27. 4. 2016
1
VZNIK MĚSTSKÉ CIVILIZACE.
CHALKOLIT
Petra Maříková Vlčková
Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02
2016-03-29
CHALKOLIT
 Datace:
 Jižní Levanta: 4700/4500-3700/3600 cal BC
 Problémy: počáteční a závěrečná fáze
 = doba zásadních změn socio-politického uspořádání
společnosti, řemesel a jejich specializaci a
subsistenčních strategií a ekonomiky = rozrod
populace
 Termín: 1931-1932 Albright; výzkumy na Teleilat
Ghassulu
 Chronologické členění: ghassulian, beerševská
chalkolitická kultura, ubaidská tradice (S, J) a další
lokální skupiny
 Radiokarbonová data: raný (48/4700-4500 cal BC),
střední (rozvinutý, 4500-39/3800 cal BC) a mladší (3700-
3500 cal BC) chalkolit
 Podoba společnosti? Thomas E. Levy: chiefdoms
 Lokality: Teleilat Ghassul, Shiqmim, Nahal Qanah,
Nahal Mishmar, En Gedi apod.
27. 4. 2016
2
CHALKOLIT V JIŽNÍ LEVANTĚ
 Regionalizace vývoje: specifické kulturní
projevy (sídliště“ tzv. široké domy,
podzemní domy; keramika: máselnice, picí
rohy apod.)
 Zdroje mědi: Wádí Feinán, Timna. Doklady
zpracování: oblast Beerševy (Abú Matar)
 Členění: ghassulian, beerševská chalk.
kultura
 Rituální chování:
 Hromadný nález z jeskyně Nahal Mišmar
 Chrámy a svatyně: En Gedi, Teleilat
Ghassul, Gilat
 Pohřbívání: ve vesnicích; sekundární:
pohřební jeskyně, domy mrtvých, ossária
apod.
 Bohaté pohřební výbavy
TELEILAT GHASSUL
 SV pobřeží Mrtvého
moře, Jordánsko
 Chápána jako typická
lokalita X výjimečné
znaky: malby, typická
keramika: máselnice,
picí rohy X jinde jen
výjimečně
 1929: pontifikální
biblický institut v Římě
 Nejvíce odkryté chalk.
architektury, mimo
Negev
27. 4. 2016
3
CHALKOLIT V MEZOPOTÁMII
 Období „mezi“: pozdní 6. a celé 5.
tisíciletí
 Tradiční kulturní schéma: Hassuna –
Samarra – Halaf – Ubaid – Uruk
 HUT
 Základní členění:
 Starší chalkolit: Ubaid, pozdní 6., 5.
tisíciletí
 Mladší chalkolit: Uruk, 4. tisíciletí
 Chronologické členění:
 Starší: Ubaid 1
 Střední: Ubaid 2
 Mladší: Ubaid 3-4
 Pozdní: Uruk
 Kolaps urucké civilizace a formování
světa nastupující doby bronzové
UBAID V MEZOPOTÁMII
 Eponymní lokalita: Tell el-Ubaid (J Irák)
 Identifikace: Leonard Wooley 1923-24 na
základě keramiky
 Datace: pozdní 6. a 5. tisíciletí, cca 5500-4000
BC, cca 7500/7000-5800 BP
 Tradiční členění: 6 stupňů podle vývoje
keramiky:
 Ubaid 0 / Tell Oueilli
 Ubaid 1 / Eridu (starší chalkolit)
 Ubaid 2 / Hádží-muhammad (střední chalkolit)
 Ubaid 3: raný Ubaid
 Ubaid 4: mladý Ubaid (mladší chalkolit)
 Ubaid 5: pozdní Ubaid
 Nejstarší strukturované osídlení J
Mezopotámie: vznik strukturované sítě měst
 Expanze: c. 5300-5200 BC: JZ Irán – S Sýrie –
JV Anatolie
 Důvody: různé
 Hlavní lokality: Tell el-Oeulli, Tell Abada, Tell elUbaid,
Eridu, Susa, Ur, Uruk, Tepe Gawra,
Arpachiyah, Girsu, Tell Ukajr
27. 4. 2016
4
 Zrození administrativy:
 hliněné žetony (tokens): od
neolitu
 kruhová pečetítka: znak
vlastnictví?
 Umění: sošky
 Monumentální architektury
(chrámy a zikkuraty,
paláce, hradby): slouží k
popsání světa a místa
člověka v něm:
odůvodnění nerovnosti
 Pohřební zvyklosti:
idealizované ztvárnění
sociálních vazeb a
idelologie
TELL EL-UBAID
 Z od starověkého Uru, J
Mesopotámie
 Výzkum: Henry Hall
(1919, BM), C. Leonard
Wooley (1923-24), Seton
Lloyd (1937), Oriental
Institute of the University
of Chicago
 Osídlení: především
Ubaid (vrchol kolem 4100
BC), raně dynastické
období
Tzv. Ubaidský dům
27. 4. 2016
5
ERIDU
 Tell Abu Shahrain, 12 km JZ od Uru
 Výzkum: kolem WWII: Seton Lloyd,
Fuad Safar a irácká správa památek
 Počátek: proto-Ubaid
 proto-urbánní centrum: jedno z
nejstarších měst na světě
 Chrámová architektura: bůh Enki:
centrum města:
 10 fází chrámů
 Nejstarší: jednoduchá MB svatyně
 10. fáze: na velké plaftormě,
trojprostorová dispozice s
místnostmi přístupnými z centrální
chodby
 Rozsáhlé pohřebiště:
 Cca 1000 pohřbů X 200
prozkoumaných
 Výbava: keramika, nástroje, sošky
UBAID V SEVERNÍ LEVANTĚ
 Raně chalkolitické období: přechod
od venkovského rozptýleného
osídlení ke komplexním městským
celkům – během 5. tisíciletí X
archeologicky málo známé
 Sýrie: do Ubaidského kulturního
komplexu: závěr 6. tisíciletí
 Existence přechodného horizontu
Halaf-Ubaid
 Změny: materiální kultura (nové typy
malované i nezdobené keramiky),
společenský život, architektura (mizí
tholoi)
 Osídlení: povodí Eufratu až po
pobřeží Středozemního moře
 Struktura osídlení: pravidelné
vzdálenosti cca 10-20 km; menší
sídla (do 1ha)
 Pohřebiště: pohřby v rámci sídlišť X
existují i vlastní pohřebiště
27. 4. 2016
6
URUK V MEZOPOTÁMII
 c. 4000-3100 BC = protohistorická
fáze chalkolitického období s
přechodem do rané doby bronzové
= objevení se městské společnosti
v jižní Mezopotámii: středobod této
civilizace X archeologická znalost
regionu je nedostatečná
 Důvody: ? Ekologická pestrost
 Projev celospolečenské změny:
hierarchizace struktury osídlení
 Ekonomika: rozsáhlý redistribuční
systém
 Vzájemně propojený systém
městských center, především v jižní
Mezopotámii: ve střední a jižní
Babylonii
 Závěrečná fáze: objevení se
klínového písma (Uruk, 34.-
32. stol. BC): tzv. prvotní
klínové písmo
 Pečetní válečky
 Súsy: tzv. buly se žetony
 Číselné tabulky
 Keramika: hrubá, nezdobená,
masová produkce: formy,
hrnčířský kruh
 Tzv. misky se zkoseným
okrajem
 Specializace řemesel
 Umění: vyjádření smyslu
života – tzv. urucká váza
27. 4. 2016
7
URUK, Warka
 Nejvýznamnější z raných měst: jediné
známé centrum v jádrové oblasti J
Mezopotámie
 3 hlavní telly: Eanna, Kullab a Irigal
 Výzkum: Německá orientální společnost (39
sezón); od 2001: DAIK: geofyzika, vrtvy,
DPZ
 2 hlavní archeologicky prozkoumaná místa:
 Eanna, okrsek bohyně Inanny
 Kullab, okrsek boha Ana
 Chronologická sekvence: 18 hlavních fází od
6. tisíciletí (XVIII: 5300-4575 cal BC)
 Obrovský nárůst osídlení plochy: od cca 70
ha po 210 ha (100 ha Uruk samotný, min.
5.5 km2): kolem 2900 BC: 50-80 000
obyvatel
Pozdní Uruk IV, ca. 3200-3000 BC
URUCKÁ EXPANZE
 Urucká hmotná kultura mimo J
Mezopotámii: interpretace?
 Kolonizace? Zábor území?
 Doklad existence obchodních kolonií
mezopotámských obchodníků?
 Přijmutí urucké kultury místními elitami?
 Expanze: kolem poloviny 4. tisíciletí BC:
přechod střední / pozdní Uruk
 Intruzivní urucká sídliště v S Masopotámii:
různé typy: drobné obchodní stanice
(nejmenší, nejstarší, bezprostřední okolí
staršího a původního chalkolitického
centra: okolí Kueltepe, Balích – Hammam
et-Turkman, horní Chábúr: Tell Brak,
Hamoukar) - obchodní stanice
převezmou původní centrum (pozdní
Uruk, Karchemiš, Ninive, Tell Hamoukar,
Tell Brak) – do té doby neosídlené oblasti
(horní Eufrat, Habuba Kabira)
 Súsiána: JZ Írán. Centrum: Súsy
27. 4. 2016
8
URUK V SEVERNÍ LEVANTĚ
 Počátek 4. tisíciletí: nízká úroveň
centralizace moci v menších
střediscích: po ustoupení Ubaidu –
tzv. pozdně chalkolitické skupiny
 Množství uruckých lokalit po celé
Sýrii: od poloviny do závěru 4.
tisíciletí.
 Prvky urucké civilizace se projevují
lokálně odlišně
 Rozrod osídlení:
 zakládání nových míst: Habuba
Kabira (střední Eufrat)
 Tell Brak (SV Sýrie): původní
populace: nový chrám, tzv. chrám
očí
 Urucké kulturní prvky: půdorysy a
výzdoba budov, keramika (misky
se zkoseným okrajem), buly se
žetony a číselné tabulky
TELL BRAK
 Nagar, Nawar, tell v povodí
horního Chábúru: jeden z
největších tellů v S
Mezopotámii
 Křižovatka obchodních tras
 Osídlení: od neolitu po
středoasyrské období
 Eye temple: prozkoumán
Maxem Mallowanem, 1930s
(počáteční fáze: první polovina
4. tisíciletí)
 Tell Madžnúna a Tell Brak:
masový hrob minimálně 175
jedinců a 375 zvířat: pozdně
chalkolitické období: spíše
doklad lokálního konfliktu
27. 4. 2016
9
ZÁNIK URUCKÉHO KOMPLEXU
 V celém rozsahu komplexu: úplné
přerušení kontaktů
 Osídlení:
 Některá sídliště opuštěna: Habuba
Kebira
 Jinde: návrat k lokálním tradicím
 Súsiana: protoelamský stát
 Uruk? Chrámové stavby v Eanně
pobořeny a postaveny nové.
Tabulky: podobnost s kulturou
Džemdet Nasr
 Uruk: ponechává si svůj význam X
objevují se nová centra
 Následuje: kultura Džemdet Nasr
a raně dynastické období´=
RANÁ DOBA BRONZOVÁ
KULTURA DŽEMDET NASR
 3100-2900 BC. J Mezopotámie
 Současná s ranou kulturou vrstvy Ninive V v
Horní Mezopotámii
 Eponymní lokalita: Džemdet Nasr
 26 km SV od Kiše
 Výzkum: Stephen Langdon, Roger Matthews
 Lokality: Šuruppak, Nippur, Ur, Uruk atd.
 Charakteristiky: rodící se byrokracie,
vzrůstající sociální nerovnost
 Materiální kultura: bohatě zdobená
monochromní i polychromní keramika
(geometrické a figurativní vzory) X jen
malá část keramické produkce:
společensky zařazující prostředí elit
 Formativní doba klínového písma