Virus jako řečový akt •„Zdrojový kód je novou formou jazyka: programovací jazyk, který, jak už to u mluveného či psaného jazyka bývá, má svou vlastní formální logiku a formu. Přestože počítačový virus není jasně vymezenou uměleckou kategorií, ale spíše digitálním objektem (nebo možná subjektem?), také má jistou konkrétní formu. Je produktem experimentálního přístupu k jazyku, který se neustále rozvíjí.“ Franziska Nori Teorie řečových aktů •John Langshaw Austin. Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia, 2000. •Základní rozdělení promluv: •a) Lokuční •b) Ilokuční •c) Perlokuční •Austin klade důraz na performativní dimenzi jazyka Digitální kód jako řečový akt •Programovací jazyk můžeme považovat za jistý druh promluvy. K tomuto názoru se přiklání zejména teoretici z oboru softwarových studií •Soubor textů z oblasti softwarových studií -první texty po roce 2000 •zkoumají virus na úrovni digitálního kódu a považují jej za specifický vyjadřovací prostředek •soustředí se na skutečné akce viru Softwarová studia – základní teze •Software není neutrální nástroj •průzkum specifických vlastností softwaru na mnoha úrovních, na nichž působí •Umělci by měli odkrývat kreativní potenciál softwaru •naše setkávání se světem probíhá prostřednictvím softwaru, naše civilizace ja na něm závislá •Software studies – průzkum toho, jakou roli hraje software v současné společnosti a kulturních a sociálních sil, které formují vývoj samotného softwaru • • • Mezi přirozeným a strojovým jazykem •Jakými způsoby pracují s teorií řečových aktů badatelé z oblasti softwarových studií? •Inke Arns - Read_me, run_me, execute_me. Code as Executable Text: Software Art and its Focus on Program Code as Performative Text. •Kód je ilokuční řečový akt – nic nereprezentuje, je schopný akce •Katherine Hayles. My Mother Was Computer: Digital Subjects and Literary Texts. • •„…kód spuštěný v digitálním počítači způsobuje změny v chování tohoto stroje a prostřednictvím síťových portů a dalších rozhraní může iniciovat další změny, všechny implementované skrze přenos a spuštění kódu.“ •Digitální kód dokáže působit změny ve vnějším světě – kód ovlivňuje sféru politického, estetického a sociálního •na tom se všichni autoři shodují •politická dimenze kódu •Běžné skrývání autora, prostředí, pracovních metod a efektů •Otázka, jak zviditelnit vnějšek softwaru? Live coding • • • • • • •https://www.youtube.com/watch?v=Z-8DX7g2zEc • Bienalle.py (2001) – •dílo skupiny EpidemiC + Eva a Franco Mattes (pseudonym 0100101110101101.org) • • Poetický virus •Programovací jazyk se odlišuje od přirozeného jazyka svou instrumentálností, záměrná eliminace jakékoliv nejednoznačnosti •Ale Florian Kramer zasazuje tento jazyk do širšího kulturního kontextu – odrývá jeho magickou dimenzi •„Komputace a představy o ní jsou bohaté na kontradikce a naplněné metafyzickými a ontologickými spekulacemi. Pod povrchem všech těchto kontradikcí a spekulací leží naše obsese kódem, který uskuteční fantasma, v němž se slova stanou tělem. Tato vidina však zůstává nenaplněna, protože její realizace stále znovu a znovu selhává tváří v tvář nezměrným spekulativním očekáváním, která do této představy vkládáme.“ Florian Kramer • •Programovací jazyk – vlastnosti magických formulí (opakování stále stejných slov, psaní zdánlivě nesrozumitelných výrazů) + precizní matematická logika •Kód má poetické kvality - umělci jdou proti jeho instrumentalitě, snaha učinit z kódu umělecký prostředek • • • Výstava I Love You (2002) •První a dosud nejvýznamnější výstava, která se věnovala umění počítačového viru •- ve Frankfurtském muzeu aplikovaného umění (Museum für Angewandte Kunst Frankfurt) •průzkum uměleckého potenciálu počítačového viru – srovnání viru a lidské řeči, virus jako báseň, virus jako aktivistický nástroj, estetika kódu • • • • • •Součástí výstavy performance Franca Berardiho •přednesl zdrojový kód počítačového viru I Love You jako kdyby se jednalo o báseň •pokus o emancipaci kódu - od utilitárního využití směrem k poetickému vyjádření •https://www.youtube.com/watch?v=jJFlRoQr96E • Virus jako řečový akt – shrnutí (nemoderní přístup) •Počítačový virus je nahlížen jako aktivní aktér v širší síti sociálních, materiálních, politických, technologických a uměleckých vztahů. •Zaměření na výzkum reálných funkcí počítačového viru •Virus je považován za experimentální digitální jazyk, který má expresivní potenciál. •Soustředění na výzkum performativních vlastností viru •Počítačový virus funguje jako inspirativní model pro alternativní způsoby myšlení o současné digitální kultuře • • Virální estetika Umění destrukce •Avantgardní směry 20. století připravily půdu pro současnou virální estetiku – začaly praktikovat ikonoklasmus, útočily proti samotnému umění • •Dadaismus, futurismus •60. léta radikalizace destruktivních tendencí – akt destrukce je uměním • •Forma veřejných performancí • •technologizace a automatizace destruktivního umění • Destruction in Art Symposium •Hlavní organizátor - Gustav Metzger •Konání v roce 1966 •Cíl - využití destrukce jako protestu nebo rezistence proti psychologickému, sociálnímu nebo politickému násilí •Umělecký komentář toho, jakou úlohu hraje destrukce v našem životě •Převládající umělecká forma – performance •Tato přehlídka položila globální základ pro sociálně angažované umění • John Latham – Skoob Tower •Zapálil věž postavenou • z encyklopedií Akce Yoko Ono- Cut one piece •https://www.youtube.com/watch?v=3ahjdOaJ4JE • • Gustav Metzger •Ovlivněn hrůzami druhé světové války •Umělecká díla založena na principu destrukce •Ekologická, válečná, politická témata •Technologie má důležité místo v jeho tvorbě •nejen kritika využití technologie ve válce •použití technologií pro prosazení politických či etických cílů Umělecké dílo Mobile (1970) • Metzger ničí malířská plátna (1961) •http://www.gettyimages.com/detail/video/gustav-metzger-performs-an-auto-destructive-art-piece-on-n ews-footage/119716444 • •Podobné snahy: Wolf Vostell organizuje v roce 1963 ve Wupertalu sérii happeningů Nein - 9 Decollagen - https://www.youtube.com/watch?v=JiBTMXHu_0E • Hlavní znaky auto-destruktivního umění 60. let •Čas – důraz na proces, dílo musí být zničeno • •Self-executing (samospustitelné a samozničitelné dílo) – destrukce nesmí být řízena, automatická destrukce • •Umění participace - autodestruktivní umění veřejné, přístupné každému Codework •Sondheim, Alan. Introduction: Codework. American Book Review, roč. 22, č. 6, 2001 •Rozlišuje tři typy codework: •a) syntaktické prolínání povrchového jazyka (text) a strojového (programovací jazyk) •b) díla, v nichž hlubinný kód modifikuje povrchový jazyk •c) hlubinný kód vyplouvá na povrch a stává se hlavním obsahem díla - snaha o destrukci povrchu • •Otázka kam zařadit počítačový virus? •umělci i hackeři pracují s viry různými způsoby – virus může patřit do všech uvedených kategorií • •První kategorie – příklad - emailový virus – napětí mezi strojovým a přirozeným jazykem •Nikdy nevíme, co se stane, když klikneme na přílohu emailu (pojmenovaná v našem běžném jazyce) , zda se zároveň nespustí nějaký strojový proces, který učiní změny v našem počítači •hra se skrýváním a odkrýváním hlubinných vrstev kódu •Druhá kategorie – virus, který provádí deformace povrchu • •Příklad – umělecká instalace The Lovers (2001) – Sneha Solanski – •http://electronicartist.net/the-lovers/emulate.html • • •Třetí kategorie – destrukce povrchu •příklad – hacker Jaromil – ASCII Shell Forkbomb – destruktivní programovací příkaz •Považuje své dílo za rebelské poetické gesto – forma digitální poezie • • • • • Současná virální estetika – destruktivní kreativita •Umění pro počítač uživatele – mimo galerijní prostor •Performance kódu přímo před našima očima – není rozdíl mezi divákem a účinkujícím •Více politické zaměření než předtím •Oživení internetového prostředí - nové způsoby cirkulace informací, nová estetika • • • • Reprezentace viru v populární kultuře Virus v literární fikci •70. Léta •povídka Gregory Benford – Scarred Man (1970) – první zmínka o programu jménem VIRUS •David Gerrold - When Harlie Was One (1972) – inteligentní počítačový virus •John Brunner - Shockwave Rider (1975) – termín počítačový červ - tapeworm • • • •literatura přidělila samoreprodukčním programům nové významy, už se nejednalo jen o vědecký nástroj •a) virus jako hrozba •b) virus jako forma inteligentního života •c) virus jako nástroj aktivismu •80. léta – Kyberpunk – dvě perspektivy, kterými nahlíží na virus • •První pohled - virus jako mocná zbraň určená pro špionáž, krádeže dat a terorismus • • Příklad - William Gibson - Neuromancer (1984) •Hlavní hrdina hacker, který krade data od velkých korporací • •data v kyberprostoru chráněna imunitním systémem - ICE: intrusion countermeasures electronics • •využívá virus, který prolomí zabezpečení - Kuang Grade Mark Eleven Kuang Grade Mark Eleven • Druhý pohled •ambivalentní postoj k viru - může být pozitivní i negativní zálaží na kontextu •Virus zde figuruje jako vhodný prostředek pro uchopení současné kulturní situace •zpochybňování bariér mezi živým a neživým a mezi vlastním já a jiným •překračování hranic mezi fixovanými kulturními kategoriemi • Příklad - Pat Cadigan – Synners (1991) •autorka zkoumá splynutí biologického a digitálního skrze jednání viru • •Virus zde existuje v biologické i digitální podobě • •Hlavní hrdina Visual Mark se zbaví svého těla a spojí se s inteligentním virem – nová životní forma •Virus zde funguje jako prostředník mezi biologickým a komputačním •Toto fikční pojetí viru úzce souvisí se ztotožněním biologického a počítačového viru prostřednictvím metafory nemoci • Reprezentace počítačového viru ve filmech a seriálech •Realistická reprezentace počítačového viru •Superman III • •Office Space (1999) •https://www.youtube.com/watch?v=GyB6ffmXsZo • • •Virus zde představuje nástroj k obohacení •Tři nejčastější katastrofické scénáře spjaté s počítačovým virem: •a) budeme sloužit technologii, která bude po všech stránkách rozvinutější •příklady: •Westworld - Michael Crichton (1973) •Terminator 3: Rise of the Machines - Jonathan Mostow (2003) •https://www.youtube.com/watch?v=_Wlsd9mljiU • • •b) obavy z toho, že se staneme kyborgy a ztratíme své lidství •Superman III – Richard Lester (1983) •https://www.youtube.com/watch?v=fpTHrdemfQo •Virus – John Bruno (1999) •https://www.youtube.com/watch?v=OEFf78HegJg • • c) naše tělo bude nakaženo smrtelným počítačovým virem • •Smrtící selhání – Armand Mastroianni (1999) •https://www.youtube.com/watch?v=OQFfDV5p-Lg • •trilogie Matrix - Lilly Wachowski, Lana Wachowski (1999-2003) •zahrnuje v sobě všechny tři katastrofické scénáře •jedna z hlavních záporných postav filmu se stane virem – agent Smith •Hlavní postava Neo funguje jako antivirus Pozitivní virus •do konce 90. let minulého století - utilitární perspektiva – virus užitečný pouze jako poslušný nástroj • •Po roce 2000 – nový pohled na pozitivní potenciál viru – ekologická perspektiva Ekologická perspektiva •Nový model mediálního prostředí - konektivita, procesuálnost, událost a stávání - mediální ekologie • • • Mediální ekologie •2005 – Matthew fuller - Media Ecologies: Materialist Energies in Art and Technoculture •Úkol mediální ekologie - Mapování dynamických vztahů mezi různými procesy a objekty, bytostmi a věcmi, vzory a hmotou •součástí mediální ekologie, stará i nová média • •2007 - Jussi Parikka – pojem digitální ekologie - Digital Contagions: A Media Archaeology of Computer Viruses • •Internetová síť jako polo-autonomní entita • •Prostor pro náhodu • •spojení lidí, digitálních médií a vlivu materiálního prostředí plodí neočekávané Potenciál viru pro kultivaci mediální ekologie •Jussi Parikka - Virus přispívá k rozmanitosti digitální ekologie • •Příroda není pouhou kolekcí neustále se opakujících vzorů, příroda pracuje proti sobě samé, plodí rozdíly, odlišnosti, neočekávané fenomény •digitální ekologie by měla dosáhnout stejné rozmanitosti jako příroda •Vhodným nástrojem k tvorbě těchto diferencí je počítačový virus •hledání nových přístupů k vnímání světa – samoorganizace, materialita, aktivita, emergence • •Tony D. Sampson – modifikovatelný virus • •Přichází s novým modelem vývoje digitálního prostředí, na němž by se podíleli uživatelé počítačů i počítačové viry • •Virus se volně pohybuje mezi počítači , každý jej může modifikovat Saddie Plant – virus jako podnět pro rozvoj našeho estetického cítění •Virus může vytvořit něco krásného - nádherné zbarvení tulipánu je příznakem nemoci • • •virus determinoval zájem o pestrobarevné květiny a ovlivnil jejich reprezentaci v umění • •anomálie nejsou ani čistě pozitivní ani negativní • •anomálie umožňuje bojovat proti konformitě a racionalizaci světa • • Výzkum digitálních anomálií – Jussi Parikka a Tony D. Sampson •The Spam Book: On Viruses, Porn, and Other Anomalies from the Dark Side of Digital Culture •Anomálie se stávají neodlučitelnou součástí fungování digitální kultury a výrazem sociálního a kulturního užití digitálních médií •Nehodnotit digitální objekty jako dobré či špatné, místo toho se zaměřit na odkrývání jejich potenciálu Natalie Jeremijenko – OneTrees • • •http://www.nyu.edu/projects/xdesign/onetrees/diagram/index.html • • Natalie Jeremijenko – OneTrees •Ústřední téma díla - mediace mezi přírodou a komputací •Reálné zasazené stromky vs. jejich digitální reprezentace •Upozorňuje na odlišné vnímání času v digitálním a fyzickém světě •virtuální stromy záměrně rostou stejným tempem jako ty reálné - protiklad k dynamickému a neustále se proměňujícímu prostředí počítače •Součástí díla tak virus – který informuje uživatele o množství spotřebovaného papíru v tiskárně – vytiskne obrázek pařezu • • •