OJ305 TYPOLOGIE JAZYKŮ MORFOLOGICKÁ KLASIFIKACE SKALIČKOVA TYPOLOGIE Analytické VS syntetické jazyky –Učitel(-0) plác-á student-ům totáln-í blbost-i. –Bud-eme pracova-t na zahrad-ě. –Seděl-i v hospod-ě a pil-i ALE. – –Teacher will be work-ing at school. –I have not been in USA. –You were talk-ing all sort-s of nonsense about him. Analytické VS syntetické jazyky •Jag ska göra middag. •я сидел-а за стол-ом. •Et le 11 nous somme-s arrivé-s à Napoli. •Mēs brauk-sim uz tautasdziesmu festivālu. •Vagyunk a moziban. •Chcia-ł-bym ładn-ą dziewczyn-ę mieć. Analytické VS syntetické jazyky •analytické jazyky – gramatické vztahy a kategorie vyjadřovány samostatnými prostředky nebo slovosledem –vietnamština, barmština, angličtina, francouzština, švédština… •syntetické jazyky – gramatické vztahy a kategorie vyjadřovány pomocí afixů –ve slově jak lexikální, tak gramatický význam –většina slovanských j., latina, klasická řečtina… Analytické jazyky •analytický j. ≃ izolační/izolující j. ≃ amorfní j. •pracuje pouze s volnými morfémy •nepoužívá skloňování či časování slov, forma slova zůstává stejná •gramatické funkce vyjádřeny pomocí slovosledu a tzv. funkčních slov Syntetické jazyky •syntetické j. ≃ afigující •užívání afixů •rozvinutá flexe – deklinace a konjugace –flektivní/ flexivní – hindština, irština, bosenština –introflektivní/ introflexivní – arabština, hebrejština –aglutinační/ aglutinující – maďarština, japonština –polysyntetické - grónština Klasická typologie 19. stol. Humboldt, bratři Schleglelové, Gabelentz, Schleicher •jazyky organické – flektivní X jazyky sterilní – bez flexe •jazyky syntetické X jazyky analytické •tři typy jazyků – jazyky bez gramatické struktury, jazyky s afixací a flektivní jazyky •spirála, "šroubovnice„ -izolace→aglutinace→ flexe→izolace •prehistorické období – jazyk se zdokonaluje, prochází stadiem izolačního typu, přes stadium aglutinačního typu, až k nejdokonalejšímu, kdy se stává jazykem flektivním •historické období – jazyk zakonzervován, zastavuje se další přirozený vývoj a jazyk nezadržitelně upadá Skaličkova typologie •typologie jako systém gramatiky •označována jako gramatická, ovšem postihuje i syntaktickou, fonologickou a lexikálně-sémantickou stránku jazyka •„Typologie je nauka o podobnostech a rozdílech mluvnic […]. Tyto podobnosti a rozdíly dané tisíciletým vývojem nejsou náhodné, mezi jednotlivými rysy mluvnic existují určité souvislosti. Typologie vyšetřuje také tyto souvislosti.“ (Skalička 1951, Typ češtiny) •typ = „souhrn souvislostí, které dávají mluvnici jednotlivého jazyka určitý ráz“ (Skalička 1951, Typ češtiny) Skaličkova typologie •vychází ze zásad funkčně-strukturální lingvistiky a klasické typologie •základem jsou diferenciace: –vertikální: séma x morfém, morfém x slovo, slovo x věta –horizontální: séma x séma, morfém x morfém, slovo x slovo, např: substantivum x adjektivum, podmět x předmět •séma -nejmenší významová jednotka s přímým vztahem k formě •morfém - nejnižší formální jednotka s přímým vztahem k významu •séma je nižší jednotkou než morfém •čtyři, resp. pět typů jazykových konstruktů: izolační, aglutinační, flexivní, introflexivní a polysyntetický Skaličkova typologie (Elšík) konstrukt, kombinace typů, příznivost •konstrukt –typ je konstrukt / model / ideální extrém –typ má jen metodologickou hodnotu –typ stojí mimo universum existujících jazyků, není dosažitelný žádným reálným / realizovaným jazykem –některé konstrukty (zvl. aglutinace a izolace) jsou realizovány do větší míry než jiné (zvl. introflexe a polysynteze) •příznivost –typ sestává z kombinace vzájemně příznivých jazykových rysů •kombinace typů –míšení jazykových typů umožňuje výstavbu vlastního jazykového systému –každý jazyk je specifickou kombinací různých typů –typologický popis je připsání dominantního a ostatních přítomných typů –některé kombinace typů jsou pravděpodobnější než jiné Skaličkova typologie (Elšík) jazykové typy •aglutinační konstrukt [= aglutinace] – navazuje na aglutinační typ klasické typologie •flexivní konstrukt [= flexe] – navazuje na flexivní typ klasické typologie •izolační konstrukt [= izolace] – navazuje na izolační/analytický typ klasické typologie •introflexivní konstrukt [= introflexe] – Skaličkova inovace, marginální •polysyntetický konstrukt [= polysynteze] – Skaličkova inovace; neodpovídá ani klasickému inkorporativnímu typu, ani polysyntezi v jiných koncepcích •ergativní konstrukt [= ergativita] – Skaličkova pozdní inovace, nejasný status v rámci celé koncepce PRAŽSKÁ TYPOLOGIE (Elšík) Vladimír SKALIČKA (1909 – 1991) – tvůrce Petr SGALL (*1926) – významné modifikace a propagace SKALIČKOVA TYPOLOGIE ISOLAČNÍ TYP – izoluje slova •Ce est mon père. • •nepoužívá afixy, tvar slov neměnný •větná konstrukce, gramatické vztahy a kategorie vyjádřeny tvořena slovosledem a funkčními slovy - mnoho předložek, ,,pomocná slovesa´´, … •nedostatek vyjádření gram. čísla a rodu •vyjadřování určitosti samostatným členem •tendence k jednoslabičnosti •netvoří kompozita a nederivuje afixací •nejasná hranice mezi slovními druhy •není gramatická shoda •častá lexikální homonymie a polysémie • • • • SKALIČKOVA TYPOLOGIE AGLUTINAČNÍ TYP - přikližující • A-na-mw-ona. •Hakuna matata. •flexe i derivace probíhá zejména prostřednictvím afixace – také posesivita, člen… •mnoho monofunkčních afixů – řetězení afixů •bohatá ale pravidelná konjugace a deklinace •malý počet předložek a záložek •nerozeznává gramatický rod •afix obvykle charakter sylabický charakter •poměrně málo četné hláskové alternace – kromě výrazné vokalické harmonie •velmi nízká míra homonymie • • • • • • SKALIČKOVA TYPOLOGIE FLEXIVNÍ TYP - ohýbací •Domina-Ø lauda-t serv-os. •hromadění výzmanů v jedné části slova – jedna koncovka vyjadřuje více gram. kategorií - fúze •bohatá konjugace a deklinace – existence deklinačních a konjugačních tříd •vysoká míra homonymie •gram. afixy neslabičné povahy •rozeznává rod •gramatická shoda – poměrně volný slovosled •možný supletivismus • • • • • • • • SKALIČKOVA TYPOLOGIE INTROFLEXIVNÍ TYP – vnitřně ohýbací •Kataba. – Yaktubu. (k-t-b) •podobný flexivnímu, často považován za podtyp •kumulace významů v kořeni slova •flexe probíhá prostřednictvím změny uvnitř kořene slova – převážně vokálu •+ některé vlastnosti flexivního typu •volný slovosled • • • • • • SKALIČKOVA TYPOLOGIE POLYSYNTETICKÝ TYP - skládající •mai3-pʻiao4-čʻu4 ní – nika - wa •odlišné pojetí od jiných koncepcí, často podtyp aglutinačního typu •kompozita – celkově vyšším míra syntéze •syntéza dosažena jenom sémanticky •není deklinace ani konjugace – absence morfologie •nerozeznává slovní druhy •závazný slovosled •vysoká míra homonymie •neexistuje protiklad sémém – gramém (formém) •evidentně negramatický • • • • • • SKALIČKOVA TYPOLOGIE TYP ČEŠTINA •ISOLACE –budu nosit •AGLUTINACE –ne–do–vy-orám •FLEXE –dobr-ý •INTROFLEXE –přítel - přátel •POLYSYNTHÉSE –maloměsto • • • • • PRAŽSKÁ TYPOLOGIE – kritika (Elšík) Vladimír SKALIČKA (1909 – 1991) – tvůrce Petr SGALL (*1926) – významné modifikace a propagace •zvl. Haspelmath 1996: 514; Plank 1998; Song 2001: 350–355 •PROBLÉM EMPIRICKÉ BÁZE –typy definovány seznamem vlastností -jak tyto seznamy vznikaly? –typy pouhé zobecnění z implicitních a nesystematických pozorování často se souvyskytů rysů ve skutečných jazycích –Skaličkův typologický vzorek zcela jistě nebyl reprezentativní •PROBLÉM TESTOVATELNOSTI –Skaličkův deduktivní přístup k typologii - ideální konstrukty nejsou testovatelné hypotézy –např. jak odlišit kombinace jazykových rysů realizujících určitý typ–konstrukt od materiálových kombinací rysů různých typů–konstruktů •PROBLÉM MOTIVACE –PJT se jen zřídka zabývá motivacemi pro vztah příznivosti mezi jazykovými vlastnostmi jaký je charakter vztahu příznivosti ve sféře ideálního konstruktu? –obecnější kritika holistické typologie - morfologické charakteristiky považované za jádro distinkce mezi flexí a aglutinací – totiž: a) kumulace/separativnost, b) morfemické alternace a c) gramatická synonymie – vzájemně nekoreluj •