Fylogeneze jazyka
Vznik a vývoj
PSB_307 Psychologie jazyka Jaro 2016
George Miller: The cognitive revolution
• Jaký směr uvažování vystřídala kognitivní věda? Kým byl tento směr
inspirován a z jaké myšlenky vycházel?
• Jaké byly průlomové objevy vedoucí ke vzniku kognitivní vědy?
• Na které datum připadá moment koncepce kognitivní vědy?
• Jaká jména jsou s tím spojena?
• Které obory se sdružují do kognitivní vědy?
- oblíbené téma už od nepaměti (mytologie…)
- první psychologický „experiment“
- Umberto Eco: Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře
(2001)
- zkoumáno skrze o anatomické důkazy (analýza velikosti lidského mozku…)
o hypotetické modely
(na základě výzkumů principů jazykového vývoje)
o písmo (sanskrt)
Jak vznikl jazyk?
Základní otázky fylogeneze jazyka
Princip odvozování slov (o vztahu mezi slovem a pojmem):
 physei (forma slova vymezena pojmem)
 thesei (slovo má k pojmu arbitrární charakter)
„Jazykový instinkt jedinečný pro moderní lidi nepředstavuje větší paradox než chobot jedinečný
pro moderní slony“ (Pinker, 2009, s. 389).
 monogeneze (od 1 člověka)
 polygeneze (na různých místech)
- argumenty pro monogenezi (Alfred Trombetti):
o společné jazykové jádro indoevrepských jazyků
o75 % dnešních mluvčí mluví jazyky pocházejícími z 1 jazyka
(badatel Svityč: Nostratická teorie – komparací jednotl. jazyk. rodin objevil
shodnost kořenů některých slov v jazyk. rodinách)
o stejný rytmus ontogeneze (učení jazyka)
o Noam Chomsky: univerzální gramatika všech jazyků světa
- i přesto většina jazykovědců stále podporuje polygenezi
Vývoj jazyka v čase
Diferenciace původního jazyka:
- dnes nejvlivnější vlnová teorie (Wellentheorie)
- tvůrce: Johanes Schmitt
- nové slovo musí říct někdo jako první (ohnisko změny), to se dále šíří
až k hranici, kam změna dojde (izoglosa)
- k zastavení může dojít v důsl. pevné překážky (např. správní hranice,
velká řeka, vysoké pohoří…)
- izoglosy se různě překrývají a vrství → nejvíce si rozumí ti vedle sebe
→ historicko-srovnávací jazykověda
Pidžiny a kreoly
-pidžin = zjednodušený dorozumívací prostředek pro obchod
(např. mezi aj a čínštinou se spojila anglická slova s čínským syntaxí)
-kreol = pidžin, který vytlačil původní jazyky a stal se z něj mateřský jazyk
- aby mohl být přirozeným jazykem, tak se ovšem musel dotvořit
Vývoj lidské řeči z řeči zvířat
kontinuální (postupným vývojem zvířecí řeči)
diskontinuální (skokový vývoj, např. v důsledku mutace)
Lidé vs. živočichové
https://www.youtube.com/watch?v=4Un61qv_QIc
https://www.youtube.com/watch?v=R3b0t9JfFhI
https://www.youtube.com/watch?v=TSMUGpTuXB0
Otázka: Je to jazyk?
(Denise Herzing(ová): Could we speak the language of dolphins?:
https://www.youtube.com/watch?v=CQ5dRyyHwfM
o výuce šimpanzů: např. Jan Pokorný (2010) s. 93-98)
Lidé vs. živočichové
(Čejka, 1993, s. 8)
lidský jazyk živočišný jazyk
je možná fantazie, fikce pouze o tady a teď, možná plánování
dvojí členění (zvukový plán vs. slova a
věty)
gramatické rozdělení na slova a věty
dvojčlenné výroky (subjekt+predikát)
má různé funkce (společenská…) výrazně dorozumívací funkce
velká územní diferencovanost
Co je jazyk?
Základní znaky lidského jazyka (a především syntaxi…):
 produktivita
 rekurzivita
př. ten muž, který potkal tu žena, která vedla toho psa, který snědl tu
šunku, která byla koupena v masně na rohu, která byla otevřena minulý
týden…
 nekonečnost
omezené množství fonémů , ale neomezené množství slov/výpovědí
„Řeč papoušků a počítačů není především kreativní“
(Fernández & Smith-Cairns, 2014, s. 17)
– neumějí tvořit neomezené množství vět/nová slova apod. ani jim rozumět
- tzn. evidentně chybí pojmová složka (viz sémantický trojúhelník z minulé
hodiny)
→Závěr: je to možná řeč, ale rozhodně ne jazyk
Mají tedy živočichové jazyk?
… což mu neubírá na kráse ani fascinaci
https://www.youtube.com/watch?v=6rG5FmblYkI
(Salzmann, 1997, s. 24)
Počítačové jazyky
-Loebnerova cena (Hugh Loebner, 1990)
- za počítačový program, který nejlépe obalamutí uživatele, aby si
mysleli, že mluví s lidskou bytostí
-http://www.loebner.net/Prizef/loebner-prize.html
2013 Stephen Worswick
„You need never feel lonely again! Mitsuku is your new virtual friend and is here
24 hours a day just to talk to you.“ http://www.mitsuku.com
2014: Bruce Wilcox: Rose
http://ec2-54-215-197-164.us-west-1.compute.amazonaws.com/index.php
Joseph Weizenbaum (1966): program ELIZA, verze Doctor
- umí napodobit rogeriánského terapeuta
- http://nlp-addiction.com/eliza/
Uživatel: Poslední dobou mám docela velkou depresi.
Počítač: Trpíte depresí často?
Uživatel: Ano, téměř pořád.
Počítač: Proč říkáte ano téměř pořád?
Uživatel: Teď cítím, že bych se mohl snadno rozplakat.
Počítač: Přišel jste ke mně proto, že teď cítíte, že byste se mohl snadno mohl
snadno rozplakat?
(Pinker, 2009, s. 220)
…nebo Anna z IKEy (mnohem zábavnější)
Jak to (zpravidla) funguje?
- programy vyhledávají slova ve výpovědi a na ně reagují naprogramovaným
způsobem
X
Lidé dovedou pochopit, co druhý říká/chce říct velmi rychle
Lidé chápou náznaky i nepřesně formulované/pronesené výpovědi
Projevují emoce, empatii, pochopení…
Umějí rozlišit důležité z vaší výpovědi
Proč je to pro počítače tak složité?
Počítačové analyzátory jsou příliš pečlivé
– nalézají víceznačnosti (a oprávněné), které by ale příčetnému člověku
nepřišly na mysl
 Programy analyzují promluvu – analyzování (parsing) je ale jen prvním
krokem v porozumění větě
 V lidské mysli se při procesu porozumění zapojují také další mechanismy,
které doposud neumíme popsat a tedy ani naprogramovat
(Pinker, 2009)
Závěr
Podstata a síla lidského jazyka spočívá v možnosti vytvořit
z omezeného množství hlásek neomezené množství
výpovědí a těmto výpovědím porozumět, i když je slyšíme
poprvé v životě.
Na příště
Marc D. Hauser, Noam Chomsky, & W. Tecumseh Fitch (2002):
The faculty of laguage: What is it, who has it, and how did it evolve?
Faculty of language = …
Reference
Čejka, M. (1993). Úvod do studia jazyka pro bohemisty. Brno: Masarykova univerzita.
Eco, U. (2001). Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Praha: NLN.
Fernández, E. M., & Smith Cairns, H. (2014). Základy psycholingvistiky. Praha:
Karolinum.
Lamprecht, A. (1984). Vztah zvukové stránky a významu v jazyce. In Sborník prací
Filozofické fakulty Brněnské univerzity, A 32. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné
na diglib.phil.muni.cz.
Pinker, S. (2009). Jazykový instinkt. Praha: dybbuk.
Pokorný, J. (2010). Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. Praha: Grada
Publishing, a. s.
Salzmann, Z. (1997). Jazyk, kultura a společnost: Úvod do lingvistické antropologie.
Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR.
Salzmann, Z. (1993). Language, culture, & society: an introduction to linguistic
anthropology. Boulder: Westview Press.
Weizenbaum, J. (1966). ELIZA – a computer program for the study of natural language
communication between man and machine. Communications of the ACM, 9(1), 36-45.
Dostupné z http://dl.acm.org/citation.cfm?id=365168.