Pour aborder ce problème de l'invisibilité, P. Ndiaye commence par un travail de définition, qui
forme la première partie de son livre. La tâche n'est pas facile, car il rejette à la fois les
définitions biologiques de la race et les croyances essentialistes en une culture noire : « Parler
des 'Noirs', n'est-ce pas supposer qu'il existerait une 'race' noire, alors que la notion de 'race'
n'a aucune validité scientifique et morale ? » (p. 29) Pour lui, si l'identité et la structure
sociale sont des facteurs importants, la clé de la condition noire réside dans l'expérience de la
discrimination : les Noirs sont ceux qui sont traités comme des Noirs. Etre Noir est donc une
construction historique et politique, une condition plutôt qu'une essence. Une telle conception a
beaucoup à apporter, même si elle n'est pas sans poser problème : elle tend à sousestimer
l'autoidentification des Noirs, et à éluder les débats difficiles sur le sens de la culture noire.
Malgré tout, en évitant le Scylla du stéréotype raciste et le Charybde de l'afrocentrisme, cette
définition permet à P. Ndiaye de construire son argument sur la présence des Noirs dans la culture
et la société françaises, et de l'analyser habilement dans une multiplicité de perspectives.

Aby [INS: mohl :INS] P. Ndiaye [DEL: uchopil :DEL] tento problém neviditelnosti[INS: uchopit :INS]
, zahajuje svou práci vypracováním [H1] definice, což tvoří první část knihy. Tento úkol není
jednoduchý, protože autor odmítá jak biologickou determinaci rasy, tak i společenskou podstatu
[H2] černošské kultury: „Hovoříme-li o černoších, nepředpokládáme [DEL: náhodu :DEL] [INS: tím
pádem :INS] , že existuje černá ‚rasa‘, i když pojem ‚ras[DEL: a :DEL] [INS: y :INS] ‘ nemá žádnou
vědeckou ani morální hodnotu?“ (s. 29) Jestliže [H3] identita a společenská struktura jsou významné
faktory, klíč k údělu [H4] černochů spočívá v zakušení [H5] diskriminace: černí jsou ti, se kterými
se jako s černými zachází. Být černý je tedy dáno historicky a politicky, jde spíše o úděl než
[INS: o :INS] podstatu. Takové pojetí [DEL: má obrovský přínos :DEL] [INS: je velmi přínosné :INS]
, [DEL: i když :DEL] [INS: třebaže :INS] s sebou nese také jisté problémy – má tendenci
[H6] podceňovat sebeuvědomování [H7] černochů a vyhnout se náročným debatám o významu jejich
kultury. Navzdory tomu, že [H8] P. Ndiaye uniká ze spárů Skylly [DEL: v podobě :DEL] rasových
stereotypů a Charybdy[H9]  [DEL: v podobě :DEL] afrocentrismu, tato definice mu umožňuje vystavět
jeho argument [H10] o vlivu [H11] černochů na francouzskou kulturu a společnost a obratně ho [DEL:
z :DEL] analyzovat z [DEL: několika :DEL] [INS: množství :INS] úhlů pohledu.

________________________________

 [H1]tady by mělo být něco průběhovějšího - i vzhledem k tomu, že tomu je věnována samostatná část
knihy, to asi bylo nějaké delší a podstatnější úsilí

 [H2]co jsou "croyances essentialistes"?

 [H3]jaký význam zde má "si"?

 [H4]otázka je, nakolik tuto aluzi na Malrauxe, která může fungovat v nadpisu jako nějakém
symbolickém exponovaném místě, používat i dále v textu, kde už se s tím pracuje jako s pojmem
vědeckého diskursu

 [H5]buďto nedok: zakoušení, anebo dok.: zážitku

 [H6]tendenci může mít člověk

mezi  [H7]"prise de connaissance" a "identification" je rozdíl

 [H8]tento syntaktický vztah by byl v orig. vyjádřen zhruba takto: "Bien qu'il évite ..., P. Ndiaye
se trouve capable, grâce à cette définition, de..."

 [H9]tady bych to étoffement v zájmu údernosti přísloví vypustil

 [H10]obecnější význam (rasionnement construit selon certaines règles...)

 [H11]présence ≠ influence