11. 3. 2016 1 NEOLIT EGYPTA A PŘEDNÍHO VÝCHODU Petra Maříková Vlčková Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02 2016-03-01 EGYPT V NEOLITICKÉM OBDOBÍ 11. 3. 2016 2 CHRONOLOGIE EGYPTSKÉHO PRAVĚKU Paleolit 700/500 000-10 000 BP Starý paleolit 700/500 000-250 000 BP Střední paleolit 250 000-70 000 BP přechodné období 70 000-50 000 BP Mladý paleolit 50 000-24 000 BP Pozdní paleolit 24 000-10 000 BP KONEC PLEISTOCÉNU: cca. 11 500 BP Epipaleolit 10 000-7 000 BP SAHARSKÝ NEOLIT : cca. 8800?-4700 BC Raný saharský neolit 8800?-6800 BC Střední saharský neolit 6600-5100 BC Mladý saharský neolit 5100-4700 BC DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT Raný neolit 6000-5000 BC Pozdní neolit 5000-4500 BC POZDNÍ PALEOLIT ZÁPADNÍ POUŠTĚ A KULTURA NABTA PLAJA  protoagrikulturní experiment – od 13.-11. tis. př. n. l. – neolitická civilizace stejně stará jako na Předním východě – zánik kultury – nástup přívalových dešťů  Lokality – Gebel Uweynat, Gilf Kebír  KULTURA NABTA PLAJA  vrchol o osídlení Západní pouště  není to „plná“ neolitická kultura – rané fáze – bez záměrné zemědělské výroby potravin, tj. pouze doklady chovu dobytka a výroby keramiky - SEMIAGRIKULTURA  polokočovná společnost lovců-sběračů – šíření kulturních vymožeností do širších oblastí – „neolitizace“  plaja – geologický termín: vyschlá vodní nádrž zaplněná jílovými a eolickými sedimenty  Nabta Plaja, Bír Tarfárí, Bír Sahara, Abú Minkár, Ain Dillah  Saharský neolit: 8800-4700 BC  Raný neolit: 8800-6800 BC: období sucha  Střední neolit: 6600-5100 BC: období dešťů  Pozdní neolit: 5100-4700 BC: období sucha 11. 3. 2016 3 NABTA PLAJA  9100 – 8900 BP  rozsáhlejší sídliště – v jedné fázi cca 15 domů uspořádaných do řad, 3 studny (2.5 m hluboké) a odpadní jámy  Megalitická uskupení: řady, tzv. henge (pozorovatelna – příchod dešťů); samostatné kameny; kamenné mohyly – pod nimi pohřby hovězího dobytka – význam pro tehdejší společnost EPIPALEOLITICKÉ SKUPINY  po roce 7000 př. n. l.  epipaleolit = mezolit  nízká hustota osídlení  podobnost s raně neolitickou saharskou keramickou kulturou  významné koncentrace:  v oblasti Fajjúmské oázy – karunien – Fajjúm B  Výkopce: Gertrude Caton- Thompson  Proměnlivá pobřežní čára jezera  Pouze 1 hrob 11. 3. 2016 4 NEOLIT V NILSKÉM ÚDOLÍ  Několik zdrojů – především epipaleolitické tradice  společné prvky neolitických ekonomik – tzv. neolitický balíček  charakteristické pro nejstarší vrstvy osídlení:  bez dokladů o záměrném pěstování obilí a chovu dobytka  existence keramické produkce  výrazné kulturní odlišnosti mezi Horním a Dolním Egyptem  Pohřbívání a zádušní rituály  od počátků: jasný rozdíl mezi S a J  přirozená mumifikace  S: integrace mrtvých do komunity živých; jednoduché pohřby v jamách bez doplňujících konstrukcí; skrčenci ležící na pravém boku, orientace na JV, obličej k V; minimum pohřební výbavy  J: prostorové vydělení pohřebišť a sídlišť; podoba hrobů: pravděpodobně mohyly; pohřební výbava odvozená od pohlaví, sociálního postavení a majetku zemřelého DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT  několik kulturních entit – není homogenní  chronologie:  starší fáze: Fajjúm A, Merimda Bení Saláma, el- Omarí  mladší fáze:Bútó-Maádí  není zřetelné prostorové oddělení pohřebišť a sídlišť –  možnost: pohřebiště podle pohlaví  Specifika vývoje:  Společnost založená na odlišném modelu od HE – spíše rovnostářská  kontakty s kulturami Předního východu:  zpracování mědi  specifická architektura  specifická keramika  specifické pohřební zvyklosti 11. 3. 2016 5 HORNOEGYPTSKÝ NEOLIT  chronologie:  starší neolit: Badárí  mladší neolit: Nakáda  více kulturně homogenní obraz  jasné prostorové oddělení sídlišť a pohřebišť  základním bodem - expanze  jednoznačně definovaná společenská hierarchizace – především v mladším období – doklady přítomnosti elit  závěr mladší fáze = přechod k historické fází vývoje, tj. protohistorické období VÝVOJ NÁBOŽENSKÝCH PŘEDSTAV  tzv. maska z Merimdy (Káhirské Egyptské muzeum) = nejstarší doklad sochařství  tzv. ptačí bohyně  tzv. Kolosy z Koptu – až pozdně předdynastické období  Rituální zacházení s lidskými i zvířecími těly 11. 3. 2016 6 KULTURA FAJJÚM A  vývoj z karunienu  DOKLADY O ZÁMĚRNÉM PĚSTOVÁNÍ OBILÍ – řada do země zapuštěných sil  sila tvořila skupiny – občinový způsob organizace – kolektivní zemědělství  pohřby v osadách mezi domy MERIMDA BENÍ SALÁMA  5000-4100 př. n. l.  rozlehlá vesnice: 200 000 m2 s několika fázemi osídlení  odhad počtu obyvatelstva pro období 4300-4100 BC: 900-2000  k domům v mladším období – obilná sila – širší rodina měla více ekonomické samostatnosti  do uliček mezi domy a pod podlahy – pohřby bez milodarů – ženy, děti a adolescenti (několik set)  kontakty se Syropalestinou – přes SZ deltu – lokalita Bútó 11. 3. 2016 7 KULTURNÍ KOMPLEX BÚTÓ - MAÁDÍ  kulturní komplex současný s Nakádou I  eponymní lokalita – předměstí Káhiry – Maádí + lokalita v centrální deltě  „tavící kotel“ vlivů – Palestina, el-Omari, fajjúmské kultury, Merimda Bení Saláma  výrazný podíl výrobků z mědi  postupně vytlačena expandující nakádskou kulturou  Maádí: rozsáhlá vesnice – více než 50 000 m2  přináleží k ní několik pohřebišť  nejstarší doklady kamenné profánní architektury  5 zahloubených/ polozahloubených staveb – vlivy ze soudobé (chalkolitické) Syropalestiny BADARÍ  nejstarší neolitický kulturní komplex na území Horního Egypta  600 hrobů a na 40 malých sídlišť – prostorově oddělených  5000/4400-4000 př. n. l.  Lokality:  Dér Tása  Matmar  Mustagedda  Hammámíja  Kau el-Kebír 11. 3. 2016 8 ZÁVĚR RANÉHO NEOLITU  datace:  S (konec Merimdy, Omarí)  J (konec Badárí)  vývoj:  definitivní prosazení zemědělství  vývoj zádušních představ a pohřebních rituálů  J: počátek sociální hierarchizace společnosti a vznik náboženství  S: prokazatelně společnost založená na jednodušších pravidlech  zásadní kulturní rozdíly mezi S a J  vysoká míra adaptability na lokální přírodní podmínky = celý Egypt NAKÁDSKÁ KULTURA  druhá hlavní fáze predynastického vývoje v Horním Egyptě  základní impuls ke sjednocení Egypta  eponymní lokalita – William Mathew Flinders Petrie – 3000 hrobů  kulturní komplex známý téměř výhradně z pohřebišť  Základní chronologie:  Nakáda I - amratien - 4000-3500 př. n. l.  Nakáda II – gerzean - 3500-3200 př. n. l.  Nakáda III – semainen - 3200-3000 př. n. l. 11. 3. 2016 9 „SEQUENCE DATING“ SYSTEM  William Mathew Flinders Petrie (1853- 1942)  1893-4 výzkumy v Koptu  SD 1-29 30-37 – amratien 38-60 – gerzean 61-70 – semainen  = relativně chronologický rámec  používá se dodnes –s obměnami NAKÁDA I – AMRATIEN  částečně současné s badárskou kulturou  hmotná kultura se neliší od badárské kultury  vzrůstající rozrůzněnost hmotné kultury  inovace: větší stavby ze sušených cihel  rozšíření – na jih po Hierakonpolis; na sever pod Abydos  Obchod s Núbií, Západní pouští a východním Středomořím  Měď, obsidián apod. 11. 3. 2016 10 Nakáda II - gerzean  výrazné společenské změny – expanze kultury na sever do středního Egypta a do delty (Minšat Abú Omar) a na jih do Núbie  důvody expanze:  relativní přelidnění v centrální oblasti  snaha kontrolovat lukrativní obchod s Předním východem a zdroje nerostného bohatství v Núbii  rozkvět hospodářství a společenského zřízení  Proces konsolidace společnosti: plné sjednocení regionů do jednotného státu  Existence polonezávislých politických jednotek (města/státy) pod vládou jednotlivých úředníků – až po vznik 2/3 nezávislých „protostátů“ na konci Nakády II: Hierakonpolis, Nakáda a Abydos (Cenej)  postavení Hierakonpole – odraz i v náboženské sféře: Spor Hora se Sutechem Nakáda III – proces sjednocování Egypta  minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení  Skutečný přechod mezi pravěkým a dynastickým obdobím  dalekosáhlé změny ve společnosti:  Objevení písma, první narativní umění na kamenných paletách  Nejstarší pravidelné používání serechů – ustanovení ikonografie moci  Nejstarší skutečně královská pohřebiště  Nejstarší doklady „umělého“ zavlažování  úpadek města Nakády – snad v důsledku porážky koalicí Hierakonpole a Abydu 11. 3. 2016 11 UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE  podřízeno ideologickým potřebám sjednocujícího se Egypta a jeho vládců – snaha vydělit se z jednotného prostředí  porobení si sil chaosu a vítězství řádu = manifestace ústředního postavení panovníka – motiv HÉROA  Motivy – posléze se používají po celé období staroegyptských dějin