Konzervace a restaurování keramiky Petra Rebrošová Ústav archeologie a muzeologie FF MU Dělení archeologických pramenů  movité x nemovité  artefakty x ekofakty x přírodní prameny  podle materiálu: hliněné, kovové, dřevěné  podle účelu: nástroje, zbraně, keramika x domy, osady, ohrazení Artefakty Ekofakty Přírodní prameny Evidence, konzervace a inventarizace archeologických nálezů 1. evidence a třídění archeologických nálezů v terénu, vyzvednutí z nálezové situace 2. čištění a ošetření archeologických nálezů v laboratoři ◦ konzervace ◦ restaurování 3. inventarizace a popis archeologických nálezů 4. zabalení, štítkování 5. uložení v depozitáři Vyzvednutí z nálezové situace Preparace Vyzvednutí z nálezové situace Fotografická, kresebná a písemná dokumentace, zaměření Vyzvednutí z nálezové situace Fixace, vyzvednutí in situ Laboratorní ošetření keramiky  Keramika pravěká x středověká x lidová malovaná x kamenina x porcelán 1) Předběžný konzervátorský průzkum 2) Čištění - za sucha, mytí 3) konzervace 4) Restaurování (lepení, doplňování a rekonstrukce) 5) uložení Čištění  Druhy znečištění – hlína, písek, kaly, usazeniny, kořenové systémy --- myjeme rukou/kartáčky studenou vodou ◦ Před čištěním nechat řádně vyschnout ! ◦ keramika (organické zbytky, malba, engoba!!!)  Nestabilní a destruovaný ker.materiál --- čistíme za sucha/mokra, následuje stabilizace povrchu Povrchové znečištění střepů 1. Dlouhodobý kontakt s různými kapalinami (tvorba rozpustných/nerozpustných solí – tzv. sintr) 2. Suchým usazením, vrstvením, nalepením nečistot na povrchu střepů (nánosy/krusty/povlaky) 3. Kontakt s kovy 4. Vlhké prostředí – plísně Metody čištění: suché/chemické/kombinové Metody čištění • Suché – odstraněné pomocí zubolékařských nástrojů • Chemické – tamponování – naložení/ponor/propírání • Kombinované čištění Poté nutná neutralizace střepů, tj. promývání v tekuté vodě/máčení v lázni Sintr Malba Konzervace  konzervace je nedílná součást archeologického procesu a postexkavačního studia archeologických nálezů  jedná se o vědní disciplínu zabývající se tím, jak uchovat co nejvíce informací o artefaktech  konzervace ◦ preventivní, sanační Preventivní konzervace  soubor nepřímých opatření vedoucích k ochraně předmětů kulturního dědictví systematickou kontrolou a případnou úpravou prostředí tak, aby předměty setrvávaly v pokud možno nezměněném stavu (stabilizování současného stavu předmětu, minimalizování případných dalších poškození (degradačních, korozních procesů aj.)  upřednostňována, nicméně pokud to stav předmětu vyžaduje, je přistupováno k metodám sanační konzervace nebo restaurování Sanační konzervace  systém přímých zásahů s cílem stabilizovat jeho současný fyzický stav při maximálním úsilí o nenarušení komplexní hodnoty předmětu  materiály i postup by měly být vždy reversibilní (vratné), snadno odstranitelné  konzervátorské zprávy nutností Keramika  restaurování a rekonstrukce nádob 1. fotodokumentace PŘED započetím prací 2. vyhledání fragmentů a lepení střepů v celek ◦ tvarová podobnost zlomků ◦ výzdoba ◦ vnitřní/vnější barva ◦ struktura keramické hmoty 3. doplňování ◦ uvážit smysl ◦ zpravidla sádrou Keramika – pomůcky pro restaurování Keramika – fotodokumentace před Keramika Keramika – vyhledávání fragmentů podle Svobodová Keramika - lepení  Druhy lepidel – tekutá studená/tavná  Reversibilita, teplotní stálost, odoslnost, nasákavost, pevnost spoje, transparentnost Keramika - lepení Keramika - lepení Keramika – doplňování (sádrování) Keramika – doplňování (sádrování), tónování podle Svobodová Keramika –tónování  Závěrečná konzervace exponátu  Závěrečné focení s měřítkem  Vypracování restaurátorské zprávy KERAMIKA  konzervace & restaurátorství se řídí etickými kodexy ◦ Každý konzervační zásah musí být prováděn tak, aby byla zachována veškerá informační, estetická a historická data, která předmět nese.  kodexy často vydává UNESCO  Profesní etický kodex konzervátora-restaurátora AMG ČR, schválen v roce 2009 ◦ http://www.cz- museums.cz/UserFiles/File/komise/kkrp/kodex.pdf Komise konzervátorů a restaurátorů AMG uděluje licence Dokument o profesi konzervátora a restaurátora  Vymezení profese  Dosažené vzdělání v oboru (min. Mgr. stupeň)  Obecné profesní zásady  „Jak vést zásah?“ (16 základních otázek, při jejichž zodpovězení se minimalizuje možnost chyb)  Muzeum a postavení konzervátora-restaurátora – rovnocenné partnerství Dokument o profesi konzervátora a restaurátora Konzervátorská pracoviště v ČR  Metodické centrum konzervace Technické muzeum Brno  Konference konzervátorů a restaurátorů ◦ 13. – 15. 9. 2016,Aula FEKTVUT,Technická 12, Brno  Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy  Konzervátorské centrum Ústav historických věd Slezské univerzity v Opavě  Restaurátorská laboratoř Archeologický ústav Praha Zabalení a uložení nálezů  vhodné depozitární podmínky Materiál Teplota (°C) Relativní vlhkost (%) Tolerovaná relat. vlhkost (%) Kovy samotné 18-20 30-40 do 55 Kovy v kombinaci s org. materiály 18-20 40-55 do 55 Keramika 20 do 60 40-60 Dřevo, kůže. kosti 18 55 45-60 Zabalení a uložení nálezů  kartonové (banánové) krabice Zabalení a uložení nálezů Literatura – konzervace a restaurování  Sborník z konference konzervátorů a restaurátorů  Fórum pro konzervátory a restaurátory  Archeologické centrum Olomouc Ročenky (příspěvky Konzervátorská činnost)  Benešová, J. a kol. 2011: Konzervování a restaurování kovů: ochrana předmětů kulturního dědictví z kovů a jejich slitin. Brno.  kol. autorů 1976: Základy muzejní konzervace. Muzeografické učební texty 2. Brno.  kol. autorů 1989: Základy muzejní konzervace. Muzeografické učební texty 3. Brno.  Págo, L. 1985: Úvod do muzejní konzervace. Brno.  Svobodová, L. rkp. : Způsoby konzervování a restaurování pórovité archeologické keramiky, Praha.