Sport: Řecko -soutěživost byla jedním ze základních rysů řecké společnosti a kultury -doklady sportovních zápolení již v Iliadě -soutěžilo se v mnoha odvětvích lidské činnosti, nejen sportu -pod patronátem bohů – zvláště se to týkalo her - -sport byl nejen zábavou, ale byl také součástí výchovy občanů dané obce -> příprava pro vojenskou službu -v Athénách tělesná výchova začínala v 7 letech -> někdy se udává až ve 12 -ve Spartě začínala výchova od 7 let -zatímco v Athénách byla taková výchova spíše dobrovolná, ve Spartě probíhala pod státním dohledem a byla pro spartské občany povinná - -jako takový byl sport určen hlavně mužské části populace, i když existovali regionální výjimky – např. ve Spartě se dívky/ženy věnovaly sportu stejně jako chlapci Figure of a running girl Greek, about 520-500 BC -v Athénách vedl tělesnou výchovu u hochů do 16/18 let paidotribés -nosil purpurový plášť – při ukázkách cviků ho odkládal -byli vybíráni z mužů, zkušených, vážných a mravně bezúhonných, straších 40 let -> učil také pravidla slušného chování, skromného vystupování, správného držení těla -> měl je vést k mravnosti a občanským ctnostem -odznakem jeho fc. byla dlouhá rozeklaná hůl -sloužila také k trestání neukázněných nebo neobratných žáků a k odtrhávání zápasníků -vybíral si pomocné cvičitele – asi z nejstarších a nejnadanějších žáků - -během výuky byly žáci rozděleni do dvou skupin -paidoi – „malé“ -neaniskoi – „velké“ - -vyučoval se tzv. pentáthlon – pětiboj, který zahrnoval skok daleký, běh, vrh diskem, vrh oštěpem a zápas -po 16 roce přebíral výchovu tzv. gymnastés -od paidotriba se odlišoval teoretickou znalostí gymnastiky a větší zdravotnickou průpravu -vedl také tělesnou výchovu efébů a mužů v disciplínách pětiboje a budoucích profesionálních atletů - -efébové ještě podstupovali výcvik v tzv. hoplomachiá, které vedli hoplómachové – odborní cvičitelé boje -výcvik v zacházení se zbraní, v šermu a ve střelbě z velkých praků a luků - - -ve Spartě vedl výchovu chlapců paidonomos -výchova se dělila na dva stupně od 7 do 12 let a od 12 do 18 let -v obou stupních byla výuka zaměřena jak na výchovu tělesnou, tak i duševní (čtení, psaní, hudba, zpěv a tanec) -tělesná výchova zahrnovala běh, skok daleký, zápolení, vrh oštěpem a diskem -pro řeckou gymnastiku bylo charakteristické cvičení bez oblečení -> samotné slovo gymnastika, řec. gymnastiké pochází ze slova gymnos = nahý, obnažený -> od tohoto slova vznikají další spojené s cvičením -cvičení bez oděvu a natřeným olejem je připisováno Sparťanům – Thukididés -také je znám nápis, podle kterého jakýsi Orsippos z Megar odhodil během olympijského běžeckého závodu bederní roušku a vyhrál - -výchova a cvičení probíhala v gymnasiu a palaistře, která byla jeho součástí -v palaistře cvičili děti -gymnasion sloužil jako cvičiště pro eféby a muže Gymnasion -zřizována státem - v některých městech i několik -písemně doloženy již v archaické době - dochovány jsou z helénismu -součástí byla nejen výchova tělesná, ale také duševní - součástí gymnasia byly přednáškové sály, učebny a knihovny - -gymnasion jako stavební celek se ustálil koncem 4. st. př. Kr. -čtvercové nebo obdélné cvičiště obklopené sloupovím a místnostmi sloužící různým účelům - skladiště pro sportovní potřeby, umývárny… - -součástí byla krytá nebo vnější písková závodní dráha - xystos - určena pro druh sportů, které vyžadovali volnější prostor - běh, hod diskem - -součástí mohla být i palaistra Olympie - Gymnasion - foto 01.JPG Olympie - Gymnasion - foto 02.JPG Olympie - Gymnasion - foto 04.JPG Olympie - Gymnasion - foto 03.JPG Palaistra -někdy součást gymnasia -čtvercové nebo obdélné prostranství -v nejstarší formě pouze otevřený prostor vysypaný pískem a stíněný stromy -později přidány sloupoví a místnosti sloužící různým účelům -šatny, odpočívárny s lavicemi – exedrai, koupelny a skladiště oleje a písku - -později žádný rozdíl mezi gymnasiem a palaistrou - -součástí cvičebních prostor mohl být stadion Olympie - palaistra - plán 01.jpg Epidauros - palaistra - plán 01.jpg Olympie - palaistra - foto 01.JPG Olympie - palaistra - foto 02.JPG Olympie - palaistra - foto 03.JPG Olympie - palaistra - foto 04.JPG Stadion - běžecká dráha -budovány podobně jako divadla v přírodním terénu - na úbočí návrší nebo mezi dvěma svahy - architektonicky podobný vývoj jako u divadel -nejdříve diváci stáli na hliněných náspech nebo svahu -> dřevěné stupně -> kamenná sedadla - v hledišti vymezen prostor (tribuna) pro sudí (v Olympii tzv. hellanodikové) -běžecká dráha - pískem vysypaný prostor o délce 600 stop - délka v m závisí na délce stopy v té které oblasti: 191 - 192 m; šířka kolem 100 stop: 29 - 31 m -dráha mohla mít jednoduchý obdélný tvar nebo být na jednom konci polokruhově zaoblená -start - afesis a cíl - terma byly označeny kameny nebo průběžným kamenným prahem se žlábky Delfy - stadion - foto 01.jpg Delfy - stadion - foto 04.jpg -chlapec, který docházel na cvičení do palaistry si sebou musel nosit některé věci – houbu na umývání, alabastron/aryballos = nádobka na olej, stlengis (lat. strigilis) = zahnutá škrabka -samotnému cvičení předcházelo mytí – u studny nebo ve velké kamenné nádrži, naolejování celého těla a posypání pískem nebo prachem -> důvodem byly hygienické požadavky – údajná ochrana těla proti nepohodě -po cvičení se vrstva oleje a prachu seškrabávala strigilem a následovala další koupel - -cvičení byla doprovázena hrou na píšťalu -hrou byl určován rytmus – i při rozcvičce -hráč na píšťalu se nazýval aulétos – na vázách vidět s píšťalou aulos připevněnou k ústům tzv. forbeie – páska přes líce, která pomáhala soustřeďovat dech k náustku a také zabraňovala, aby se tváře příliš nenafukovaly a tak nehyzdily obličej http://www.fortknoxartifacts.com/gallery/images/986753_size2.jpg Sportovní disciplíny - -sportovní disciplíny, které provozovali staří Řekové, ale i Římané se udrželi až dodnes, ovšem s většími či menšími úpravami - -mezi hlavní sportovní disciplíny patřil již jmenovaný hod diskem a vrh oštěpem, skok, běh a zápas - -dále byl provozován box a pankration - -z popisů nebo vyobrazení na dalších památkách jsou známy i další sporty, z nichž některé připomínají ty dnešní – např. „pozemní hokej“ vyobrazený na jedné z bází sochy z Athén okolo r. 500 př. Kr.; známy byly také míčové hry – viz. báze sochy z konce 6. st. př. Kr. z Athén Vrh diskem - -zpočátku jako disky sloužily ploché kameny, které se později opracovávaly, následně byly vyráběny z bronzu -kvalitnější disky nesly výzdobu – rytá nebo reliéfní – sportovní scény, známý je disk s vyobrazením delfína – symbol rychlosti -váha disků se pohybovala mezi 1-4 kg -vrhačský kruh byl vyznačen pouze vpředu a po stranách -disk se před hodem posypával pískem proti vykluzování -hod diskem se skládal z několika postupných pohybů -místo dopadu se označovalo kolíkem nebo kamenem - -v písemných nebo epigrafických pramenech dochovány výkony sportovců – bohužel není známa hmotnost vrhaných disků -Phaylles z Krotónu hodil 28 m -V záznamech stojí, že někteří atleti byli schopni přehodit řeku Alfeios v Olympii = 50-60 m - -sport nebezpečný pro diváky – zaznamenány případy smrti Hod oštěpem - -neházelo se běžným oštěpem -> používán sportovní -neměl na konci kovový hrot, ale pouze závaží -tělo ze dřeva o délce nepřesahující výšku dospělého člověka a síle lidského prstu -v místě těžiště byl připevněn řemen (kožená šňůrka) o délce asi 40 cm - ankylé - končící smyčkou, do které se před hodem zasouvaly prsty – ukazovák a prostředník -ankylé sloužila k vytvoření rotačního pohybu a prodloužení hodu - 3 až 4 násobné - -házelo se do dálky nebo na cíl – na vázách lze vidět oštěpaře s něčím, co připomíná kružidlo a s trenérem počítá kroky = asi vyznačování cíle - Skok do dálky -není jasné, jestli se skákalo s rozběhem nebo bez něj -skákalo se s kamennými nebo železnými závažími, která držel sportovec v obou rukou – sloužily i pro rozcvičování -dvojí podoba -jako dnešní činky se zahnutou rukojetí -oválný tvar s dutinami, do kterých se vkládaly dlaně -délka závaží od 12-30 cm -váha se pohybovala mezi necelými 2 až 5 kg -závaží sloužila k prodloužení skoku a pomáhala při doskoku -skákalo se do předem připraveného doskočiště – kypřená půda nebo uhrabaný písek - -dochované záznamy hovoří o Fayllosu z Krotónu, který skočil více než 16 m - pravděpodobně součet několika skoků - -znám byl i skok do výšky - pouze tréninkově a jiné formy skoků - pouze pro zábavu a trénink Běh -buď jako samostatná disciplína, nebo součást pětiboje -původně se běhalo v bederních rouškách, pak bez oblečení - -na základě délky tratě je známo několik druhů -běh na jedno stadium – jednalo se o první a jedinou disciplínu během (nejen) prvních olympijských her – vyhrál Koroibos z Élidy -diaulos – běh na dvě stadia -hippios – běh na 4 délky stadia -dolichos - vytrvalostní běh až na 24 stadií = cca 4,6 km - -všechny tratě se běhaly tam a zpět – dráhy i místo otočení označeno kolíky/sloupy – (lat. cippus na začátku; terma na konci) - -závodníci startovali ze stoje; povel ke startu dáván slovně nebo zatroubením, používáno bylo také tzv. hysplex – startovní mechanismus - -běh mohl mít i fatální následky -> mnoho lékařů považovalo běh za nezdravý (zvláště vytrvalostní) -v běhu závodily i dívky – vlastní závody v mezičase olympijských her - -zvláštní varianty běhu -hoplitodromos – běžci běželi s přilbou, chrániči holení a štítem – součást vojenského výcviku -lampadodromos – běh se zapálenými pochodněmi – podobné štafetovému běhu – soutěžili běžci z celé fýly Hysplex - Nemea 01.jpg Hysplex - Nemea 02.jpg Delfy - stadion - foto 02.jpg Hysplex - Nemea.jpg Zápas - palé -považován za nejvýznamnější a asi nejoblíbenější sport -od jeho názvu odvozeno jméno pro palaistry -samostatná disciplína nebo součástí pětiboje -během pětiboje jako poslední -> rozhodoval o vítězi - -zápasilo se na zkypřené a navlhčené půdě -původně zápasníci nosili bederní roušku, poté nazí – posypávali se jemným pískem -cílem zápasu bylo dostat v rámci pravidel a povolenými hmaty soupeře na zem -zápasníci stáli proti sobě v širokém postoji, předkloněni a s nataženýma rukama, kterými se snažili soupeře chytit za zápěstí, kolem krku nebo pasu -již během výcviku se chlapci učili vhodné hmaty a obranu proti nim – vzniká rozsáhlé odborné názvosloví – používáno i zcela mimo sport - -během závodů se dvojice losovali pomocí bobů -neexistovali váhové kategorie -> procvičování nejen síly ale i obratnosti Box / rohování - pygmé -u Řeků velmi ceněno jako příprava pro boj zblízka - -zpočátku se trénoval pomocí pytle zavěšeného ve výši prsou a hlavy -boxeři si pěsti a předloktí ovinovali koženými páskami až 3 m dlouhými – u profesionálních zápasníků byly řemeny opatřovány prstenci ze silné kůže nebo nýty = těžké a dokonce i smrtelné rány -údery byly vedeny jen na hlavu - -zápas neměl stanovenou délku trvání a ani se nepřerušoval přestávkami -> klání bylo ukončeno buď sražením protivníka nebo jeho vzdáním Pankration -„nejdrsnější“, nejtěžší a nejsurovější zápas – vyzdvihován jako příprava pro skutečný boj -vznikl spojením boxu a zápasu -zápasníci na rozdíl od boxerů neměli ruce omotány řemeny -> volné ruce pro hmaty -téměř bez pravidel – povoleno je útočení rukama i nohama na všechny části těla – údery otevřenou rukou i pěstí, kopy, podrazy/podmety, údery lokty, koleny, rameny – přehozy; kroucení, lámání kloubení rukou, prstů; škubání vlasů i vousů; vrážení prstů do nosních dírek, škrcení, atd. -zakázáno bylo pouze vrážení prstů do očí, škrábání a kousání (ve Spartě povoleno) -zápas probíhal ve stoje i vleže do doby, než některý soupeř neupadl do bezvědomí, nebo se vzdal zdvižením prstů nebo údery dlaní do zápasiště -některé zápasy mohly končit i smrtí - -vzhledem k surovosti, kterou některé obce neschvalovali byl pankration zaveden do všeřeckých her až později – v 33. olympiádě r. 648 př. Kr. – pro hochy až při 145. v roce 200 př. Kr. Plavání -plavání nepatřilo mezi sporty, které byly zařazovány do hlavních sportovních akcí, přesto plavání bylo součástí výcviku řeckých občanů -> průpovídka o neznalosti plavání a čtení byla brána jako urážka značící vrchol nevzdělanosti -v Argolidě ve městě Hermioně se každoročně o Dionýsovských slavnostech konali závody v plavání -výcvik v plavání byl umožněn i dívkám - -plavat bylo možné nejen v řekách nebo moři, ale také v bazénech – lutra (lutron), které se dochovaly např. v Delfách nebo v Olympii -v Olympii byl nalezen bazén o rozměrech 24 x 16 m s hloubkou přesahující 1,5 m -v Delfách pak kruhová nádrž o průměru 9,7 m a hloubce asi 2 m Hygiena -hygiena byla společně s cvičením považována za důležitou složku péče o zdraví - -Řekové se koupali v řekách nebo mořích, využívali veřejných lázní, gymnasií a palaister, koupelna byla i součástí domů -koupalo se nejčastěji ve studené vodě – voda se musela ohřát a do míst určených ke koupání donášet – u některých byla dokonce teplá koupel považována za změkčilost, zvláště pak Sparťanů - -v Athénách nechal v 6. st. př. Kr. Peisistratés a jeho synové postavit monumentální kašny, kde bylo možné si vodu nejenom nabírat, ale také se umývat jako pod sprchou - -v 5. st. př. Kr. byly nejčastěji ke koupání využívány právě gymnasia a palaistry a k jeho konci se upouští od koupání venku a chodí se častěji do lázní – v prvně jmenovaných byla asi častější studená voda, i když později se zde objevují parní lázně -lázně sloužily nejen pro očistu, ale také jako místa setkání -lidé přísných mravů a počestné ženy se jim většinou vyhýbali –> využívány hlavně prostšími lidmi - někteří tam zůstávali dlouho, aby se ohřáli, když už neměli čím doma topit -oddělené místnosti pro ženy -k vybavení patřily vany nebo bazény -mytí v domech probíhalo v koupelnách, které se nacházely vedle kuchyně -> ohřev vody -koupelny byly vybaveny vanou – pyelos – obvykle z pálené hlíny nebo kamenné, známy jsou i zděné -v klasické době jsou asi nejrozšířenějším zařízením na mytí velké kruhové hluboké mísy na vysokém podstavci (objevují se i v gymnasiích) – louteria - kamenné nebo z pálené hlíny -pro ženy obvykle umístěné v gynaikeiu - -nebylo známo mýdlo – jako mycí prostředek se používalo sody nebo louhových přípravků – problémy s koncentrací -> mohlo vést k poškození kůže -zuby se čistily dřívkem - -koupel se prováděla většinou před večerním jídlem nebo před symposiem