Trójský cyklus – osoby a obsazení
Dardanovci
 Dardanos (syn Dia a Atlantovy dcery Élektry) ze své vlasti Arkadie a přes ostrov
Samothráku do Malé Asie (mezi zdejším pohořím Ída a Helléspontem); přijat
zdejším králem Teukrem; syn jménem Trós – eponymní hrdina národa;
 Tróovi synové: Ílos, Assarakos; Ganymédés
 Assarakos v původním sídle v Dardanii; syn Kapys, vnuk Anchísés, otec
Aineiův;
 Ílos → rovina okolo řeky Skamandros; město Ílion = Trója (dn. pahorek
Hisarlik); palladium
 Ílův syn Láomedón; Poseidón a Apollón stavěli hradby (a hrad Pergamon);
Láomedontovy děti: např. Hésioné, Priamos („Vykoupený“, původně Podarkés –
„Rychlonohý“);
 Priamos + choť Hekabé a vedlejší manželky → 50 synů a 50 dcer;
Pelopovci
 zakladatel rodu: fryžský král Tantalos (syn Diův); v hradě u hory Sipylos; syn
Pelops a dcera Niobé;
 Pelops díky Hermovu umění oživen; do Élidy, ucházení o Hippodameiu, dceru
krále Oinomaa; vozataj Myrtilos (syn Hermův; souhvězdí Auriga; Vozataj);
 Pelopovi a Hippodameini synové: Átreus a Thyestés;
 Átreus a Thyestés: vražda Chrýsippa → útočiště v Mykénách u švagra Sthenela,
syna Perseova, nebo u Sthenelova syna Eurysthea; dědictví vlády Perseovců
v Argu → Átreus v Mykénách (Lví brána); Thyestés + Átreova manželka →
Thyestés z Argu; ... Hélios odvrátil svůj vůz;
 Thyestův syn Aigisthos; Átreovi synové Agamemnón a Meneláos do Sparty (král
Tyndareos, dcery: Klytaiméstra a Helena).
Aiakovci
 Zakladatelem rodu Aiakos (syn Dia a Aigíny, dcery říčního boha Ásópa); za ženu
Cheirónovu dceru → dva synové: Péleus a Telamón;
 Péleus a Telamón zabili nevlastního bratra → z vlasti: Péleus do Fthíe, přijat
Eurytiónem; hon na kalydónského kance – zabil tchána → z Fthíe do Iólku,
pohřební hry na počest Pelia; Akastova žena se chovala podobně jako Protiova
k Bellerofontovi; Péleus opuštěn beze zbraní v pohoří Pélion; dobytí Iólku
s pomocí Dioskúrů; za odměnu za Péleovu cudnost dostal za ženu Thetidu → syn
Achilleus;
 Thetis se pokusila dát synovi nesmrtelnost vkládáním do ohně a nezranitelnost
vkládáním do vody řeky Stygy → Achilleova pata;
 Achilleův vychovatel Cheirón a Amyntorovec Foiníx;
 pohomérovská epizoda s ukrytím Achillea v ženských šatech mezi dcerami krále
Lykoméda na ostrově Skýru (římský básník P. P. STATIUS, epos Achilleis);
 Telamón – útočiště na Salamíně (král Kychreus, Poseidónův syn); po smrti první
ženy Telamón s Periboiou (dcerou Alkathoovou z Megar); T. blízkým přítelem
Hérakleovým; první dobývání Tróje → princezna Hésioné → syn Teukros;
Telamón se účastnil lovu na kalydónského kance a výpravy Argonautů;
 Telamónův syn Aiás; těžkopádný obrovský štít; jeho smrt velmi oblíbená viz
SOFOKLEOVA tragédie Aiás (rovněž v eposu Ílias mikra a Aithiopis, dále
v AISCHYLOVĚ dramatu Hoplón krísis); žena Tekméssa; CHÍLÓN ZE SPARTY:
φιλεῖν ὡς μισήσοντα – milovat, jako bys měl v budoucnu nenávidět x Odysseus
dodává μισεῖν ὡς φιλήσοντα – nenávidět, jako bys měl v budoucnu milovat).
Nestór, lokerský Aiás, Diomédés, Odysseus
 Nestór, nejmladší z 12 synů hrdiny Nélea (syna Poseidóna a Týry); Néleus
v Messénii – nepřátelství mezi ním a Hérakleem; H. zabil všechny Néleovy syny,
přežil pouze Nestór;
 Nestór bojoval proti Epejským a Arkaďanům; účastník lovu na kalydónského
kance i člen skupiny Argonautů; v době trójské války vládl již třetí generaci
mluvících lidí;
 „Malý“ Aiás (syn lokerského vládce Oílea, zmiňován mezi Argonauty); vynikal
před Trójou v hodu oštěpem a rychlostí; Aiantovy jednotky opúntští Lokrové –
lehkooděnci;
 Diomédés (syn Týdeův, který zemřel v tažení Sedmi proti Thébám); účastník
tažení epigonů, vládl nad Argem, pod svrchovanou nadvládou Agamemnona
v Mykénách; zvláštní oblíbenec Athény; ukradl z Tróje palladium (spolu
s Odysseem);
 Odysseus (syn Láertův z Ithaky a Antikleie, dcery Autolykovy); Autolykos u
Parnássu, znám prohnaností; Odysseus prostřednictvím své ženy Penelopy (dcery
Íkariovy, který byl bratrem Tyndareovým), příbuzným Átreovců; mimořádný
oblíbenec Pallas Athény;
Události předcházející Íliadě
 příčina války: únos spartské Heleny trójským princem Paridem (předcházela
svatba Pélea s Thetidou; nepozvání Eridy; jablko pro tu nejkrásnější; Paridův soud
– bohyně Athéna, Hérá, Afrodíté; přivedl je Hermés)
 potíže při náboru hrdinů: Odysseus předstíral šílenství; odhalen Palmédem (syn
eubojského krále Nauplia);
 Palamédés vynalezl prý hláskové písmo, hru v kostky, systém měr, číselnou
soustavu (Homér se o něm nezmiňuje; Gorgiův spis Obrana Palamédova);
 Řecké vojsko vyplulo z Aulidy; obětování Agamemnonovy dcery Ífigeneie na
radu věštce Kalchanta;
 Prótesiláos – první řecká oběť války (věrná manželka Láodameia)
Stručný obsah Íliady
 (24 zpěvů – 50 dnů trójské války) (tučně a podtrženě jsou vyznačeny typické scény
epické poezie):
I. Slovo ménis („hněv“) – téma celé básně; úmrtí v řeckém táboře, urážka Apollónova kněze
Chrýsa; věštec varuje Agamemnóna, ten si bere Achilleovu zajatkyni Bríseovnu, vůdci se
sváří; Athéna zadržuje Achillea před unáhleným činem; Odysseus vrací Chrýseovnu a
Chrýsés usmiřuje Apollóna; Achilleus přísahá, že se zdrží boje, a prosí matku o
zadostiučinění; ta po návratu bohů od Aithiopů vyřizuje synovu prosbu Diovi; Hérá se s Diem
sváří a Héfaistos musí bohy rozveselit coby kulhající číšník.
II. Nerozhodné boje; katalog hrdinů.
III. Helena sleduje z hradeb boj a představuje Priamovi řecké bojovníky – teichoskpiá;
retardace děje (Paris je Afrodítou z boje přenesen do Heleniny komnaty).
IV. Ve scéně na Olympu požadují Hérá a Athéna zánik Tróje; Zeus vysílá Athénu do Tróje;
je porušena smlouva, podle které měla Helena a její poklady připadnout vítězi v souboji
Meneláos x Paris. Pandaros na popud Athény vystřelí šíp. Nato začíná bitva, která trvá až do
7. knihy.
V. Aristie Diomédova – zraňuje i Afrodítu a Area; setkávání soupeřů na bojišti a vzájmné
prokazování úcty (Diomédés a Glaukos).
VI. Setkání Hektora, hledajícího Parida, s manželkou Andromachou.
VII. Další bitva na radu věštce Heléna ukončena soubojem Hektora s vylosovaným Aiantem
– nerozhodný výsledek; návrh Trójanů vrátit alespoň poklady, když Paris odmítá vydat
Helenu, zamítnut Řeky; pohřbívání mrtvých; stavba zdi kolem řeckých lodí.
VIII. Zeus zakazuje bohům účast v boji; Hérá se snaží zákaz porušit; Zeus odkrývá svůj plán
pro další den, který má být pro Řeky velmi nešťastný.
IX. Sklíčený Agamemnón navrhuje návrat domů; poselstvo k Achilleovi s žádostí o smír
(Odysseus, Foiníx, Aiás); Achilleus posly sice přijme laskavě a vyslechne, ale nemůže ustat
v hněvu a slibuje návrat, až když budou Trójané u lodí.
X. Odysseus a Diomédés jsou vysláni na výzvědy, stejně jako z Tróje Dolón – ten padne do
rukou řeckých hrdinů, kteří jej vyslechnou a zabijí; zabití thráckého krále Rhésa s průvodem a
Odysseův a Diomédův návrat s Rhésovými ukradenými koňmi.
XI. Aristie Agamemnóna – předchází jeho zbrojení; Hektór se má na Diův příkaz zdržet
bitvy, dokud nebude Agamemnón zraněn; těžký čas pro Řeky; Achilleus vysílá Patrokla, aby
zjistil, kterého zraněného vezl Nestór na svém voze; Patroklos zjišťuje hrozný stav věcí – tyto
scény se časově překrývají s následujícími knihami!
XII. Řekové bojují u lodí, Hektór hrozí zapálit lodě; Púlydamás třikrát – v rozmezí několika
knih – rozumně radí Hektorovi (nejprve k soustředěnému útoku na jednom místě, poté ke
svolání shromáždění; po Patroklově smrti před Achilleovou zuřivostí), jeho rady však nejsou
ke škodě Trójanů vyslyšeny.
XIII. Dva Aianti – syn Oileův a syn Telamónův – zadržují Trójany u lodí.
XIV. Řekům naklonění bohové se rozhodnou podpořit své oblíbence – Poseidón; Hérá svede
s Afrodítiným pásem Dia a zatím je Hektór zraněn a upadá do bezvědomí; zvrat v bitvě.
XV. Po Diově probuzení Apollón vyléčí Hektora; zvrat v bojové situaci; Trójané se blíží
s ohněm k lodím, přičemž účinně brání už jen Aiás.
XVI. Patroklós se snaží s pláčem obměkčit Achillea; ten mu propůjčí zbroj a své Myrmidony,
avšak chce, aby jen Trójany zahnal od lodí; smrt Diova syna Sarpedóna Patroklovou rukou;
boj o tělo padlého hrdiny (mrtvola přenesena z bojiště Hypnem a Thanatem do Lykie);
Patroklos nakonec bojuje i u trójských hradeb, až mu Apollón zasadí ránu mezi ramena,
Patroklovi spadne zbroj, Euforbos jej zraní zezadu a Hektór probodne kopím.
XVII. Boj o Patroklovu mrtvolu.
XVIII. Rozhovor Achillea s Thetidou; Achilleus zahání Trójany hlasem od mrtvoly;
Achilleův nový štít – popis vyobrazení na něm (ekfrasis) – a zbroj.
XIX. Shromáždění Řeků a usmíření Agamemnona s Achilleem; Achilleovo zbrojení; jeho
plavák mu předpovídá brzkou smrt.
XX. Nejzuřivější bitva Íliady, která trvá i v následujících knihách, Zeus dovoluje bohům
účastnit se boje.
XXI. Achilleus plní Skamandros mrtvolami – je nelítostný i vůči Priamovu synu Lýkáónovi,
ketrého hodí rovněž do Skamandru; řeka se proti hrdinovi brání, tomu přispěchá na pomoc
Héfaistos; boje se účastní i další bohové: Athéna x Arés; Apollón odmítá bojovat kvůli
smrtelníkům proti Poseidónovi; Hérá x Artemis; Apollón odláká Achillea, aby se Trójané
mohli vrátit za hradby.
XXII. Hektór odmítá vyhovět svým rodičům a zůstává před hradbami; Zeus váží losy obou
hrdinů a Hektórův klesá, načež jej opouští jeho božští ochranitelé; Hektór prchá třikrát kolem
hradeb, k zastavení jej přiměje Athéna v podobě Déifoiba; Hektór podléhá a před smrtí prosí
Achillea, aby vydal jeho mrtvolu rodičům, ten ji však vláčí za svým vozem kolem hradeb a
nechává volný průchod své zuřivosti; Priamos, Hekabé a Andromaché projevují žal.
XXIII. Pohřeb a hry na počest padlého Patrokla; Achilleus neustává ve svém bolu a denně
třikrát vláčí Hektorovu mrtvolu kolem hrobky, až po několika dnech zasáhnou bohové.
XXIV. Thetis vyslána, aby přiměla Achillea vydat Hektorovo tělo; Priamos se vydává na
popud Íridy k Achilleovi; dojde k porozumění mezi oběma; Priamos se vrací s mrtvolou i
příslibem dvanáctidenního příměří; oplakávání Hektora Andromachou, Hekabou a Helenou,
devítidenní příprava Hektorova pohřbu, vztyčení mohyly.