26. 4. 2016
1
RANÁ DOBA BRONZOVÁ –
LEVANTA A MEZOPOTÁMIE
Petra Maříková Vlčková
Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02
2016-04-26
RANÁ DOBA BRONZOVÁ
 Termín: okruh archeologů
kolem William F. Albrighta:
1920s
 Slitina mědi a 5-10 procent
cínu X výraznější rozšíření
této technologie: rané 2.
tisíciletí X termín se i
nadále používá
 Struktura osídlení:
kontinuita X změna
 Oproti chalkolitu: úbytek
sídlišť
 J X S Levanta: J Levanta
nemá osídlené pobřežní
pláně X S Levanta: Byblos,
Ugarit apod.
 Písemné prameny:
království Ebla, Mari,
Babylonie
 Jednoznačně doložené
komplexní společnosti v
celé zájmové oblasti
 Problematika tzv.
sekundárního vzniku státu
(Price 1978) a peer-polities
(Renfrew – Cherry 1986)
 Proces urbanizace: V.
Gordon Childe a jeho
kritika
26. 4. 2016
2
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V J
LEVANTĚ
 Vnitřní rozčlenění: keramika: tzv.
abydoské zboží, metalické zboží,
keramika typu Khirbet Kerak
 Raná doba bronzová I-IV: c.
3600/3400-2200 cal. BC
 Nejasnosti: počáteční a závěrečná
fáze
 Proces formování?
 Postupný rozvoj tzv. urbánní
revoluce v EBA II a III X
neexistuje lineární vývoj X silné
lokální vlivy
 Kolaps: EBA IV – Dark Age
 Synchronizace:
 Egypt: Raně dynastické období
(EBA I-II), Stará říše (EBA III)
 Mezopotámie: Uruk, Džemdet
Nasr, Ninive V, raně dynastické
období I-III, staroakkadská říše,
třetí dynastie z Uru
SÍDELNÍ STRUKTURA V J
LEVANTĚ: EBA II-III
 Hlavní centra: Megiddo, Arad, Tell elFarah
sever, Ai, Báb edh-Dhrá
 Vliv Egypta: Arad, Tell Erání
 Komunitní stavby: chrámy
(Megiddo, Ai, Jericho), vodní
reservoáry (Ai, Arad), sýpky (Bét
Jerah), městská opevnění (Arad, Tell
el-Farah sever apod.)
 Pohřební zvyklosti: mnohočetné
pohřbívání v přírodních či umělých
jeskyních, tzv. šachtové hrobky,
dolmeny
 Pohřebiště u Báb edh-Dhrá
 Umění: relativně málo: především
cylindrické pečeti
 Vliv S Levanty EBA III: struktura
osídlení, glyptika, keramika apod.
26. 4. 2016
3
ARAD
 S Negev
 22 akrů
 Společenská
stratifikace: stavby ve
veřejném zájmu:
opevnění (2.5 m
široké), posvátný
okrsek a „palác“,
vodní rezervoár,
plánovaná rezidenční
zástavba
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V
JORDÁNSKU
 Datace:
 EBA I: 3600-3100/3000 BC
 EBA II: 3100/3000-2850-2750 BC
 EBA III: 2850/2750-2400/2300 BC
 EBA IV: 2350/2300-2000 BC
 Úzké propojení s J Levantou, její pomezí
 Keramika, struktura osídlení, způsoby
pohřbívání apod.
 Osídlení: systém prosperujících
vesnických komunit, navzájem
propojených obchodními a
společenskými kontakty
 Vznik měst EBA III: prostorově omezené
území
 Hlavní lokality: Báb edh-Dhrá, Pella,
Numeira
 Zdroj mědi: Wádí Feinán (od EBA, A.
Hauptmann). Doly (Wadi Khalad) a
zpracovatelské areály (Ras an-Nabq,
Khirbet Hamra Ifdan)
26. 4. 2016
4
BÁB EDH-DHRÁ
 Jordánsko, pobřeží Mrtvého
moře (Lisánský poloostrov)
 „Města planiny“: Sodoma,
Gomora
 Výzkum: ASOR (Lapp), EDSP
(Rast – Schaub)
 EBA I: pohřebiště,
neopevněná vesnice
 EBA II: město
 Největší rozsah (9 akrů, cca
600-1000 obyvatel): EBA III:
opevnění, svatyně, kostnice
 EBA IV (2200 BC): osídlení
mimo město, rozptýlené
osídlení uvnitř opuštěného
města. Málo pohřbů
DOBA BRONZOVÁ V
MEZOPOTÁMII
 Dichotomie mezi
archeologicky
definovanými
kulturami a obdobími
(Džemdet Nasr, ED)
X politickými dějinami
(první dynastie z Kiše,
Uruku, Uru, Lagaše
apod.)
 Zdroje nerostného
bohatství: Omán,
Dilmun (SV Arábie,
Bahrajn): měď, dřevo
26. 4. 2016
5
RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ
(ED)
 Termín: Henri Frankfort: podle
Egypta
 Datace: 2900-2350 BC (střední
chronologie), 2800-2230 BC
(krátká chronologie)
 Vnitřní dělení: ED I-III (ED I, II, IIIa,
IIIb). Nebo rané a pozdní ED
 Synchronizace: ED I-III odpovídá
EJ I-III v S Mezopotámii
 Tzv. pre-sargonské období
 Písemné prameny: Babylonie (Ur,
Fáro/Šuruppak, Abú Salábích,
Lagaš), Mari, Nabada/Tell Bejdar,
Ebla
 Základem politického uspořádání:
městské státy
 Babylonie: cca 35
 Systém rozvrátil: král z Kiše Sargon
 Postupný proces centralizace
městských států do větších
územních celků: městských
spolků / lig: Kiš, Uruk, Lagaš,
Umma
 Náboženská střediska: Uruk,
Nippur
KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ Z
URU
 Výzkum: Charles Leonard
Wooley, 1922-1934 (BM,
UPenn)
 Pohřebiště: cca 2000
pohřbů X 16 extrémně
bohatých: přízvisko
„královské“
 Doba používání:
minimálně 300 let v 2./2 3.
tisíciletí BC: ED III
 Hrobka královny Puabi, PG
800, cca 2350-2400 BC
 Tzv. velká pohřební jáma
(Great Death Pit): PG 1237
26. 4. 2016
6
POZDNÍ 3. TISÍCILETÍ V
MEZOPOTÁMII
 Výrazné zvýšení
centralizace moci:
 Vláda dynastie králů z Akkadu
(S Babylonie; 24.-22. stol. BC)
 Vláda dynastie králů z Uru (J
Babylonie, 21. stol. BC)
 Společné rysy:
 založeny vojenskými
prostředky;
 úsilí o politické, správní i
náboženské (ideologické)
sjednocení prostoru
Mezopotámie;
 zánik: vnitřní opozice a vnější
síly (z V): Amorejci, Gutejci
26. 4. 2016
7
STAROAKKADSKÉ OBDOBÍ
 Datace: 2350-2170 BC (střední
chronologie)
 Synchronizace: EBA IV v J Levantě,
EBA IVA a EJ IV v Sýrii, EBA IIIB v
Turecku
 Akkad: oblast u soutoku Tigridu a
Dijály. Město Akkad: písemné
prameny X není archeologicky
lokalizované, pravděpodobně v oblasti
Bagdádu
 Zakladatel: Sargon Akkadský
 Vnuk: Náram-Sín
 Vrchol moci: 24.-22.stol. BC
 Končí dočasně systém samostatných
městských států X centralizace státu,
zavedení nového typu daní
 Centrum vývoje: S Babylonie
 Neustálé války a potlačování rebelií
SARGON AKKADSKÝ
 Sargon Veliký, cca. 2334-2279 BC
 Nosič poháru krále z Kiše; získání
královského trůnu v Kiši
 Podrobení si Sumeru
 Boje v Levantě: podrobení Mari,
Jarmuth, Ebla: došel až k Taurusu:
zajištění dodávek dřeva a drahých
kovů
 Boje na V: Elam
 Založil nové hlavní město: Akkad –
archeologicky nenalezená lokalita
 Po smrti: období neklidu
 Odkaz: legendární ideální panovník
po dalších 2000 let.
26. 4. 2016
8
NÁRAM-SÍN
 Vnuk Sargona, jeden z
nejvýznamnějších
akkadských panovníků
 Nový titul: „král čtyř stran
(světa)“ – sebeprezentace
panovníka
 Válečné výpravy: oblast
Perského zálivu a pohoří
Zagros (tzv. Vítězná stéla)
 Jeden z vrcholů užitého
umění: snaha po reálnosti
(měděná socha z Bassekti)