Héraklés
 Nejstarší pramen – Homér: Héřino nepřátelství, otroctví u Eurysthea a práce jako
prostředek k osvobození; Hérakleovo zbožštění a zasnoubení s Hébou snad pozdějšího
data;
 Hrdinův původ a narození: Amfitryón, syn Alkaiův a vnuk Perseův + snoubenka
Alkméné z Tírynthy do Théb; Amfitryón proti loupeživým Téleboejcům; Zeus vzal na
sebe podobu nepřítomného snoubence a zplodil Héraklea, kterého Alkméné porodila
současně s Ífikleem, synem Amfitryónovým (viz Plautova komedie Amfitryón); Diův
slib v den Hérakleova narození → Héra zadržela porodní bolesti Alkméniny a uspíšila
slehnutí Sthenelovy manželky (Sthenelos byl Amfitryónovým příbuzným);
 Hérakleovo vítězství nad hady v kolébce;
 Hérakleovo vzdělávání: smrt učitele hudby Lina → Héraklés poslán do pohoří
Kithairón jako pastevec → zabil kithairónského lva
 osvobození Théb od poplatku vůči Orchomenským → H. dostává za manželkou
Kreontovu dceru Megaru;
 Héraklés ve službách Eurystheových:
- boj s nemejským lvem (potomek Týfóna a Echidny);
- boj s lernskou hydrou (opět potomek Týfóna a Echidny); na výpravě i Íoláos, syn
Ífikleův; přísloví, že na dva ani Héraklés nestačí; Palaifatos k lernské hydře:
Lernos = král rozsáhlé oblasti, který odmítal poslušnost Eurystheovi; pevnost
Hydra, střežená ve dne v noci 50 lukostřelci;
- boj s erymanthským kancem; Hérakleova kentauromachie → smrt kentaura Fola,
popřípadě i Cheiróna;
- přivedení kerynejské laně;
- boj se stymfalskými ptáky;
- vyčištění Augeiova (élidský král) chléva; řeky (Péneios a Alfeios);
- přivedení krétského býka;
- přivedení koní krále Dioméda (král bojovných Bistonů v Thrákii);
- získání opasku Hippolyty (královny Amazonek) pro Admétu (Eurystheova
dcera);cestou domů záchrana Láomedontovy dcery Hésioné (podle jiné verze
došlo k této epizodě během Hérakleovy výpravy s Argonauty);
- získání Géryonových stád z ostrova Erytheie; přes Libyi (Herculovy sloupy)...;
zpět pěšky přes Ibérii, Galii a Itálii (boje s Kelty, Ligury, s obrem Kakem);
- získání jablek Hesperidek; drak Ládón (potomek Echidny a Týfóna); dlouhé
putování k Hesperidkám: k Eridanu → ke starci Néreovi → do Libye (obr Antaios)
→ do Egypta (král Búsiris) → do Ethiopie → přes moře do Indie a na Kavkaz
(Prométheus) → přes Skythii a zemi Hyperborejců k Atlantovi;
- přivedení Kerbera z podsvětí; do podsvětí v Lakónii na mysu Tainaron; setkání s
Théseem a Peirithoem.
 Hérakleovy činy po službě Eurystheovi:
- zabití Ífita (syna krále Oichalie a bratra princezny Iolé);
- souboj s Apollónem o trojnožku;
- služba u nymfy Omfaly; Kerkopové; Syleus;
- výprava proti trójskému Láomedontovi s dalšími řeckými hrdiny (Péleus,
Telamón, Oiklés); Hésioné za ženu Telamónovi, který s ní zplodil Teukra; Hésioné
může jednoho ze zajatců vykoupit za svůj závoj – bratra Podarka (Podarkés), od
těch dob nazývaný Priamos („Vykoupený“);
- trestná výprava proti Augeiovi – messénská válka
- založení olympijských her;
- tažení proti Pylu (král Néleus); souboj s Periklymenem; přežil pouze nejmladší
Nestór;
- lakedaimonské tažení proti Hippokoónovi, který zapudil svého polobratra
Tyndarea; s Augé, kněžkou Athéninou v Tegeji, zplodil H. Télefa;
- ucházení se o Déianeiru, dceru aitólského krále Oinea, otce hrdinů Meleagra a
Týdea; protivní bůh aitólské řeky Achelóos; Hérakleův syn syna Hyllos
- do Tráchíny na úpatí Oity; přechod řeky Euenos, spor s kentaurem Nessem;
- boj s Dryopy, Lapithy, s Kyknem (Areův syn) – báseň Aspis přisuzovaná
Hésiodovi;
 Poslední osudy a apotheosa:
- trestná výprava proti králi Oichalie Eurytovi (viz Sofokleovo drama Tráchíňanky),
snaha získat Iolu
- Héraklés umírá působením jedu z roucha, které mu poslala na Nessovu radu
Déianeira;
- pohřební hranici zapálil Filoktétés;
- Hérakleův vzestup na Olymp, za ženu Diovu a Héřinu dceru Hébé;
 Interpretace mýtu a kult: konglomerát přírodních mýtů, s historickými a
alegorickými.
- obrazem nejvyšší morální síly, které triumfuje nad všemi těžkostmi a překážkami;
alegorie sofisty Prodika z Keu – Héraklés na rozcestí;
- představitel gymnasií – v Athénách zasvěceno gymnasion Kynosargés (působil zde
zakladatel kynismu Antisthenés);
- dobrodinec lidstva, který je i ve svém posmrtném životě lidem nakloněn a pomáhá
jim –nazýván Sótér (Spasitel) a Alexikakos (Odvraceč pohrom);
- chrámy a svátky po celém Řecku;
- v umění ideál tělesné síly;
 Recepce mýtu o Hérakleovi
- stálým prvkem v Homérově ztvárnění Héraklea: síla a lukostřelecké umění;
- Hésiodova Theogonie: Héraklés jako bojovník proti monstrům a osvoboditel
Prométhea;
- choričtí básníci (Pindaros a Bakchylidés), autoři epiníkií (básní na oslavu
vítězství): H. jako zakladatel soutěží, jako mytický předek oslavovaných vládců a
jejich rodů a jako měřítko výkonů a úsilí ve sportovních vítězstvích...;
- v attických tragédiích: Aischylos; Sofoklés: Trachíňanky; Filoktetés; Eurípidés;
- H. jako oblíbená postava satyrských her (zdrojem komična jeho hédonismus a
neuměřenost v kontrastu k jeho velkým činům) a komedií;
- filozofie a rétorika: intelektualizace fyzické síly jako síly vnitřní, duševní nebo
morální: Prodikova parabola H. na křižovatce (Xen. Mem. 2,1,21–34);
Argonauti
 Athamás, syn Aiolův a král Minyů + 2. žena Ínó: Learchos a Melikertés;
 zlatý beran (Krios) – do Aie (Kolchis); Helléspontos;
 Athamás – šílenství + útěk;
 vládce Krétheus, syn Aisón;
 Aisón zapuzen svým nevlastním bratrem Peliem;
 Aisónův syn Iásón;
 řeka Anauros – ztráta jednoho sandálu;
 Peliás ukládá Iásónovi přivézt zlaté rouno;
 loď Argó (stavitel Argos);
 účastníci výpravy (mimo jiné): Akastos, Admétos, Periklymenos, Dioskúrové,
Boreovci (Kalais a Zétés), Telamón, Péleus, Meleagros, Týdeus, Ífitos, Théseus,
Orfeus, Amfiaráos, Héraklés;
 cestou do Kolchidy: Lémnos, Symplégady, Trója, Mýsie, Kyzikos, věštec Fíneus;
 Aia (později známo jako Kolchis): sídlo krále Aiéta, syna boha Hélia, jeho dcera
Médeia (Hekatina kněžka);
 úkoly v Kolchidě: ujařmit býky s kovovými kopyty, vydechující plameny (dar od
Héfaista) + zorat úhor a oset jej zuby Kadmova draka → boj se Zrozenci Země;
 cestou zpět – Fásidou do východního oceánu, poté Rudým mořem a Libyjskou
pouští nebo Dunajem a Pádem do západního oceánu (podobná dobrodružství jako
Odysseus) zavražděn Apsyrtos;
 v Iolku: řada zázračných omlazení (Aisona, beránka...), poté zavraždění Pelia
vlastními dcerami → Akastos (Peliův syn) vyhání Iásona s Médeiou;
 události v Korintu (Eurípidova tragédie Médeia);
 Médeia v Athénách pod ochranou krále Aigea, syn Médos;
 Médeia se vrací do vlasti.
 Giovanni Boccaccio (1313–1375) – De claris mulieribus (1374);
 Christine de Pizan (1364–1430) Le Livre de la Cité des Dames (1405).
Spartské mýty
 Tyndareos a jeho bratr Íkarios (Sparta);
 Thestios, vládce Pleurónu: dcery Polykasté (manželka Íkariova, matka Pénelopy,
pozdější manželky Odyssea) a Lédé;
 Lédé – manželka Tyndareova: děti Dioskúrové (Kastór a Polydeukés/Pollux),
Klytaiméstra a Helena;
 činy Dioskúrů: osvobození unesené sestry Heleny (dobytím Afidny); účast na výpravě
Argonautů a lovu na kalydónského kance; únos Leukippoven, dcer messénského krále
Leukippa;
 Afareovci (Ídás a Lynkeus).