Události po Íliadě
 Události od Hektorova pohřbu až k Achilleově smrti – eposy: Aithiopis
(Arktínos z Mílétu), Ílias mikra (Leschés), Íliú persis (Arktínos); fragmenty;
 Achilleus po Hektorově pádu vykonává ještě řadu hrdinských činů (např.
vítězství nad královnou Amazonek Penthesileiou, králem Aithiopů Memnónem
/syn Éóje a Tithóna/ → rosa);
 smrt Achillea u Skajské brány šípem, který vyslal Paris (řízeno Apollónem) x
pozdější básnictví Achilleus úkladně zavražděn při zásnubách s Priamovou
dcerou Polyxenou;
 boj o Achilleovu mrtvolu a zbroj; vyznamenali se Odysseus a Aiás → spor o
Achilleovy zbraně → vítěz Odysseus → Aiantova sebevražda (viz Achilleus,
Aiás).
Dobytí Tróje
 Trója dobyta v 10. roce lstí;
 Odysseus získal proroctví od zajatého věštce Helléna: Trója měla padnout až
Hérakleovými šípy (s Filoktétem) a za pomoci Achilleova syna Neoptolema →
obojí Odysseovým přičiněním přivezeno (Sofokleovo drama Filoktétés). F – u
Tróje vyléčen Mácháónem – zabil Parida.
 Odysseus s Diomedem odnesl z Tróje palladium.
 dřevěná socha koně (zhotovitel Épeios) → v jeho nitru 30 řeckých bojovníků,
Řekové schováni u Tenedu; Trójané oklamání Sinónem;
 kněz Láokoón: quidquid id est, timeo Danaos et dona ferentes – Aen. II, 49
(Buď to co buď, mám z Danaů strach, byť by dávali dary.);
 Trója rozbořena, muži pobiti, ženy (včetně královny Hekaby a jejich snach a
dcer) a děti do otroctví; Aineiás se svými druhy unikl z hořícího města.
Návraty
 po obětování Polyxeny na Achilleově hrobě v Sígeiu řecká flotila zpět domů
 nejlépe zdokumentovaný návratem od Tróje – cesta hrdiny Odyssea – druhý
epos připisovaný slepému Homérovi: Odysseia.
Výstavba Odysseie
 Dva tematické okruhy: 1. lidová novela o muži, který je na cestách dlouho
zdržován daleko od domova, a proto je považován za mrtvého a po návratu
nalezne manželku obklopenou ženichy; 2. lodnické pohádky
 geografie.
Obsah Odysseie:
 I: Odysseus na ostrově Kalypsy. Shromáždění olympských bohů (rozzuřený
Poseidón je u Aithiopů; Zeus si stěžuje na hříšnost lidí – Orestés zabil
Aigistha; protiklad k Télemachovi, který v prvních zpěvech vystupuje do
popředí); Athéna se zasazuje za Odysseův návrat – Hermés má být vyslán ke
Kalypse, Athéna odchází coby král Tafiů Mentés k Télemachovi a po analýze
situace radí svolat shromáždění a informovat se u Odysseových
spolubojovníků po jeho osudu. Télemachos poznává, že jej navštívila bohyně –
začátek jeho emancipace vůči ženichům i matce.
 II: Shromáždění lidu; odpověď Antinoova a Eurymachova (vysmívá se
božskému znamení) – zjevná zpupnost ženichů – Léiokritos rozpouští zpupně
shromáždění, aniž by se jednalo o Télemachově prosbě o loď; T. odplouvá
v noci na lodi, k níž mu dopomohla Athéna v podobě Mentora.
 III: V Pylu se setkávají s Nestórem, Athéna mizí v podobě orla; T. odjíždí
dalšího dne s Nestórovým synem Peisistratem do Sparty.
 IV: Vyprávění Meneláa a Heleny o Odysseových činech před Trójou; o
Meneláově dobrodružném návratu a o Próteově vyprávění o konci Aianta
lokerského a Agamemnóna + o pobytu Odyssea u Kalypsy. Ženiši strojí úklady
Télemachovi. Pénelopé uklidněna snem, který jí seslala Athéna.
 V: Shromáždění bohů: Zeus rozhoduje vyslat Herma ke Kalypse. Nymfa
neochotně přiměje Odyssea postavit vor. 18. dne se Odysseus blíží ke Scherii,
ale Poseidón navrátivší se od Aithiopů vzbouří moře, které vor rozmetá.
Odyssea zachrání závoj Leukothey. Třetího dne se octne na Scherii, kde usne.
 VI: Athéna snem přiměje Nausikau, aby šla s družkami na břeh vyprat prádlo.
Odysseus dívky vyděsí. N. jej zaopatří a doprovodí do Athénina háje.
 VII: Odysseus zahalen v mlhu pronikne na dvůr Faiáků; prosí královnu Arétu;
vypráví své osudy od odjezdu od Kalypsy; Alkinoos slibuje jej zavézt
následujícího dne domů.
 VIII: Hostina; Démodokův zpěv o Achilleovi a Odysseovi; O. si halí hlavu;
Alkinoos pořádá hry, O. zahanbuje Euryala; Démodokův zpěv o Afrodítě a
Areovi; večer zpěv o trójském koni; Odysseus pláče; Alkinoos se ho ptá po
jméně a osudu.
 IX: Odysseovo vyprávění o událostech po dobytí Tróje; Kikóni (bojovali i u
Tróje); bouře (9 dnů) – přechod do pohádkového světa; Lótofagové (hrozba
zapomnění za skvělou stravu); Kyklópové, Nikdo; Poseidónův hněv (božský
hněv není v Odysseie primárním hybatelem událostí; řadu událostí uvedou do
pohybu protagonisté – např. když Odysseovi druhové snědí Héliovy krávy).
 X: Aiolos vysílá Odyssea s příznivým západním větrem domů. 9 dnů plavba
(přechod do reálného světa) – Odysseovi druhové otevírají Aiolův měch
s větry; zpět u Aiola, ten odkazuje Odyssea jako bohy nenáviděného prokletce;
po 6 dnech země Laistrygonů (pohádkový svět), Odysseus ztrácí ostatní lodě a
pluje dále jen se svou; Aiaia; Kirké mění část druhů ve vepře; Odysseovi
pomáhá Hermés rostlinou „moly“, ten nutí Kirku proměnit druhy zpět;
jednoroční pobyt na ostrově; před odjezdem domů přiměje Kirké O. k sestupu
do podsvětí.
 XI: Duše zemřelých – Elpenór, Odysseův druh, který spadl u Kirky ze střechy,
Odysseova matka... – se shromáždí ke krvavé oběti; Teiresiás věští Odysseovi
o návratu domů, o zkoušce u Héliových stád, o vítězství nad ženichy a smrti
v cizině; katalog héroin; rozhovor s Agamemnónem a Achilleem; přehled
mrtvých a hříšníků; Odysseus přerušuje vyprávění a připomíná Alkinoův slib,
že jej zaveze domů, ale posluchači chtějí další vyprávění; odjezd stanoven na
další den.
 XII: Od Kirky kolem Sirén, Skyllou kolem Charybdy na Thrínakii – Héliova
stáda; zadrženi nepříznivým větrem, hlad, Odysseovi druhové pojí ze stád – na
další cestě zahynou v bouři, kterou sešle Zeus na Héliův popud; Odysseus se
zachrání na lodním kýlu a stěžni, zahnán zpět k Charybdě, po 9 dnech přistane
u Kalypsy.
 XIII: Faiáci obdarovávají Odyssea a přes noc jej dovezou na Ithaku; cestou
zpět jejich loď proměněna v kámen; Odysseus poznává svou zemi až díky
Athéně v podobě pastevce. Společně ukují plán; O. proměněn v žebráka.
 XIV: přijetí u pasáčka vepřů Eumaia – O. vypráví vymyšlenou historku.
 XV: Athéna přiměje Télemacha k návratu ze Sparty a pomůže mu vyhnout se
nástraze ženichů; Eumaiovo vyprávění o Láertovi a o vlastním životě;
Télemachos přichází k E.
 XVI: E. jde k Pénelopě se zprávou o Télemachově návratu, mezitím se O.
nechává poznat T. a společně plánují zničení ženichů; ti však chtějí zabít T.
 XVII: T. jde domů, následují E. se žebrákem Odysseem; setkání se zpupným
pasákem koz Melanthiem; Odysseův umírající pes Argos poznává svého pána;
ženiši tupí Odyssea.
 XVIII: O. poráží žebráka Íra v souboji a varuje nejlepšího z ženichů
Amfinoma; Pénelopé dává ženichům naději na nový sňatek; služka Melanthó a
ženich Eurymachos tupí O.
 XIX: O. s T. odstraňují ze sálu zbraně, Athéna jim svítí; O. připravuje
Pénelopu na Odysseův příchod; Eurykleia myje Odysseovi nohy; Pénelopé
mluví o svém snu, který věstí potrestání ženichů; na příští den stanovuje soutěž
ve střelbě lukem, která rozhodne o jejím novém manželovi.
 XX: Athéna uspí O. rozhořčeného chováním služek; příznivá znamení;
ženichům znamení nažene strach, takže nezabijí Télemacha; Theoklymenos
věští ženichům pomstu.
 XXI: Pénelopé přináší Odysseův luk a do země jsou zaseknuty sekyrky; marné
pokusy napnout na luk tětivu; O. se dává poznat věrným služebníkům;
Eurykleia zavře služky a Filoitios – loajální pastýř – zamkne vrata; O. dostane
do ruky svůj luk, natáhne na něj tětivu a prostřelí dvanácti sekyrami.
 XXII: Souboj s ženichy, Athéna pomáhá; ušetřeni jsou pěvec Fémios a
hlasatel Medón; očista sálu; smrt nevěrných služek a Melanthia.
 XXIII: Pénelopé se zdráhá uvěřit Eurykleině zprávě o návratu muže; Odysseus
nařizuje zpěv a tanec, aby vzbudil před Ithačany dojem, že se slaví svatba;
Pénelopé poznává Odyssea díky tajemství stavby manželské postele; vzájemné
vyprávění o prožitých událostech.
 XXIV: Průvod duší mrtvých ženichů do podsvětí; rozhovor Agamemnóna
s Achilleem – vyzdvižení Pénelopiny věrnosti oproti Klytaiméstře; setkání
Odyssea s otcem Láertem; boj příbuzných ženichů proti Odysseovi a jeho
spojencům; Athéna strůjkyní míru mezi znesvářenými stranami.
 Doba trvání Odysseie – 40 dnů. Odysseus u Faiáků vypráví o svém bloudění od
začátku ke Kalypse – přechod k Ich-vyprávění, předřazena Télemacheia (rámuje
Odysseova dobrodružství, ohraničuje události na Ithace).
Bohové a lidé u Homéra
 Anthropomorfismus homérských bohů;
 Vztah lidí a bohů u Homéra – tři protiklady: 1. blízkost a distancovanost; 2.
náklonnost a krutost; 3. svévole a právo;
 morálka homérských bohů: srov. hádka mezi Diem a Hérou (úvod 4. zpěvu);
Íl. 16, 836; Od. 19, 109; Od. I, 28nn.; Od. 24, 351; Od. 6, 207 a 14, 57: žebráci
a pocestní pochází od Dia; 17, 485...
Osudy Agamemnónovy a jeho rodu
 Aischylova trilogie: Oresteia; Sofoklés: Élektrá; Eurípidés: Élektrá; Orestés;
Ífigeneia v Aulidě; Ífigeneia v zemi Taurů.
 První kus Aischylovy trilogie Agamemnón: Agamemnón po návratu zavražděn
Klytaiméstrou a jejím milencem Aigisthem; ve hře vystupuje i trójská věštkyně
Kassandra (dva důvody jejich věštných schopností: 1. s bratrem Hellénem
v chrámu Apollóna Thymbraia, kde oběma dětem hadi vylízali uši. 2. dar
Apollóna výměnou za lásku);
 Druhý kus trilogie Choéforoi (Oběť na hrobě): Orestés s přítelem Pyladem
zpět ve vlasti; podporován svou sestrou Élektrou a na příkaz boha Apollóna
vraždí matku Klytaiméstru i Aigistha → Erínye → Orestés prchá v šílenství
pryč, aby nalezl řešení v Delfech.
 První kus Aischylovy trilogie Eumenidy: Orestés pronásledovaný Erínyemi
dostává slib boha, že v Athénách se mu dostane soudu; zřízení areopagu; soud:
obhájce Apollón, žalobkyně Erínye; rovnost hlasů zvrátí Athéna – dcera bez
matky –, která vloží svůj hlasovací kámen pro Oresta; ustanovení kultu
Eumenidy
 Eurípidés, Ífigeneia v Tauridě: část Erínyí stále pronásleduje Oresta → má ze
země Taurů do Řecka přivézt sošku bohyně Artemidy; tam kněžkou Ífigeneia
(obětována v Aulidě – podobně jako jiné dívky před bitvou jako např. Makaria
– v posledním okamžiku zachráněna Artemidou – nahrazena laní, medvědem,
býkem, nebo skrze eidolon); když sem připluje Orestés s Pyladem, má je Í.
obětovat; anagnorise (pomocí dopisu); útěk do Řecka a odvezení sochy
Artemidy = aition pro celou řadu Artemidiných kultů se starobylou soškou
(Artemis Orthia ve Spartě; Falekitis v Tyndaridě a Diana Nemorensis v Aricii);
Í. nadále kněžkou Artemidy v Brauroně, nebo po své smrti zasnoubena
s Achilleeem na Leuké, rajském „Bílém ostrově“.
 Recepce: J. W. Goethe: Iphigenie auf Tauris.
Další návraty
 Meneláos: u Maleje (mys na jihozápadě Peloponnésu) přepaden bouří → na
Krétu a pak do Egypta; setkání s Helenou – Eurípidés, Helena (Stésichoros);
 Lokerský Aiás: (Oíleův syn) při dobývání Tróje hybris – znásilnil Kassandru,
která se utekla pod ochranu Athény; → do velké bouřky, loď ztroskotala u
mysu Kaféreus (JV Euboie); Aiás se zachránil na skále → opět hybris →
Poseidón trojzubcem rozbil skálu→ Aiás spadl do vody a utopil se.
 Diomédés, Filoktétés a Idomeneus: byli ze své vlasti brzy vyhnáni → všichni
tři do Itálie;
 Teukros: na Salamínu → otec Telamón jej vyhnal → na Kypr.
Aineiás/Aeneas
 známo z vyprávění římských historiografů a básníků, nejznámější: epos Aeneis
od P. Vergilia Marona;
 Aineiás, potomek vedlejší linie dardanovského královského rodu, syn Anchísa
a bohyně Afrodíty (viz homérský hymnus na Afrodítu) z padající Tróje s
nemohoucím otcem na ramenou – pietas; ztráta manželky Kreúsy; zachránil
synka Askania a sošky trójských Penátů;
 z přístavu Antandros na moře → Thrákie a Délos: rada, aby vyhledal pravlast
svých předků – Krétu? – vidění ve snu → do Itálie.
 bouře → do Íonského moře; u Strofad Harpyje; v Buthrotu setkání s trójským
princem Hellénem a jeho novou ženou Andromachu (bývalá žena Hektora,
poté otrokyně Neoprolema)...
 bouře → k africkým břehům; přijat foiníckou královnou a zakladatelkou
Kartága Didonou (již u Gnaea Naevia);
 Aeneas pluje dál na Jovův příkaz;
 blízko osady Kýmé sestup s věštkyní Sibyllou do podsvětí (katabasis)
 vylodění v okolí Laurenta v Latiu; místní král Latinus nabídne místo k založení
nového města i svou dceru Lavinii za manželku;
 boj s Turnem, králem Rutulů; Latinova smrt, Aeneas jeho následovníkem
 založení Lavinia;
 Vergiliovým hlavním vzorem Homér; Vergilius obnovil jeho souborné dílo: 2
* 24 zpěvů promítnul do 12 knih; zaměněno pořadí Íliady a Odysseie.