 道 Dào
1) cesta; mluvit
2) metoda, způsob, jak jednat
Mencius:
Peng Meng se učil lučištnictví u Yia, a když obsáhl celé Yiovo dao, pomyslel si, že
v celém podnebesí je Yi jediným lučištníkem, který je lepší než on sám. Proto Yia
zabil.
Mencius řekl: „Byla to i Yiova vina.“
Gongming Yi namítl: „Zdálo by se, že ten v tom byl bez viny.“
Mencius řekl: „Jeho vina byla nepatrná, ale jak by mohl být úplně bez viny?
[Kdysi] poslal vládce státu Zheng Zizhuo Ruzia, aby napadl stát Wei, a vládce
státu Wei poslal Yu Gong zhi Sia, aby ho pronásledoval. Zizhuo Ruzi řekl: ‘Dnes
se ozývá stará choroba, neudržím luk, [v nadcházejícím střetnutí] zemřu.’ Otázal
se svého vozataje: ‘Kdo nás pronásleduje?’ Vozataj řekl: ‘Yu Gong zhi Si.‘ Zizhuo
Ruzi řekl: ‘Tak to nezemřu.’ Jeho vozataj se zeptal: ‘Yu Gong zhi Si je nejlepším
lučištníkem ve státě Wei. Proč tedy říkáte, že nezemřete?’ Zizhuo Ruzi odpověděl:
‘Yu Gong zhi Si se učil lučištnictví u Yin Gong zhi Tuoa, který se zase učil
lučištnictví u mě. Yin Gong zhi Tuo je čestný muž a nepochybně si rovněž vybírá
čestné přátele.’ Když Yu Gong zhi Si dorazil, řekl: ‘Proč se, pane, nechopíte luku?’
Zizhuo Ruzi řekl: ‘Trápí mě stará choroba a neudržím luk.’ Yu Gong zhi Si
odpověděl: ‘Učil jsem se lučištnictví u Yin Gong zhi Tuoa, který se zase učil u vás,
pane. Nesnesu, abych dao svého mistra (夫子之道 fuzi zhi dao) obrátil proti němu
samotnému. Jsem zde nicméně v záležitosti svého pána, a nemohu to nechat jen
tak být.’ Vytáhl šípy, udeřil s nimi o kolo vozu a zbavil je tak hrotů. Nato vystřelil
pár šípů a vrátil se zpět.
Zhuāngzĭ 19.2
Konfucius na cestě do Chu potkal v lesích hrbáče, který svou berličkou chytal
cikády.
Konfucius pravil: „Jaká to obratnost! Jak to vůbec dokážeš?“
„Mám dao (有道 you dao). Pět šest měsíců jsem balancoval dvěma koulemi na
špičce hole, dokud mi nepřestaly padat; pak jsem už zřídka něco minul. Potom
jsem balancoval třemi koulemi tak dlouho, dokud mi nepřestaly padat; pak už
jsem minul sotva jednu cikádu z deseti. Potom jsem balancoval pěti koulemi tak
dlouho, dokud mi nepřestaly padat; a to už jsem cikády chytal jako bych je rukou
sbíral. Postavil jsem své tělo vztyčené jako tesaný kmen; paže jsem podržel jako
větve suchého stromu. A jakkoli velké je nebe a zem, jakkoli jsou početné deseti
tisíce věcí, já vnímám jen a jen křídla cikád. Neobrátím se, neotočím hlavu,
nevyměním deset tisíc věcí za jediné křídlo cikády. Co by se muselo stát, abych
neuspěl?“
Konfucius se obrátil ke svým žákům se slovy: „Užívejte své vůle, aniž byste ji
sebeméně mezi cokoli dělili, váš duch zůstane soustředěný; to je to, co nám tu říká
tento hrbatý muž.“
-- zde je „metoda“ založena na specifické vnitřní kultivaci („soustředěnost
ducha“), dovednost plyne z této vnitřní kvality
3) dào jako něco, co lze rozvinout (nebo co se „usídlí“) uvnitř lidské osobnosti,
nebo v čem lze „spočinout“
Guănzĭ, kap. Nèi yè:
Dào je tím, co naplňuje tělo, avšak lidé nejsou schopni je v sobě udržet; když
odejde, nevrátí se, když přichází, nezůstane. […] S dàem se to má tak, že nemá
stálé místo, ale v dobré mysli (xīn) se usadí. Když je mysl tichá a qì řádně
spravovaná, dào v ní lze podržet.
Zhuāngzĭ 20.1:
Mistr Zhuang jednou procházel horami a tu uviděl veliký strom s mohutnými
větvemi a bohatým lisovím. Zastavil se u něj dřevorubec, ale nevybral si jej. Mistr
se zeptal na důvod. „Není k ničemu“, odpověděl dřevorubec a Mistr pravil:
„Takže tento strom vlastně mohl naplnit svůj přirozený věk jen proto, že nemá
žádnou hodnotu.“
Když vyšel z hor, ubytoval se v domě starého přítele. Ten, potěšený jeho návštěvou,
poručil domácímu chlapci zabít a uvařit husu. „Kterou z nich mám zabít“,
poprosil chlapec, „jedna z nich zpívá, ta druhá nějak zpívat nemůže, kterou mám
zabít?“ A hospodář řekl: „Zabij tu, která nezpívá.“
Nazítří se jeden z žáků zeptal mistra Zhuanga: „Naposled tam v horách mohl ten
strom naplnit svůj přirozený věk jenom proto, že neměl žádnou hodnotu, tady zas
hospodářova husa zemře právě proto, že jí určitá hodnota chybí. Mistře, čí místo
byste zaujal?“
Mistr Zhuang se rozesmál: „Nejraději bych zůstal stát někde mezi hodnotou a
nehodnotou. Zdálo by se, že nejlepší by bylo zůstat stát mezi hodnotou a
nehodnotou, ale tak tomu není, protože ani tak se nevyhneš újmě. Pouze pro toho,
kdo si sedlá dào a charizmatickou sílu (dé 德) a na nich pluje a putuje, to neplatí.
Nevelebený, nehaněný, jednou drak, jednou had, v proměnách s časem,
neochotný cokoli činit pro cokoli, jednou nahoře, jednou dole, jedinou mírou
všeho: harmonie. Pluje a putuje s otcem deseti tisíce věcí. Jak by mohl přijít
k újmě, zachází-li s věcmi jako s věcmi, ale sám není věcí mezi věcmi? […]
Pamatujte si, mí žáci, vaším domovem je jen dào a dé.
4) dào jako kosmický zdroj, počátek všech věcí
Lăozĭ 25:
Je věc, která se vytvořila z chaosu, zrodila se dříve než nebesa a země.
Ó jak odlehlá, jak rozsáhlá,
stojí osamoceně a nemění se k lepšímu.
Pohybuje se v kruhu a nepolevuje,
dá se považovat za matku podnebesí.
Neznám její jméno,
z donucení jsem jí dal dospělé jméno dào a
z donucení pro ni vytvořil rodné jméno Veliké.
-- dào je chápáno jako zdroj a matka všech věcí, je nepostižitelné slovy,
nedostupné lidskému poznání
Laozi 37:
Dào je věčné a zůstává bez konání (wúwéi 無為/ 无为), a přece není nic, co by
nebylo vykonáno. Kdyby je knížata a králové dovedli zachovávat, všechno
tvorstvo by se samo od sebe utvářelo
Laozi 30
Kdo pomocí správné cesty (dào) pomáhá vládci,
neznásilňuje podnebesí pomocí zbraní.
[…]
Vyniká v tom, že věci dotáhne do konce a to je vše.
neopovažuje se znásilňovat, aby něco uchvátil.
[Dotáhne věci do] konce, ale v žádném případě se nechlubí,
[dotáhne věci do] konce, ale v žádném případě se nechvástá,
[dotáhne věci do] konce, ale v žádném případě není namyšlený,
[dotáhne věci do] konce s tím, že nemá na vybranou,
[dotáhne věci do] konce, ale v žádném případě neznásilňuje.
Když jsou věci silné a robustní, jsou zchátralé; tomu se říká ‘nebýt v souladu s
dào‘.
Kdo není v souladu s dáo, brzy skončí.
-- úkolem člověka / vládce je tedy modelovat vlastní jednání podle vzoru dào
5) dào jako společenský nebo kosmický řád
Mengzi 4A.7
Když je v podnebesí dao (天下有道 tiān xià yŏu dào)，ti s malou charizmatickou
silou (dé 德) slouží těm s velkou a ti s malou moudrostí slouží těm s velkou. Když
v podnebesí není dào, malí slouží velkým a slabí slouží silným.
Laozi 18:
Když byla veliká správná cesta (dào) opuštěna,
objevily se [pojmy] lidskost (rén 仁) a smysl pro náležité (yì 義/义).
Když se šestero příbuzenských vztahů dostalo do nesouladu,
objevily se [pojmy] synovská oddanost a rodičovská laskavost.
Když ve státech došlo k chaosu,
objevila se [představa] loajálních ministrů.
 德 dé = charizmatická síla, ctnost
Lúnyŭ 2.1:
Mistr řekl: „Toho, kdo vládne charizmatickou silou (dé), lze přirovnat k Polárce
– spočívá na jednom místě a všechny hvězdy se jí klaní.“
Mencius 1.A.6:
Na celém světě není ani jeden vládce lidí, který by neměl zálibu v zabíjení lidí.
Pokud by byl takový, který by neměl zálibu v zabíjení lidí, lidé z celého světa by
natahovali krky a zdaleka ho vyhlíželi. Pokud by to tak opravdu bylo, lidé by se
kolem něj shromáždili jako voda, která se nezadržitelně valí dolů – kdo by to
mohl zastavit?
1) laskavost, projevit laskavost:
Konfuciovy Hovory:
Kdosi řekl: Oplácet zášť laskavostí (dé), co si o tom myslíte?
Konfucius odpověděl: Jak pak ale oplácet laskavost? Oplácejte zášť přímostí a
laskavost laskavostí.
2) zásluha:
Zhàn guó cè (Plány a intriky válčících států):
Pokud někdo nenávidí mě, nemohu si dovolit o tom nevědět. Pokud však já
nenávidím někoho druhého, není možné dovolit, aby o tom věděl.
Pokud mají druzí zásluhy vůči mně (有德於我 yŏu dé yú wŏ, doslova: mají dé ve
vztahu ke mně), nemohu si dovolit na to zapomenout. Pokud však já mám zásluhy
vůči druhým, je třeba se tvářit, jako bych o tom nevěděl.
Hánfēizĭ:
Když byl v minulosti jinský princ Chong’er v exilu, projížděl státem Zheng. Pán
z Zheng k němu byl nezdvořilý. Zhengský velmož Shu Zhan namítal: „Je to
moudrý princ, zacházejte s ním, pane, pěkně, můžete si tak nastřádat zásluhy
(dé).“ Vládce státu Zheng ho neposlechl. Su Zhan jej znovu kritizoval, pravě:
„Když se k němu nechováte pěkně, bude lepší ho nechat zabít, aby z toho později
nevzešla pohroma.“ Ani tentokrát jej pán z Zheng neuposlechl. Když se princ
navrátil do státu Jin, sebral vojsko, zaútočil na Zheng a rozdrtil je, odňav mu osm
opevněných měst.
3) charakteristický projev věci/bytosti navenek:
Lüshi chunqiu 16:
Shangský král je naprosto zpustlý a propadlý moci alkoholu (jiŭ dé 酒德).
4) charizmatická síla, přirozená autorita (odtud nepříliš šťastný překlad „ctnost“)
Zuŏzhuàn:
Ve státě Qí se objevila kometa a vládce státu Qí nechal provést vymítací obřad.
Yànzĭ řekl: „To není k ničemu. […] Cesta Nebes je nestranná a její projevy jsou
konzistentní, nedají se ovlivnit – k čemu provádět vymítací obřad? Kromě toho
fakt, že se na Nebi objevila hvězda-koště (huìxīng 彗星 = „kometa“) značí, že je
třeba vymést špínu (huì 穢). Pokud, pane, nemáte žádnou „špinavou dé (huìdé 穢
德)“, co by se mělo vymítat? Pokud ano, copak to lze napravit vymítacím
obřadem? […] Nedělejte, pane, nic proti pravé charizmatické síle (ctnosti?) dé a
ostatní státy se k vám všechny připojí – proč byste se staral o kometu?
Zuŏzhuàn:
Vévoda [z malého státu Yú 虞] řekl: „Moje oběti jsou hojné a čisté; božstva mě
určitě podpoří.“ [Gong Zhiqi] odpověděl: „Slyšel jsem, že to není tak, že by
duchové a božstva opravdu milovali lidi, [jejich jednání] se řídí pouze
charizmatickou silou dé [lidí]. Proto se v Zhouských dokumentech říká: „Božská
Nebesa jsou bez osobních citů, pomáhají pouze síle dé.“ A dále se tam říká: „Není
to obětní proso, jež voní, voní pouze jasná dé.“ A také se tam říká: „Lid nenabízí
malé oběti, ale je to síla dé, kterou [božstva] přijímají.” Pokud je to takto, pak
když vládce nemá dé, lid není v harmonii a božstva nepřijímají [jeho] oběti. To,
na čem se zakládá [jednání] božstev, je pouze dé. Pokud stát Jìn obsadí stát Yú a
bude [nadále] s jasnou dé nabízet vonné oběti, což je božstva vyplivnou?”
Konfuciovy Hovory:
Mistr řekl: Pokud někdo vládne pomocí dé, podobá se Polárce: zůstává na svém
místě a všechny hvězdy se jí koří.
5) v díle Lăozĭ je dé někdy chápána jako příslušející dàu, nikoliv člověku:
Laozi 51:
Dào je zrodila,
dé je vyživila,
věci je zformovaly,
okolnosti je dotvořily.
A tak mezi všemi věcmi není žádná, která by si nevážila dào a necenila si dé.
Dào je vážená a dé je ceněná, to přece nikdo nenařídil, a je to tak běžně samo od
sebe.
Proto [světci, moudří muži] v souladu s dao něco zrodili,
[pomocí] dé něco vypěstovali,
vedli a vychovávali,
tišili a léčili,
krmili a přikrývali.
Vyráběli, ale nepřivlastňovali si,
vyvíjeli činnost, ale nebyli na tom závislí,
vedli, ale neovládali.
Tomu říkám záhadná dé.
Laozi 22:
Obrovské charisma dé vypadá tak, že [dotyčný] následuje výlučně správnou
cestou dào.