27. 4. 2016 1 RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ - EGYPT Petra Maříková Vlčková Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02 2016-04-12 PANOVNÍCI TZV. 0 DYNASTIE  historický koncept – ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech  nejasné čtení  Irej-Hor  Serek  Ka  Narmer  pohřebiště: Umm el-Káb  postupné sjednocení celého regionu pod centrální správu panovníků pocházejících z Ceneje (na místě dnešního Abydu) 27. 4. 2016 2 NARMER  poslední panovník 0. dynastie  aktivní ekonomická přítomnost Egypťanů v jižní Syropalestině  hrobka: Umm el-Káb,  nejvýznamnější památka: Narmerova paleta z tzv. základového depozitu v Hierakonpoli – mnoho významů – pravděpodobně symbolický význam UMM EL-KÁB - ABYDOS pohřebiště U 27. 4. 2016 3 Hrobka U-j  Kóm el-Ahmar  1897-8 – J.E. Quibell, F. Green, S. Clarc  Jeden z nejstarších nalezených chrámů – snad již tehdy Hor  kultovní centrum boha Hora - hlavní náboženské centrum EDP  nález tzv. základového depozitu (main deposit) HIERAKONPOLIS 27. 4. 2016 4 RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ  vláda 1.–2. dynastie  absolutní chronologie: c. 3000 – 2686 BC  položení základů staroegyptské civilizace: povaha panovnické moci, státní administrativa, náboženství apod.  Založení hlavních lokalit:  hlavního města a náboženského centra (Memfida)  královských pohřebišť (Sakkára, Abydos)  ustálení sítě hlavních provinciálních center MENI Identifikace? Hor-Aha X Narmer podle Manéthóna – legendární sjednotitel Egypta jméno: „pastýř“ legendární zakladatel: nového hlavního města – odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře 27. 4. 2016 5 I. DYNASTIE  Hor Aha – legendární Meni  Džer  Džet  královna Merneit  Den  Adžib  Semerchet  Qaa DĚJINY 1. DYNASTIE  projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem  panovník = hlava státního náboženství  konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE)  vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky  upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj)  Núbie – nerostné bohatství – Wádí Halfa – skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer)  Syropalestina – obchod s lukrativním zbožím (En Besor) – síť egyptských vojensko-obchodních stanic  postavení ženy ve společnosti – královna Merneit - regentka  rozvoj státní administrativy – hrobky úředníků – provázanost s rozvojem písma  vývoj královské zádušní architektury – použití červené a černé žuly v hrobkách 27. 4. 2016 6 KRÁLOVSKÁ LOKALITA – ABYDOS  centrální význam tohoto regionu a místa pro proces sjednocování Egypta a pro raně dynastické období  strategická poloha: úrodné zázemí + poloha na obchodních stezkách - oázy  několik poloh:  Královské pohřebiště: Umm elKáb, pohřebiště B  Tzv. velké zádušní ohrady, severní pohřebiště  sídliště – Cenej – nebylo dosud lokalizováno  dlouhodobě osídlená a využívaná oblast - palimpsest KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ – ABYDOS, UMM EL-KÁB, POHŘEBIŠTĚ B 27. 4. 2016 7 STAVEBNÍ VÝVOJ Hrobka panovníka Džera Hrobka panovníka Dena PODOBA KRÁLOVSKÝCH HROBEK 27. 4. 2016 8 VÝBAVA KRÁLOVSKÝCH HROBEK  Královské hrobky  sochy  šperky  nádoby (keramika, kamenné, měď)  Vedlejší pohřby  zvířata – lvi, sloni, psi = SYMBOLICKÝ VÝZNAM  Služebníci – malé stély = RITUAL SÁTÍ ABYDOS – TZV. POHŘEBNÍ OHRADY celkem: minimálně 10 staveb Ne všichni panovníci 1. a 2. dynastie X někteří mají 3 stavby (Hor-Aha) Různé materiály: dřevěné palisády, zdi ze sušených cihel další součásti: pohřby lodí (modely ze sušených cihel) Kultovní stavby Vedlejší pohřby Šunét el-Zebíb – největší dochovaná „pohřební ohrada“ – Chasechemuej 27. 4. 2016 9 POHŘEBNÍ OHRADY – místa zádušního kultu? POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE 27. 4. 2016 10 II. DYNASTIE  velmi málo známé období egyptských dějin – délka 120–150 let  chronologie:  počátek – Sakkára  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  střední fáze – Sakkára?  Vadžnes apod.  Závěr – Abydos  Peribsen – Sechemib  Chasechem/ Chasechemuej  mnoho shodných rysů 27. 4. 2016 11 POHŘEBIŠTĚ V SAKKÁŘE  Panovníci:  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  pod pohřebištěm z Nové říše – druhotné využití podzemních prostor NÁVRAT DO UMM EL-KÁBU  panovníci:  Peribsen  Chasechemuej  návrat do Abydu – snad projev sounáležitosti s panovníky 1. dynastie – archaický tvar hrobek X novinky v architektuře – zapojení kamene 27. 4. 2016 12 CHASECHEMUEJ  jeden z nejdůležitějších panovníků EDP – opětovně sjednotil Egypt – změna jména z Chasechem => Chasechemuej  hrobka v Abydu: velké použití kamene  Šunét ez-Zebíb: zádušní ohrada v Abydu – největší stavba EDP  stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc.  Oslava svátku sed – sochy v Hierakonpoli ODKAZ RANĚ DYNASTICKÉHO OBDOBÍ, cca 3150-2700 př. n. l. :  „vynález“ písma a jeho rozšíření  nastartování hospodářského a ekonomického systému  vznik organizace státní správy pod kontrolou jediného muže – panovníka  Založení nového hlavního města: Memfidy  Založení tzv. dynastických pohřebišť: Sakkára, Abydos  vznik systému státní ideologie  položení základů kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ – posmrtné představy, sakrální architektura (pohřební i chrámová) 27. 4. 2016 13 STARÁ ŘÍŠE STARÁ ŘÍŠE  Chronologie:  Vláda 3.-6. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK – kulturní výdobytky = vývoj architektury  Datace: cca 2700-2180 BC  jedno z vrcholných období egyptské historie – v dalším vývoji se na OK často odkazovalo + zdroj inspirace a legitimity  vysvětlení náhlého rozmachu: fenomén „násobícího se efektu“  stavba pyramidových komplexů => upevnění moci panovníka  zefektivnění státní správy a organizace hospodářství  zviditelnění státní ideologie => rozšíření distribuce hospodářských prostředků + zapojení většího počtu obyvatelstva do chodu státu  v původních stimulech však byly i limity => působily jako faktory ovlivňující zánik OK – tzv. zákon snižujících se mezních výnosů 27. 4. 2016 14 3. DYNASTIE, cca 2700-2630 BC  panovníci:  Sanacht  Necerichet Džoser  Sechemchet  Chaba  Hunej  mohutný rozvoj hmotné kultury a ekonomiky = položeny základy OK státu  doba významných změn v egyptské společnosti = narůstající hierarchizace a byrokracie NECERICHET DŽOSER  jeden z nejdůležitějších staroegyptských panovníků  významní hodnostáři: Imhotep, Hesyre  stavební aktivity po celém Egyptě: Héliopolis – sepjetí panovníka se slunečném božstvem  Hladová stéla na ostrově Sahel = nejstarší známé falzum v dějinách  Historická „image“ – jméno Džoser = „posvátný“ X v soudobých textech se objevuje jen jako Necerichet „božského těla“  Komplex Stupňovité pyramidy v Sakkáře: milník ve vývoji monumentální architektury 27. 4. 2016 15 4. DYNASTIE, C. 2630-2510 bc  panovníci:  Snofru  Chufu (Cheops)  Radžedef  Rachef  Menkaure  Šepseskaf  Dokončení vývoje královské titulatury – titul sa-Re (syn Reův) = zdůraznění úzkého propojení se slunečním božstvem  Vrchol centralizace egyptského státu – odraz i v architektuře =  rozvoj koncepce královské hrobky a jejích základních částí  Zásadní proměna hmotné kultury a zádušních představ  Kontakty s vnějším světem:  Vnitřní Afrika: přes oázy v Západní poušti  Přední východ: výměna darů s panovníky, např. Mari  Libye: boje s náčelníky – topos  Núbie PANOVNÍCI POHŘBENÍ V GÍZE  Vládci:  Chufu  RADŽEDEF – ABÚ RAWÁŠ, syn Chufua  Rachef, syn Chufua  Menkaure, syn Rachefa  Dynastické pohřebiště: Gíza: existence jednotného plánu rozvoje pohřebiště a státního dozoru nad ním  známo i zázemí stavitelů pyramid: město i pohřebiště  Sfinga: Rachef  Vztahy vůči okolním zemím:  Sinaj – nápisy ve Wádí Magháře  Núbie – dioritové lomy – SZ od Abú Simbelu  Elefantina – těžba červené žuly  Přední východ: Ebla (Tell Mardích), Byblos – dary se jmény panovníků  Závěr 4. dynastie? – Šepseskaf a Chentkaus I.: Papyrus Westcar 27. 4. 2016 16 5. DYNASTIE, C. 2510-2365 BC  Panovníci:  Veserkaf  Sahure  Neferirkare  Raneferef  Šepseskare  Niuserre  Menkauhor  Džedkare  Venis  Tzv. sluneční králové – vyvrcholení sepjetí mezi panovníkem a slunečním bohem – stavba tzv. slunečních chrámů  řelomové období – provedení dalekosáhlých reforem + změny ve společnosti + v zádušních představách  Dynastická pohřebiště:  Abúsír (Sahure, Neferirkare, Raneferef, Šepseskare, Niuserre)  Sakkára (Veserkaf, Džedkare, Venis)  ? (Menkauhor) KRÁLOVSKÝ ZÁDUŠNÍ KOMPLEX  pyramida  satelitní pyramida  zádušní chrám  vstupní síň  otevřený sloupový dvůr  Transverzální chodba  kaple s 5 nikami  obětní kaple  sklady  vzestupná cesta  údolní chrám 27. 4. 2016 17 SLUNEČNÍ CHRÁMY  písemnými prameny prokázáno 6 X archeologicky prozkoumány – pouze 2  Veserkaf  Niuserre  hrámy se nacházely v širším okolí Abúsíru.  funkce: zapojení do oběhu obětin předkládaných v rámci královského zádušního kultu  Architektonická podoba – odpovídá královským pohřebním komplexům:  údolní chrám ~ dolní chrám  vzestupná cesta (zastřešená) ~ vzestupná cesta (nezastřešená)  zádušní chrám ~ horní chrám  pyramida ~ obelisk 6. DYNASTIE, C 2360-2180 BC  panovníci:  Teti  Veserkare  Pepi I.  Merenre I.  Pepi II.  Merenre II.  Neitokret  problémy s následnictvím – vražda panovníka,  pokusy o puče  kontakty s okolními zeměmi: Byblos, Punt, Núbie  dynastické pohřebiště – Sakkára X ne na jednom místě  Texty pyramid v každé královské hrobce  závěr a kolaps OK 27. 4. 2016 18 PŘÍČINY ROZPADU OK  Krize celé společnosti:  panovníci po Pepim II. – jen těžko dokládali svou příslušnost k hlavní královské větvi  Hodnostáři v provinciích odvozují svou moc od své rodiny, ne od panovníka nebo centrální administrativy  Rozvolnění vztahů mezi centrem (Memfidou) a provinciemi – výběr daní vázne, slábne ekonomická základna panovníka apod.  Úpadek vlivu Egypta v zahraničí – napadání eg. výprav na Sinaji i v Núbii  Nárůst moci lokálních center: především v jižním Egyptě: el-Káb, Théby (Armant)