řecko_0002.jpg řecko_0001.jpg -v době bronzové bylo hospodářství a tedy i zemědělství soustředěno kolem jednotlivých mocenských center, kde nejvyšší mocenské vrstvy byly největšími vlastníky půdy - -původně půda patřící rodu přechází na jednotlivce - aristokracie => svobodných občanů jednotlivých obcí - -v 5 st. je půda obdělávána převážně drobnými rolníky v rámci malých statků; pouze bohatí statkáři žijí ve městech pluh-schéma.jpg -půda se obdělávala orbou, pomocí jednoduchého pluhu bez předradličky a radlice, taženého voly nebo mezky => pluh půdu spíše rozrýval než převracel => trojité přeorávání -přeorávala se i pole nechaná ladem -půda se také kypřila motykami (makele, makella, dikella) - několik typů - se dvěma hroty, se širokými lopatkami Orba.jpg zemedelske prace01.jpg Plodiny: -nejdůležitější plodinou bylo obilí - -pěstoval se ječmen a pšenice (často se dovážela), proso, později také oves a žito => různé podmínky = různá výnosnost - -vysévání se obvykle provádělo na podzim, někdy i na jaře - rychlé zrání plodin nebo neúspěšné podzimní setby - -obilí se selo ručně z košíku nebo sáčků a poté bylo zahrnuto motykou - -mezi setbou a sklizní probíhalo okopávání a pletí - -obilí se sklízelo srpy (drepanon, harpé, aichmé) -sklizené obilí se dovezlo na mlat - aloe - kruhová plocha s hrubou podlahou a vyvýšeným okrajem (obvykle dlážděno) => obilí mláceno pomocí tažných zvířat a následně províváno nůž a srpy.jpg Methana, Olynthos.jpg -vinná réva -pěstování známo už od doby mykénské -výroba vína -sušení na rozinky -k jídlu - -založení vinice => hrozny zůstávaly trvalou plodinou -vinná réva rostla samovolně, podpírána tyčí nebo jiným stromkem -ošetřována byla prořezáváním - v zimě a na jaře -půda mezi révou sloužila k pěstování dalších plodin - fazolí nebo ječmene Exekias_Dionysos_Staatliche_Antikensammlungen_2044_n2.jpg - olivy -velice dlouho žijící rostlina - minimální nároky na obhospodařování - prořezávání a kypření půdy okolo stromů -pravidelné výnosy -pěstování - pravděpodobně řízkováním nebo roubováním -omlazování stromů => pokácení starého => z kmene vyrostou nové výhonky -sklizeň oliv - od podzimu do počátku jara Attic black-figure amphora attributed to the Antimenes Painter) 520 BC.jpg Ostatní plodiny: -ovocné stromy: jablka, hrušky, švestky, granátová jablka, fíky mandle -některé plody byly sušeny - fíky, jablka, hrušky - -sbírání plodů: ořechy, kaštany - -zelenina: fazole, hrách, salát, pórek, cibule, česnek atd. - -byliny byly pravděpodobně sbírány hlavně v přírodě HerculesFarneseSitu5 web-1.jpg Herakles_Farnese_MAN_Napoli_Inv6001_n05.jpg Herakles_Farnese_MAN_Napoli_Inv6001_n06.jpg Chov zvířat: -z hospodářských zvířat jsou známy: -kozy, ovce - chovány pro mléko, sýr a maso -prasata - maso -drůbež - maso, vejce -voli, osli a muly - tažná a jezdecká zvířata -včelařství - med -> sladidlo - -koně - symbol společenského postavení -používáni v bitvách, při závodech - Horsemen from the west frieze of the Parthenon, Greek, about 438-32 BC.jpg 800px-Bronze_billygoat_Louvre_Br197.jpg Lov a rybolov -lov byl považován za sport a zábavu -lovili se ptáci, zajíci, kanci a vysoká zvěř -k lovu byly používány - oka, sítě, luky a šípy a smečky psů Francois_vase_2.jpg -ryby a jiné plody moře byly důležitou součástí stravy, nikdy však hlavní -většina ryb pocházela z moře, známy i sladkovodní - úhoři z jezera Kópais z Boiótie -ryby byly konzervovány - sušením, nakládáním do soli - prodejci tarichoi markImage.jpg Řecká strava -strava a stravovací návyky byly dány životní úrovní a zeměpisnou polohou -ve Spartě byla proslulá černá polévka - hustá s přísadou vepřového masa, krve, octa a soli -bohatší strava v Boiótii - -strava byla střídmá -základem stravy byly obiloviny - hlavně ječmen a pšenice - u vyšších tříd nebyl význam obilovin tak velký -z ječmene a později pšenice se připravoval chléb, kaše, placky -placky - maza - jsou základním pokrmem -bílý chléb z pšeničné mouky - arthos - -chleba několik druhů, stejně tak i koláčů a pečiva - některé slazené medem, jiné připravované z mléka, vajec nebo sýra -chléb konzumován společně se sýrem, ovocem, zeleninou, vejci, rybami, masem, atd. - všechny tuhé pokrmy, které se s chlebem jedí byly nazývány opson -zelenina byla drahá a málo dostupná - s výjimkou bobů a čočky, které se jedly jako kaše - etnos - -mléčné výrobky převážně z kozího mléka - -maso se jedlo zřídka -> drahé, kromě vepřového -na venkově bylo masa dostatek -získáváno i lovem - -častější byly pro Athéňany ryby - ančovičky, sardinky, tuňák - některé dostupné i pro chudší obyvatelstvo -oblíbené byly i škeble a měkkýši - sépie a olihně 800px-female_baker_oven_louvre_mne1333.jpeg bakers_kneading_louvre_ca804.jpeg - jídlo mohlo být završeno zákuskem - tragéma -čerstvé nebo sušené ovoce - fíky, ořechy a hroznové víno -medovými koláči - -přechod mezi tekutou a pevnou stravou představoval kykeón - rituální nápoj eleusinských mystérií, který jedli i rolníci doma - vysoce ceněný pro léčivé účinky -směs ječné krupice a vody, aromatizovaná bylinami (např. mátou nebo mateřídouškou) - - Nápoje -asi nejběžnějšími nápoji byla voda a víno -výroba vína se od dnešního lišila - víno nebylo zcela dokvašené => bylo mícháno s vodou (slanou) a dochucováno - mateřídouškou, skořicí nebo medem -pilo se také svařené víno -čisté víno - akratos - se pilo jen zřídka -pilo se také mléko (nejběžněji kozí) a jakýsi druh medoviny (směs medu a vody) - -pití piva bylo považováno za barbarský zvyk Euphronios Krater_2.jpg Sakonides-Kylix-(lip-cup)-about-550-530-BC-painting-artwork-print.jpg Pokrmy -názvy jednotlivých pokrmů se časem měnily -v raných fázích řecké historie se jedla snídaně - ariston - hned po východu slunce -hlavním jídlem byl deipnon - jedl se uprostřed dne -navečer se jedla večeře - dorpon - -v klasickém období v Athénách byly také 3 hlavní jídla -snídaně - akrátisma - obvykle skládala z kousků ječného nebo pšeničného chleba namočených ve víně; někdy ještě bývala obohacená olivami nebo fíky -lehký oběd - ariston - jednoduché jídlo - teplé nebo studené -někdo si k večeru mohl dopřát svačinu - hesperisma -večeře - deipnon - hlavní jídlo dne - Symposion -„společnost pijáků“ -důvody pro symposia mohly být různé - úspěch v atletické nebo jiné soutěži, narozeniny, náboženské oslavy, atd. -pozvání byla velmi neformální - pozvaný mohl sebou přivést i někoho dalšího - -mohlo se konat dvojím způsobem -členové sdružení se dohodli, že se budou střídat v pořádání, přičemž každý přinese svůj díl pití a jídla - eranos -hostinu uspořádal hostitel na vlastní náklady - -průběh celého večera měl ustálený pořádek -po příchodu se pozvaný zul a sluha mu omyl nohy a byl uveden do hodovní síně - andrón -zde hostitel mohl určit návštěvníkovi místo - lehátko - kliné - na jednom mohli být dva i tři lidé - - symposium_540x405.jpg col_krater.jpg greek-cup-symposium-110106-02.jpg -vlastní symposion začínalo úlitbou Dionýsovi a ostatním božstvům a zazpíváním hymnu -byl zvolen král hostiny - symposiarchos -vedl připíjení na jednotlivé přítomné -určoval, kolik kdo má vypít číší -jak se bude víno ředit -určoval druh her a navrhoval zábavu - kottabos -určoval tresty nebo odměny pro soutěžící - -součástí symposií byla hudba - obvykle hrála flétnistka; vystoupení tanečníků, akrobatů a bavičů - -účel symposií mohl být různý - filozofické diskuse nebo jen prosté opilecké radovánky brygos2.jpg pluh - rekonstrukce.jpg gallic-roman harvester.jpg 800px-Harvester.jpg Plodiny: -obilniny -pěstovala se špalda, proso a ječmen (hordeum), pšenice (triticum), oves (avena) - od punských válek se pěstováním obilí zabývali hlavně drobní zemědělci -původně byly obilniny praženy aby se zrna uvolnila => později se mlátilo na mlatě a následně drtilo v mlýnech -luštěniny - boby, čočka a několik druhů hrachu - -olivy - -vinná réva - -zelenina - štěrbák, locika, zelí, pórek, řepa, cibule, tykev, okurka -ovoce - fíky, jablka, hrušky švestky, granátová jablka, ořechy -od 1. pol. 1. st. př. Kr. i třešně dovezené Lucullem z Pontu -za císařství se začali pěstovat meruňka a broskev -za dominátu citroník -k hnojení stromů se používal odpad z oliv vznikající při výrobě olivového oleje Villa Pisanella - olive press.JPG picking-fruit-roman-mosaic-from-saint-romain-en-gal-france-ad-200-225.jpg 4964633578_f1084dd0bc_b.jpg Chov zvířat: -hlavní složku římského zemědělství představuje chov dobytka => stává se základem bohatství římských patriciů - -choval se hlavně: -skot - jako tažná zvířata - pro maso, mléko, žluč, rohy, a hnůj -ovce - hlavně pro vlnu -kozy -koně - -vepři -drůbež -slepice -husy -kachny -holubi -na koci republiky a za císařství byl zaveden chov cizokrajného domácího ptactva - páv, perlička, bažant a tetřev chov ve velkém počtu -osli -chovají se i sladkovodní a mořské ryby -významné místo zaujímá i včelařství - sladidlo fightingcocks.jpg MosaicDonkey.jpg Lov a rybolov -Římané se intenzivnímu lovu začínají věnovat až od 2. st. př. Kr. -do té doby jen činnost otroků nebo v rámci náboženských slavností -lov jako sport - vlivy z východu - -2 hlavní způsoby lovu -venatio - lov na čtvernožce - od zajíce po vysokou – loví se pěšky nebo na koni - kopí, prak, nůž - součástí lovu jsou lovečtí psi -aucupium - lov na ptáky - používání návnad a pastí - -v době císařství se konají zinscenovaná představení v amfiteátru -uměle vytvořené prostředí -lov exotických zvířat - -rybolov je zaměstnáním, ale také způsob, jak trávit volný čas -k lovu se používá – udice s háčkem, sítě, vrše, trojzubce mosaique.jpg bardo13.jpg Římská strava - skladba římské stravy se v průběhu času měnila -z počátku byla římská strava prostá - jedlo se to, co si sami Římané vypěstovali -nejobvyklejším jídlem byla kaše nebo řidší těsto vyrobené ze špaldy; nebo polenta - podobné jídlo vyrobené z praženého ječmene -> jako strava se udrželo později -zelenina, luštěniny a sýr -maso jen zřídka - -s rostoucí římskou říší se měnil i jídelníček => bylo využíváno vše, co mohla říše nabídnout - -jídlo z obilnin -základem byl chléb - dělaný doma, od pekaře -9 druhů - nejlepší: bílý; nejméně kvalitní: černý (z černé mouky s otrubami); kyprý chléb: zadělávaný mlékem a vejci -mnoho druhů koláčů s různými náplněmi - rozinky, ořechy, mandle -jemné pečivo - cukroví, „piškoty“ bakery-frescoe.jpg 800px-Sarcophagus_milling_scene_-_vatican_museum-e1266635036576.jpg -zelenina byla běžnou součástí stravy -saláty, kapusta, řepa, cibule, česnek, pórek, okurky, dýně, vodní melouny, ředkvičky; artyčoky, chřest a pastinák byly vzácnější -přísady a dochucovadla k zelenině sloužily sůl, ocet, hořčice, pepř, pažitka, atd. - -oblíbené byly také houby - hřiby, křemenáče, žampióny a lanýže - -luštěniny - hlavně jako potrava chudých vrstev - na venkově jako zdravá a výživná strava - -ovoce - pěstovalo se velmi hojně v celé Itálii -Římané byli velmi dobrými pěstiteli - vytváření nových odrůd -běžné i u chudiny byly fíky – sušené - -jídelníček byl ještě doplněn různými druhy ořechů, kaštany a mandlemi; do jídel se přidávala piniová semena C0031997-Food_and_glass_dishes,_Roman_fresco-SPL.jpg -maso - zpracováváno všemi možnými způsoby - s přísadami, které byly mnohdy mnohem dražší než samotné maso - -nejoblíbenější bylo maso vepřové - zpracovávaly se prakticky všechny části - nejoblíbenější byl podbřišek, bachor, plecko, játra a kýta -oblíbené byly paštiky, klobásy, jitrnice a jelita -některé potraviny z masa byly dováženy – uzenky: z jihu Itálie, Galie - -jehněčí maso - -divocí vepři, králíci, zajíci - C0031995-Rabbit_and_figs,_Roman_fresco-SPL.jpg -ptáci -drůbež - slepice, kuřata, kachny, husy, perličky -holubi -plameňáci, slavíci, drozdi, papoušci -pro kuchyň byli chováni bažanti, koroptve, jeřábci, sluky, kvíčaly a pštrosi -běžní byli i pávi - - - - vejce - syrová nebo vařená -pojidlo do těst - - velmi oblíbené byly různé druhy ryb - lovené nebo chované -parma mořská - velmi drahá; murény, kambaly, tresky, tuňáci, mořské štiky, jeseteři -solené ryby dovážené z Černomoří, Sardinie a Hispánie - jídlo chudých i císařů - upravovány s olejem, octem a vínem -ústřice a mušle SuperStock_1788-18924.jpg - velmi běžné bylo používání různých omáček a příchuťových šťáv - kupovány připravené ve velkém množství -nejznámější bylo garum - jeho výrobou byly proslulé Pompeje -výroba byla zdlouhavá a složitá - velmi luxusní zboží -jednalo se o kvašenou šťávu ze směsi ryb a rybích vnitřností - - pompeii_garum.jpg A little garum went a long way. roman-almunecar-garum-factory.jpg Garum 01.jpg Garum 02.jpg Garum 03.jpg Garum 04.jpg Garum 05.jpg Garum 06.jpg Garum 07.jpg Garum 08.jpg Garum 09.jpg Garum 10.jpg Garum 11.jpg Nápoje -nebyli známy téměř žádné teplé nápoje, kromě vína ředěného horkou vodou -základním nápojem zůstávala voda -běžné bylo pití mléka - kravské a kozí -v provinciích bylo rozšířeno pití piva - různé druhy - -po převzetí znalostí pěstování vinné révy se hlavním nápojem stává víno - Itálie se stala jejím hlavním pěstitelem -Plinius Starší udává, že bylo známo na 80 značek - 60 z nich pěstováno v Itálii -rozeznávalo se bílé a červené -nejlepší - z Latia a Kampánie -víno se ředilo vodou a dále ještě dochucovalo – myrtou, jalovcem, pelyňkem, atd. - -posca - nápoj chudých a vojáků - voda s octem - aqua mulsa - směs vody a medu vystavená 40 dní slunci Bar Hill Roman Fort, Strathclyde, Scotland Pokrmy -Římané jedí třikrát denně - pouze jedno jídlo je nejdůležitější -v dřívějších dobách -snídaně - ientaculum -hlavní jídlo v poledne - cena -večeře - vesperna - -později -snídaně - ientaculum - podáváno buď hned po vstávání, nebo po skončení rituálu salutatio -velmi jednoduchá - kousek chleba namočený do vína s několika olivami, suchými plody a někdy i sýrem; k pití voda nebo slabé víno - -oběd - prandium - bohatší než snídaně -kousek chleba, studené maso, ryba, nebo sýr, ovoce a zelenina; k pití víno nebo medovina -někdy jen zbytky od předchozí večeře - hlavním jídlem se stává večeře - cena -začíná kolem 4-5 hodiny - obvykle trvala 2-3 hodiny, někdy se však mohla protáhnout až do noci nebo dokonce až do rána -místem konání bylo triclinium - místnost se 3, do pravého úhlu uspořádanými, lůžky - každé lůžko pro 3 osoby - mezi lůžky stál kulatý stůl - mensa - -cena se dělila do tří částí -1. gustus (ochutnávání) - podávali se obložené mísy s malými sousty - např. salát, ryby s omáčkami, vejce, mušle - zapíjelo se medovinou -2. vlastní hostina - různý počet chodů -3. zákusky - pečivo, cukroví, ovoce - -následně mohla hostina přejít v popíjení - comissatio -král hostiny určoval jak a na čí počest se bude pít -součástí byly různé formy zábavy - hry, přihlíželo se vystoupením tanečníků, hudebníků, kejklířů -mohly se probírat i otázky filozofické, vědecké … -některé hostiny mohly končit obžerstvím, kdy ti co se přejedli požily dávicí prostředek a následně pokračovali dále -na konci rozdával hostitel dárky - pečivo, ovoce, různé předměty - -u obyčejných lidí však byly hostiny mnohem skromnější -jedlo se vydatně - ne však přes míru -hostiny se účastnily členové rodiny a pouze jeden nebo dva přátelé 739px-Pompeii_-_Casa_dei_Casti_Amanti_-_Banquet.jpg 41_00134078~banquet-scene-roman-wall-painting-1st-c-.jpg