Evropský parlament 2014-2019 {AGRI}Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 2015/2226(INI) {06/04/2016}6. 4. 2016 NÁVRH ZPRÁVY k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“ (2015/2226(INI)) {AGRI}Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj: Eric Andrieu PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................ 3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“ (2015/2226(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na článek 52 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0000/2016), A. vzhledem k tomu, že v mnoha evropských zemích již po desetiletí z venkovských oblastí odcházejí zemědělci a tyto oblasti nabízejí stále méně pracovních míst; B. vzhledem k tomu, že tváří v tvář nynější hospodářské krizi učinila EU – zejména prostřednictvím Junckerova plánu – zaměstnanost jednou ze svých hlavních priorit a že je v této souvislosti třeba opětovně potvrdit legitimitu SZP, aby tak mohla být využívána jako jeden z hlavních nástrojů evropské činnosti, pokud jde o zaměstnanost ve venkovských oblastech; C. vzhledem k tomu, že aby bylo možné řešit řadu výzev, kterým evropské zemědělství čelí (v oblasti potravin, energie, klimatu, životního prostředí atd.), je zásadní vytvořit pro zemědělství „novou sociální smlouvu“, která nás pobídne k tomu, abychom přehodnotili cíle skutečné veřejné politiky, která je v obecném zájmu nás všech; D. vzhledem k tomu, že opětovná teritorializace zemědělství je nezbytná pro zachování dynamických venkovských oblastí nabízejících řadu pracovních příležitostí; E. vzhledem k tomu, že strukturující prvky poslední reformy SZP i nadále slouží jako základ dominantního modelu zemědělského rozvoje, který se opírá o stále větší, koncentrovanější a specializovanější zemědělské podniky provozující intenzivní zemědělství, jež pracovním místům postupně nadřazují kapitál; F. vzhledem k tomu, že zkušenosti z praxe ukazují, že lze využívat jiné způsoby zemědělského rozvoje, které nabízejí lepší výsledky, pokud jde o kvalitu potravin a agronomickou, environmentální a ekonomickou výkonnost, a že malé a střední podniky, které jsou obecně různorodější, inovativnější a jsou lépe kolektivně organizovány v podobě sdružení zemědělců, se v době krize projevily jako stabilnější; G. vzhledem k tomu, že současná krize dokazuje, že neregulovaný trh není schopen zajistit cenovou stabilitu ani zachovat pracovní místa, a že je načase vyvinout nové regulační nástroje přizpůsobené této hyperkonkurenční situaci v evropském i celosvětovém měřítku; H. vzhledem k tomu, že je třeba, aby bylo vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech součástí udržitelné politiky přizpůsobené ekosystémům, která bude spočívat v zachování a rozvoji zemědělských činností a činností, které se zemědělstvím souvisejí, jež umožňují navazování sociálních vazeb a solidaritu mezi různými aktéry; I. vzhledem k tomu, že budoucnost venkovských oblastí nezávisí výlučně na rozvoji zemědělského odvětví, ale je úzce spojena také s ostatními odvětvími hospodářství, a že je tedy nutné zavést skutečný územní systém, jehož cílem je usilovat o součinnost mezi všemi činnostmi a umožňovat společné meziodvětvové přístupy; J. vzhledem k tomu, že za tímto účelem je naprosto zásadní klást důraz na velký počet pracovních míst, která toto místní zemědělství (včetně lesnictví) dodávající potravinářské i nepotravinářské výrobky a služby vytváří a která nelze přemístit do zahraničí; K. vzhledem k tomu, že je třeba podporovat především rodinné zemědělské podniky, které spravuje jedna nebo více osob, jež jako vedoucí podniku nesou odpovědnost, jednají nezávisle, skutečně pracují ve svém podniku a jsou schopny čelit případným problémům tím, že v případě nutnosti přizpůsobí produkci nebo výrobní metody a diverzifikují svou hospodářskou činnost; L. vzhledem k tomu, že tyto rodinné zemědělské podniky vytvářející přidanou hodnotu a pracovní místa usnadňují obnovu generací zemědělců snazším předáním životaschopných podniků přiměřené velikosti; Rámec současné SZP 1. vyzývá všechny členské státy, aby zavedly komplexní strategii pro generační obnovu a využily k tomu plně všech možností, které nová SZP nabízí na podporu mladých zemědělců, a to i mimo rámec rodiny; 2. vybízí členské státy, aby posílily svou podporu malým a středním podnikům, zejména častějším poskytováním redistributivní platby a systematickým zaváděním stropu podpor ve výši 150 000 EUR; 3. připomíná, že členské státy v hojné míře využívaly možnost poskytovat podporu vázanou na produkci – která zajišťuje pracovní příležitosti ve znevýhodněných oblastech –, a vyzývá členské státy, aby míru této podpory zvýšily; 4. připomíná, že je třeba zavádět environmentální rozměr přímých podpor, které musí být součástí udržitelnosti a životaschopnosti zemědělských podniků a musí přispívat k vytváření nových pracovních míst; 5. domnívá se, že tržní opatření a opatření na řešení mimořádných krizí stanovených v rámci jednotné společné organizace trhu by měla být prováděna mnohem rychleji a aktivněji s cílem omezit negativní dopady poklesu cen na příjmy; 6. zdůrazňuje, že zeměpisná označení a ekologické zemědělství představují hybnou sílu a záruku místně podmíněné přidané hodnoty a zdroj pracovních míst a jako takové je třeba je nejen chránit, ale i rozvíjet; 7. doporučuje, aby členské státy ve vyšší míře využívaly prioritní oblast, která se dotýká vytváření pracovních míst, v rámci priority 6 druhého pilíře a také opatření v oblasti předávání znalostí, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání; 8. vyzývá členské státy a jejich regiony, aby svou politiku v oblasti venkova zaměřily na tvorbu pracovních míst, a žádá Evropskou komisi, aby jim při plnění tohoto cíle napomáhala; 9. zdůrazňuje, že vzájemná součinnost mezi všemi subjekty působícími na venkově umožní, aby za podpory z fondu EZFRV a dalších fondů EU bylo nalezeno řešení problému zaměstnanosti ve venkovských oblastech, a zajistí, aby zemědělství bylo opětovně uznáno jako klíčový faktor územního rozvoje; Budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2020 10. zdůrazňuje, že SZP musí mít k dispozici dostatečné prostředky, aby mohla účinně a dlouhodobě plnit svou úlohu na podporu zaměstnanosti spočívající v podpoře udržitelného rozvoje zemědělství a v zachování přitažlivosti venkovských oblastí (s důrazem na kvalitu života) spojených s městskými oblastmi; 11. žádá Komisi, aby znovu jasně definovala a navrhla evropský zemědělský model, který by stanovil podporu zaměstnanosti ve venkovských oblastech jako jednu ze svých priorit; 12. domnívá se, že finanční prostředky v rámci budoucí SZP by měly být více zaměřeny na podporu malých a středních podniků, které jsou obvykle různorodější, úspornější a samostatnější, dají se snáze převést a jsou účinnější, pokud jde o vytváření přidané hodnoty a pracovních míst na dotyčných územích; 13. zdůrazňuje, že je důležité, aby SZP umožňovala financování kladných účinků, které s sebou zemědělství přináší z hlediska zaměstnanosti a životního prostředí, a prosazovala ve větší míře ekologické zemědělství a všechny další udržitelné výrobní postupy v rámci agroekologie, pročež je nutné jít nad rámec stávajících norem ekologické podmíněnosti a agroenvironmentálních a klimatických opatření; 14. domnívá se, že politickou zásadou budoucí SZP se musí stát opětovné získání evropského trhu, a to spíše než zaměření se na vnější trhy; 15. zdůrazňuje, že vzhledem ke značné nejistotě, pokud jde o budoucnost zemědělských cen, které jsou nízké a nestálé, musí Evropská unie více působit na trzích, a to vytvořením bezpečnostních sítí a systémů předcházení krizím a jejich řešení, přičemž může vycházet zejména z proticyklických podpor, díky nimž budou zemědělci moci dosáhnout rentabilních cen; 16. žádá, aby SZP v rámci EIP upřednostňovala podporu inovativních a udržitelnějších zemědělských a lesnických modelů pro výrobu zboží a poskytování služeb v potravinářském a nepotravinářském odvětví (energie z obnovitelných zdrojů, biotechnologie atd.), čímž se zhodnotí všechny zdroje každého venkovského území; 17. domnívá se, že přístupy zdola nahoru, pokud jde o místní uplatňování iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje se zapojením místních komunit, prokázaly svou efektivitu a že by měly být dále posilovány a uplatňovány ve všech členských státech prostřednictvím přístupů využívajících financování z vícera fondů; 18. vyžaduje, aby investice poskytované v rámci politiky rozvoje venkova byly přednostně vyčleňovány na zaměstnanost; 19. domnívá se, že pro budoucí rozvoj je třeba vyvinout územní potravinové systémy jakosti a podporovat občanskou odpovědnost a zapojit všechny subjekty do kvalitativních postupů a smluvních úkonů zaměřených na zajištění zdravotní nezávadnosti potravin, ale také na spravedlivé odměňování zemědělců; 20. vyzývá členské státy, aby uplatnily přístup shora dolů a významně pokročily na cestě k sociální harmonizaci pracovních sil v zemědělství, čímž omezí škody vnitřního sociálního dumpingu, který zaměstnanost podkopává; 21. považuje za nezbytné zajistit přítomnost veřejných a soukromých služeb umožňujících zachování a rozvoj zaměstnanosti ve venkovských oblastech; 22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi.