11. 3. 2016
1
Petra Maříková
Vlčková
Kultura
starověkého
Předního
východu a
Egypta
KLBcA02
01.03.2016
TERMINOLOGIE,
CHRONOLOGIE A
PROSTOROVÉ VYMEZENÍ
poskytnout základní
přehled o:
 metodologických
přístupech a koncepcí
aplikovaných na danou
tématiku
 primární i sekundární
literatuře týkající se dané
problematiky
 geografickém uspořádání
oblasti
 historickém a
archeologickém vývoji
regionů v daném regionu
podle možností:
doplňková témata,
která by vyplynula z
přednášek
literatura: přes elearning
(tamtéž i
skeny některých
článků a další
podklady)
PŘEDMĚT – CÍLE
11. 3. 2016
2
ukončení předmětu:
zkouška
podmínky udělení
zkoušky:
 zisk minimálně 70 % při
absolvování písemného
testu – ROZDÍL OD
INFORMACÍ NA ISU
 účast na přednáškách a
projevení elementárního
zájmu
e-learning
Komunikace s
přednášejícím přes
email
marikova_vlckova@ya
hoo.com nebo elearning
nebo na
přednáškách
PŘEDMĚT – ZKOUŠKA
 PŘEDNÍ VÝCHOD
 Margreet L. Steiner, Ann E.
Killebrew (eds.): The Oxford
Handbook of the Archaeology
of the Levant: C. 8000-332
BCE. Oxford University Press
2013
 Cambridge World Archaeology:
Elam (Potts 2015, 2. vydání);
Prehistoric Arabia (Magee
2014); Cyprus (Knapp 2013);
Early Egypt (Wendorf 2006);
Syria (Akkermans – Schwartz
2003), Egejda (BA, Dickinson
1994)
 Cynthia W. Shelmerdine (ed.):
The Cambridge Companion to
the Aegean Bronze Age.
Cambridge University Press
2008
 Daniel Potts 2012: A
Companion to the Archaeology
of the Ancient Near East.
Blackwell
 EGYPT
 I. Shaw
 Mapy jednotlivých regionů:
Perry-Castañeda Library
Map Collection, University of
Texas at Austin
http://www.lib.utexas.edu/ma
ps/
ZÁKLADNÍ LITERATURA
11. 3. 2016
3
 Kolébka starověkých civilizací,
odpovídající Blízkému a Střednímu
východu – most mezi Afrikou a
Asií
 Velmi heterogenní přírodní
prostředí:
 Úzký pobřežní pás Středozemního moře
 Horská pásma: Libanon, Antilibanon,
Golanské výšiny
 Syrsko-africká propadlina: řeky Amuq,
Orontés, Bikáa, Jordán, Aqabský záliv,
Mrtvé moře
 Polopouštní oblasti V od hor
 Údolí velkých řek v Mezopotámii
 Pouštní oblasti
 Různá pojmenování:
 starověký Blízký / Přední východ
 Mezopotámie
 Levanta apod.
STAROVĚKÝ PŘEDNÍ VÝCHOD
 Horní Mezopotámie, al-
jazira
 řeky: Eufrat, Tigris a jejich
přítoky: Murat, Balích (přítoky
Eufratu); Chábúr, Velký a
Malý Záb a Dijála (přítoky
Tigrisu)
 Sindžár
 Hranice: Hít na Eufratu a
Samarra na Tigridu
 Dolní/Jižní Mezopotámie,
as-sawad
 Po Perský záliv
 Soutok: al-Kurna = Šatt alArab,
slané jezero
Hammar
MEZOPOTÁMIE
11. 3. 2016
4
 Levanta (Syropalestina, S Sýrie),
Mesopotámie
 Levanta: topografické celky:
 Středozemní moře
 Syrsko-africká propadlina
 Pouštní oblasti
 Levanta: vymezení:
 S: pláně v povodí Amuqu
 J: Wádí el-Aríš, S pobřeží Sinajského
poloostrova
 Pro potřeby přednáškového cyklu:
Levanta= Sýrie, Libanon, Izrael,
Palestina a Z část Jordánka
 Hranice mezi S a J Levantou: řeky
Litani (Leontes) v Libanonu
 S: pláně v povodí řeky Amuq
 J: Wádí el-Aríš na Sinajském poloostrově
 Z: Středozemní moře
 V: není jednoznačná: Syrská poušť
LEVANTA
 Pojmenování:
 Egypt: Hut-ka-Ptah (jméno
svatyně boha Ptaha v Memfidě)
= Aigyptos
 Kemet „Černá (země)“ X Dešret
„Červená (země)“ – pouštní
oblasti
 Vymezení:
 S: delta Nilu, pobřeží
Středozemního moře
 J: Asuán, 1. nilský katarakt
 Z: oázy v Západní poušti
 V: pobřeží Rudého moře, V
hrana nilské delty
 Přírodní podmínky:
determinace vývoje lidské
kultury
STAROVĚKÝ EGYPT
11. 3. 2016
5
 Údolí Nilu
 Nejdelší řeka světa: 6671 km
 Prameny: pohoří mezi jezery
Tanganjika, Kivu a Viktoriiným
jezerem
 2 hlavní větve: Modrý a Bílý Nil: stékají
se u Chartúmu
 Katarakty: tzv. zlá voda, celkem 6
 Pouštní oblasti: Západní (Síwa,
Faráfra, Bahríja, Dachla, Charga),
Východní poušť – karavanní cesty:
Darb al-Arbaín (Cesta čtyřiceti
(dnů))
 Sinajský poloostrov: napojení na
Přední východ a dálkové obchodní
cesty
TOPOGRAFIE STAROVĚKÉHO EGYPTA
 Založena na archeologických
a písemných pramenech
starého Egypta a na
synchronizaci jeho dějin s
Předním východem
 Historické prameny:
královské seznamy; Anály
(genut) – Palermská deska;
Texty administrativního
charakteru: hospodářské
záznamy, vojenské záznamy,
stavební nápisy, texty
chrámových, královských a
administrativních archivů –
královské dekrety;
biografické nápisy; náhrobní
stély býků Apidů ze Serapea
apod.
CHRONOLOGIE STAROVĚKÉHO EGYPTA
11. 3. 2016
6
CHRONOLOGIE STARÉHO EGYPTA
 Konvenční egyptská
chronologie
 * Staré říše: 27 st. BC
 * Střední říše: 21 st. BC
 * Nové říše: polovina 16. st.
BC
 založena na staroegyptských
písemných pramenech
 Nová chronologie
 založena na historii Předního
východu
 Britský egyptolog David Rohl
(1995)
 Nové datování panovníků
19.–25. dynastie – snížení
konvenčního datování o 350
let
 v akademické egyptologii
není uznávána
 Synchronizace dějin Egypta
 archeologické sekvence – seriace
 Synchronizace s dalšími chronologiemi:
Assyřané, Babyloňané, Chetité, Řekové
 synchronizace s nápisy vztahujícími se k
pohřbům býka Ápise (Amenhotep III. -
Ptolemaiovci)
 astronomická synchronizace: astronomická
pozorování
 Radiokarbonové datování
 Erupce sopky Théry
 Dendrochronologie
 Základní kámen: roky vlády
 zaznamenané na staroegyptských seznamech
panovníků, např. Turínský seznam králů
 periodicky se opakující census – sčítání
dobytka (pro Starou říši se uvádí, že probíhal
každé dva roky)
DYNASTICKÉ ČLENĚNÍ DĚJIN EGYPTA
 pravěké období
 tzv. 0. dynastie
 Raně dynastické / Archaické
období
 1.-2. dynastie
 c. 3000–2686 BC
 Stará říše
 3.-6. dynastie
 2686–2181 BC
 První přechodné období
(PPO)
 7.-1./2 11. dynastie
 2181–2025 BC
 Střední říše
 2./2 11.-13. dynastie
 2025–1773 BC
 Druhé přechodné období
 14.-17. dynastie
 1773–1550 BC
 Nová říše
 18.-20. dynastie
 1550–1069 BC
 Třetí přechodné období
 21.-25. dynastie
 1069–656 BC
 Pozdní doba
 26.-30. dynastie
 664–343 BC
 řecko-římské období
 „31. dynastie“ –
Ptolemaiovci – 375 AD
11. 3. 2016
7
 Základní trojčlenné dělení lidské
historie:
 Doba kamenná – bronzová – železná
 Zásadní vliv brzkého poznání
archeologického a historického
poznání
 Chronologie: relativní, absolutní
(astronomická pozorování)
 Pozorování Venuše, babylonský
panovník Ammi-Saduka
 Chronologické systémy:
 Dlouhá chronologie: 1694 BC
 Střední chronologie: 1638 BC
 Krátká chronologie: 1574 BC
 Ultra krátká chronologie: 1542 BC
CHRONOLOGIE PŘEDNÍHO VÝCHODU
 Základy:
 Písemné prameny předovýchodní
provenience
 Královské seznamy
 Kroniky
 Královské nápisy
 Obchodní a diplomatická
korespondence apod.
 Synchronizace s egyptskými
prameny
 Přírodovědné datování: C14,
dendrodata
 Erupce na Théře
 Archeologické nálezy
 Rozdíly v poměru písemných a
archeologických pramenů:
Mezopotámie X Levanta
(Severní X Jižní)
 Pozdně neolitické období: kultury
Halaf, Samarra a Chasúna
 Chalkolitické období: kultury
Ubaid, Uruk (3500-3200 BC)
 EBA: kultura Džemdet-nasr (3200-
3000 BC), raně dynastické období
(3000-2334 BC)
 MBA: Akkadská říše (2334-2154
BC), Třetí urská dynastie (2112-
2004 BC)
 LBA: Po roce 2000: hlavní říše:
Babylonie, Assýrie
 Staro- (cca 19.-16. stol. BC),
středo- (cca 15. stol.-rok 1000 BC)
a novo (1. tisíciletí) babylonské a
asyrské období
 IA: cca po 900 BC
ZÁKLADNÍ PERIODIZACE