^tf^B www.serbske-nowiny.de
Serbske Nowiny
SRJEDU, 13. APRYLA 2016
NJEWOTWISNY WJECORNIK ZA SERBSKI LUD
LETNÍK 26 • CIStO 71 ■ 0.40EÜ]
KROTKOPOWESCE
INSLDž z hosčom w Dánskej T0nder/Tinglev. Wot wčerawšeho je Němsko-Serbske ludowe džiwadlo z hosčom třesného zwjazka němskeje mjeňši-ny w Dánskej. Zwjazk némskich Sewjero-schleswigcanow (BDN) bě lěto 2016 jako „Serbske lěto" pomjenowal a Budyske dži-wadio z němsko-serbskej inscenaciju „Zgubjone a namakané" do šulow přepro-syí. Štyri króč předstajichu ju wčera šule-rjam w T0nderje a džensa w Tinglevu.
IWjace njemandželskich džěči Praha. W Čěskej republice ličba zwon-kamandželskich porodow přiběra. Lětsa narodži so najskerje prěni raz w stawiz-nach kraja wjace džěči nježenjenym po-ram hač zmandželenym. Z nowym zako-njom chcedža nětko samostejacym ma-čerjam staršiski pjenjez kaž tež druhé sociálne lěpŠiny bjez přihlosowanja nana džěsča zmóžnič.
ITydženje lesa zahájené Drježdžany. Ze sadženjom dubow je sakski minister za Iěsnistwo Thomas Schmidt (CDU) džensa Sakske tydženje lesa zahájil. Nowa dubina (dubowy lěs) ma změnu klimy tež w přichodže derje zmiŠtrowač, rjekny Schmidt. Hač do 25. apryla planuja něhdže 30 zarjadowa-njow, mjez druhim sadženja, hromadže-nje wotpadkow a tematiske pučowanja.
ITrojce Cristiano Ronaldo Madrid. Wróčohru štwórčfinala w eu-ropskim koparskim wubědžowanju mjez Real Madrid a VfL Wolfsburg su Španičenjo z 3:0 dobyli a so z tym za poí-finale skwalifikowali. Wšitke wrota doc-pě superstar Cristiano Ronaldo. Hru wi-džalo bě 76 684 přihladowarjow. Prěnju hru běse mustwo, z Wolfsburga doma z 2:0 dobylo.
IMiodžina B finále docpěla Ottendorf/Okrilla. Koparski cyik hraj-neho zjednočenstwa mlodžiny B Sokola Ralbicy/Hórki a Módro-bětych Kulow je kónčnu hru wo wokrjesny koparski pokal docpěío. Pola mtodžiny B Ottendor-Okrilla přesadži so cylk trenarskeje dwójki RolSmy/Horauf z 9:1. W kónčnej hrě w juniju hraje mustwo potom přeči-wo koparjam z Budestec.
w nocy: 8 do 9 X
rano:
9 do 10 °C •
Kaž kóžde lěto poda so docent Bmjanskeje uniwersity dr. Petr Kalina, přečel Serbow, tež lětsa ze studentami na wuprawu, tónraz na třidnjowski přebytk we tužicy. Wot póndžele wopytowachu wšelake serbske institucije. Džensa steješe klóšter Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje na programje. Farár Tomasz Dawidowski sprístupni hosčom zajimawostki nabožinskich stawiznow regiona.       Foto: SN/Mačij Bulank
Jan Budar budže direktor založby
Hižo 21. apryla so zatožbowa rada znowa zeňdže
Chočebuz (SN/at). Zaíožba za serbski lud změje noweho direktora. Jeje rada je Jana Budarja na swojim posedženju wčera w Choéebuzu po nimale šěsčhodžinskim wuradžowanju do tohole zastojnstwa wuzwolila. Po njewuspěšnymaj pospyto-maj, načolnu funkciju zaíožboweho za-rjadnistwa znowa wobsadžič, je so to nětko poradžilo. Třo kandidača su so založ-bowym radžičelam předstajili. Předsyda parlamentariskeje přirady Založby za serbski lud, zapóslanc Sakskeho krajného sejma Marko Šiman (CDU), je wura-džowanje nawjedowal. Wón ma je „za jara konstruktiwne. Bě to wulka šansa, z dobrých kandidatow wuzwolič." Radži-čel Bjarnat Cyž, jednačel Domowiny, skedžbni na transparentosč procedury. „To běchu nošni kandidača. Wobjednach-my personálny rozsud. Tuž njeje rada že-nje pod čiščom stala, wuspěšna byč", rjekny wón na prašenje Serbskich Nowin.
„Sym přeswědčeny, zo Jan Budar Za-ložbu za serbski lud ze swojim angaže-mentom a swojim nazhonjenjom dale doprědka přinjese, zo bychu so serbska kultura a rěč zachowaíoj a zajimy we tužicy žiwych Serbow w kraju slyšeli", rjekny zastupjer Braniborskeje w gremiju, spolnomócnjeny knježerstwa za -serbske näiežnosče Martin Gorholt (SPD).
Kritika Wojerowskeje serbskeje přirady přiwzata
připoidnju: ^"^j wječor: 11 do 12 °C 7do9°C
Wojerecy (SN/CoR). Štyri dny do zaha-jenskeho koncerta 51. Wojerowskich hudžbnych dnjow přichodriu njedželu w tamnišej „Lužiskej hali" su něhdže tri štwórčiny zástupných lisčikow hižo předáte. To wězo wjelelětnu organizátorku Carmen Hoffmann wjeseli: „Srny pczi-tiwnje překwapjeni, zo je telko kartkow hižo wotbytych. To wo tym swedči, zo so naš lětuši poskitk ludžom spodoba." Hižo wupředatej stej koncertaj z mjezyna-rodnymi wuměícami kaž su to pianist Louis Schwizgebel, Avi Avital na mando-linje a Mahan Esfahani na cembalu. Zby-wace lisčiki su hiŠče za klezmerowu hudžbu z klarinetistom Gioru Feidman-nom a organistom Matthiasom Eisen-
bergom 3. meje w Jánskej cyrkwi. Koncert pod heslom „Wosebity instrument -ze škleňcy" 1. meje dyrbjachu wulkeho wothlosa dla do hrodoweje žurle přepo-ložič. Dohromady wabi jednace zarjado-wanjow hač do 8. meje do Wojerec.
Štož tradicionalny, ale bohužel hižo leta nic runje tak derje wopytowany serbski koncert nastupa, chcedža loňŠe dobre nazhonjenja^z literarno-hudžbnym formátom lětsa dale wjesč, a to zdobom z wupruwowanej trojku. Tak budie Ines Hommann 20. apryla na hrodže wo ha-džacym kralu, lutkach a dalších powě-sčowych figurách powědač. K tomu za-hudžitej Christine Hesse na klawěrje a Annette Thieme na wiolinje mjez dru-
him kompozicije Jana Rawpa, Bjarnata Krawca, Jana Pawola Nagela a Antonína Dvořáka. „Běch loni přeprošena k Woje-rowskej serbskej přiradže. Na jednym boku su naš serbski koncert chwalili, na tamnym síyšachmy pak, čehodla njebě na nim wjace serbskich komponistow zastupjenych. To srny přizwali. Tónraz za-klinča kompozicije troch serbskich hudž-butwórcow", rozloži Carmen Hoffmann.
Mlodžinje fórum skičič je tež wotpo-hlad zarjadowarjow. Dokelž wotmě so lě-tuše sakske krajne wubědžowanje „Mlo-džina hudži" we Wojerecach, koncertuja tam mytowani 29. apryla. Šulerjo hudžb-neje šule njezměja tuž tónraz swójski wu-stup, wobrubja pak někotre zarjadowanja.
Jan Budar je diplomowy inženjer z medijowu techniku a džěla jako teame wy koordinátor a wuwiwar software w I; čenskim centrumje itelligence 0& w Slonej Boršči. Jan Budar je woženjen;
Nowy direktor Založby za serbski luč Jan Budar Foto: Ines Neuman-nojc
nan troch džěči a bydli w Budyšinjt 411ětny bě wot 2011 do 2015 naměstni clona zaíožboweje rady, wot loňšeho jej předsyda. Zastojnstwo direktora wó. najzašo 1. októbra nastúpi. Mjeztym m so tež jeho naslědnistwo na čole zaíožbc weje rady zrjadowač.
Gremij so hižo 21. apryla w Berlinj znowa zeňdže, zo by so z njewobjedns nymi dypkami wčerawšeho dnjowehí porjada zaberal.
Púčik za kolesa
Kamjenc (SN). Předplanowanje za kolt sowanski púčik z Hlinowca do Panči< Kukowa je nimale zmištrowane. Tež h šče falowacu kolesowansku čaru wc Swinjarnje do Zejic su do programa 10 kilometrow kolesowanskich pučow Swc bodného stata Sakskeje wzali, zdžěli ze poslane Sakskeho krajného sejma Aloj Miklawšk (CDU). Z wjesnanostu Maria som Kreuzom a nawodu krajného zarjí da za dróhotwar a wobchad Andreasor Biesoldom poby wón tam na městnj* „Tele předewzače infrastruktury je wažn za turistisku atrakciju regiona", pra Alojs Miklawšk. Po wšěm zdaču móža lt ta 2018 tutej kolesowarskej pučikaj twE rič počeč.
Wot horníka k namórnikej Wšitke wobluki kucharja zeznal
We wobluku zarjadowanja Dnjow tuži-skeje jězoriny 23. a 24. apryla zahaja lětsa sezonu w dowolowym regionje. Na 27 stejniščach z cyikownje 50 za-rjadowanjemi chcedža turistikarjo wopytowarjam dožiwjenjapolny kónc tydženja wobradžič.
Hórnikecy (SN/BŠe). Wotměnjawe tury apřewodne zarjadowanja na kraju a na wodže su tež lětsa zaso na Dnjach tuži-skeje jězoriny planowane. „Chcemy turi-stikarjam móžnosč dač, swoje poskitki we wosebitym rámiku prezentowač", wu-jasni nawodnica turistiskeho zwjazka Kathrin Winkler. A startowač chcedža kaž hórnicy. Takrjec rahšu službu zahaja lětsa w Hómikečanskej Energijowej fabrice, hdžež zetkaja so zajimey hižo w še-sčich ke kolesowanskej turje z ornitolo-gom dr. Winfriedom Nachtigallom. Runje tak přeprošuja tam na pučowanje po stawiznach ružiskeho hórnistwa. „Bjez
Berlínska skupina Rakatak postará so tam wo hudžbne wobrubjenje.
Wosebitu turu pod heslom „Wot horníka k namórnikej" dožiwja zajimey z maíkim čahom. Na čarje wot aktiwneje brunicoweje jamy hač do Lužiskeje jězoriny pokazaja wopytowarjam stawizny nastača dowoloweho regiona. Daíe chce hóstny wodžer Dietmar Pracht wopytowarjam zahrodne města regiona zbližič, kotrež buchu za džělačerjow brunico-wych jamow natwarjene. „Ludži z rjany-mi žiwjenskimi wuměnjenjemi do regiona wabič bě zaměř planowanja záhradných městow" powěda Kathrin Winkler. Na turje předstaja so sydlišča Marga w Brězku (Brieske), Erika w Lubušu a zahrodne město we tutach. Serbske nalož-ki a rjemjeslo móža sej zajimey w Pato-kec bróžni na Horách wobhladač. Lutki budža tam na wosebite wašnje chleb roz-dawač. Přihotowali su tež zelowu zahradu a pod rřěchu móža so wopytowarjo
wr. coi-KcIH^I-i ŕrQH.VU^K i^fnvm™,,^
Wulke wjeselo, ze swójskimaj rukomaj něšto dobrého skuziač a tak hosča zwje-selič, ma Patrick Hajdan z Hrubjelčic. Wot spočatka apryla kuchaři wón w ho-sčencu swojeju staršeju „Sprjewiny dol" a wjesnym hotelu garni w Hrubjelčicach. Zajim za powolanje zdžědži wón wot nana, a nic přeco runjewon lochki wšědny džeň znaje hižo wot džěčastwa. Přiwšěm je so wón po wuchodženju Radworskeje šule za powolanje kucharja rozsudžil. „Wulki faktor bé, zo hižo wot džéčatstwa wedžach, zo nima kuchař telko swobod-nych wječorow, žane swjate dny a kónc tydženja", 231ětny wujasnja.
Nawuknyl je powolanje pola swojeho wuja w Hrubjelčicach. Swoju wědu dale rozšěril je na Radebeulskim hrodže Wac-kerbarth, hdžež wukubla so na statnje připóznateho winoweho poradžowarja. A dokelž so Patrick Hajdan jara za patise-riju hori, nawukny hišče powolanje kon ditarja w Drježdžanach. „Chcych wšitke
Patrick Hajdan
Foto:
Bianca
Šeferowa
telu „Štyri počasy" ze znatym patiserom Christianom Humbsom hromadže džě-lač. „To je zwjazkowa liga", Patrick Hajdan měni. Za swoje kreacije zeleniny w slód-kich jědžach je Húmbs po cylej Němskej znaty a připóznaty. Z nowymi začiščemi wróči so Patrick Hajdan znowa do města nad Lobjom, hdžež džělaše w hotelu „Búlow Palais." Wot wšeho spočatka pak
Chcedža dale skoržič
Rowno (AK/SN). Rownjan Ingo Schuste íniciatiwny zwjazk „Štruktúrnu změn nětko - žane Wochozy II", Zwjazk za př rodu a wobswět Němskeje kaž tež Greer peace Němskeje skorža tuchwilu zhrc madnje přečiwo brunicowemu plant Wochozy II. „Spočatk zašlého lěta je Bi dyske Wyse zarjadniske sudnistwo skór; bu wotpokazalo. Zaměř bě, wobkruči brunicowy pian jako njeplačiwy a njeprí wy", rjekny Adrian Rinnert z iniciatiwnť ho zwjazka, „Wyse sudnistwo pak rozsi dži, zo je skóržba jenož přečiwo wobíi kowemu wobhospodarjenskemu planí móžna. Kuriózne pak je, zo někotre wc nas narěčane dypki we woblukowyr planje scyla wjace njeeksistuja."
Mjenowani wězo zhromadnje dal skorža. Loni w awgusče su Zwjazkowem sudnistwu w Lipsku rewiziju zapodal Nětko nadžijeja so přizwolenja skóržb