Geneviève Pruvost

De la « sergote » [MČ1] à la femme flic[MČ2] . Une autre histoire de l´institution policière,
1935-2005, Paris, La Découverte, 2008, 308 p.

Od „seržantky[MČ3] “ k policajtce. Jiné dějiny policejní instituce, 1935-2005, Paříž, La
Découverte, 2008, 308 str.

Tento jev je celý nejednoznačný[MČ4] [H5] : vychází [H6] ze skutečného a fundamentálního
přeložení/převelení [MČ7] dle [H8] pohlaví a dle policejních misí napříč stoletím, které vedlo
k nezbytné [H9] přeměně[MČ10]  uspořádání veřejného prostranství [H11] ve [H12] vnímání
[H13] samotné policejní autority. Ale zároveň odkrývá, kde [H14] se pevně a centrálně využívá
fyzického nátlaku, na všech pozicích a stále, a v tomto ohledu je převaha mužů považována za
nepřekonatelnou[MČ15] : „ ˛pohlaví[H16] ʼ [DEL: instituce :DEL] [INS: organizace :INS] policie[INS:
/policejní organizace :INS] se nezměnilo“ (str. 288).[INS: :INS]

[INS:   :INS]

[INS:   :INS]

[INS:   :INS]

[INS:   :INS]

[INS:   :INS]


            Toto výjimečné dílo [H17] zcela[MČ18]  odpovídá svému příslibu, že nám nabízí [DEL:
ještě jedny :DEL] [INS: jiné :INS] dějiny [DEL: instituce policie :DEL] [INS: policejní instituce
:INS] a nátlaku[MČ19] [H20] : opírající [H21] se o víceoborovou a důmyslnou analýzu, jež objasňuje
vícero šedých zón. G. Pruvostové se daří osvětlit vliv policejní profese [H22] na jednání[MČ23]
[H24] civilní společnosti[INS: , pokud jde o :INS] [DEL:  vztahující se k  :DEL] sociální[DEL: m
:DEL] vztah[INS: y :INS] [DEL: ům :DEL] pohlaví a vztah[INS: y :INS] [DEL: u :DEL] mezi policií a
[DEL: obyvateli :DEL] [INS: občany :INS] . [DEL: Zavádí rovněž :DEL] [INS: Přináší rovněž :INS]
[INS: nový pohled, kdy (...) nahlíží :INS] po dlouhodobém úsilí [H25] otázku institucionální změny,
jejích počátků[MČ26] , [DEL: síly :DEL] [INS: dynamiky :INS] , [DEL: sporů :DEL] [INS: rozporů
:INS] , [DEL: významů :DEL] [DEL: [DEL: [MČ27] :DEL]   :DEL] [DEL: :DEL] [INS: dosahu :INS] a [DEL:
hranic :DEL] [INS: limitů :INS] , [DEL: posunů a kroků zpět :DEL] [INS: pohybu vpřed i zpět :INS]
[INS: , a :INS] [INS: to :INS] [MČ28] uvnitř policejní instituce a mimo ni. Antropologické
hledisko, nástup k policii dle pohlaví [H29] a [DEL: uvažování :DEL] [INS: reflexe :INS] [DEL: o
:DEL] převratu [INS: v :INS] uspořádání pohlaví vytvářejí v tomto smyslu jeden z prvních
pokusů[MČ30]  [H31] v pracích o policii. [DEL: Takže :DEL] [DEL: k :DEL] [INS: K :INS] niha G.
Pruvostové [INS: tak :INS] odhaluje mimo jiné i to, že přístup žen ke všem policejním hodnostem a
[DEL: jejich :DEL] výsadám [DEL: nebylo prováděno :DEL] [INS: nenastal :INS] bezpodmínečně[DEL: ,
rovněž bez ohledu na problematiku :DEL] [INS: a že :INS] [INS: zde :INS] rovnoprávnost[INS: neměla
jistá omezení :INS] [DEL: i :DEL] . A strhává naši pozornost k těmto nejasným [H32] formám
integrace žen, [DEL: ke kterým dochází :DEL] [INS: kter :INS] [INS: é spočívají v... :INS]  zároveň
z průzkumů [H33] a též z nenápadnější diskriminace.
________________________________

 [MČ1]Našla jsem pouze „sergot“, což je argotické pojmenování pro seržanta, četaře, roťák, atd.

 [MČ2]Viz výše, zde význam polda, policajt, fízl

 [MČ3]Varianty: četařky, roťačky – ale to je asi spíše v armádě

 [MČ4]Dvojznačný?

 [H5]Tato věta by v orig. zněla « C’est un phénomène tout à fait ambigu. » Z našeho orig. vyplývá,
že „C’est“ odkazuje k něčemu kontextově zapojenému – k čemu?

 [H6]refléter: odrážet

 [MČ7]Chápu to tak, že přeloží někoho na jinou pozici v závislosti na pohlaví a misi

 [H8]zde by k vyjevení správného významu pomohlo neprovádět dépouillement spojení „dans l’ordre“

 [H9]de fond ≠ podstatný

 [MČ10]změně

 [H11]„espace“ v abstraktním významu

 [H12]opominuto  „comme dans“

 [H13]kým? to je v orig. vyjádřeno

 [H14]„à quel point“ nemá význam místní – co to znamená?

 [MČ15]nepřekročitelnou

 [H16]jaký je rozdíl mezi „gendre“ a „sexe“?

 [H17]u vědeckých textů zásadně používat „práce“

 [MČ18]plně

 [MČ19]násilí?

 [H20]„rapport à la violence“ nelze dépouillovat na pouhé „násilí“ – slovo „rapport“ tu má důležitý
význam

 [H21]jaký slovesný tvar je v orig.? jaký má význam?

 [H22]jaký směr působení vůči subjektu implikují slova „perméable“, „perméabilité“?

 [MČ23]mravy

 [H24]spíš ty mravy – coby jakési „niveau sous-jacent“, ze kterého pak jednání vychází

 [H25]„longue durée“ by byl asi jediný historický "terminus teechnicus" v tomto úryvku

 [MČ26]původů?

 [MČ27]přínosů

 [MČ28]Ve slovníku byly překlady jako flashback a vzpomínková pasáž, ale to mi v tomto kontextu
příliš nesedí. Zde je nutné použít nějaký protiklad k „posunu“.

 [H29]zde nejde o nástup ve smyslu přijímání někoho do služebního poměru, ale o způsob, jakým
autorka recenzované práce přistupuje k tématu, prostřednictím jaké kategorie "vstupuje" (tj.
analyzuje) do zvolené matérie

 [MČ30]Snah?

 [H31]pokusů, počinů (něco jednorázového)

 [H32]„ambigu“ zde nese stejnou myšlenku jako "ambiguïté" na počátku úryvku

 [H33]reconnaissance ≠ průzkum