Úvod do studia IM II. Softwarová studia Software studies/softwarová studia (sws) – úvod k problematice vypracovaný na základě textu Jany Horákové Konec dějin nových médií: softwarová studia (viz učební materiály v IS) Změna paradigmatu ve studiu nových médií Media-centrický pohled->softwarová studia Sws je nová humanitní a uměnovědná disciplína. Vznikla jako důsledek současné situace médií, které je teoretiky označována jako postmediální věk. Sws jako alternativa k tradičnímu způsobu formulování historie nových médií, který vychází z media-centrického výkladu zdůrazňujícího protiklady tradiční vs. nová média. Studia nových médií tedy prodělávají změnu, zájem o software poukazuje k opuštění modernistické fascinace médiem (ve prospěch zasazení umění nových médií do kontextu experimentální umělecké tvorby dvacátého století soustředící se na proces a koncept). Krátké teze vůdčích postav v oboru Manovich: Od teorie médií k teorii softwaru Fuller: Zpět k softwaru v podobě kultury IT jako přirozená součást života západní společnosti + nová média jako běžné prostředky k umělecké tvorbě IT (obecně výpočetní technologie včetně Internetu = to, čemu běžně na TIM říkáme nová média) přestává být fascinujícím prostorem, ale spíše rutinou. Uvažování o umění nových médií izolovaně ztrácí své opodstatnění, stává se přežitkem. Umělkyně a umělci často tvoří s různými médii (možno říci starými i novými) a novomediální umělecká praxe je již tak zakořeněná v uměleckém kontextu, že není žádný důvod ji od „nemediální“ oddělovat. Postmediální doba Po konci dějin mediálního umění přichází postmediální doba: komplementární (= vzájemně se doplňující) jevy jako konvergence a hybridizace médií, zrovnoprávnění všech uměleckých médií a volný pohyb umělců v nich, oslabení důrazu na vztah médium/obsah ve prospěch kódu, skriptu, scénáře či algoritmu umělecké tvorby. Základní vlastností digitálních médií je simulovat jakékoli jiné médium. Konsekvence pro obor Teorie interaktivních médií Jak se vám jeví název našeho oboru po přechodu od paradigmatu řešícího novost médií k paradigmatu řešícímu softwarová studia? Postmediální doba – pokračování Postmediální doba je důsledkem krize tradičního dělení uměleckých médií: tato krize nastala v okamžiku, kdy se vyčerpalo moderní umění ve své honbě za zkoumáním specifických vlastností médií umělecké produkce, a do um. praxe přišly nové impulsy: cca od 60. let se objevují um. formy jako asambláž, happening, akce, performance, instalace, konceptuální umění, intermedia, které zpochybňují tradiční dělení um. tvorby podle zvoleného materiálu (média) a inklinují k dematerializaci uměleckého díla. Proč dematerializace uměleckého díla? Mimo jiné, proto, že: „Adorno a Horkheimer hovoří o masové kultuře jako o „kulturním průmyslu“, v němž se kultura standardizovala, a všechny umělecké artefakty nabyly v sériové výrobě vlastností masově vyráběného zboží – standardizace, komodifikace a zmasovění. Masová kultura je pouhou manipulací, masovým podvodem, protože výroba zboží se řídí kulturními imperativy, které pouze slouží konzumnímu kapitalismu. Standardy jsou vřele přijímány, protože jejich původ leží právě v potřebách konzumentů.“ (Hana Blahová, diplomová práce při FSS MU - https://is.muni.cz/auth/th/397908/fss_b/) Nová média jako „Scripted media“ Nová média jako programovatelná média. Bourriaud: Dominantím rysem umělecké tvorby v postmediální době je zaměření umělců na způsoby přepisování, přeprogramování principů animujících různé oblasti naší kultury. Pozornost se obrací od médií a jejich způsobů reprezentace k pojetí uměleckého díla jako scénáře, programu či algoritmu – v tomto smyslu je nutno chápat pojem „Scripted media“, jak jej předkládá Peter Weibel (A Genealogy of Media Art, 2008). V umění nových médií můžeme nacházet také jisté paralely s konceptuálním uměním. Analogie mezi uměním „scripted media“ (programovatelných médií) a konceptuální uměleckou tvorbou můžeme odůvodnit časovou sousledností a s ní souvisejícím sdíleným paradigmatem. Nástup konceptuálního umění se totiž překrývá s obdobím intenzivního experimentování umělců s novými médii + konceptuální umění a informační technologie jsou výrazem přechodu industriální společnosti k tzv. informační společnosti. Scripted media – vztah ke konceptuálnímu umění? Sol LeWitt: Paragraphons of Conceptual Art, 1967: „V konceptuálním umění je myšlený koncept nejdůležitějším aspektem díla. Když umělec užívá konceptuální formu umění, znamená to, že veškeré plánování a rozhodování se odehrává předem a provedení je mechanickou (perfunctory) záležitosí. Myšlenka je strojem tvořícím umění.“ konečný produkt (umělecké dílo) vs. myšlenka/proces/instalace/atd. Obrat k softwaru Počátek v roce 2006, kdy Mathew Fuller uspořádal Software Studies Workshop v Rotterdamu Vůdčí osobnosti: Noah Wardrip-Fruin (metoda komparace) Mathew Fuller (dekonstrukce mýtu o nemateriálnosti softwaru, hackability) Lev Manovich (kulturní software = různé aktivity uživatelů IT, hloubková remixovatelnost, kulturní analytika – vizualizovaná kulturní data) Obrat k softwaru Fuller, Mathew, 2008. Software Studies / A Lexicon: „Software je často slepým bodem širších, obecně kulturních teorií a studií výpočetních a síťových digitálních médií. Tento stav není způsoben jednoduše tím, že porcovač koláče umění a humanitních věd nezná běžnou strukturu dnešních pracovních životů, která zahrnuje textové editory, webové stránky, vyhledávače, email, databáze, obrazové editory, zvukový software a tak dále; ale tím, že software je všeobecně považován za záležitost naplněné instrumentality. Z hlediska aplikované logiky existuje software jako něco, co vzniklo skrze ´intenzivní formalizaci´ a nyní existuje odděleno od jakýchkoli vazeb mimo sebe. Software je chápán jako nástroj, něco, s čím něco děláš. Je neutrálně šedý nebo optimisticky modrý. Manovich, Lev, 2011. Cultural Software: „Staví to počítačovou vědu do pozice absolutní pravdy, danosti, která nám může říct všechno o tom, jak kultura v softwarové společnosti funguje. Proto si myslím, že softwarová studia by měla zkoumat jak roli softwaru při formování současné kultury, tak kulturní, společenské a ekonomické síly ovlivňující vývoj softwaru.“ Obrat k softwaru Softwarová studia jako obor se specifickou metodologií. Jsou pro vás teze vůdčích teoretiků oboru provokující/motivující?