PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 1 Klasifikace adjektivních deklinací ve staroslověnštině: jmenná deklinace ‒ jako substantiva, tj. podle kmenového principu adjektiva složená deklinace ‒ svébytná deklinace adjektiv Kromě toho existuje několik adjektiv (původně i-kmenových), která mají jen jednu pádovou formu („nesklonná adjektiva“): isplьnь ‚lehký‘, prěprostь ‚prostý‘, različь ‚rozličný‘, svobodь ‚svobodný‘, udobь ‚lehký‘. A. Jmenná deklinace adjektiv tvrdá ‒ o-kmeny a a-kmeny jmenná deklinace měkká ‒ jo-kmeny a ja-kmeny „ultraměkká“ ‒ ьjo-kmeny a ьja-kmeny Jmenné formy adjektiv se na rozdíl od současné češtiny mohou objevit ve všech pádech a také ve všech funkcích (tj. i ve funkci přívlastku, což v nové češtině není možné: Mladý Petr je zdráv, Mladý Petr se vrátil zdráv X * Mlád Petr se odstěhoval). 1. Tvrdá deklinace m. n. f. m. n. f. m. n. f. sg. pl. du. 1. dobrъ dobro dobra dobri dobra dobry dobra dobrě dobrě 2. dobra dobra dobry dobrъ dobrъ dobrъ dobru dobru dobru 3. dobru dobru dobrě dobromъ dobromъ dobramъ dobroma dobroma dobrama 4. dobrъ dobro dobrǫ dobry dobra dobry dobra dobrě dobrě 5. dobre (dobrъ) dobro dobra dobri dobra dobry dobra dobrě dobrě 6. dobrě dobrě dobrě dobrěchъ dobrěchъ dobrachъ dobru dobru dobru 7. dobromь dobromь dobrojǫ dobry dobry dobrami dobroma dobroma dobrama PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 2 Zbytky této deklinace jsou v současné češtině dochovány v krátkých tvarech adjektiv: zdráv, zdráva, zdrávo; mlád, mláda, mládo nebo ve formách participií: nesl, -a, -o jsem, jsem nesen, -a,-o. Ve vokativu maskulina se vedle formy dobre objevuje také forma dobrъ. V některých formách dochází podobně jako u substantivní flexe k palatalizacím: ǫzъkъ ‚úzký‘, drugъ ‚druhý‘, gluchъ ‚druhý‘ vok. sg. m. lok. sg. m. a n. nom. pl. m. ǫzъkъ ǫzъče ǫzъcě ǫzъci drugъ druže drudzě / druzě drudzi / druzi gluchъ gluše glusě glusi 2. Měkká deklinace m. n. f. m. n. f. m. n. f. sg. pl. du. 1. ništь nište ništa ništi ništa ništę ništa ništi ništi 2. ništa ništa ništę ništь ništь ništь ništu ništu ništu 3. ništu ništu ništi ništemъ ništemъ ništamъ ništema ništema ništama 4. ništь nište ništǫ ništę ništa ništę ništa ništi ništi 5. ništь nište ništa ništi ništa ništę ništa ništi ništi 6. ništi ništi ništi ništichъ ništichъ ništachъ ništu ništu ništu 7. ništemь ništemь ništejǫ ništi ništi ništami ništema ništema ništama Skloňují se tak mimo jiné posesivní adjektiva. Čeština tento typ deklinace během svého historického vývoje odstranila. PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 3 3. „Ultraměkká“ deklinace m. n. f. m. n. f. m. n. f. sg. pl. du. 1. božii božije božija božii božija božiję božija božii božii 2. božija božija božiję božii božii božii božiju božiju božiju 3. božiju božiju božii božijemъ božijemъ božijamъ božijema božijema božijama 4. božii božije božijǫ božiję božija božiję božija božii božii 5. božii božije božija božii božija božiję božija božii božii 6. božii božii božii božiichъ božiichъ božijachъ božiju božiju božiju 7. božijemь božijemь božijejǫ božii božii božijami božijema božijema božijama Skloňují se tak nemnohá substantiva divьjь, divьja, divьje (divii, divija, divije) ‚divoký‘, velьjь, velьja, velьje (velii, velija, velije) ‚divoký‘ a posesiva typu božьjь, božьja, božьja (božii, božija, božije). Čeština tento typ deklinace během svého historického vývoje odstranila. A. Složená deklinace adjektiv Tvrdá složená m. n. f. m. n. f. m. n. f. sg. pl. du. 1. dobryi dobroje dobraja dobrii dobraja dobryję dobraja dobrěi dobrěi 2. dobrajego dobrajego dobryję dobryichъˀ dobrujuˀ 3. dobrujemu dobrujemu dobrěi dobryimъˀ dobryimaˀ 4. dobryi dobroje dobrǫjǫ dobryję dobraja dobryję dobraja dobrěi dobrěi 5. = 1. pád = 1. pád = 1. pád = 1. pád = 1. pád dobraja dobrěi dobrěi 6. dobrějemь dobrějemь dobrěi dobryichъˀ dobrujuˀ 7. dobryimь dobryimь dobrojǫ dobryimiˀ dobryimaˀ ˀ Pádová forma společná všem rodům PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 4 Měkká složená m. n. f. m. n. f. m. n. f. sg. pl. du. 1. ništii ništeje ništaja ništii ništaja ništęję ništaja ništii ništii 2. ništajego ništajego ništęję ništiichъˀ ništujuˀ 3. ništujemu ništujemu ništii ništiimъˀ ništiimaˀ 4. ništii ništeje ništǫjǫ ništęję ništaja ništęję ništaja ništii ništii 5. = 1. pád = 1. pád = 1. pád = 1. pád = 1. pád = 1. pád ništaja ništii ništii 6. ništiimь ništiimь ništii ništiichъˀ ništujuˀ 7. ništiimь ništiimь ništejǫ ništiimiˀ ništiimaˀ ˀ Pádová forma společná všem rodům Název deklinace napovídá, jak vznikla: původně šlo o spojení jmenné formy adjektiva a postponovaného ukazovacího zájmena *jь, ja, je: Tvrdá deklinace maskulinum o-kmen zájmeno adjektivum sg. 1. rabъ jь *dobrъ-jь 2. raba jego *dobra-jego 3. rabu jemu *dobru-jemu 4. rabъ jь *dobrъ-jь Měkká deklinace maskulinum o-kmen zájmeno adjektivum sg. 1. mǫžь jь *ništь-jь 2. mǫža jego *ništa-jego 3. mǫžu jemu *ništu-jemu 4. mǫžь jь *ništь-jь PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 5 Tato deklinace se vyskytuje jen v jazycích baltských a slovanských, a tak se přepokládá, že se ustanovila v protobaltském období. Stále otevřenou otázkou zůstává, proč složená deklinace vznikla. Jako velmi pravděpodobné se zdá, že složené formy sloužily k vyjadřování kategorie určenosti, kdežto jmenné formy byly v tomto ohledu nerozlišené. Rozdíl bychom mohli demonstrovat na srovnání s němčinou nebo angličtinou, tj. jazyky, které kategorii určenosti (determinovanosti) vyjadřují pomocí členu: determinované substantivum nedeterminované substantivum *novъ mǫžь ‚nový muž‘ *novъjь mǫžь ‚nový muž‘ a new man the new man ein neuer Mann der neue Mann Vznik této deklinace bývá také interpretován jako výsledek snahy odlišit formálně deklinaci adjektiv od deklinace substantiv (tak jak to známe z nové češtiny, v níž se adjektiva skloňují jinak než substantiva). Od protobaltské fáze, tj. období, v němž zřejmě složená deklinace vznikla, je pozdní praslovanština vzdálena více než tisíc let, a tak není divu, že tato deklinace prošla adaptacemi, které narušily původní pravidelnost. Zejména byly odstraněny pádové formy, v nichž má jmenná deklinace dvojslabičnou koncovku nebo zájmenná deklinace formu, v níž po sobě následují dvě stejně nebo podobně znějící slabiky. Taková původní formy jsou ve staroslověnštině pozměněny dvěma způsoby: 1. Redukcí, tj. na místě dvojslabičné koncovky se nachází y / i (podle pádů, v nichž je y / i původní): Tvrdá deklinace maskulinum o-kmen zájmeno adjektivum sg. 7. rabomь *jimь *dobry-jimь pl 3. rabomъ *jimъ *dobry-jimъ 6. raběchъ *jichъ *dobry-jichъ PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 6 Měkká deklinace maskulinum o-kmen zájmeno adjektivum sg. 6. mǫžemь *jimь *ništi-jimь pl 3. mǫžemъ *jimъ *ništi-jimъ 6. mǫžichъ *jichъ *ništi-jichъ 2. Haplologií, tj. ze dvou po sobě následujících slabik, které jsou si zvukově podobné, je jedna odstraněna: Tvrdá deklinace femininum o-kmen zájmeno adjektivum sg. 2. ženy *jeję novy-ję 3. ženě *jěi nově-i Měkká deklinace femininum o-kmen zájmeno adjektivum sg. 2. dušę *jeję *ništę-ję Jak již bylo řečeno, některé pádové formy vznikly tvarovým vyrovnáním: a) mezi jednotlivými pádovými formami: lokál singuláru zní ništiimь, ačkoli očekávaná forma by měla být *ništijemь, a to proto, že jeho podoba ništiimь byla přejata z instrumentálu; b) instrumentál singuláru feminina dobrojǫ je přejat instrumentálu tvrdé zájmenné deklinace tojǫ. Tvary pádových forem složené deklinace vzdálila od původní podoby řada hláskových změn: 1. Vokalizace jeru v poloze napjaté: jer před j se proměnil v i: i > ь, ъ > y: * dobrъ-jimь > * dobry-jimь (> dobry-imь), * ništь-jimь > * ništi-jimь (> ništi-imь). 2. Zánik hiatického j před i: * dobry-jimь > dobry-imь, * ništi-jimь > ništi-imь. PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 7 3. Asimilace:1 dobrajego > dobraago, dobrujemu > dobruumu, ništajego > ništaago, ništujemu > ništuumu. 4. Kontrakce:2 dobryi > dobry, dobraago > dobrago, ništiichъ > ništichъ. CVIČENÍ 1. Přiřaďte následující vzory k typům adjektivní deklinace: 2. 1. velii (velьjь), velija (velьja), velije (velьje) ................. A. složená tvrdá 2. dobryi (dobrъjь), dobraja, dobroje ................. B. jmenná tvrdá 3. ništii (ništьjь), ništaja, ništeje ................. C. jmenná měkká 4. dobrъ, dobra, dobro................. D. složená měkká 5. ništь, ništa, nište ................. E. jmenná ultraměkká 2. U následujících adjektivních forem určete, a) jestli jde o složenou deklinaci nebo deklinaci jmennou nebo nesklonná adjektiva: b) jestli je daná deklinace tvrdá, ultraměkká nebo měkká (u nesklonných vyplňte políčko symbolem ‒). a) b) sladъkъ, sladъka, sladъko ................. ................. divii, divija, divije ................. ................. obьštii, obьštaja, obьšteje ................. ................. novyi, novaja, novoje ................. ................. udobь ................. ................. božii, božija, božije ................. ................. sladъkyi, sladъkaja, sladъkoje ................. ................. obьštь, obьšta, obьšte ................. ................. novъ, nova, novo ................. ................. različь ................. ................. 1 Tyto formy nejsou uvedeny v tabulkách. 2 Tyto formy nejsou uvedeny v tabulkách. PLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 8, Skloňování adjektiv 8 dlъgyi, dlъgaja, dlъgoje ................. ................. Avraamľь, Avraamľa, Avraamľe ................. ................. tretii, tretija, tretije ................. ................. dlъgъ, dlъga, dlъgo ................. ................. Avraamľii, Avraamľaja, Avraamľeje ................. ................. 3) U následujících pádových forem složené deklinace oddělte část, která etymologicky odpovídá jmenné formě, od části, která odpovídá formě jmenného zájmena: Příklad novaja nominativ singuláru feminina nova-ja dobrajego genitiv singuláru maskulina ........................ proročьscii ‚proročtí‘ nominativ plurálu maskulina ........................ domašьňajego ‚domácího‘ genitiv singuláru neutra ........................ novyję akuzativ plurálu maskulina ........................ sladъcěi ‚sladké‘ dativ singuláru feminina ........................ ništujemu dativ singuláru neutra ........................ obьštaja nominativ singuláru feminina ........................ širokoje akuzativ singuláru neutra ........................