FINANČNÍ SPRÁVA

Pozdní republika

• Stání majetek, příjmy a vydání
  • Dělená správa mezi magistráty, senát a samosprávu měst
  • Z provincií plynuly do Říma velké příjmy (především ze státního majetku)
  • Aerarium populi Romani
    • Státní pokladna
    • Nebyl zdaněn majetek v kviritském vlastnictví
    • Občané platili daň z příjmu tributum ex censu – 1/1000 z majetku zjištěného při censu (do roku 167 př. n. l.)
    • Vyšší daně platili:
      • Municipes sine suffragio
      • Aerarii
      • Infames  
    • Největší příjmy byly z ager publicus (stipendium, vectigali)
    • Jediné „opravdové“ daně plynuly z vicessima manumissionum (5%)
    • Příjmy z dolů
    • Poplatky a dávky z používání veřejných pozemků, ulic, mostů, vodovodů, přístavů, cla
    • Válečná kořist, soudní pokuty, zabavený majetek    
• Frumentatio

Principát

• V r. 6 n. l. – aerarium militare
  • Vicessima hereditatium (5%)
  • Centissima rerum venalium (1%)
  • pokladnu řídili praetores aerarii militaris vybíráni losem
  • Zmínky o ně této pokladně jsou ještě ve 3. století
• Aerarium populi Romani – upadá
• Fiscus (koš na peníze)
• Fiscus Alexandrinus
• Fiscus Asiaticus
• Fiscus Iudaicus
• Fiscus castrense
• Pachtovné
• Bona damnatorum
• Bona vacantia
• Caduca
• Peněžní tresty  
• Fiscus Caesaris

Císařův majetek a císařský majetek

• Patronium Caesaris
• Res privata Caesaris

Daně

• Stipendium (pozemková daň)
• Tributum soli (císařské provincie)
• Tributum capitalis (osobní daň)

• Úředníci:
  • Curatores rei publicae
  • Decemprimi

 

VOJENSKÁ SPRÁVA

Pozdní republika

• Žold od roku 123 př. n.l.
• Hastati
• Principes
• Triarii
• Od roku 107 př. n. l. bojovali i proletáři

Mariova reforma

• Legie měla 10 kohort po 600 mužích
• Bojovalo se ve dvou řadách po pěti kohortách
• Armádu tvoří dobrovolníci – 16 let služby

 

Principát  

• Armáda je účinný nástroj politiky  
• Po bitvě u Actia disponuje Augustus armádou o 70. – 80. legiích se 400 000 – 450 000 muži ve zbrani
• Condictio militaris
• Přísaha vojáků z roku 3 př. n. l. Nápis, který obsahuje text přísahy věrnosti Augustovi, je v řečtině a byl nalezen v maloasijské Neapoli. Přísahu věrnosti skládali vojáci i civilisté v provincii Paflagonii (dnešní Turecko). Vojáci přísahali při Diovi, Zemi, Héliovi, při všech bozích a bohyních a i při samém Augustovi, že budou oddáni slovem i činem Caesarovi Augustovi i jeho dětem a potomkům po celou dobu jejich života. Budou za přátele považovat ty, které i oni považují za přátele a za nepřátele budou mít ty, které oni za nepřátele uznají. Pro jejich věc podstoupí každé nebezpečí. Dále se zavázali upozornit na to, pokud uslyší, že se proti nim mluví, zamýšlí nebo koná. Osoby, které proti císaři a jeho nástupcům něco mluví, nebo koná je nepřítel a má být po zemi i po moři zbraní i mečem pronásledován a odrážen. Jako sankci za nedodržení přísahy věrnosti vojáci na tělo, duši i život svůj, svých dětí i rodu svolávají úplný zánik a záhubu až do nejposlednějšího kolene. 
•  Zásadní reforma:
  • Cohortes praetoris
  • Cohortes urbanae
  • Cohortes vigilum