Římská územní správa a mezinárodní vztahy
Ústřední a územní správa za dominátu
DOMINÁT
Přehled společenského a hospodářského vývoje
Dominus
Roma, Constantinoplis
Praefectus praetorio
Přehled společenského a hospodářského vývoje
- Vláda Antonia Pia (138 - 161) ještě náleží do zlatého věku
- Za vlády Marka Aurelia se začínají objevovat první krizové jevy
- Od roku 235 (zavraždění Alexandra Severa) propukla krize naplno
- Co vedlo k tomu, že bylo zapotřebí změnit typ vlády?
- Úpadek zemědělství
- Nedostatek pracovních sil (stoupá ceny otroků; vernae)
- Svobodní zemědělci jsou rekrutováni do armády
- Velkostatky nezvládají obdělávat rozsáhlé polnosti a velká část půdy leží ladem
- Vzniká masa obyvatelstva nazývaná kolóni
- Nedostatek potravin
- Zvyšování cen za potraviny
- Oslabení kupní síly vede k úpadku obchodu a rozvoji řemesel
- Vzmáhá se lupičství
- Inflace
- Menší přísun daní do pokladny, ale výdaje stoupají
- Velké rozdíly mezi jednotlivými třídami (v životní úrovni i právním postavení)
- Řím se příchodem provinciálů „barbarizuje“
- Úpadek Říma a Itálie, vzestup provincií
- Oslabení císařské a centrální moci – slabí vládci, nebo ve věku dětí.
- Zesílení tlaku na vnější hranice impéria (na východě Persie, na severu Germáni) – začíná velké stěhování národů
- Vzrůstá osob využívajících frumentatio – vylidnění venkova a přeplnění měst
- Za daňové dluhy – munera
- Jádro armády tvoří provinciálové a barbaři
- Náboženská krize – křesťanství versus polyteismus
- Po vraždě posledního Severovce v roce 235 dochází k bojům o trůn
- Vzrůstá vliv armády
- V rozmezí let 235 až 284 vládne v impériu chaos. To se mění s nástupem Diokleciána na trůn. Dominát přinesl tak velké změny, že představuje odpoutání se od římské vládní tradice. Vzniká spíše než principát čerpající z republikánské ústavy orientální despocie
Dominus
- Ukončení pojetí panovníka – principa – jako „maskovaného“ republikánského úředníka
- Dominus = svrchovaný pán nad celou říší
- Nejsou jednoznačně nastaveny pravomoci císaře, vychází se z předpokladu, že císař je pohanskými bohy vyvolen k vládě (nachové roucho) a vládne absolutně
- Vyřešení nástupnické otázky (dva augustové a dva caesarové); kolegium císařů se označuje jako divi fratres
- Pojetí panovníka jako dominus et deus. Dva přístupy pohanský (zbožštění vladaře) a křesťanský (zástupce boha na zemi)
- Vše císařské je sacrum
- Dioklecián navázal na tradici poradních sborů magistrátů (consilium) a vytvořil si císařskou radu (zárodek již za (Hardiána či Marka Aurelia). Konsilia pracovala v sekcích (justiční, administrativní). Jejich stanovisko mělo doporučující - poradní charakter (Markus Aurelius: „Je spravedlivější, abych já následoval rad tolika přátel, než aby tolik přátel následovalo vůli mne samotného “).
- Za Diokleciána se státní rada stala státní institucí se stanovenou pravomocí (získala větší vliv než prefekt praetoria)
- Jádrem konsistoře byla arcana consistorii
- Průvod císaře – dvůr následující císaře na cestách
- Úřednictvo:
- Questor sacri palatii
- Comes sacrarum largitionum
- Comes zrum privatarum
- Praepositus sacri cubiculi
Roma, Constantinoplis
- Řím byl vzdálen od míst, kde bylo zapotřebí osobní přítomnosti tetrarchů
- Nová centra Sirmium, Milán, Trevír
Praefectus praetorio
- Macrinus r. 217, Philippus Arabs r. 244, Carus r. 282
- Ornamenta consularia
- Pravomoc vice sacra
- Zástpce prefekta pretoria s titulem agens vicas prefecti praetorio
- Defensor civitatis (defensor plebis)