Psychologie jazyka
PSB_307
Monika Víchová
Jaro 2016
Termíny výuky
(výuka 1x za 14 dní)
22.2.
7.3.
21.3.
4.4. – nekonáme se
11.4.
18.4.
2.5.
16.5. – test!
Psycholingvistika
George A. Miller (1990): Linguists, Psychologists, and the
Cognitive Sciences
- cognitive sciences vs. cognitive science
- Osherson & Wasow (1976)
Hlavní témata psycholingvistiky (Černý, 1996)
-14 tematických okruhů
 Osvojování jazyka dětmi
 Učení se cizímu jazyku; bilingvismus
 Produkce a percepce řeči
 Paměť (ukládání a vyhledávání informací/slov)
Teorie řečové činnosti (pragmalingvistika)
Čím se psycholingvistika (ne)zabývá?
 jazyk vs. písmo
 pravopis (není gramatika jako gramatika)
 jazyk vs. řeč
Doporučená literatura
 Steven Pinker: Jazykový instinkt
(2009)
Doporučená literatura II
 Eva M. Fernández(ová) & Helen Smith(ová) Cairns(ová):
Základy psycholingvistiky (2014)
 Iva Nebeská: Úvod do psycholingvistiky (1992)
 František Čermák: Jazyk a jazykověda (2011)
 Monika Schwarz(ová): Úvod do kognitivní lingvistiky (2009)
 Anthony Arnove (Ed.): The Essential Chomsky (2008)
Požadavky k ukončení
 docházka (max. 2 absence)
 aktivní zapojení do diskuze (přečíst 2 články ve stud. materiálech)
 seminární úkol – databáze Web of Science (webofscience.com)
- vyhledat článek z oblasti psycholingvistiky podle svého zájmu
- krátce popsat obsah (co se zkoumalo, co se zjistilo) – max. 1/3 rozsahu
- kritické zhodnocení použité metodologie/statistiky/… – min. 2/3 rozsahu
- případně navrhnout alternativní design výzkumu
 závěrečný písemný test (popř. ústní kolokvium)
Historie psycholingvistiky
 Kognitivní obrat v psychologii
- přechod od behaviorismu ke kognitivní vědě (60., 70.léta)
„mysl je příliš komplikovaná, aby ji bylo možné popsat jen
z hlediska jedné disciplíny…“ (Philip Johnson-Laird in Schwarz,
2009)
 kognitivní věda = psychologie+lingvistika+umělá inteligence
(+biologie, neurovědy, filozofie, matematika…)
Jazyk jako znakový systém
„Základním předpokladem kognitivní vědy je, že lidský
organismus může vykazovat smysluplné chování, když na
uložené reprezentace znalostí (vytvářeny ze symbolů)
aplikuje formální operace. […]. Inteligentní chování je tedy
výsledkem manipulace se symboly.“
(Schwarz, 2009, s. 15)
Různá pojetí jazykového znaku
aneb o vztahu mezi slovem a pojmem (mentální reprezentací, konceptem)
In Význam významu, 1923
Jak dochází k přiřazení znaku (slova) k pojmu?
Charles Sanders Peirce
3 složky podílející se na semióze:
a) znakové vehikulum (nosič) – to, co je vnímatelné smysly
b) denotát (to, k čemu znak odkazuje)
c) interpret – ten, kdo rozumí zástupnosti
Ferdinand de Saussure
- bilaterální pojetí znaku:
signifié (označované, tj. pojem) + signifiant (označující, tj. slovo)
- vztah mezi nimi je arbitrární, ale neoddělitelný (rub a líc)
Jazyk je arbitrárním, konvencí ustáleným spojením mezi symbolem
a významem; není zde spojení mezi významem slova a tím, jak je
reprezentováno v jazyce (vyslovováno, značeno či psáno)
(Kurs obecné lingvistiky, 1917)
Osvojování jazykového významu dětmi
• Piaget: asimilace+akomodace
• sémantický bootstrapping vs. syntaktický bootstrapping
- bootstrapping – použití všech dosavadních znalostí a vrozených dispozic k odvození
významu slova ze sémantiky/syntaxi
- child-directed speech (baby talk)- je jí poměrně málo
- „děti si význam osvojují zažitím v komunikačních kontextech,
nikoliv na základě explicitních instrukcí“ (Fernandéz & SmithCairns,
2014, s. 107)
Vágnost významu
-důležitý historický poznatek: kódování nerovná se dekódování
(Osgood in Nebeská, 1992)
- slova mají vágní význam
- velkou roli hrají konotace
Posun jazykového významu
Zákon sestupu v jazyce:
- původně neutrální slovo používané v odborných kruzích
→ rozšíření mezi veřejnost → nabývání konotací → získává
negativní náboj
- v psychologii typickým příkladem je terminologie mentální
retardace
Článek na příště
George A. Miller (2003):
The cognitive revolution: a historical perspective
Reference
Černý, J. (1996). Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia.
Fernández, E. M., & Smith Cairns, H. (2014). Základy psycholingvistiky.
Praha: Karolinum.
Miller, G. A. (1990). Linguists, Psychologists, and the Cognitive Sciences.
Language, 66(2), 317-322.
Nebeská, I. (1992). Úvod do psycholingvistiky. Praha: H & H.
Osherson, D. N., & Wasow T.(1976). Task-specifity and species-specifity
in the study of language: A methodological note. Cognition, 4, 203-214.
Richards, I. A., & Ogden, C. K. (1923). The Meaning of Meaning: A Study of
the Influence of Language upon Thought and of the Science of Symbolism.
New York: Harcourt, Brace & World, Inc.
Schwarz, M. (2009). Úvod do kognitivní lingvistiky. Praha: Dauphin.
Saussure, F. (1996). Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia.