OJ305 Typologie jazyků FONOLOGICKÁ KLASIFIKACE Fonologická typologie •co je to foném? •co je to fon? •foném = nejmenší zvuková jednotka jazyka s rozlišovací funkcí •fon = konkrétní realizace fonému •fonologická typologická charakteristika vychází z vlastností (potenciálních) fonému: –vokalické –konsonantické –prozodické • Fonologická typologie •vychází z vlastností fonému, to jsou? •na základě fonologických rysů dělíme jazyky podle: •segmentálních X suprasegmentálních rysů –systému samohlásek a souhlásek –přízvuku •pevný •pohyblivý –tónu •tónové jazyky (polytónické) •netónové jazyk (monotónické) –charakteru slabiky (i morfonologická typologie) Jazyky světa dle konsonantismu Walls.info Jazyky světa dle vokalismu Walls.info Jazyky světa dle vokalismu •podle počtu vokálů : –tříčlenný •australské jazyky, kečuánština – – – – –čtyřčlenný •Navajo, severoamerické jazyky, kvakiutština • –pětičlenný •latina, španělština, svahilština, ruština Jazyky světa dle vokalismu •podle počtu vokálů : –šestičlenný •polština, čukotština, litevština, perština • – – – –sedmičlenný •italština, bengálština, katalánština, albánština, mongolština • • – Jazyky světa dle vokalismu •podle počtu vokálů : –osmičlenný •turečtina – – – – –devítičlenný •laoština • •více než devítičlenný •francouzština Zimmer & Orgun (1999:155) Fougeron & Smith (1993:73) Segmentální VS suprasegmentální rysy •segmentální - nositelem je foném –distinktivní rysy – vlastnosti, které mohou tvořit opozice –vokalické –konsonantické •suprasegmentální – nositelem je obvykle slabika – vokál –kvantita – fonologicky relevantní jen v některých jazycích –přízvuk –intonace • Suprasegmentální jevy - prozódie •nositelem prozodických vlastností je slabika – vokál •přízvuk –slovní – akcent – důraz na určitou slabiku •pevný – přízvuk na stejné části slova, nemá distinktivní význam •pohyblivý – přizvučení má distinktivní význam –větný – stress – důraz na určitou část věty –tzv. cizí – celkově odlišné přizvučení řeči –důrazový (dynamický, expiratorní) –melodický •intonace – změna tónu, melodie v průběhu výpovědi –slovní (slabičná – amorfní jazyky) –větná • Pevný X pohyblivý přízvuk slovní přízvuk, větný přízvuk •frázový akcent – větný přízvuk - stress •intonace – melodický průběh řeči •akcent – slovní přízvuk •v češtině: –pevný –hlavní přízvuk na 1. slabice –vedlejší přízvuk na liché slabice •klitika – předklonky X příklonky Pevný X pohyblivý přízvuk •čeština •polština •maďarština •francouzština •ruština •litevština •švédština •angličtina •navajo • •pevný, důrazový, první slabika •pevný, důrazový, předposlední slabika •pevný, důrazový, první slabika •pevný, důrazový, poslední slabika •volný, důrazový •volný, melodický přízvuk •pevný, melodický přízvuk •volný, důrazový •tónový jazyk Tónové X netónové jazyky •je v češtině důležitá intonace? •v češtině je intonace velmi významná – odlišuje typ výpovědi, zabarvení výpovědi •v tónových jazycích rozlišuje intonace význam – tón má distinktivní funkci –výška tóny –průběh tónu •příklad tónového jazyka? –čínské jazyky, tajština, vietnamština, tibetština, barmština, jorubština, Navajo • Přízvuk a intonace - Erhart •Erhart – 4 typy jazyků dle intonace a přízvuku • • • •I. jazyky s pevným přízvukem a bez fonologických intonémů; čeština, francouzština a polština, němčina, latina a hindština •II. jazyky s volným přízvukem a bez fonologických intonémů; ruština, italština, novořečtina, i védská staroindičtina •III. jazyky s pevným slovním přízvukem a fonologickými intonémy v přízvučné slabice; lotyština a švédština •IV. jazyky s volným přízvukem a fonologickými intonacemi; litevština, slovinština a srbochorvatština Fonologická a morfonologická charakteristika češtiny •čeština má 37 fonémů •fonologická opozice mezi: –vokály a konsonanty –kvalitou vokálů –kvantitou vokálů –znělostí konsonantů •pevný přízvuk na první slabice fonotaktického celku •vedlejší přízvuk na liché slabice •netónový jazyk, intonace podstatná na větné úrovni Fonologická a morfonologická charakteristika češtiny •morfonologické alternace podstatné pro flexi i derivaci –vokalické a konsonantické (kombinace) –kniha, knize, knížka, knížkách, knižní –zejména alternace krátkých a dlouhých vokálů (učesat – účet), méně často kvality (vejce – vajec) –také střídání s nulovým morfémem –nejčastěji palatalizace, velmi pravidelné alternace měkkých a tvrdých konsonantů – dobrý - dobře Tónová charakteristika jazyka – mandarinská čínština •slabika realizována v určitém tón, který je neoddělitelnou součástí •tón má významotvornou funkci •21 iniciál a 36 finál slabiky – omezený počet slabik •4 tóny: –vysoký - ma1 妈 -matka –stoupavý – ma2 麻 - konopí –hluboký – ma3 马 – kůň –klesavý – ma4 骂– nadávat –(nulový) •také větná intonace, obdobně jako v ide.