OJ305 TYPOLOGIE JAZYKŮ z pohledu syntaxe Syntaktická typologie •co je to slovosled? •co je to syntax? •slovosled = pořadí větných členů ve větě •syntax = slovosled, tedy pořadí větných členů, vztahy mezi nimi •syntax= lingvistická disciplína, která se zabývá slovosledem, vztahy větných členů, tvořením vět Syntax •syntax -pořádek slov, vztahy mezi jednotlivými členy věty – morfologie •syntax –valenční –složková –závislostní https://c1.staticflickr.com/3/2565/4087853415_385e629a7b.jpg Flickr.com Syntaktická typologie (Moravczik) •z hlediska syntaktického se jazyky liší: –výběrem slov, která užívají k vyjádření •I am a student. •Jsem student. /Já jsem student. •Я студент. –výběrem slovních tvarů a forem •small spoon/-s •malá lžička, malé lžičky, malé lžičce, malou lžičku, malou lžičkou, malými lžičkami, malé lžičky –pořádkem slov •Totto amam esose. –S - O - V. Syntaktická typologie •třídění jazyků: –podle slovosledu –nominativní VS ergativní jazyk – Jarmila Panevová –pravé X levé větvení •Roman Jakobson – implikační zákony •S – subjekt, V- verbum, O-přímý objekt •Joseph Greenberg (také teorie univerzálií, genetická typologie…) pravé X levé větvení Levé X pravé větvení •jazyky lze typologicky rozdělit i podle postavení rozvitých větných členů: –před jménem -levé větvení •např. angličtina •Yours friend´s mobil. X Mobil of your friend. –za jménem-pravé větvení •např. čeština •Stůl, který stojí v kanceláři X v kanceláři stojící stůl. –většina jazyků využívá obojí větvení Syntaktická typologie pevný X volný slovosled •zejména dle slovosledu –pevný - konfigurační –volný - nekonfigurační •míra volnosti slovosledu souvisí s morfologickým typem jazyka, proč? •jazyky s volným slovosledem mohou měnit pořadí frází Jakobson – implikační zákony •má-li jazyk volný slovosled, má pádové koncovky •má-li jazyk pevný slovosled, má hodně pomocných/funkčních slov •má-li jazyk volný slovosled, má gramatickou shodu •proč? • • Pevný slovosled X volný slovosled •Peter met Suzy X Suzy met Peter. –S - V - O x S - V - O •Martin viděl Lucii X Martina viděla Lucie. –S - V - O x O - V - S –S-Ø- V-Ø - O-i x O-a - V-a - S-Ø –Nom.- verb.akt. - Acc. X Acc. - verb.akt.f. - Nom. •Lucie viděla Martina X Lucii viděl Martin. –S - V - O x O - V - S –S-Ø- V-a - O-a x O-i - V-Ø - S-Ø –Nom. - verb.akt.f.- Acc. X Acc. - verb.akt. - Nom. – Pevný slovosled X volný slovosled •pevný slovosled – izolační jazyky –např. germánské jazyky –striktní pravidla řazení větných členů –slovní pořadí slouží k vyjádření větných vtahů •volný slovosled – flektivní a aglutinační jazyky –pořadí slov RELATIVNĚ volné – kontext, zdůraznění… –aktuální větné členění –deklinace a konjugace slouží k vyjádření vztahů mezi členy věty –např. čeština (relativně), austronéské jazyky • Slovosledné typy - indikativ •VO jazyky –SVO – angličtina, čeština –VSO – semitské jazyky, keltské jazyky, biblická hebrejština –VOS – austronéské jazyky •OV jazyky –SOV – němčina, sanskrt, novoindické jazyky –OSV – britský znakový jazyk, Yoda, moderní hebrejština –OVS - klingonština •příklady? Slovosledné typy - příklady •Ich weiß nichts. •Siaradodd Aled y Gymraeg. –Mluvil Aled velština. •yaqraʼu l-mudarrisu l-kitāba –Čte učitel tu knihu. •Yusif almanı yedi . –Josef jablko jedl. •puq legh yaS –Dítě vidí důstojník. •Она его любит. •Your father he is, but defeat him you must. •Heghlu'meH QaQ jajvam. –Dobrý den ke smrti je dnes. •Automobilon havas Ivo. ØS - V- O (němčina) ØV - S- O (velština) Ø ØV- S - O (arabština) Ø ØS – O- V (azerbajdžánština) Ø ØO – V- S (klingonština) • ØS - O – V (ruština) ØO - S- V, inf. - O - S - V (Yoda) Ø ØO – V – S (klingonština) Ø ØO – V – S (esperanto) Nominativní VS ergativní jazyk •spíše morfosyntaktická typologie •co je to nominativ? co je to ergativ? •co je to pád? •pád = morfologická kategorie, kterou jazyky vyjadřují vztah ke slovesu nebo jiným větným členům •nominativ = gramatický pád vyjadřující základní vztah jména ke slovesu; pád podmětu v indoevropských jazycích •ergativ = agenciál; mluvnický pád vyjadřující základní vztah jména ke slovesu; pád podmětu v kavkazských, indiánských jazycích, baskičtina Nominativní VS ergativní jazyk •ergativ – logický podmět tranzitivního slovesa •absolutiv – podmět intranzitivního slovesa, předmět tranzitivního slovesa •ergativ = akuzativ v indoevropských jazycích •absolutiv = nominativ v indoevropských jazycích •aktuální větné členění •rozlišujeme tzv. nominativně-akuzativní jazyky a jazyky ergativně-absolutivní (také ergativně-akuzativní, tripartivní) Nominativní VS ergativní jazyk •jazyky nominativně-akuzativní užívají pasivum k zdůraznění patiens, či odsunu agens •jazyky ergativně-absolutivní užívají antipasivum ke zdůraznění agens •také jazyky s antipasivem i pasivem – inuitské jazyky Ergativní jazyk •baskičtina •Černá řeč Mordoru •sumerština •kavkazské jazyky – čečenština, gruzínština •v některých jazycích existují jak nominativní tak i ergativní konstrukce – hindština –sloveso v prézentu nominativní konstrukci –sloveso v préteritu ergativní konstrukci •Iaṛkā āyā. - nominativ •Rām ne ciṭṭhī likhī. – ergativ – • Ergativní jazyk •původce děje (agens) je v ide. podmět, v ergativních jazycích je předmětem v ergativu •podmět, který není původcem, je pak ve tvaru (pádu) označovaném jako absolutiv •Dům se staví dělníky. X Dělníci staví dům. •agens X patiens •agens – původce děje •patiens – zasažený dějem • Milewského typologie •koncentrické a excentrické jazyky •rozlišuje ergativní a akuzativní jazyky •rozdělení jazyků do 6 skupin v závislosti na 4 syntaktických vztazích: – • Wikipedia.org