrtvé úlovky z rekreačního a sportovního rybolovu do kvót, které přidělil v souladu s čl. 7 odst. 1 a článkem 17. KAPITOLA V KONTROLNÍ OPATŘENÍ ODDÍL 1 ZÁZNAMY O PLAVIDLECH A PASTECH Článek 19 Záznamy o plavidlech 1. Každý členský stát předloží Komisi elektronicky každý rok měsíc před zahájením rybolovného období podle článků 10 a 11, pokud se použijí, a jinak měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění: a) seznam všech plavidel provádějících odlov plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři na základě zvláštního oprávnění k rybolovu; b) seznam všech ostatních rybářských plavidel, jiných než plavidel provádějících odlov, plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři. 2. Oba seznamy jsou sestaveny podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací. 3. Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu. 4. Seznamy uvedené v odstavci 1 obsahují název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je vymezeno v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004[32]. 5. Zpětné předkládání seznamů se neuznává. Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotčený členský stát o tom okamžitě uvědomí Komisi a poskytne: a) úplné údaje o zamýšleném náhradním rybářském plavidle či plavidlech za plavidlo zařazené na jednom ze seznamů uvedených v odstavci 1 a b) úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy. 6. Komise zašle informace uvedené v odstavci 1 a 2 sekretariátu ICCAT, aby tato plavidla mohla být zanesena do evidence ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo do evidence ICCAT všech ostatních rybářských plavidel (jiných než plavidel provádějících odlov), která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným. 7. S nezbytnými úpravami se použijí ustanovení čl. 8a odst. 2, článků 6, 7 a 8 nařízení Rady (ES) č. 1936/2001[33]. Článek 20 Oprávnění k rybolovu pro plavidla 1. Aniž je dotčen článek 15, nesmějí rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 19 odst. 1, tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat zpracovávat ani vykládat. 2. Pokud je individuální kvóta považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného a požádá plavidlo, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu. Článek 21 Záznamy o pastích schválených pro lov tuňáka obecného 1. Každoročně do 15. února zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech svých pastí, které jsou na základě zvláštního oprávnění k rybolovu povoleny pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Seznam obsahuje název pastí a registrační číslo a je sestaven podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací. 2. Komise zašle tento seznam sekretariátu ICCAT, aby uvedené pasti mohly být zaneseny do jeho evidence pastí povolených pro účely lovu tuňáka obecného. 3. Pasti Unie, které nejsou zaneseny v evidenci ICCAT, nejsou oprávněny tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři lovit, uchovávat, přemísťovat, umísťovat do klecí ani vykládat. 4. S nezbytnými úpravami se použijí ustanovení čl. 8a odst. 2, 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1936/2001. Článek 22 Společné rybolovné operace 1. Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze se souhlasem členského státu nebo členských států vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody získalo oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného a musí mít přidělenou individuální kvótu. Společné rybolovné operace s jinými smluvními stranami úmluvy nejsou povoleny. 2. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svých rybářských plavidel, která žádají o oprávnění k účasti na společné rybolovné operaci, získal tyto informace: a) dobu trvání; b) totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel; c) kvóty jednotlivých plavidel; d) klíč pro rozdělení daných úlovků mezi rybářská plavidla a e) informace o cílových hospodářstvích. 3. Alespoň 15 dnů před zahájením operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 2 ve formátu stanoveném v příloze VI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 10 dnů před zahájením operace. 4. V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 3 nepoužije na informace požadované podle odst. 2 písm. e). V takovém případě členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Oddíl 2 Úlovky Článek 23 Požadavky na vedení záznamů 1. Kromě dodržování článků 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitel plavidla Unie provádějícího odlov zanáší v příslušných případech do lodního deníku informace uvedené v části A přílohy II. 2. Velitelé vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají své činnosti v souladu s požadavky stanovenými v částech B, C a D přílohy II. Článek 24 Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli pastí 1. Velitelé plavidel provádějících aktivně odlov tuňáka obecného zasílají denně orgánům členského státu vlajky údaje z lodních deníků, včetně registračního čísla ICCAT, názvu plavidla, začátku a konce doby platnosti oprávnění, data, času, místa (zeměpisné šířky a délky) a hmotnosti i počtu tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy. Velitelé zasílají tyto údaje v elektronické podobě ve formátu stanoveném v příloze V během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. 2. Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci, i operaci, při níž byl úlovek nulový. 3. U plavidel lovících košelkovými nevody a plavidel o délce větší než 24 metrů předává zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2 provozovatel plavidel orgánům svého členského státu vlajky denně nejpozději do 9.00 hod. GMT za předešlý den a u ostatních plavidel provádějících odlov nejpozději v pondělí do půlnoci za předcházející týden končící v neděli o půlnoci GMT. 4. Provozovatelé pastí, které aktivně loví tuňáka obecného, zasílají hlášení o denních úlovcích včetně registračního čísla ICCAT, data, času, úlovků (hmotnosti a počtu ryb), a to i nulových úlovků. Tyto údaje zasílají orgánům svého členského státu do 48 hodin v elektronické podobě ve formátu stanoveném v příloze V během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. 5. Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla pro zaznamenávání a hlášení činností plavidel a pastí podle odstavců 1 až 4. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 59 odst. 2. V řádně odůvodněných, závažných a naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 59 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty. Článek 25 Týdenní a měsíční hlášení o úlovcích zasílané členskými státy 1. Každý členský stát postoupí Komisi v elektronické podobě hlášení o úlovcích podle článku 24 neprodleně po jejich přijetí a u všech plavidel provádějících odlov a pastí Komisi okamžitě poskytne týdenní hlášení o úlovcích ve formátu stanoveném v příloze V. Komise předává tyto informace každý týden sekretariátu ICCAT ve formátu stanoveném komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací. 2. Do patnáctého dne každého měsíce uvědomí každý členský stát Komisi o množstvích tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, která byla vyložena, přeložena, ulovena do pasti nebo umístěna do klecí rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo pastmi registrovanými v tomto členském státě během předcházejícího měsíce. Poskytované informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení, včetně vedlejších úlovků, úlovků sportovního a rekreačního rybolovu a nulových úlovků. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT. Článek 26 Informace o vyčerpání kvóty 1. Kromě ustanovení článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení podle článků 10 a 11 tohoto nařízení dosáhla 80 %. 2. Kromě ustanovení článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení podle článků 10 a 11 tohoto nařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. 3. K informaci uvedené v odstavci 2 se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu. Článek 27 Roční vykazování úlovků členskými státy 1. Každoročně do 15. března oznámí každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rybářský hospodářský rok. Tyto informace zahrnují: a) název plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT; b) dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov; c) celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění, včetně případů, kdy byl úlovek nulový; d) celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění a e) celkové úlovky mimo dobu jejich oprávnění (vedlejší úlovky), včetně případů, kdy byl úlovek nulový. 2. V případě plavidel, jež nejsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, informace, které mají být Komisi předloženy ve stejný den uvedený v odstavci 1, zahrnují: a) název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo a b) celkové úlovky tuňáka obecného. 3. Každý členský stát sdělí Komisi informace o plavidlech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. 4. Komise informace obdržené podle odstavců 1, 2 a 3 předá sekretariátu ICCAT. Oddíl 3 Vykládka a překládka Článek 28 Určené přístavy 1. Každý členský stát určí přístavy nebo místa blízko pobřeží (určené přístavy), kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. 2. Aby mohl být přístav označen za určený přístav, uvede členský stát přístavu povolené časy pro vykládku a překládku a povolená výkladiště a překladiště. 3. Do 15. února každého roku každý členský stát předá seznam určených přístavů Komisi, která tyto informace předá sekretariátu ICCAT. 4. Jinde než v přístavech nebo místech blízko pobřeží určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 se zakazuje vykládat nebo překládat z rybářských plavidel jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Článek 29 Vykládka 1. Na velitele rybářských plavidel Unie o délce větší než 12 metrů, jež jsou zařazena na seznamu plavidel vedeném u ICCAT podle článku 19, se použije článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Oznámení před připlutím podle článku 17 uvedeného nařízení se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si přejí využít. 2. Velitelé rybářských plavidel Unie o celkové délce větší než 12 metrů, která jsou zařazena na seznam ICCAT podle článku 19, kromě toho oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlá využít, alespoň tyto informace: a) předpokládaný čas připlutí; b) odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě a c) informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven. 3. Uplatňují-li členské státy na oznámení podle odstavců 1 a 2 čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) č. 404/2011, lze odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámit v dohodnuté době oznámení před připlutím. 4. Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních ve stávajícím roce. 5. Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 51 uvede o tomto kontrolním systému, jenž přijal, podrobné informace. Tento kontrolní režim se vztahuje rovněž na výlov. 6. Orgány členského státu přístavu zašlou záznam o vykládce orgánům státu vlajky rybářského plavidla do 48 hodin po ukončení vykládky. 7. Vedle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé plavidel Unie provádějících odlov, bez ohledu na délku těchto plavidel, předloží po každém výjezdu prohlášení o vykládce: a) příslušným orgánům členského státu vlajky, b) a pokud byla vykládka provedena v přístavu jiného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, příslušným orgánům dotyčného členského státu přístavu nebo dotyčné smluvní strany přístavu. 8. Všechny vyložené úlovky se zváží. Článek 30 Překládka 1. Odchylně od článku 20 nařízení (ES) č. 1224/2009 je překládka tuňáka obecného na moři ve východním Atlantiku a Středozemním moři za všech okolností zakázána. 2. Rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech za podmínek stanovených v článku 28. 3. Členský stát přístavu zajistí úplné provedení inspekce během celé doby překládky, a to na všech místech překládky. 4. Před vplutím do přístavu velitelé či zástupci přijímajících rybářských plavidel poskytnou nejméně 48 hodin před očekávaným časem připlutí příslušným orgánům členského státu nebo smluvní strany úmluvy, jejichž přístav chtějí použít, tyto informace: a) předpokládané datum, čas a přístav připlutí; b) odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě a informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven; c) název rybářského plavidla provádějícího překládku a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři; d) název přijímajícího rybářského plavidla, jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři a e) množství a zeměpisnou oblast úlovku tuňáka obecného určeného k překládce. 5. Rybářská plavidla nesmějí provádět překládku, dokud neobdrží předchozí oprávnění od svého státu vlajky. 6. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku oznámí před zahájením překládky svému státu vlajky tyto informace: a) množství tuňáka obecného určeného k překládce; b) datum a přístav překládky; c) název, registrační číslo a vlajku přijímajícího rybářského plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, a d) zeměpisnou oblast, ve které byl tuňák obecný uloven. 7. Všechny překládky musí být podrobeny inspekci orgánů členských států v určeném přístavu. Příslušný orgán členského státu: a) provádí inspekci přijímajícího rybářského plavidla v okamžiku připlutí a kontroluje náklad a dokumentaci související s překládkou; b) zasílá záznam o překládce orgánu státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku do 5 dnů po ukončení překládky. 8. Odchylně od článků 21 a 22 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé rybářských plavidel Unie, bez ohledu na jejich délku, vyplní a zašlou prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo pluje. Prohlášení se předává nejpozději do 48 hodin po datu uskutečnění překládky v přístavu ve formátu stanoveném v příloze III. Oddíl 4 Přemístění Článek 31 Oprávnění k přemístění 1. Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo provozovatel hospodářství či pasti, odkud je dané přemístění prováděno, příslušným orgánům svého členského státu předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede: a) název plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, hospodářství nebo pasti a registrační číslo ICCAT; b) předpokládaný čas přemístění; c) odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno; d) informace o místě (zeměpisná délka/šířka), kde bude přemístění provedeno, a identifikovatelná čísla klecí; e) název přijímajícího vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně registrační číslo ICCAT; f) cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného. 2. Za tímto účelem je každé kleci přiděleno jedinečné číslo klece. Čísla se vydávají s jedinečným systémem číslování, který zahrnuje alespoň třímístný písmenný kód odpovídající vlajce vlečných plavidel, po němž následují tři číslice. 3. Rybářská plavidla, hospodářství nebo pasti nesmějí provádět přemístění, dokud neobdrží předchozí oprávnění od svého státu. Orgány odpovědného členského státu rozhodnou v případě každého přemístění o udělení oprávnění k němu. Za uvedeným účelem je každému přemístění přiděleno jedinečné identifikační číslo, které je oznámeno veliteli rybářského plavidla, provozovateli pasti nebo případně provozovateli hospodářství. Pokud je oprávnění uděleno, zahrnuje toto číslo třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři písmena indikující oprávnění „AUT“ (authorisation), po nichž následují pořadová čísla. Pokud je oprávnění zamítnuto, zahrnuje toto číslo třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři písmena indikující zamítnutí oprávnění „NEG“ (non-authorisation), po nichž následují pořadová čísla. 4. V případě, že ryby uhynou během přemístění, odpovědné členské státy a provozovatelé zapojení do přemístění postupují v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze XII. 5. Oprávnění k přemístění uděluje či zamítá členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, případně hospodářství či past do 48 hodin po předložení předběžného oznámení o přemístění. 6. Oprávnění k přemístění ryb vydané odpovědným členským státem nepředjímá povolení umístit je do klecí. Článek 32 Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění 1. Členský stát odpovědný za plavidlo, past nebo hospodářství oprávnění k přemístění neudělí, pokud při přijetí předběžného oznámení o přemístění shledá, že: a) plavidlo provádějící odlov nebo past uvedené jako plavidlo nebo past, jež ryby ulovily, nemá dostatečnou kvótu; b) plavidlo provádějící odlov nebo provozovatel pasti řádně neohlásili množství ryb nebo neměli oprávnění umístit je do klecí nebo nezohlednily toto množství pro využití případné použitelné kvóty; c) plavidlo provádějící odlov nebo past uvedené jako plavidlo nebo past, jež ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného nebo d) vlečné plavidlo uvedené jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT všech ostatních rybářských plavidel (kromě plavidel provádějících odlov) oprávněných provozovat činnosti související s tuňákem obecným podle čl. 19 odst. 1 písm. b) nebo není vybaveno systémem sledování plavidel. 2. V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí: a) členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo past vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli pasti nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb a oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje a že musí vypustit ryby do moře; b) velitel plavidla provádějícího odlov, provozovatel hospodářství nebo provozovatel pasti ryby vypustí; c) vypuštění tuňáka obecného se provede v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Článek 33 Sledování videokamerou 1. V případě přemístění velitel plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, provozovatel hospodářství nebo pasti, kteří přemisťují tuňáka obecného, zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Minimální normy a postupy týkající se videozáznamů musí být v souladu s přílohou IX. 2. Každý členský stát odpovědný za plavidlo, past nebo hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům a regionálním pozorovatelům ICCAT. 3. Každý členský stát odpovědný za plavidlo, past nebo hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům Unie a vnitrostátním pozorovatelům. 4. Každý členský stát odpovědný za plavidlo, past nebo hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním. Článek 34 Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a zahájení a průběh šetření 1. Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti pasti, uvedení v regionálním programu pozorovatelů ICCAT stanoveném v článku 49 a příloze VII, zaznamenávají údaje a podávají zprávu o provedených přemístěních, sledují a odhadují přemístěné úlovky a ověřují záznamy uvedené v předběžném oprávnění k přemístění podle článku 31 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 36. 2. V případech, kdy existuje více než 10% rozdíl v počtu úlovků odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, příslušnými kontrolními orgány a/nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo zástupcem pasti, nebo pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné tyto odhady provést, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, hospodářství nebo past zahájí šetření, které musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí na hospodářství nebo v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno. Do doby, než budou známy výsledky uvedeného šetření, není povoleno umístění do klecí a oddíl dokladu o úlovcích tuňáka obecného týkající se odlovu není schválen. 3. Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout tento počet, provozovatel může požádat orgány státu vlajky plavidla, pasti nebo hospodářství, aby se provedlo nové přemístění a poskytl odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. 4. Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektorem, regionální pozorovatelé ICCAT podepíší prohlášení ICCAT o přemístění pouze v případě, že jsou jejich postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro řízení a zachování zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jejich pozorování i příslušnému videozáznamu v souladu s požadavky čl. 33 odst. 1. Prohlášení čitelně podepíší a uvedou v něm číslo ICCAT. 5. Regionální pozorovatelé ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo zástupci hospodářství či pasti. Článek 35 Opatření pro odhad počtu a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby dále zkoumaly metodiku způsobu, jak lépe odhadovat počet i hmotnost tuňáka obecného v okamžiku výlovu a umístění do klecí. Každý členský stát podá každoročně do 22. srpna o přijatých opatřeních zprávu Komisi, která tyto zprávy předloží SCRS. Článek 36 Prohlášení o přemístění 1. Při ukončení přemístění úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé pastí nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze IV a předají ho příslušným orgánům svého členského státu. 2. Příslušné orgány členského státu odpovědného za plavidla, hospodářství nebo pasti, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Systém číslování zahrnuje třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři pořadová čísla, po nichž následují tři písmena „ITD“ (MS-20**/xxx/ITD). 3. Přemístění ryb provází originál prohlášení o přemístění. Velitel plavidla provádějícího odlov, provozovatel pasti, velitel vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství uchová kopii tohoto prohlášení. 4. Velitelé plavidel provádějících přemístění (včetně vlečných plavidel) zaznamenávají své činnosti v souladu s požadavky stanovenými v příloze II. Článek 37 Prováděcí akty Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla upravující přemístění podle článků 31 až 36. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 59 odst. 2. V řádně odůvodněných, závažných a naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 59 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty. Oddíl 5 Umístění do klecí Článek 38 Povolení k umístění do klecí 1. Před začátkem každého umístění do klecí se zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořních mil od hospodářských zařízení. 2. Před každým umístěním do klecí uvědomí příslušný orgán členského státu odpovědného za hospodářství členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo past o množství ryb, jež ulovilo toto plavidlo nebo past, a požádá o povolení k umístění do klecí. 3. Umístění do klecí může být zahájeno až po předchozím oprávnění vydaném: a) smluvní stranou úmluvy nebo členským státem, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo past, nebo b) smluvní stranou úmluvy nebo členským státem, které jsou odpovědné za hospodářství, pokud to bylo dohodnuto mezi zúčastněnými členskými státy nebo se smluvní stranou úmluvy, pod jejíž vlajku hospodářství spadá. 4. Povolení k umístění do klecí uděluje nebo zamítá členský stát nebo smluvní strana úmluvy, které jsou odpovědné v příslušném případě za plavidlo provádějící odlov, past nebo hospodářství, do jednoho pracovního dne po předložení žádosti a informací podle odstavce 2. V případě, že smluvní strana úmluvy nebo členský stát, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď, mohou umístění do klecí povolit. 5. Tuňák obecný se do klecí umísťuje před 15. srpnem s výjimkou případů, které členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědné za hospodářství přijímající ryby řádně odůvodní. Tyto důvody se předkládají spolu se zprávou o umístění do klecí. Článek 39 Zamítnutí povolení k umístění do klecí 1. Členský stát odpovědný v příslušném případě za plavidlo provádějící odlov, past nebo hospodářství, zamítne povolení k umístění do klecí, pokud po obdržení informací uvedených v čl. 38 odst. 2 shledá, že: a) plavidlo provádějící odlov nebo past uvedené jako plavidlo nebo past, které ryby ulovily, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného umístěného v klecích; b) množství ryb nebylo plavidlem provádějícím odlov nebo pastí řádně ohlášeno nebo nebylo zohledněno pro výpočet použitelné kvóty; c) plavidlo provádějící odlov nebo past uvedené jako plavidlo nebo past, jež ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného. 2. V případě, že povolení k umístění do klecí vydáno není, členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov požádají členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za hospodářství, aby úlovky zabavily a vydaly příkaz k vypuštění ryb. 3. Po obdržení příkazu k vypuštění ryb postupuje provozovatel hospodářství při vypouštění v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze XI. Článek 40 Dokumentace úlovků tuňáka obecného Členské státy odpovědné za hospodářství zakáží všechna umístění tuňáka obecného do klecí pro účely chovu, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010[34]. Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená i schválená orgány smluvní strany úmluvy nebo členského státu plavidel provádějících odlov nebo pastí. Článek 41 Inspekce Členské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích. Článek 42 Sledování videokamerou 1. Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno videokamerou umístěnou ve vodě. Video záznam se v souladu s ustanoveními přílohy IX pořídí pro každé umístění do klecí. 2. Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům a regionálním pozorovatelům ICCAT. 3. Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům Unie a vnitrostátním pozorovatelům. 4. Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním. Článek 43 Zahájení a průběh šetření 1. V případech, kdy se odhad regionálního pozorovatele ICCAT ohledně počtu tuňáka obecného liší o více než 10 % od odhadu kontrolních orgánů příslušného členského státu nebo provozovatele hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo past. 2. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nesmí provádět výlov a oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se hospodářství není schválen. 3. Členské státy odpovědné za hospodářství a za plavidlo provádějící odlov nebo past, která provádějí šetření, mohou k uzavření šetření používat jiné informace, které mají k dispozici, včetně výsledků programů podle článku 44. Článek 44 Opatření a programy pro odhad počtu a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření podle článku 35. 2. Ke zpřesnění počtu a hmotnosti ryb při každém umístění do klecí se program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní techniky, jež poskytují rovnocennou přesnost, vztahuje na 100 % umístění do klecí. 3. Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze X. 4. Členský stát odpovědný za hospodářství sdělí v souladu s částí B přílohy X členskému státu odpovědnému za plavidlo nebo past a Komisi výsledky tohoto programu. Komise jej předá sekretariátu ICCAT, který jej předá regionálnímu pozorovateli ICCAT. 5. Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který je umísťován do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a přemístěných ryb, členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s členským státem odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo past zahájí šetření. Pokud se šetření neuzavře do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků podle odstavce 4 nebo pokud z výsledku šetření vyplyne, že počet nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesáhla počet nebo průměrnou hmotnost nahlášené pro ulovené a přemístěné ryby, vydají orgány smluvní strany úmluvy nebo členského státu, pod jejichž vlajku spadá plavidlo provádějící odlov nebo past, příkaz k vypuštění přebytečného množství ryb v souladu s postupem stanoveným v příloze XI. 6. V souladu s postupy stanovenými v bodu 3 části B přílohy X a po případném vypuštění ryb, se množství vyplývající z tohoto programu použije pro: a) stanovení konečných údajů o úlovcích, které se mají odečíst od vnitrostátní kvóty; b) vyplnění těchto údajů do prohlášení o umístění do klecí a příslušných oddílů dokumentace úlovků tuňáka obecného. 7. Každý členský stát odpovědný za hospodářství podá každoročně do 30. srpna o výsledcích těchto programů zprávu Komisi, která tyto zprávy předloží SCRS. 8. Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů státu hospodářství. 9. Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla/pasti a množstvím zjištěným kontrolními kamerami, jenž je 10 % nebo více, podle odstavce 5 a článku 43 představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem/pastí a členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vhodná následná opatření. Článek 45 Zpráva o umístění do klecí 1. Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo pasti odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění do klecí zprávu o umístění do klecí obsahující prvky stanovené v části B přílohy X. Tato zpráva obsahuje rovněž informace uvedené v prohlášení o umístění do klecí podle článku 4b a přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1936/2001. Komise předá tuto zprávu sekretariátu ICCAT. 2. Pro účely odstavce 1 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a případně proveden příkaz k vypuštění ryb. Článek 46 Prováděcí akty Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla upravující umístění do klecí podle článků 38 až 45. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 59 odst. 2. V řádně odůvodněných, závažných a naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 59 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty. Oddíl 6 Sledování a dohled Článek 47 Systém sledování plavidel 1. Povinnosti podle čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009 týkajícím se zařízení pro sledování plavidel se vztahují na všechna vlečná plavidla zahrnutá do evidence plavidel ICCAT podle čl. 19 odst. 6 bez ohledu na jejich délku. 2. Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly delšími než 15 m, která jsou zahrnuta do evidence ICCAT plavidel provádějících odlov podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nebo do evidence ICCAT ostatních plavidel podle čl. 19 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, komisi ICCAT se zahájí nejméně 15 dnů před zahájením rybolovného období a pokračuje nejméně 15 dnů po ukončení rybolovného období s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT. 3. Pro účely kontroly se přenos údajů ze systému sledování plavidel u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nesmí přerušit, pokud jsou plavidla v přístavu, ledaže je k dispozici systém hlášení o vplutí do přístavu a vyplutí z něj. 4. Členské státy zajistí, že jejich střediska sledování lovišť zasílají Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT. 5. Členské státy zajistí, že: a) hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou v případě jejich činnosti ve východním Atlantiku a Středozemním moři Komisi předávána alespoň jednou za dvě hodiny; b) v případě technických problémů systému sledování plavidel, jsou alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť; c) hlášení předávaná Komisi jsou posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení; d) hlášení předávaná Komisi jsou v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 404/2011. 6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, že se se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací. Článek 48 Program vnitrostátních pozorovatelů 1. Pokud jde o plavidla provádějící aktivní lov tuňáka obecného, členské státy zajistí alespoň následující procentní úroveň přítomnosti vnitrostátního pozorovatele pro: a) 20 % svých trawlerů pro pelagický rybolov (delších než 15 m); b) 20 % svých plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 m); c) 20 % svých návnadových člunů (delších než 15 m); d) 100 % vlečných plavidel; e) 100 % výlovů z pastí. 2. Členské státy vydají vnitrostátním pozorovatelům úřední doklad totožnosti. 3. Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména: a) sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a pastmi; b) zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje: i) množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) s údaji o tom, jak bylo s druhy naloženo, jako např. množství uchovávané na palubě či množství mrtvých či živých ryb k výmětu; ii) oblast úlovku v zeměpisné délce/šířce; iii) míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení; iv) datum úlovku; c) sledovat a odhadovat úlovky a ověřovat záznamy v lodním deníku; d) pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů. 4. Pokud to ICCAT požaduje, vnitrostátní pozorovatelé dále na základě pokynů SCRS provádějí vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů souvisejících s úkolem II podle definice ICCAT. 5. Pokud jde o provádění odstavců 1 až 4, každý členský stát rovněž: a) zajistí reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost vnitrostátních pozorovatelů na svých plavidlech a u pastí s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídicích hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu; b) zajistí obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů; c) zajistí, že vnitrostátní pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni; d) zajistí v reálné míře minimální narušení činností rybářských plavidel a pastí provádějících rybolov v oblasti úmluvy. 6. Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se Komisi poskytují každoročně do 15. července. Komise tyto údaje a informace předá podle relevantnosti výboru SCRS a sekretariátu ICCAT. Článek 49 Program regionálních pozorovatelů ICCAT 1. Na Unii se vztahuje program regionálních pozorovatelů ICCAT uvedený v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a dále upřesněný v příloze VII. 2. Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT: a) na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného; b) během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody; c) během všech přemístění tuňáka obecného z pastí do přepravních klecí; d) během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích; e) během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství. 3. Plavidla lovící košelkovými nevody bez regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného ani provozovat činnosti související s tuňákem obecným. 4. Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT během všech umístění do klecí a všech výlovů ryb z těchto hospodářství. 5. Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména: a) pozorovat a sledovat soulad rybolovu a chovu s článkem 42 nařízení (ES) č. 1005/2008, článkem 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 a s ustanoveními tohoto nařízení; b) podepsat prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 36 tohoto nařízení, zprávy o umístění do klecí podle článku 45 tohoto nařízení a dokumentaci úlovků tuňáka obecného, pokud souhlasí s tím, že informace obsažené v těchto dokumentech jsou v souladu s jejich pozorováním; c) vykonávat vědeckou práci (např. shromažďování vzorků) požadovanou komisí ICCAT na základě směrnic výboru SCRS; 6. Členský stát vlajky zajistí, aby velitelé, členové posádky, hospodářství a vlastníci pastí a plavidel nebránili regionálním pozorovatelům ICCAT při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je nebo se o uplácení nepokoušeli. Oddíl 7 Inspekce a křížové kontroly Článek 50 Program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce 1. Na Unii se vztahuje program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce uvedený v příloze VIII. 2. Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přidělí v rámci programu ICCAT inspektory a provádějí inspekce na moři. 3. Provádí-li lov tuňáka obecného v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí tento členský stát po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie. 4. Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie. 5. Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve shodě s dotčenými členskými státy může vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny. 6. Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům. Článek 51 Předávání inspekčních plánů 1. Každoročně do 31. ledna předají členské státy Komisi své inspekční plány. Inspekční plány se sestavují v souladu s: a) cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009; b) vnitrostátním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři stanoveném podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009. 2. Komise shromáždí vnitrostátní inspekční plány a začlení je do inspekčního plánu Unie. Tento inspekční plán předá Komise sekretariátu ICCAT ke schválení spolu s plány podle čl. 6 odst. 1. Článek 52 Inspekce v případě porušení předpisů 1. Členský stát vlajky přijme opatření podle odstavce 2, pokud plavidlo plující pod jeho vlajkou: a) nesplnilo svou povinnost podat zprávu podle článků 23 a 24 nebo b) se dopustilo porušení ustanovení stanovených tímto nařízením, články 89 až 93 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a kapitolou IX nařízení Rady (ES) č. 1005/2008. 2. Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech nebo byla provedena jinou osobou, kterou určí členský stát vlajky, pokud plavidlo není v některém z jeho přístavů. Článek 53 Křížové kontroly 1. Každý členský stát ověří, a to i za použití inspekčních zpráv, zpráv pozorovatelů a údajů ze systému sledování plavidel, předávání lodních deníků a patřičných informací zaznamenaných v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění nebo překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009. 2. Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářských plavidel nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o přemístění nebo v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo v jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře a/nebo prodejním dokladu v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009. Oddíl 8 Uvádění na trh Článek 54 Tržní opatření 1. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009, nařízení (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013[35], v rámci Unie se zakazují obchod, vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka východoatlantického a středomořského tuňáka obecného, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením, nařízením (EU) č. 640/2010 a článkem 4b nařízení Rady (ES) č. 1936/2001. 2. V rámci Unie se zakazují obchod, dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka východoatlantského a středomořského tuňáka obecného, pokud: a) byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo pastmi státu, který nemá kvótu, omezení odlovu nebo přidělenou intenzitu rybolovu pro východoatlantského a středomořského tuňáka obecného podle podmínek opatření ICCAT na řízení a zachování zdrojů, nebo b) byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo pastmi, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla vyčerpána v době odlovu. 3. Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009, nařízení (ES) č. 1005/2008 a nařízení (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod, dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1. KAPITOLA VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 55 Hodnocení Každoročně do 15. září předloží členské státy Komisi podrobnou zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Každoročně do 15. října předloží Komise na základě informací obdržených od členských států sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení komise ICCAT 14-04. Článek 56 Financování Víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013. Článek 57 Postup provádění změn 1. Pokud je to nezbytné pro začlenění změn stávajících ustanovení plánu obnovy populace tuňáka obecného, které se pro Unii staly závaznými, do práva Unie, Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58 změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení. Článek 58 Výkon přenesené pravomoci k provedení změn 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Přenesená pravomoc uvedená v článku 57 je Komisi svěřena na dobu neurčitou. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 57 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 57 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 59 Provádění 1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (ES) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení. Článek 60 Zrušení 1. Nařízení (ES) č. 302/2009 se zrušuje. 2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIII. Článek 61 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda ________________________________ [1] http://www.iccat.int/en/ [2] Doporučení ICCAT 06-05 o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 163, 29.5.2012, s. 1). [4] Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1). [5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1). [6] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 1). [7] (Vložit odkaz). [8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1). [9] Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „úmluva“) (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34). [10] Doporučení ICCAT 06-05 o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [11] Nařízení Rady (ES) č. 1559/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se stanoví víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 1). [12] Doporučení 08-05, kterým se mění doporučení ICCAT o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [13] Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1). [14] Doporučení 10-04, kterým se mění doporučení ICCAT o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 157, 16.6.2012, s. 1). [16] Doporučení 12-03, kterým se mění doporučení ICCAT o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [17] Doporučení 13-07, kterým se mění doporučení ICCAT 12-03 o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [18] Doporučení ICCAT 13-08 doplňující doporučení 12-03 o zavedení víceletého plánu obnovy tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [19] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 163, 29.5.2012, s. 1). [20] Doporučení 14-04, kterým se mění doporučení ICCAT 13-07 o zavedení víceletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. [21] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1). [22] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1). [23] Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). [24] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1). [25] Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). [26] Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/156/EU ze dne 19. března 2014, kterým se stanoví zvláštní kontrolní a inspekční program pro rybolov populací tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mečouna obecného ve Středozemním moři a pro rybolov populací sardinky obecné a sardele obecné v severní oblasti Jaderského moře (Úř. věst. L 85, 21.3.2014, s. 1). [27] Doporučení ICCAT 06-07 pro chov tuňáka obecného. [28] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 1). [29] Třetí vydání, ICCAT, 1990. [30] Zpráva výboru SCRS z roku 2009, anglické znění, s. 128. [31] Zpráva z jednání Výboru pro kontrolu dodržování pravidel konajícím se mezi zasedáními ve dnech 24. – 26. února 2010 v Madridu (Španělsko), bod 5 a dodatek 3 přílohy 4.2. [32] Nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25). [33] Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1). [34] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1). [35] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).