Čtení odborných textů



Odborný text předpokládá aktivního čtenáře (a naopak).


spolupráce a komunikace společenství badatelů a odborníků, v rámci určitého oboru.


cíl, který si autor vytkl, (na jaké otázky chce odpovědět)


z jakých předpokladů vycházel


 k jakým výsledkům dospěl



· nutnost textu a problému porozumět, předpokladem je aktivní čtení


· je nutno číst hospodárně (efektivně), jen tolik, kolik můžeme aktivně

zpracovat.



Aktivní čtení je neustálá komunikace s autorem


Naučit se klást otázky, které vedou k jasným a jednoznačným odpovědím



Učíme-li se aktivně číst, zároveň se tím učíme srozumitelně psát.







hledáme odpověď na otázky:


1. Jakým problémem se autor zabývá (jaké otázky si klade on sám)?

2. K jakým závěrům dospěl (jak na otázky odpověděl)?

3. O co své závěry opírá (jaké argumenty na jejich podporu uvádí)?




Nejdříve celý text přečteme celý, pátráme po jádru textu (metoda „síto“)


V další fázi je třeba přejít k tzv. kritickému čtení – zkoumání hodnověrnosti argumentů,
přesvědčivost závěrů, ke kterým autor došel


Texty čteme nejméně dvakrát.

Neustále si dělat poznámky



Pořizujeme si konspekty (stručný výtah z textu, záznam hlavních myšlenek

díla

Při druhém čtení – tzv. kritickém – je vhodné si své postřehy zaznamenat, ať už se jedná o nápady,
pochybnosti, protimluvy, nápady;



není možné prostudovat a přečíst vše


· východisko: veškerou literaturu prostudovat prostě není možné;

· literaturu je třeba nejprve přečíst zběžně, letmo, informativně;

· nelze si zapamatovat vše, co bylo přečteno, proto je nutné si o tom

pořídit záznam





· abstrakt (resumé) – znamená stručnou charakteristiku nějakého textu, výtah,

shrnutí. Najdeme zde informaci o tom, zda se text zabývá problémem, který

nás zajímá, jak byl zpracován a k čemu novému autor dospěl.


V poslední době součásti přihlášek na nejrůznější vědecké konference či workshopy, podle nich lze
dopředu zjistit obsah vystoupení;




· anotace – krátké a stručné sdělení o obsahu knihy, buď v odborných

časopisech, nebo také na přebalu knihy či v programech nakladatelství.


 Neobsahuje hodnocení knihy

RECENZE

re + censere = posuzovat, konat přehlídku, v duchu přehlížet, uvažovat.


kritické posouzení (ocenění) nějakého odborného, vědeckého či uměleckého díla, tedy posudek díla po
jeho zveřejnění.



několik druhů recenze.

v jedné recenzi více publikací, pak se jedná o souhrnnou recenzi

posuzovatelem recenzovaného díla sám jeho autor – autorecenze.


S významem publicistiky a vědecké literatury v 19. století roste i význam recenzování a recenze.


Od doby osvícenství se recenze jako specifický žánr stala trvalou součástí vědecké literatury.
Recenzenti (tj. autoři recenzí) zaměřují pozornost především na nově (poprvé) publikovaná díla,
řidčeji na nová vydání staršího díla.


určitý úzus při užívání různých (více či méně identifikovatelných) šifer a pseudonymů.



recenze a její poslání:

s určitou mírou subjektivního vidění recenzenta (a přijatelné autorské licence) - informovat o
recenzovaném díle ve všech aspektech a s citem pro vyváženost různých pohledů

napsat dobrou recenzi není snadné



Kdo čte recenze a co od nich očekává?


Zájem čtenáře o určitou recenzi – v podstatě 4 pohnutky:


 1. problematika recenzovaného díla

2. způsob, jakým autor díla k dané problematice přistupuje

3. osobnost autora recenzovaného spisu

4. osobnost recenzenta



 Obsahové a metodologické aspekty recenze

obvykle první kriticky orientované – a navíc zveřejněné – vyjádření o vydaném díle

 nelze se opírat o žádné již publikované hodnocení předmětného díla





Každé recenzované dílo by mělo být nahlíženo minimálně ze tří aspektů: popisně informačního

analyticko-kritického

hodnotícího


Popisně informační aspekt

základní bibliografické údaje o recenzovaném spise

 stručnou informaci o tom, co je obsahem recenzovaného díla

informovat o koncepci díla, o způsobu, jakým autor díla k dané problematice přistupuje

informace o metodologických kvalitách díla, o postupech aplikovaných při zpracování problému a o
metodách užitých při jeho řešení

informace o formální, typografické úpravě díla

o jeho čtenářské dosažitelnosti



Analyticko-kritický a hodnotící aspekt

potřebný nadhled

 aby vyslovené závěry nebyly jen výslednicí „pohledu z jeho (tj. subjektivně voleného) zorného úhlu


Dobře napsaná recenze by měla ústit v analytické a kritické zhodnocení celkového významu díla, jeho
přínosu pro příslušný vědní obor a vyslovit soud o odborné či vědecké hodnotě díla